Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

NÁVOD: Jak ověřovat informace na internetu

 

navod big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

10
prosince
2015

V posledních měsících se pomocí sociálních sítí a e-mailů šíří stále více lživých či zmanipulovaných zpráv, tzv. hoaxů. Tyto zprávy mají různou formu: psaný text, video, obrázek, citát atd. Ověřit pravdivost těchto zpráv je mnohdy obtížné a řada lidí nemá s ověřováním zkušenosti. Proto jsme pro vás sepsali tento základní návod, jak zprávy ověřit a co dělat, když máte pocit, že jste zaznamenali šířící se hoax.

Jak ověřit fotografie

Velmi častým případem manipulace je zneužití fotografie. Nejčastěji jsou fotografie vytrhávány z kontextu a dávány do souvislosti s odlišnou či zcela smyšlenou situací. Bez uvedení zdroje a upozornění čtenáře nelze hovořit o ilustrační fotografii. Takovéto fotografie mají naopak přímo dokládat zmanipulovaná fakta. Příkladem může být tato fotka holčičky údajně sťaté muslimy. Ověření fotografie je velmi jednoduché. Google nabízí možnost vyhledávání pomocí obrázku.

navod3

Na obrázek klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme „Kopírovat adresu URL obrázku“.

navod1

Adresu vložíme do vyhledávače. Případně lze nahrát obrázek přímo z počítače. Služba zobrazí místa na webu, kde se obrázek nachází.

navod2

Podobným způsobem funguje služba TinEye.

Jak ověřit video

Recyklace starých videí je v poslední době další častou metodou tvorby hoaxů. Je potřeba dokázat, že země, které uprchlíky přijímají, jsou již dnes v rozkladu, v podstatě ve válečném stavu, města jsou rabována apod. Protože žádná multikulturní válka v evropských zemích neprobíhá, používají se videa staršího data a videa vytržená z kontextu. Často lze takové video jednoduše ověřit přímo na stránkách Youtube.com. Zde najdeme informace o datu vložení videa a nezřídka pak také informace o dané situaci (datum, stát, město, názvy, jména). Tyto informace poté využijeme k vyhledávání na Google.com, a s trochou štěstí se nám podaří dohledat, co se stalo doopravdy.

Tvůrci hoaxů na toto také přišli, a proto nahrávají videa znovu a uvádějí k nim zavádějící informace. Taková videa je velmi těžké ověřit, můžete ale zkusit hledat podle dané situace. Situaci na videu zkuste popsat pomocí tzv. klíčových slov, která pak vyhledávejte na Youtube či na Google.

Slovníček některých anglických klíčových slov, která můžete k hledání využít

vzpoura, povstání – riot, rebellion, uprising, insurgency

imigranti - immigrants

muslim - muslim

demonstrace - protest

požadavky - demand

masakr - massacre, slaughter, killing

mešita - mosque

znásilnění - rape, sexual abuse

vražda - murder, killing

poprava - execution, hanging (oběšení)

protestující - protesters

teroristický útok - terrorist attack

střelba, masakr - shooting

radicals - radikálové

sociální dávky, dávky - welfare, social security (především v Británii)

nezaměstnanost - eunemployment

nezaměstnaní - unemployed

uprchlíci - refugees (jednotné číslo refugee)

right of asylum - právo na azyl

Ověření článků

Články ověřujeme podobným způsobem jako videa, pomocí využití klíčových slov. Pokud článek obsahuje zdroj, můžeme využít klíčová slova ve zdroji, která nám pomohou najít další články informující o situaci.

(U zahraničních méně známých webů je složitější rozpoznat, zda jde o důvěryhodný zdroj. Můžeme se pokusit orientovat pomocí dalších zpráv na webu. Pokud se web jmenuje muslimwatch.com, případně na stránce najdeme reklamu na trička „My jsme tady doma“, doporučujeme ověřit informaci v dalších zdrojích.)

Ověření příběhů

Na internetu se objevuje také řada zaručeně pravých osobních zážitků. Například příběhy o útocích imigrantů, neudržitelných situacích ve školách, nemocnicích apod. Takové příběhy lze všeobecně špatně ověřit, většinou proto, že o nich není žádný záznam v médiích ani jinde (média mlčí). V některých případech však lze kontaktovat instituce a požádat je o vyjádření. Můžete tedy kontaktovat policii, školy, úřady, magistráty apod., kterých se daná situace týká. Případně se obraťte na nás prostřednictvím e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., a my situaci ověříme. Již ověřené situace a příběhy poté najdete na našich stránkách v rubrikách Hejtomat a Hoaxy.

Co dělat, když jste svědkem šíření nepravdivých zpráv

Každý z nás by si měl být vědom, že za obsah, který zveřejní na svém profilu, či který šíří jiným způsobem, nese zodpovědnost. Šíření poplašných zpráv, šíření nenávisti a rasismu, pomluva a další, jsou činy, za které můžete být trestně odpovědní. Je proto dobré si rozmyslet, co sdílíme. A co dělat pokud vidíte, že se někdo takového jednání dopouští? Prvním krokem je daného člověka na jeho jednání upozornit, případně ho pořádat o odstranění obsahu. Další možností je požádat o pomoc poskytovatele – např. na Facebooku lze využít systém nahlašování. Případně se můžete obrátit s žádostí o pomoc na horkou linku. V případě, že máte podezření na páchání trestného činu na internetu, kontaktujte Policii pomocí formuláře pro hlášení kyberkriminality. Nezneužívejte však formulář policie k hlášení hádek na sociálních sítích a dalších drobností, na takové jevy použijte spíše hlášení obsahu či další možnosti poskytovatele.

Pokud máte podezření na hoax, můžete ho zaslat na náš e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. k ověření a zpracování.

Další tipy a návody najdete zdezde a zde.

Úvodní foto: Will Brenner

Čtěte dále

Australský gay imám plánuje otevřít inkluzivní mešitu. Bude útočištěm LGBT lidí

Ještě před pár lety patřil k uznávaným imámům, jelikož provázel při obřadech v Melbourne v jedné z největších mešit v Austrálii. Respekt si vysloužil také za to, že byl háfizem, tedy člověkem, který se naučil korán zpaměti. To vše přišlo téměř vniveč v roce 2010, kdy se přihlásil ke své sexuální orientaci. Byl vyloučen  z náboženské obce a v mešitách už kázat nesmí. Naopak čelí výhrůžkám smrti, jelikož se z něj stal hlasitý bojovník za práva LGBT muslimů. Těm poskytuje duchovní podporu, občas i útočiště ve svém jednopokojovém bytě. Nyní si vyhlédl v centru města dům, který by za pomoci filantropů rád proměnil  v první LGBT friendly mešitu v zemi spojenou s azylovým domem pro ty, kteří po svém coming outu prchají od svých rodin.


Lukáš Houdek 19. 1. 2018

V Ostravě otevřela ordinace pro chudé a lidi bez domova

Pro lidi bez domova může být z nejrůznějších důvodů složité získat zdravotní pomoc. Jejich zdravotní stav je přitom často vzhledem k životní situaci horší než ve většinové populaci. Stále častěji se také stávají oběťmi psychického a fyzického násilí a sexuálních útoků. „Zejména při terénní práci vidíme fakt, že bezdomovectví je problém sociálně-zdravotní. Většina bezdomovců na ulici má zdravotní problémy. Buď se stali bezdomovci kvůli zdravotnímu handicapu, nebo vlivem života na ulici došlo k nevratnému poškození zdraví,” říká Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy. V prvním týdnu letošního roku proto otevřela Armáda spásy ordinaci praktického lékaře pro chudé v Ostravě. Jejím cílem je efektivně řešit problematiku bezdomovectví v rámci komplexního přístupu.


Marie Škardová 18. ...

Český bankéř chtěl poznat realitu, Vánoce strávil mezi uprchlíky v Řecku. „Jsou jako my,“ říká

Třiačtyřicetiletý Martin Bonhard je relativně vysoce postavený bankéř žijící v Praze. Vyrostl v Rakousku a Německu jako dítě emigrantů, kteří odešli z Československa v roce 1968. Protože ho znepokojovala podoba zdejší společenské diskuse o tématu migrace a uprchlíků, a chtěl sám zjistit, jak je to ve skutečnosti, odhodlal se k netradičnímu kroku. Rozhodl se Vánoce a přelom roku strávit v jednom z uprchlických táborů v Řecku. K čemu došel? Jak práce dobrovolníka probíhá? A jaký příběh ho zasáhl nejvíce?


Lukáš Houdek 17. 1. 2018

Zaměstnávání cizinců v Česku: Porušování zákona a vykořisťování

Sedmašedesátiletý pan Tstvetan dojížděl do České republiky za prací od devadesátých let. Během let pracoval v různých agenturách. V dubnu 2017 utrpěl zlomeninu nohy. Od té doby je v pracovní neschopnosti. Agentura, u které byl zaměstnán, s ním poté přerušila kontakt a neplnila dorovnání náhrady ze ztráty na výdělku po celou dobu pracovní neschopnosti. Bydlel na ubytovně a po úraze žil pouze z nemocenských dávek. Po vleklých komplikacích, kdy se vlastními silami i prostřednictvím právníka snažil vymáhat ušlé peníze od agentury, mu došly úspory a skončil na ulici. Poté se ho ujali terénní pracovníci Diakonie ČCE. Jeho případ, který ukazuje na problematiku cizinců na českém trhu práce, není dodnes dořešený. S jakými formami znevýhodňování se zahraniční pracovníci setkávají a jaká řešení navrhují organizace, které řeší problematiku v praxi?