Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

NÁVOD: Jak ověřovat informace na internetu

 

navod big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

10
prosince
2015

V posledních měsících se pomocí sociálních sítí a e-mailů šíří stále více lživých či zmanipulovaných zpráv, tzv. hoaxů. Tyto zprávy mají různou formu: psaný text, video, obrázek, citát atd. Ověřit pravdivost těchto zpráv je mnohdy obtížné a řada lidí nemá s ověřováním zkušenosti. Proto jsme pro vás sepsali tento základní návod, jak zprávy ověřit a co dělat, když máte pocit, že jste zaznamenali šířící se hoax.

Jak ověřit fotografie

Velmi častým případem manipulace je zneužití fotografie. Nejčastěji jsou fotografie vytrhávány z kontextu a dávány do souvislosti s odlišnou či zcela smyšlenou situací. Bez uvedení zdroje a upozornění čtenáře nelze hovořit o ilustrační fotografii. Takovéto fotografie mají naopak přímo dokládat zmanipulovaná fakta. Příkladem může být tato fotka holčičky údajně sťaté muslimy. Ověření fotografie je velmi jednoduché. Google nabízí možnost vyhledávání pomocí obrázku.

navod3

Na obrázek klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme „Kopírovat adresu URL obrázku“.

navod1

Adresu vložíme do vyhledávače. Případně lze nahrát obrázek přímo z počítače. Služba zobrazí místa na webu, kde se obrázek nachází.

navod2

Podobným způsobem funguje služba TinEye.

Jak ověřit video

Recyklace starých videí je v poslední době další častou metodou tvorby hoaxů. Je potřeba dokázat, že země, které uprchlíky přijímají, jsou již dnes v rozkladu, v podstatě ve válečném stavu, města jsou rabována apod. Protože žádná multikulturní válka v evropských zemích neprobíhá, používají se videa staršího data a videa vytržená z kontextu. Často lze takové video jednoduše ověřit přímo na stránkách Youtube.com. Zde najdeme informace o datu vložení videa a nezřídka pak také informace o dané situaci (datum, stát, město, názvy, jména). Tyto informace poté využijeme k vyhledávání na Google.com, a s trochou štěstí se nám podaří dohledat, co se stalo doopravdy.

Tvůrci hoaxů na toto také přišli, a proto nahrávají videa znovu a uvádějí k nim zavádějící informace. Taková videa je velmi těžké ověřit, můžete ale zkusit hledat podle dané situace. Situaci na videu zkuste popsat pomocí tzv. klíčových slov, která pak vyhledávejte na Youtube či na Google.

Slovníček některých anglických klíčových slov, která můžete k hledání využít

vzpoura, povstání – riot, rebellion, uprising, insurgency

imigranti - immigrants

muslim - muslim

demonstrace - protest

požadavky - demand

masakr - massacre, slaughter, killing

mešita - mosque

znásilnění - rape, sexual abuse

vražda - murder, killing

poprava - execution, hanging (oběšení)

protestující - protesters

teroristický útok - terrorist attack

střelba, masakr - shooting

radicals - radikálové

sociální dávky, dávky - welfare, social security (především v Británii)

nezaměstnanost - eunemployment

nezaměstnaní - unemployed

uprchlíci - refugees (jednotné číslo refugee)

right of asylum - právo na azyl

Ověření článků

Články ověřujeme podobným způsobem jako videa, pomocí využití klíčových slov. Pokud článek obsahuje zdroj, můžeme využít klíčová slova ve zdroji, která nám pomohou najít další články informující o situaci.

(U zahraničních méně známých webů je složitější rozpoznat, zda jde o důvěryhodný zdroj. Můžeme se pokusit orientovat pomocí dalších zpráv na webu. Pokud se web jmenuje muslimwatch.com, případně na stránce najdeme reklamu na trička „My jsme tady doma“, doporučujeme ověřit informaci v dalších zdrojích.)

Ověření příběhů

Na internetu se objevuje také řada zaručeně pravých osobních zážitků. Například příběhy o útocích imigrantů, neudržitelných situacích ve školách, nemocnicích apod. Takové příběhy lze všeobecně špatně ověřit, většinou proto, že o nich není žádný záznam v médiích ani jinde (média mlčí). V některých případech však lze kontaktovat instituce a požádat je o vyjádření. Můžete tedy kontaktovat policii, školy, úřady, magistráty apod., kterých se daná situace týká. Případně se obraťte na nás prostřednictvím e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., a my situaci ověříme. Již ověřené situace a příběhy poté najdete na našich stránkách v rubrikách Hejtomat a Hoaxy.

Co dělat, když jste svědkem šíření nepravdivých zpráv

Každý z nás by si měl být vědom, že za obsah, který zveřejní na svém profilu, či který šíří jiným způsobem, nese zodpovědnost. Šíření poplašných zpráv, šíření nenávisti a rasismu, pomluva a další, jsou činy, za které můžete být trestně odpovědní. Je proto dobré si rozmyslet, co sdílíme. A co dělat pokud vidíte, že se někdo takového jednání dopouští? Prvním krokem je daného člověka na jeho jednání upozornit, případně ho pořádat o odstranění obsahu. Další možností je požádat o pomoc poskytovatele – např. na Facebooku lze využít systém nahlašování. Případně se můžete obrátit s žádostí o pomoc na horkou linku. V případě, že máte podezření na páchání trestného činu na internetu, kontaktujte Policii pomocí formuláře pro hlášení kyberkriminality. Nezneužívejte však formulář policie k hlášení hádek na sociálních sítích a dalších drobností, na takové jevy použijte spíše hlášení obsahu či další možnosti poskytovatele.

Pokud máte podezření na hoax, můžete ho zaslat na náš e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. k ověření a zpracování.

Další tipy a návody najdete zdezde a zde.

Úvodní foto: Will Brenner

Čtěte dále

„Když je někdo na vozíku, neznamená to, že své tělo nepoužívá,“ říká tanečnice

„Svá těla nepoužíváme jen tehdy, když jsme mrtví. Tělo dýchá, srdce rozlévá do organismu krev, která pulzuje celým člověkem,“ říká šéfka taneční skupiny pro lidi s hendikepem Proty Boty Kateřina Hanzlíková a dodává: „Když je někdo na vozíku, neznamená to, že své tělo nepoužívá. Používá ho stále, jen třeba trošku jinak než my chodící.“ Taneční skupina funguje už téměř dvacet let, střídají se v ní různí tanečníci i tanečnice a svá představení zaměřuje na témata, jako je třeba svoboda vs. hendikep. Kdo jsou a jaké mají příběhy? „Dáša byla ve skupině pět let, od narození má nemoc, kterou překládáme jako lámavost kostí,“ vypráví Kateřina.

Jiří Pasz 3. 6. 2020

„Neděláme to schválně," říká dívka žijící s hraniční poruchou osobnosti

První roky dětství strávila dvacetiletá Ari v kojeneckém ústavu. Poté potkala svoji pěstounku, u které až do dospělosti vyrůstala. Život bez rodiny v raném dětství v ní však zanechal pocity nejistoty a osamělosti, se kterými se potýká dodnes. „Je to vidět v přístupu k životu. Nikomu nevěřím a nedokážu si vytvořit pocit rodiny a bezpečí. Je to osamělý život a svět ti může víc ublížit, protože nemáš důvěru k ničemu,” popisuje Ari. V dospívání jí byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti, která dle jejích slov ovlivňuje celý život.

Marie Škardová 2. 6. 2020

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.