Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

NÁVOD: Jak ověřovat informace na internetu

 

navod big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

10
prosince
2015

V posledních měsících se pomocí sociálních sítí a e-mailů šíří stále více lživých či zmanipulovaných zpráv, tzv. hoaxů. Tyto zprávy mají různou formu: psaný text, video, obrázek, citát atd. Ověřit pravdivost těchto zpráv je mnohdy obtížné a řada lidí nemá s ověřováním zkušenosti. Proto jsme pro vás sepsali tento základní návod, jak zprávy ověřit a co dělat, když máte pocit, že jste zaznamenali šířící se hoax.

Jak ověřit fotografie

Velmi častým případem manipulace je zneužití fotografie. Nejčastěji jsou fotografie vytrhávány z kontextu a dávány do souvislosti s odlišnou či zcela smyšlenou situací. Bez uvedení zdroje a upozornění čtenáře nelze hovořit o ilustrační fotografii. Takovéto fotografie mají naopak přímo dokládat zmanipulovaná fakta. Příkladem může být tato fotka holčičky údajně sťaté muslimy. Ověření fotografie je velmi jednoduché. Google nabízí možnost vyhledávání pomocí obrázku.

navod3

Na obrázek klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme „Kopírovat adresu URL obrázku“.

navod1

Adresu vložíme do vyhledávače. Případně lze nahrát obrázek přímo z počítače. Služba zobrazí místa na webu, kde se obrázek nachází.

navod2

Podobným způsobem funguje služba TinEye.

Jak ověřit video

Recyklace starých videí je v poslední době další častou metodou tvorby hoaxů. Je potřeba dokázat, že země, které uprchlíky přijímají, jsou již dnes v rozkladu, v podstatě ve válečném stavu, města jsou rabována apod. Protože žádná multikulturní válka v evropských zemích neprobíhá, používají se videa staršího data a videa vytržená z kontextu. Často lze takové video jednoduše ověřit přímo na stránkách Youtube.com. Zde najdeme informace o datu vložení videa a nezřídka pak také informace o dané situaci (datum, stát, město, názvy, jména). Tyto informace poté využijeme k vyhledávání na Google.com, a s trochou štěstí se nám podaří dohledat, co se stalo doopravdy.

Tvůrci hoaxů na toto také přišli, a proto nahrávají videa znovu a uvádějí k nim zavádějící informace. Taková videa je velmi těžké ověřit, můžete ale zkusit hledat podle dané situace. Situaci na videu zkuste popsat pomocí tzv. klíčových slov, která pak vyhledávejte na Youtube či na Google.

Slovníček některých anglických klíčových slov, která můžete k hledání využít

vzpoura, povstání – riot, rebellion, uprising, insurgency

imigranti - immigrants

muslim - muslim

demonstrace - protest

požadavky - demand

masakr - massacre, slaughter, killing

mešita - mosque

znásilnění - rape, sexual abuse

vražda - murder, killing

poprava - execution, hanging (oběšení)

protestující - protesters

teroristický útok - terrorist attack

střelba, masakr - shooting

radicals - radikálové

sociální dávky, dávky - welfare, social security (především v Británii)

nezaměstnanost - eunemployment

nezaměstnaní - unemployed

uprchlíci - refugees (jednotné číslo refugee)

right of asylum - právo na azyl

Ověření článků

Články ověřujeme podobným způsobem jako videa, pomocí využití klíčových slov. Pokud článek obsahuje zdroj, můžeme využít klíčová slova ve zdroji, která nám pomohou najít další články informující o situaci.

(U zahraničních méně známých webů je složitější rozpoznat, zda jde o důvěryhodný zdroj. Můžeme se pokusit orientovat pomocí dalších zpráv na webu. Pokud se web jmenuje muslimwatch.com, případně na stránce najdeme reklamu na trička „My jsme tady doma“, doporučujeme ověřit informaci v dalších zdrojích.)

Ověření příběhů

Na internetu se objevuje také řada zaručeně pravých osobních zážitků. Například příběhy o útocích imigrantů, neudržitelných situacích ve školách, nemocnicích apod. Takové příběhy lze všeobecně špatně ověřit, většinou proto, že o nich není žádný záznam v médiích ani jinde (média mlčí). V některých případech však lze kontaktovat instituce a požádat je o vyjádření. Můžete tedy kontaktovat policii, školy, úřady, magistráty apod., kterých se daná situace týká. Případně se obraťte na nás prostřednictvím e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., a my situaci ověříme. Již ověřené situace a příběhy poté najdete na našich stránkách v rubrikách Hejtomat a Hoaxy.

Co dělat, když jste svědkem šíření nepravdivých zpráv

Každý z nás by si měl být vědom, že za obsah, který zveřejní na svém profilu, či který šíří jiným způsobem, nese zodpovědnost. Šíření poplašných zpráv, šíření nenávisti a rasismu, pomluva a další, jsou činy, za které můžete být trestně odpovědní. Je proto dobré si rozmyslet, co sdílíme. A co dělat pokud vidíte, že se někdo takového jednání dopouští? Prvním krokem je daného člověka na jeho jednání upozornit, případně ho pořádat o odstranění obsahu. Další možností je požádat o pomoc poskytovatele – např. na Facebooku lze využít systém nahlašování. Případně se můžete obrátit s žádostí o pomoc na horkou linku. V případě, že máte podezření na páchání trestného činu na internetu, kontaktujte Policii pomocí formuláře pro hlášení kyberkriminality. Nezneužívejte však formulář policie k hlášení hádek na sociálních sítích a dalších drobností, na takové jevy použijte spíše hlášení obsahu či další možnosti poskytovatele.

Pokud máte podezření na hoax, můžete ho zaslat na náš e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. k ověření a zpracování.

Další tipy a návody najdete zdezde a zde.

Úvodní foto: Will Brenner

Čtěte dále

HOAX: Afričané se replikují jako vačice, napsal vyznamenaný botanik

V posledních měsících se šíří na českém internetu text zabývající se populační explozí v Africe a na Blízkém východě a stavící se proti programu Strany zelených a dalších ekologických stran, které dle autora „svůj boj za trvale udržitelný stav světa nemyslí vážně. Kdyby ano, museli by ho především cílit na ty, kteří se replikují jako vačice.” Text je připisován českému botanikovi a spisovateli Václavu Větvičkovi. Dnes 81letý Čech za celoživotní přínos v oblasti botaniky a popularizace vědy. V některých facebookových skupinách se text šíří i s jeho fotografií. Je ale známý český botanik opravdu autorem textu?


HateFree Culture 21. 2. 2019

Novinářka se infiltrovala mezi bojovníky proti islámu. „Chtějí nás zachránit, cítí se opomíjení,” říká

„Nové migrantofobní hnutí stojí na podpoře lidí, kteří se do té doby často o politiku nezajímali, nechodili ani moc k volbám. Tahle domněnka ohrožení je najednou zmobilizovala,” říká novinářka Petra Dvořáková, která se před rokem rozhodla pod falešnou identitou infiltrovat mezi antiislámské aktivisty a scénu zmapovat. Až na některé vůdčí osobnosti, které podle ní motivuje zejména osobní prospěch, svým postojům a konání věří. „Vzpomínám si na moment, kdy jsem byla na debatě Kláry Samkové. O slovo se přihlásila sympatická žena ve středním věku, která začala vyprávět o tom, jak její synovci a mladší příbuzní jsou sluníčkáři, kteří si o ní myslí, že je extremistka. A ona že přitom není žádná extremistka, že není skin. Ale až její dcera doroste a zeptá se jí, co udělala pro boj s islámem, chce mít čisté svědomí, chce moct říct, že něco udělala. A rozbrečela se u toho.” 

...

HFFest: Praha od čtvrtka pohostí přehlídku arabských filmů

V pražském kině Lucerna proběhne od 21. do 24. února přehlídka Arabské noci, která představí premiéry tří pozoruhodných filmů s blízkovýchodní tématikou: strhující, aktuálně na Oscara nominovaný libanonský Kafarnaum, egyptský Yomeddine a francouzské drama Bojovnice slunce. Hosty přehlídky budou tvůrci egyptského filmu Yomeddine – režisér A. B. Shawky a producentka Dina Emam. Všechny tři filmy Arabských nocí měly úspěšnou premiéru na festivalu v Cannes 2018, kde byly nominovány na Zlatou palmu a Kafarnaum si kromě vynikajících ohlasů odnesl i Cenu poroty. Kafarnaum byl také čerstvě nominován na Oscara v kategorii Zahraniční film. Festival se hlásí k označení HateFree Fest.


HateFree Culture 19. 2. 2019

„Deprese není výmysl nebo lenost, ale bolestná beznaděj. Nedá se z ní vyspat,” říká Kamil Fila

Úspěšný filmový kritik Kamil Fila ví, že život není jen peříčko, protože zažívá stavy deprese a mánie. Co přesně člověk prožívá, je ale podle něj velmi těžké sdělit okolí. „Nedá se to vysvětlit ničím. Dokud jsem to nezažil, vůbec jsem lidem s depresí nerozuměl, co by jim mělo být.“ Fila předpokládá, že větší porozumění mají lidé, kteří podobný stav sami zažili či mají někoho ve svém okolí. „Člověk, který to nezná, to bude nejspíš považovat za něco bizarního, co jde pochopit jen na povrchně rozumové úrovni, ale nedokáže se do toho empaticky ponořit. A ani bych to nikomu nepřál,“ přibližuje. Sám vyhledal pomoc díky dvěma faktorům – podpořila ho tehdejší partnerka a sám lidi s duševními obtížemi nestigmatizuje. Obtíže se u něj objevily pravděpodobně kombinací velkého pracovního vytížení a krachu vztahu. „Najednou se zasekla motivace jít dál. Přišlo mi, že už se to nik ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.