Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

NÁVOD: Jak ověřovat informace na internetu

 

navod big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

10
prosince
2015

V posledních měsících se pomocí sociálních sítí a e-mailů šíří stále více lživých či zmanipulovaných zpráv, tzv. hoaxů. Tyto zprávy mají různou formu: psaný text, video, obrázek, citát atd. Ověřit pravdivost těchto zpráv je mnohdy obtížné a řada lidí nemá s ověřováním zkušenosti. Proto jsme pro vás sepsali tento základní návod, jak zprávy ověřit a co dělat, když máte pocit, že jste zaznamenali šířící se hoax.

Jak ověřit fotografie

Velmi častým případem manipulace je zneužití fotografie. Nejčastěji jsou fotografie vytrhávány z kontextu a dávány do souvislosti s odlišnou či zcela smyšlenou situací. Bez uvedení zdroje a upozornění čtenáře nelze hovořit o ilustrační fotografii. Takovéto fotografie mají naopak přímo dokládat zmanipulovaná fakta. Příkladem může být tato fotka holčičky údajně sťaté muslimy. Ověření fotografie je velmi jednoduché. Google nabízí možnost vyhledávání pomocí obrázku.

navod3

Na obrázek klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme „Kopírovat adresu URL obrázku“.

navod1

Adresu vložíme do vyhledávače. Případně lze nahrát obrázek přímo z počítače. Služba zobrazí místa na webu, kde se obrázek nachází.

navod2

Podobným způsobem funguje služba TinEye.

Jak ověřit video

Recyklace starých videí je v poslední době další častou metodou tvorby hoaxů. Je potřeba dokázat, že země, které uprchlíky přijímají, jsou již dnes v rozkladu, v podstatě ve válečném stavu, města jsou rabována apod. Protože žádná multikulturní válka v evropských zemích neprobíhá, používají se videa staršího data a videa vytržená z kontextu. Často lze takové video jednoduše ověřit přímo na stránkách Youtube.com. Zde najdeme informace o datu vložení videa a nezřídka pak také informace o dané situaci (datum, stát, město, názvy, jména). Tyto informace poté využijeme k vyhledávání na Google.com, a s trochou štěstí se nám podaří dohledat, co se stalo doopravdy.

Tvůrci hoaxů na toto také přišli, a proto nahrávají videa znovu a uvádějí k nim zavádějící informace. Taková videa je velmi těžké ověřit, můžete ale zkusit hledat podle dané situace. Situaci na videu zkuste popsat pomocí tzv. klíčových slov, která pak vyhledávejte na Youtube či na Google.

Slovníček některých anglických klíčových slov, která můžete k hledání využít

vzpoura, povstání – riot, rebellion, uprising, insurgency

imigranti - immigrants

muslim - muslim

demonstrace - protest

požadavky - demand

masakr - massacre, slaughter, killing

mešita - mosque

znásilnění - rape, sexual abuse

vražda - murder, killing

poprava - execution, hanging (oběšení)

protestující - protesters

teroristický útok - terrorist attack

střelba, masakr - shooting

radicals - radikálové

sociální dávky, dávky - welfare, social security (především v Británii)

nezaměstnanost - eunemployment

nezaměstnaní - unemployed

uprchlíci - refugees (jednotné číslo refugee)

right of asylum - právo na azyl

Ověření článků

Články ověřujeme podobným způsobem jako videa, pomocí využití klíčových slov. Pokud článek obsahuje zdroj, můžeme využít klíčová slova ve zdroji, která nám pomohou najít další články informující o situaci.

(U zahraničních méně známých webů je složitější rozpoznat, zda jde o důvěryhodný zdroj. Můžeme se pokusit orientovat pomocí dalších zpráv na webu. Pokud se web jmenuje muslimwatch.com, případně na stránce najdeme reklamu na trička „My jsme tady doma“, doporučujeme ověřit informaci v dalších zdrojích.)

Ověření příběhů

Na internetu se objevuje také řada zaručeně pravých osobních zážitků. Například příběhy o útocích imigrantů, neudržitelných situacích ve školách, nemocnicích apod. Takové příběhy lze všeobecně špatně ověřit, většinou proto, že o nich není žádný záznam v médiích ani jinde (média mlčí). V některých případech však lze kontaktovat instituce a požádat je o vyjádření. Můžete tedy kontaktovat policii, školy, úřady, magistráty apod., kterých se daná situace týká. Případně se obraťte na nás prostřednictvím e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., a my situaci ověříme. Již ověřené situace a příběhy poté najdete na našich stránkách v rubrikách Hejtomat a Hoaxy.

Co dělat, když jste svědkem šíření nepravdivých zpráv

Každý z nás by si měl být vědom, že za obsah, který zveřejní na svém profilu, či který šíří jiným způsobem, nese zodpovědnost. Šíření poplašných zpráv, šíření nenávisti a rasismu, pomluva a další, jsou činy, za které můžete být trestně odpovědní. Je proto dobré si rozmyslet, co sdílíme. A co dělat pokud vidíte, že se někdo takového jednání dopouští? Prvním krokem je daného člověka na jeho jednání upozornit, případně ho pořádat o odstranění obsahu. Další možností je požádat o pomoc poskytovatele – např. na Facebooku lze využít systém nahlašování. Případně se můžete obrátit s žádostí o pomoc na horkou linku. V případě, že máte podezření na páchání trestného činu na internetu, kontaktujte Policii pomocí formuláře pro hlášení kyberkriminality. Nezneužívejte však formulář policie k hlášení hádek na sociálních sítích a dalších drobností, na takové jevy použijte spíše hlášení obsahu či další možnosti poskytovatele.

Pokud máte podezření na hoax, můžete ho zaslat na náš e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. k ověření a zpracování.

Další tipy a návody najdete zdezde a zde.

Úvodní foto: Will Brenner

Čtěte dále

„Uprchl jsem před radikály. Zde mě považují za jednoho z nich,“ říká jezídský umělec

Pětadvacetiletý umělec Dachil Sado pochází ze severního Iráku z pronásledované komunity Jezídů. Po sérii útoků a poprav ve svém okolí se rozhodl vlast opustit. Do Berlína přišel v lednu 2015 a Německo mu udělilo azyl. Po příjezdu do Evropy ho však překvapily postoje části veřejnosti: „Z Iráku jsem utekl kvůli radikálním islamistickým skupinám a pak přijdu sem, kde se na mě lidé dívají, jako bych byl jedním z těch radikálů.“ Dachil se v Německu začal věnovat umění a v říjnu nastupuje na prestižní uměleckou školu Weissensee. Aktuálně má do 21. září výstavu v brněnské Galerii Klubovna. Jak se žije Jezídům v Iráku a proč jsou napříč historií pronásledovaní? Jaké byly Dachilovy začátky v novém domově? Proč se začal věnovat umění a z jakého důvodu mu vadí označení „uprchlík“? I o tom je následující rozhovor.


Lukáš Houdek 2 ...

Vyrůstala s afroamerickými bratry. “Nežila jsem s barvami,” říká

Elenini rodiče, kteří byli běloši, v roce 1969 adoptovali dva čtyřměsíční chlapce afroamerického původu. Elena Kennedy se narodila o rok později. Rodina tak vznikla jen dva roky poté, kdy byly zrušeny zákony zakazující mezirasová manželství, a pouhých pět let od přijetí zákona o občanských právech, který zakázal diskriminaci na základě rasy a rasovou diskriminaci ve školách. „Mnoho lidí se mě za ta léta ptalo, jaké to bylo vyrůstat s afroamerickými bratry. Nudná pravda je, že moje rodina byla úplně normální. Jenom já jsem bílá. Moji adoptovaní bratři jsou černí,“ říká Elena. Přiznává ale, že ačkoliv jsou sourozenci, nedívá se na ně společnost stejně a stále se objevuje řada situací, kde je na její bratry pohlíženo odlišně.


Marie Škardová 20. 9. 2017

"Škola by neměla být izolovaným ostrovem," říká expert Hruda

„Je stále důležitější, aby škola odpovídala reálnému životu a reálným potřebám. Dovednosti získáváme jednoduše tím, že jsme jejich přijímání vystaveni. Větší variabilita dává i příležitost poznat rozdílné názory, postoje a role,“ říká k inkluzivnímu vzdělávání Tomáš Hruda. Je absolventem ekonomie a mezinárodních vztahů na FSV UK. Mimo jiné působil také jako náměstek ministra školství pro výzkum a vysoké školství. Je spoluzakladatelem projektu Education Republic, který si klade za cíl podporovat pravidelné vzdělávání jako nedílnou součást života. Ve škole by se podle něj mělo více pracovat se vstupní motivací, která má obrovský vliv na výsledek učení. „Do školy nechodíme, abychom dokazovali, co všechno umíme. Chodíme tam, abychom se naučili něco nového,“ dodává.


Klára Malá 19. 9. 2017

...

HateFree Zone: Síť míst bez násilí a nenávisti!

HateFree Culture představuje vznikající síť zón bez násilí a nenávisti. Ty vznikají po celé České republice pod značkou HateFree Zone.


HateFree Culture 11. 2. 2015

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.