Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Manipulace: Reportáž TV Prima o iráckých uprchlících

 

prima big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

12
února
2016

V hlavní zpravodajské relaci 11. února odvysílala TV Prima reportáž týkající se iráckých běženců z Erbílu, kteří do České republiky před několika týdny přijeli za pomoci Nadačního fondu Generace 21. Reportáž přináší vyjádření jednoho z mužů, který v ní odmítá městem Jihlavou nabízené ubytování se slovy, že než aby žil v přemalovaném kravíně, raději odejde zpět do Iráku. Reportáž vyvolala velkou vlnu nevole veřejnosti a začala se šířit po sociálních sítích. Jen čtyři hodiny po nasdílení reportáže stránkou Imigranty v ČR nechceme se dočkala více než tisíce sdílení a 25.000 zhlédnutí. Ukázalo se však, že televize odvysílala zmanipulovaný překlad výpovědi.

prima screen

Co muž skutečně řekl a jaký je kontext?

12. února se však na internetu objevilo video pořízené jiným z běženců, které část rozhovoru reportéra s panem Battem zachycovalo. Přestože přítomný tlumočník na této nahrávce tlumočí slova o přemalovaném kravíně, uprchlík je ve skutečnosti ve své výpovědi neříká. Jeho slova byla tedy v danou chvíli tlumočena chybně (to nám nezásvisle na sobě potvrdilo celkem 5 rodilých mluvčích včetně dvou tlumočníků, mimo jiné to dokládá také nezávislý překlad společnosti České překlady s.r.o. To odstartovalo pochyby o správnosti reportáže a FTV Prima za ně byla veřejně kritizována.

FTV Prima se proti nařčení z manipulace reportáže ohradila už v tiskovém prohlášení Jitky Obzinové, které Obzinová rozeslala médiím, kde mimo jiné uvědla, že „v reportáži byly uvedeny pravdivé a relevantní informace“. Současně už v pátek televize uvedla na Facebooku, že následující den zveřejní rozhovor v původním znění, kde dokáže, že muž inkriminovanou větu skutečně řekl. V sobotní hlavní zpravodajské relaci věnovala tématu hned tři reportáže. V té první skutečně odvysílala větu, kde pan Batto podle titulkového překladu Primy říká: „Pokud bych měl bydlet na nějaké ubytovně, a teď se nezlobte, která by měla vypadat jako nějaká stáj pro zvířata a byla jen vymalovaná, aby vypadala lépe, tak tam bych prostě nebyl. To bych se raději vrátil.“

Citovaná věta však ukazuje podmiňovací způsob, což odporuje kontextu zpochybňované reportáže z 11. února, podle které měl pan Batto nabízený jihlavský byt odmítnout připodobněním k přemalovanému kravínu. Věta se zdá jako pronesená v obecné, hypotetické rovině. To potvrdil také Adam Homsi, tlumočník, kterého FTV Prima najala na kontrolní překlad a který v sobotní reportáži větu z arabštiny do češtiny na kameru převáděl. Sám emailem uvedl, že na to FTV Primu upozornil a zdůraznil, že muž nemluví o aktuálním bydlení. Vyjádření, které mi zaslal emailem, je zde: V TV Prima v rámci kontrolního tlumočení jsem udělal svou práci, tzn. tlumočil jsem to, co říká tlumočník i uprchlík v arabštině do češtiny. Z toho jasně vyplynulo, že uprchlík zdůraznil jednou či dvakrát, že mu skutečně jde o hlavně o kvalitu bydlení, než se usadí a zapojí do normálního života. Konkrétně říkal následující: "bydlení, které vypadá nebo by vypadalo jako přetřený kravín či stáj, by nebylo vyhovující, a v takovém případě by se určitě odstěhovali pryč...", dokonce se mě Prima na to ptala výslovně zda to bylo v podmiňovacím způsobu myšleno nebo šlo o popis skutečného stavu, a já odpověděl, že jde o obecnou řeč míněnou v podmiňovacím způsobu. Tlumočník při rozhovoru otázku bydlení několikrát zdůrazňoval, přestože uprchlík to v některých případech ani nezmínil, a na toto se mě v Prima TV také ptali a já to potvrdil, že si v podstatě trochu přidával od sebe, ale že nicméně tlumočil dobře v rámci kontextu. Adam Homsi tato slova potvrdil také v rozhovoru v DVTV zveřejněném 19. února

Přestože byla FTV Prima na danou skutečnost podle výše uvedeného vyjádření pana Homsiho upozorněna, zásadní doplnění o kondicionálu od tlumočníka neodvysílala, ani na danou skutečnost diváky následně neupozornila. Neupozornila na to ani v následujících dnech, naopak v upoutávce na hlavní zpravodajskou relaci 15. února znovu moderátoři uvedli, že slova o přemalovaném kravíně byla skutečnou kritikou nabízeného jihlavského bytu. Z toho vyplývá, že FTV Prima i přes vědomí pochybení nadále o skutečnosti lhala. FTV Prima do dnešního dne pasáž, kde by pan Batto nabízený byt připodobňoval ke kravínu nebo stáji, nezveřejnila.

Z výše uvedených důvodů považujeme reportáž za závažnou manipulaci, která měla za následek vlnu nenávisti vůči konkrétní skupině iráckých běženců i vůči uprchlíkům jako celku.

Článek byl s ohledem na nový vývoj aktualizován 29. února 2016.

Čtěte dále

„Když je někdo na vozíku, neznamená to, že své tělo nepoužívá,“ říká tanečnice

„Svá těla nepoužíváme jen tehdy, když jsme mrtví. Tělo dýchá, srdce rozlévá do organismu krev, která pulzuje celým člověkem,“ říká šéfka taneční skupiny pro lidi s hendikepem Proty Boty Kateřina Hanzlíková a dodává: „Když je někdo na vozíku, neznamená to, že své tělo nepoužívá. Používá ho stále, jen třeba trošku jinak než my chodící.“ Taneční skupina funguje už téměř dvacet let, střídají se v ní různí tanečníci i tanečnice a svá představení zaměřuje na témata, jako je třeba svoboda vs. hendikep. Kdo jsou a jaké mají příběhy? „Dáša byla ve skupině pět let, od narození má nemoc, kterou překládáme jako lámavost kostí,“ vypráví Kateřina.

Jiří Pasz 3. 6. 2020

„Neděláme to schválně," říká dívka žijící s hraniční poruchou osobnosti

První roky dětství strávila dvacetiletá Ari v kojeneckém ústavu. Poté potkala svoji pěstounku, u které až do dospělosti vyrůstala. Život bez rodiny v raném dětství v ní však zanechal pocity nejistoty a osamělosti, se kterými se potýká dodnes. „Je to vidět v přístupu k životu. Nikomu nevěřím a nedokážu si vytvořit pocit rodiny a bezpečí. Je to osamělý život a svět ti může víc ublížit, protože nemáš důvěru k ničemu,” popisuje Ari. V dospívání jí byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti, která dle jejích slov ovlivňuje celý život.

Marie Škardová 2. 6. 2020

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

Muž, který kázal přítomným včetně královny, nebyl dirigent. S orchestrem neměl nic společného, byl to zkrátka jeden z návštěvníků. Není to údajně jeho první narušení nějaké akce. Hudebníci současně neodešli na protest proti narušiteli koncertu, ale proto, že je k tomu vyzvala bezpečnostní služba a policie. Následně byl muž prohledán a z koncertního sálu vyveden.
Skutečnost je tak mnohem méně dramatická, než se článek (a další články ze zahraničí z předchozích let) snaží podat. Přisouzení role dirigenta narušiteli má v člověku navodit dojem, že muslimové „infiltrují“ takové instituce, jako je klasická opera. Odchod hudebníků má být zase interpretován jako odvážný tichý vzdor proti autoritě (proto role dirigenta), ačkoli jde ve skutečnosti o poslechnutí v zájmu vlastní bezpečnosti.
Událost se odehrála už v roce 2011. V tomtéž roce se její překroucená verze objevila už na několika protiislámských serverech (http://www.jihadwatch.org/2011/09/netherlands-muslim-disrupts-concert-for-queen-to-preach-islam?doing_wp_cron=1452179388.3092050552368164062500). Později se opět začala objevovat v roce 2014 jak na zahraničních propagandistických serverech, tak na sociálních sítích, kdy byla také vyvrácena ( https://www.truthorfiction.com/beatrix-concert-muslim-disruption/ ). Znovu se začala šířit začátkem letošního roku.(http://www.novarepublika.cz/2016/01/dirigent-vysvetloval-kralovne.html). 
 
Zprávě se fakticky věnovala jen nizozemská média, ve kterých se o muslimském dirigentovi a orchestru odcházejícím na protest nemluví, naopak incident uvádějí tak, jak se skutečně odehrál.

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.