Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Werich islamoklastem

 

werich big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

27
listopadu
2015

V posledních měsících se objevuje stále více manipulativních či lživých zpráv, tzv. hoaxů, které mají za cíl poškodit jednotlivce či skupiny obyvatel a šířit tak nenávist. Tyto zprávy se často po zveřejnění lavinovitě šíří po internetu, aniž by si sdílející zprávu ověřili. Naštěstí se také stále více lidí učí zprávy ověřovat a tyto hoaxy jsou vysvětlovány. Jak jednoduše se lživá zpráva šíří a jak někteří k šíření lživých informací přistupují, ukázal nedávný případ údajného citátu Jana Wericha.

Citáty a obrázky odsuzující islám a imigraci jsou na Facebooku velmi oblíbené. Možná i proto vytvořil falešný profil Jiřího Ovčáčka jako parodii obrázek s údajným citátem Jana Wericha, který měl říci 23. září 1938 v rozhovoru pro rozhlas. V citátu Werich přirovnává nacisty k muslimům.

werich1

O tom, že se jedná o profil recesistický, nelze po přečtení popisku stránky pochybovat: „Nekorektní, neformální a neoficiální fanclub profesionála v politickém PR dění Jiřího Ovčáčka.“ Oficiální a autentický profil mluvčího Hradu lze nalézt ZDE.

Obrázek, který v kontextu recesistického profilu dával smysl, nasdílela česká právnička Klára Samková, která mu dala svým komentářem „Že by něco do Konvovy sbírky islamofobů??“ zcela jiný kontext.

werich2

Citát nasdílelo více než 6000 lidí, mnozí z nich s přesvědčením, že se jedná o slova Jana Wericha. Na situaci zareagoval autor obrázku vysvětlením, že si vymyslel nejen citát, ale i danou situaci. Tím mohla být situace vyřešená. Následující události však ukazují, jak se na českém internetu pracuje s informacemi a jak se lživé informace šíří.

Klára Samková své šíření hoaxu okomentovala slovy, že 99% informací nelze ověřit a proto je ověřování si faktů 100% ztrátou času. Ze statistického hlediska dle ní prověří informace čas.

werich3

K hoaxu se vyjadřovali také další lidé. V diskuzi lze dohledat názory, že není důležité, zda Werich výrok uvedl, důležité je, že je pravdivý. To je bohužel dnes velmi časté jednání. Mnoha uživatelům nevadí, že sdílí lživé informace, je pro ně důležitější, že daná informace podporuje jejich názor, případně, že se jim zdá pravdivá. Někteří z diskutujících dále žádali důkaz, že Werich daná slova nepronesl. Je paradoxní, že v této situaci musí být prokázáno, že se situace nestala, přičemž je spíše zvykem (například také u soudu), že je naopak třeba na základě důkazního materiálu prokázat, že se daná situace skutečně odehrála. Stejný problém vzniká u prokazování různých příběhů, jako například známý šířící se hoax o situaci v mnichovské nemocnici. Daný příběh, byť zcela nesmyslný, je vnímám jako pravdivý až do chvíle, než někdo přinese důkaz, že pravdivý není. U některých případů, které se nestaly, tak není možné jejich smyšlení prokázat, protože neexistují o situaci žádné záznamy.

V tomto případě se však prokázat, že se situace nestala, podařilo. Český rozhlas se k situaci vyjádřil následovně: „Český rozhlas prošel svůj archiv, přehled vysílání i noviny a žádné takové prohlášení nenašel. Víme, že ten den měl Jan Werich jiné starosti, neboť vozil vojáky během mobilizace a můžeme s největší pravděpodobností říct, že se jedná o podvrh.“

Ani to však některým uživatelům internetu nestačilo. To, zda citát Werich pronesl, či nikoli, je pro mnoho z nich zcela nepodstatné. Například politička Eva Hrindová z Bloku proti islámu k situaci uvedla, že není podstatné, že je obrázek hoax, protože se ukazuje, že lidé mají tendenci tomu věřit, jelikož je to pravda. A to je, podle ní, pozitivní.

werich4

Stáváme se tak často svědky toho, jak je pro některé uživatele nepodstatné, zda je informace pravdivá, důležité je, že zapadá do jejich ideologického rámce. Příště tak může podobný komentář napsat například Jára Cimrman.

werich5

Čtěte dále

Australský gay imám plánuje otevřít inkluzivní mešitu. Bude útočištěm LGBT lidí

Ještě před pár lety patřil k uznávaným imámům, jelikož provázel při obřadech v Melbourne v jedné z největších mešit v Austrálii. Respekt si vysloužil také za to, že byl háfizem, tedy člověkem, který se naučil korán zpaměti. To vše přišlo téměř vniveč v roce 2010, kdy se přihlásil ke své sexuální orientaci. Byl vyloučen  z náboženské obce a v mešitách už kázat nesmí. Naopak čelí výhrůžkám smrti, jelikož se z něj stal hlasitý bojovník za práva LGBT muslimů. Těm poskytuje duchovní podporu, občas i útočiště ve svém jednopokojovém bytě. Nyní si vyhlédl v centru města dům, který by za pomoci filantropů rád proměnil  v první LGBT friendly mešitu v zemi spojenou s azylovým domem pro ty, kteří po svém coming outu prchají od svých rodin.


Lukáš Houdek 19. 1. 2018

V Ostravě otevřela ordinace pro chudé a lidi bez domova

Pro lidi bez domova může být z nejrůznějších důvodů složité získat zdravotní pomoc. Jejich zdravotní stav je přitom často vzhledem k životní situaci horší než ve většinové populaci. Stále častěji se také stávají oběťmi psychického a fyzického násilí a sexuálních útoků. „Zejména při terénní práci vidíme fakt, že bezdomovectví je problém sociálně-zdravotní. Většina bezdomovců na ulici má zdravotní problémy. Buď se stali bezdomovci kvůli zdravotnímu handicapu, nebo vlivem života na ulici došlo k nevratnému poškození zdraví,” říká Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy. V prvním týdnu letošního roku proto otevřela Armáda spásy ordinaci praktického lékaře pro chudé v Ostravě. Jejím cílem je efektivně řešit problematiku bezdomovectví v rámci komplexního přístupu.


Marie Škardová 18. ...

Český bankéř chtěl poznat realitu, Vánoce strávil mezi uprchlíky v Řecku. „Jsou jako my,“ říká

Třiačtyřicetiletý Martin Bonhard je relativně vysoce postavený bankéř žijící v Praze. Vyrostl v Rakousku a Německu jako dítě emigrantů, kteří odešli z Československa v roce 1968. Protože ho znepokojovala podoba zdejší společenské diskuse o tématu migrace a uprchlíků, a chtěl sám zjistit, jak je to ve skutečnosti, odhodlal se k netradičnímu kroku. Rozhodl se Vánoce a přelom roku strávit v jednom z uprchlických táborů v Řecku. K čemu došel? Jak práce dobrovolníka probíhá? A jaký příběh ho zasáhl nejvíce?


Lukáš Houdek 17. 1. 2018

Zaměstnávání cizinců v Česku: Porušování zákona a vykořisťování

Sedmašedesátiletý pan Tstvetan dojížděl do České republiky za prací od devadesátých let. Během let pracoval v různých agenturách. V dubnu 2017 utrpěl zlomeninu nohy. Od té doby je v pracovní neschopnosti. Agentura, u které byl zaměstnán, s ním poté přerušila kontakt a neplnila dorovnání náhrady ze ztráty na výdělku po celou dobu pracovní neschopnosti. Bydlel na ubytovně a po úraze žil pouze z nemocenských dávek. Po vleklých komplikacích, kdy se vlastními silami i prostřednictvím právníka snažil vymáhat ušlé peníze od agentury, mu došly úspory a skončil na ulici. Poté se ho ujali terénní pracovníci Diakonie ČCE. Jeho případ, který ukazuje na problematiku cizinců na českém trhu práce, není dodnes dořešený. S jakými formami znevýhodňování se zahraniční pracovníci setkávají a jaká řešení navrhují organizace, které řeší problematiku v praxi?