Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Werich islamoklastem

 

werich big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

27
listopadu
2015

V posledních měsících se objevuje stále více manipulativních či lživých zpráv, tzv. hoaxů, které mají za cíl poškodit jednotlivce či skupiny obyvatel a šířit tak nenávist. Tyto zprávy se často po zveřejnění lavinovitě šíří po internetu, aniž by si sdílející zprávu ověřili. Naštěstí se také stále více lidí učí zprávy ověřovat a tyto hoaxy jsou vysvětlovány. Jak jednoduše se lživá zpráva šíří a jak někteří k šíření lživých informací přistupují, ukázal nedávný případ údajného citátu Jana Wericha.

Citáty a obrázky odsuzující islám a imigraci jsou na Facebooku velmi oblíbené. Možná i proto vytvořil falešný profil Jiřího Ovčáčka jako parodii obrázek s údajným citátem Jana Wericha, který měl říci 23. září 1938 v rozhovoru pro rozhlas. V citátu Werich přirovnává nacisty k muslimům.

werich1

O tom, že se jedná o profil recesistický, nelze po přečtení popisku stránky pochybovat: „Nekorektní, neformální a neoficiální fanclub profesionála v politickém PR dění Jiřího Ovčáčka.“ Oficiální a autentický profil mluvčího Hradu lze nalézt ZDE.

Obrázek, který v kontextu recesistického profilu dával smysl, nasdílela česká právnička Klára Samková, která mu dala svým komentářem „Že by něco do Konvovy sbírky islamofobů??“ zcela jiný kontext.

werich2

Citát nasdílelo více než 6000 lidí, mnozí z nich s přesvědčením, že se jedná o slova Jana Wericha. Na situaci zareagoval autor obrázku vysvětlením, že si vymyslel nejen citát, ale i danou situaci. Tím mohla být situace vyřešená. Následující události však ukazují, jak se na českém internetu pracuje s informacemi a jak se lživé informace šíří.

Klára Samková své šíření hoaxu okomentovala slovy, že 99% informací nelze ověřit a proto je ověřování si faktů 100% ztrátou času. Ze statistického hlediska dle ní prověří informace čas.

werich3

K hoaxu se vyjadřovali také další lidé. V diskuzi lze dohledat názory, že není důležité, zda Werich výrok uvedl, důležité je, že je pravdivý. To je bohužel dnes velmi časté jednání. Mnoha uživatelům nevadí, že sdílí lživé informace, je pro ně důležitější, že daná informace podporuje jejich názor, případně, že se jim zdá pravdivá. Někteří z diskutujících dále žádali důkaz, že Werich daná slova nepronesl. Je paradoxní, že v této situaci musí být prokázáno, že se situace nestala, přičemž je spíše zvykem (například také u soudu), že je naopak třeba na základě důkazního materiálu prokázat, že se daná situace skutečně odehrála. Stejný problém vzniká u prokazování různých příběhů, jako například známý šířící se hoax o situaci v mnichovské nemocnici. Daný příběh, byť zcela nesmyslný, je vnímám jako pravdivý až do chvíle, než někdo přinese důkaz, že pravdivý není. U některých případů, které se nestaly, tak není možné jejich smyšlení prokázat, protože neexistují o situaci žádné záznamy.

V tomto případě se však prokázat, že se situace nestala, podařilo. Český rozhlas se k situaci vyjádřil následovně: „Český rozhlas prošel svůj archiv, přehled vysílání i noviny a žádné takové prohlášení nenašel. Víme, že ten den měl Jan Werich jiné starosti, neboť vozil vojáky během mobilizace a můžeme s největší pravděpodobností říct, že se jedná o podvrh.“

Ani to však některým uživatelům internetu nestačilo. To, zda citát Werich pronesl, či nikoli, je pro mnoho z nich zcela nepodstatné. Například politička Eva Hrindová z Bloku proti islámu k situaci uvedla, že není podstatné, že je obrázek hoax, protože se ukazuje, že lidé mají tendenci tomu věřit, jelikož je to pravda. A to je, podle ní, pozitivní.

werich4

Stáváme se tak často svědky toho, jak je pro některé uživatele nepodstatné, zda je informace pravdivá, důležité je, že zapadá do jejich ideologického rámce. Příště tak může podobný komentář napsat například Jára Cimrman.

werich5

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.