Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

MANIPULACE: No-go zóny

 

nogo big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

29
září
2015

Na sociálních sítích není možné vést diskuzi o islámu nebo muslimech, aniž by nebyl zmíněn fenomén no-go zón. Má se jednat o čtvrti, snad celá města, v některých evropských zemích, jejichž populace je zcela muslimská/přistěhovalecká. Pokud člověk nenáleží do těchto skupin, nesmí do těchto zón vstoupit. Jinak ho ze strany jejich obyvatel čeká očistec. Někde situace údajně postoupila už tak daleko, že do těchto míst nechodí ani policie a vznikají tak malé enklávy, státy ve státě, semeniště terorismu, islámského radikalismu a bůhvíčeho ještě.

nogo ivcrn

O no-go zónách se psalo na internetu už v roce 2001, příhodně po útoku na Spojené státy 11. září. Termín ale poprvé použil až Daniel Pipes na svém blogu z ledna 2006. Domníval se totiž, že tím Francouzi myslí Zones Urbaines Sensibles, tedy citlivé městské oblasti. V českém kontextu by se dal možná použít pojem sociálně vyloučené lokality, což ale také není úplně přesné.

Pipes v roce 2013 svůj názor změnil. Zmíněné zóny navštívil a došel k závěru, že se zcela mýlil ve své interpretaci pojmu citlivých městských oblastí. Čtvrti jsou podle něj poměrně udržované a mohl jimi procházet jako sociální aktér bez pocitu ohrožení. Jsou ale „citlivé“, což znamená, že se v nich často kumulují jevy jako je nezaměstnanost, vyšší míra kriminality, převaha sociálního bydlení a nízká míra vzdělání - tedy jevy spojené se sociálním vyloučením. Ty se francouzská vláda snaží řešit svou sociální politikou (nutno říci, že citlivá městská oblast nemusí být nutně obydlena muslimskou nebo přistěhovaleckou populací, nebo že patologiím podléhá jen ona). Podle Pipese jsou dokonce bezpečnější než chudinské čtvrti například v Detroitu, oproti kterým francouzské citlivé městské oblasti působí „velmi obyčejně a bezpečně“.

no-go-zones

Sám Pipes použití termínu „no-go zóny“ lituje, protože vůbec neodpovídá povaze těchto oblastí. Lze do nich totiž podle jeho zjištění chodit bez obav, ať už jste jakéhokoli vyznání, barvy nebo původu. V mnohých z nich je řada restaurací, kaváren a dalších zařízení, která navštěvují všichni bez rozdílu.

Termínu se ale opět dostalo pozornosti v roce 2015, kdy 11. ledna o no-go zónách „informovala“ americká televizní stanice FOX News (ta mimochodem stojí za šířením řady hoaxů). Prostor zde dostal americký bezpečnostní expert Steve Emerson, který v podstatě zopakoval, co kdysi psal Pipes, s tím, že označil Birmingham za již čistě muslimské město, kam běžní Britové zkrátka nesmí vstoupit. Na to zareagoval také britský ministerský předseda David Cameron, který Emersona dokonce nazval „úplným idiotem“ a pozval ho, aby se sám přišel do Briminghamu podívat. Emerson se za svá slova omluvil. Omluvila se také stanice FOX News za šíření mýtu o no-go zónách.

nogo emerson

Další z často uváděných zemí je v kontextu no-go zón zmiňováno Švédsko, kde policejní zpráva údajně tvrdí, že země má již 55 no-go zón, do kterých nevstupuje ani policie. Pomineme-li neuvěřitelnost situace, kdy evropský stát rezignuje na snahu ovládat své území a jen tak dopustí vznik odtržených útvarů, kde zákony neplatí, podívejme se na odkazovanou zprávu.

O muslimech se zpráva nezmiňuje. Uvádí, že ve Švédsku existuje 55 oblastí, kde místní zločinecké sítě mají „negativní vliv na místní komunity“. Jedná se o prostředí malých i velkých měst. Nejde dokonce ani o gangy se složitou strukturou, které by měly nějaké politické ambice nebo snahu ovládnout svoji oblast. Jejich zločiny se většinou omezují na prodej drog a krádeže. Jedná se většinou o sociálně vyloučené oblasti, které často (ale ne výlučně) obývají chudí přistěhovalci. Ve zprávě nejsou zmínky islámském právu šaría, muslimech nebo no-go zónách.

Ghetta a sociálně vyloučené oblasti, které se podílí na vzniku etnizované chudoby, ze které pramení různé patologické jevy, existují po celé Evropě (včetně ČR). Odtržené oblasti bez sekulárního práva, státy ve státě nebo nepřístupná místa, jak jsou tyto oblasti označovány, ale v Evropě nejspíše nejsou. Problémů se soužitím není málo, ale nevyskytují se univerzálně všude. Zdaleka nejsou tak zdrcující, jak se termín „no-go zóna“ snaží ukázat. Smysl naopak má zaměřit se na boj se sociálním vyloučením a nesetrvávat v představách o no-go zónách a tím pokračovat v další marginalizaci jejich obyvatel.

Čtěte dále

„Matka lvice” přemohla muže znásilňující dceru, jednoho zabila. Soud ji nyní osvobodil

Nokubongu Qampi z Jihoafrické republiky začali lidé přezdívat „matka lvice” poté, co zabila jednoho ze tří mužů, kteří znásilňovali její dceru, a ostatní zranila. Byla obviněná z vraždy, ale později byla všechna obvinění stažena. Její příběh přinesla televizní stanice BBC.


Nina Djukanovićová 19. 4. 2019

Respekt je sexy! Vzniká síť podniků, které vyškolí zaměstnance v řešení sexuálního obtěžování

„Jednou se mi stalo, že jsme s holkama šly do klubu a potkala jsem tam jednoho pána, který, aniž by řekl jediné slovo nebo pozdravil, za mnou přišel a začal mi nejdřív sahat na zadek a potom mezi nohy. Když jsem mu řekla, ať přestane, tak se tomu akorát smál a furt pokračoval dál. A když jsme pak odcházela, tak mě celou dobu sledoval, až mě mezi lidmi ztratil a už mě nenašel,” popisuje ve videu organizace Konsent Angela. Její zkušenost sdílí i další návštěvníci klubů, barů a festivalů. V prostředí, kde je hodně lidí často i pod vlivem alkoholu či drog, hraje hlasitá hudba a je ztlumené osvětlení, dochází k sexuálnímu obtěžování. To může mít podobu nechtěných doteků, dotěrného chování či nucení. Zakladatelky organizace Konsent, která chce předcházet sexuálnímu násilí, však nesouhlasí s tím, že by návštěvníci měli kvůli sexuálnímu obtěžování z barů a klubů odcháze ...

Dát nezaměstnaným i trestaným šanci pracovat a ušetřit obecní peníze. Děčín ví, jak na to

Ušetřit peníze městskému rozpočtu a efektivně řešit problémy s dlouhodobou nezaměstnaností v obci. Dva z hlavních důvodů, proč se Děčín odhodlal pro inovativní přístup. Do svého Střediska městských služeb, které se zaměřuje především na úpravu a úklid veřejných prostranství, začal nabírat mezi zaměstnance desítky lidí, kteří jsou v evidenci úřadu práce již delší dobu nebo za sebou mají trestní minulost. Po dobu jednoho roku mají pracovníci možnost získat potřebnou praxi, osvojit si pracovní morálku i získat důležité reference pro svou další pracovní dráhu. Se střediskem dnes totiž spolupracuje už několik soukromých firem, které tyto pracovníky přebírají. A spolupráci si chválí.


Lukáš Houdek 17. 4. 2019

„Jsem strašně smutný,“ opakuje dokola jeden z albínských sourozenců. Děsí je samota, opovržení i násilí

Na okrajovém autobusovém nádraží Madina v ghanském hlavním městě Accra nasedám spolu s albínským sociálním pracovníkem Kwamem do oprýskaného mikrobusu. Široká drncající silnice se postupně zužuje a po více než hodině nám vozidlo zastavuje u prašné cesty v rozlezlé východoghanské obci Akropong. Tam sídlí krajské školské ředitelství, zrovna tak je místo domovem speciální školy pro nevidomé žáky. Už z dálky je slyšet dětský křik a smích. Protože je doba obědu, prokládá je místy i mlácení lžic o plechové talíře. My usedáme v kanceláři ředitele školy, který je podobně jako většina jeho studentů nevidomý. Na stole proto namísto běžného počítače stojí psací stroj pro Braillovo písmo. A po chvíli čekání přicházejí sourozenci Edward a Dorothy. Zatímco jejich obličej vykazuje černošské rysy, kůži mají bílou. Oba se nesměle šourají a hlavu mají sklopenou. Smutek by se dal krájet.

...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.