Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

NÁVOD: Jak ověřovat informace na internetu

 

navod big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

10
prosince
2015

V posledních měsících se pomocí sociálních sítí a e-mailů šíří stále více lživých či zmanipulovaných zpráv, tzv. hoaxů. Tyto zprávy mají různou formu: psaný text, video, obrázek, citát atd. Ověřit pravdivost těchto zpráv je mnohdy obtížné a řada lidí nemá s ověřováním zkušenosti. Proto jsme pro vás sepsali tento základní návod, jak zprávy ověřit a co dělat, když máte pocit, že jste zaznamenali šířící se hoax.

Jak ověřit fotografie

Velmi častým případem manipulace je zneužití fotografie. Nejčastěji jsou fotografie vytrhávány z kontextu a dávány do souvislosti s odlišnou či zcela smyšlenou situací. Bez uvedení zdroje a upozornění čtenáře nelze hovořit o ilustrační fotografii. Takovéto fotografie mají naopak přímo dokládat zmanipulovaná fakta. Příkladem může být tato fotka holčičky údajně sťaté muslimy. Ověření fotografie je velmi jednoduché. Google nabízí možnost vyhledávání pomocí obrázku.

navod3

Na obrázek klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme „Kopírovat adresu URL obrázku“.

navod1

Adresu vložíme do vyhledávače. Případně lze nahrát obrázek přímo z počítače. Služba zobrazí místa na webu, kde se obrázek nachází.

navod2

Podobným způsobem funguje služba TinEye.

Jak ověřit video

Recyklace starých videí je v poslední době další častou metodou tvorby hoaxů. Je potřeba dokázat, že země, které uprchlíky přijímají, jsou již dnes v rozkladu, v podstatě ve válečném stavu, města jsou rabována apod. Protože žádná multikulturní válka v evropských zemích neprobíhá, používají se videa staršího data a videa vytržená z kontextu. Často lze takové video jednoduše ověřit přímo na stránkách Youtube.com. Zde najdeme informace o datu vložení videa a nezřídka pak také informace o dané situaci (datum, stát, město, názvy, jména). Tyto informace poté využijeme k vyhledávání na Google.com, a s trochou štěstí se nám podaří dohledat, co se stalo doopravdy.

Tvůrci hoaxů na toto také přišli, a proto nahrávají videa znovu a uvádějí k nim zavádějící informace. Taková videa je velmi těžké ověřit, můžete ale zkusit hledat podle dané situace. Situaci na videu zkuste popsat pomocí tzv. klíčových slov, která pak vyhledávejte na Youtube či na Google.

Slovníček některých anglických klíčových slov, která můžete k hledání využít

vzpoura, povstání – riot, rebellion, uprising, insurgency

imigranti - immigrants

muslim - muslim

demonstrace - protest

požadavky - demand

masakr - massacre, slaughter, killing

mešita - mosque

znásilnění - rape, sexual abuse

vražda - murder, killing

poprava - execution, hanging (oběšení)

protestující - protesters

teroristický útok - terrorist attack

střelba, masakr - shooting

radicals - radikálové

sociální dávky, dávky - welfare, social security (především v Británii)

nezaměstnanost - eunemployment

nezaměstnaní - unemployed

uprchlíci - refugees (jednotné číslo refugee)

right of asylum - právo na azyl

Ověření článků

Články ověřujeme podobným způsobem jako videa, pomocí využití klíčových slov. Pokud článek obsahuje zdroj, můžeme využít klíčová slova ve zdroji, která nám pomohou najít další články informující o situaci.

(U zahraničních méně známých webů je složitější rozpoznat, zda jde o důvěryhodný zdroj. Můžeme se pokusit orientovat pomocí dalších zpráv na webu. Pokud se web jmenuje muslimwatch.com, případně na stránce najdeme reklamu na trička „My jsme tady doma“, doporučujeme ověřit informaci v dalších zdrojích.)

Ověření příběhů

Na internetu se objevuje také řada zaručeně pravých osobních zážitků. Například příběhy o útocích imigrantů, neudržitelných situacích ve školách, nemocnicích apod. Takové příběhy lze všeobecně špatně ověřit, většinou proto, že o nich není žádný záznam v médiích ani jinde (média mlčí). V některých případech však lze kontaktovat instituce a požádat je o vyjádření. Můžete tedy kontaktovat policii, školy, úřady, magistráty apod., kterých se daná situace týká. Případně se obraťte na nás prostřednictvím e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., a my situaci ověříme. Již ověřené situace a příběhy poté najdete na našich stránkách v rubrikách Hejtomat a Hoaxy.

Co dělat, když jste svědkem šíření nepravdivých zpráv

Každý z nás by si měl být vědom, že za obsah, který zveřejní na svém profilu, či který šíří jiným způsobem, nese zodpovědnost. Šíření poplašných zpráv, šíření nenávisti a rasismu, pomluva a další, jsou činy, za které můžete být trestně odpovědní. Je proto dobré si rozmyslet, co sdílíme. A co dělat pokud vidíte, že se někdo takového jednání dopouští? Prvním krokem je daného člověka na jeho jednání upozornit, případně ho pořádat o odstranění obsahu. Další možností je požádat o pomoc poskytovatele – např. na Facebooku lze využít systém nahlašování. Případně se můžete obrátit s žádostí o pomoc na horkou linku. V případě, že máte podezření na páchání trestného činu na internetu, kontaktujte Policii pomocí formuláře pro hlášení kyberkriminality. Nezneužívejte však formulář policie k hlášení hádek na sociálních sítích a dalších drobností, na takové jevy použijte spíše hlášení obsahu či další možnosti poskytovatele.

Pokud máte podezření na hoax, můžete ho zaslat na náš e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. k ověření a zpracování.

Další tipy a návody najdete zdezde a zde.

Úvodní foto: Will Brenner

Čtěte dále

„Češi se starají sami o sebe, zároveň nejsou ignoranti,” říká Ukrajinec žijící v Praze

Viktor Tverdochlibov pochází z Ukrajiny, v Česku žije pět let. Usadil se na pražském Žižkově. Patnáct let prožil na Slovensku, kde studoval žurnalistiku, dnes se věnuje hudbě. Na Ukrajinu, ze které odcházel, vzpomíná dramaticky. „Běžně se střílelo na ulicích. Problémy se totiž mnohdy řešily násilím. Policie v podstatě neexistovala, ona sama byla největší mafií,” říká. Dodává však, že mu při poslední návštěvě došlo, jak moc se změnila a že Charkov, ze kterého pochází, je moderní evropské město. A změnili se podle něj i lidé, zejména kvůli válce. Vnímá je jako semknutější. „Spojilo je to. Nyní jsou k sobě o dost tolerantnější - ať už z pohledu subkultur, tak různých sociálních prostředí. Všichni se snaží vycházet, snaží se být milí. Což byl pro mě nezvyk,” přiznává. Dnes za svůj domov považuje Prahu a zejména „špinavý Žižkov”, jak říká. „ Před pár měsíci jsem se v ...

Čelí výhrůžkám, byl pobodán nožem. Německý starosta nadále začleňuje uprchlíky. A má úspěchy

„Nemůžeme vyřešit všechny problémy milionů uprchlíků ve světě, ale můžeme udělat to nejlepší, co svedeme, pro to, aby se věci zlepšily. Myslím, že jsme to udělali a nesemlelo nás to,” říká Andreas Hollstein, 55letý starosta západoněmeckého městečka Altena, které je dáváno za příklad úspěšné integrace nově příchozích. Obec o 17 tisících obyvatelích totiž od roku 2013 dobrovolně přijala na 450 uprchlíků, které se snaží pomocí inovativních přístupů, a zejména respektu a principu aktivního sousedství, začlenit do společnosti. A má úspěch. Nyní se také obec spolu se starostou stali finalisty prestižní Nansenovy ceny, kterou každoročně uděluje UNHCR.


Lukáš Houdek 19. 9. 2018

„Dnes mi třískli hlavou o zeď.” Systém na odhalení šikany zachytil 2000 zpráv. Používá ho už 1000 škol

Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. „Vím, že se chce zabít,” nebo „Mám o ni strach, hodně se pořezala,” jsou jen příklady ze stovek příběhů. Platforma vytvořená brněnskými teenagery funguje již na více než tisícovce škol po celé České republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika. Funguje jako online schránka důvěry na adrese www.nntb.cz. Nechává tak anonymně promluvit ohrožené děti, jejich spolužáky i rodiče. Po konci loňského školního roku se autoři platformy, která má záštitu MŠMT, rozhodli veškerá nahlášení analyzovat a ukázat, s jakými problémy se děti skrz službu Nenech to být svěřují.


HateFree Culture 18. 9. 2018

„Někteří násilí ze strachu z jinakosti ospravedlňují ochranou křesťanských hodnot. To si odporuje,” říká katolický kněz

Chebský farář Petr Hruška je spoluzakladatelem mobilního hospice, držitelem ocenění za péči o nemocné, běžcem, hráčem geocachingu a prototypem velmi otevřeného katolického kněze. Role církve v dnešní společnosti pro něj spočívá v předávání moudrosti, důrazu na pospolitost, nabízení možnosti někam patřit a ve službě chudým, trpícím a žijícím na okraji společnosti. Proč podle něj některá témata tak dramaticky rozdělují společnost, církve i samotné lidi v jedné církvi? „Jednou z hlubších příčin tohoto rozdělení je, dle mého, strach z jinakosti. Myslím, že tento strach často pramení z neznalosti vlastní identity či z nedostatečného zakořenění v ní,“ líčí farář Hruška. Podle něj je stálou výzvou náboženství vyrovnávat se s fundamentalismem a politickým zneužitím náboženských myšlenek.


Jiří Pasz 18. ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.