Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Musíme přihlédnout k jejímu oblečení,” řekla obhájkyně u soudu a spustila lavinu

Obhájkyně v soudním procesu v irském městě Cork, kde její 27letý klient čelil obvinění ze znásilnění 17leté dívky, minulý týden v soudní síni argumentovala podobou kalhotek oběti. A to přesto, že podle obžaloby byla dívka znásilněna v temném průchodu. Mohlo se proto podle ní jednat o konsenzuální sex. „Vylučuje snad důkazní materiál možnost, že ji obžalovaný přitahoval a ona byla otevřena tomu někoho potkat a vyspat se s ním?” zeptala se obhájkyně v soudní síni. „Musíte přihlédnout k tomu, jak byla oblečená. Měla na sobě tanga s krajkovým předkem,” dodala. Muž byl následně porotou, v níž sedělo osm mužů a čtyři ženy, osvobozen. To odstartovalo explozi reakcí žen i mužů na sociálních sítích. Sdílejí ve velkém fotografie svého spodního prádla s hashtagem #ThisIsNotConsent a přidávají se i známé osobnosti. Kampaň na sociálních sítích doplňuje protesty stovek lidí v pěti irských městech s transparenty i spodním prádlem v rukou. Přímo v Corku protestující pokryli schody před vstupem do soudní budovy hromadou spodního prádla.


Lukáš Houdek 18. 11. 2018

Lidé ještě za tmy skupují koblihy, aby majitel mohl být co nejdříve se svou nemocnou ženou

Manželé Chhanovi přišli do Spojených států coby uprchlíci z Kambodži v roce 1979. V kalifornském Seal Beach si o deset let později otevřeli obchod s donuty, nazvali ho Donut City a od té doby denně pekli oblíbené čerstvé americké koblihy. Do práce přicházeli ještě před východem slunce a málokdy měli volno. Proto zákazníci okamžitě zpozorněli, když se 63letá Stella Chhan přestala v obchodě objevovat. Vyšlo najevo, že u ní došlo k ruptuře výdutě mozkových tepen. Stella sice přežila, byla však stále velmi slabá a jen pomalu se uzdravovala. „První dva týdny nemohla vůbec mluvit. Když se pak zase postupně rozmlouvala, byl jsem šťastný a velmi vděčný,“ popsal strastiplné okamžiky pan Chhan.  „Teď je v pečovatelském domě a mně tady pomáhá švagrová,“ dodává.


Kateřina Gamal Richterová 11. 11. 2018

Postoloprty si nevěděly rady s "dětmi ulice", v obci rostlo napětí. Nyní mají recept

Pětitisícové Postoloprty se dlouhodobě potýkají s problémy souvisejícími s dětmi a mládeží ze sociálně vyloučených lokalit, pro něž dosud v obci nebylo dostatečné vyžití, které by je drželo od negativních vlivů, zejména od užívání drog. „Toxikomanie je na tak malém městě dost rozšířena, v minulosti zde bývaly i varny drog. Stále mladší děti mají zkušenosti s marihuanou a kouřením. Obstarat si tu drogy je jednoduché,” popisuje terénní sociální pracovnice Monika Koubová ze spolku Romano jasnica, která ve městě působí. Problémy jsou pak intenzivnější během letních měsíců, kdy bezprizorní děti tráví čas na ulici, což má za následek stupňování napětí a nevraživosti v obci. Díky otevřené spolupráci města s neziskovými organizacemi i vládní Agenturou pro sociální začleňování se povedlo na to nejkritičtější období roku, letní prázdniny, zorganizovat intenzivní příměstský tábor, který byl zdarma. V tom se děti mohly rozvíjet jak kretivně, tak měly možnost setkat se s inspirativními mladými Romy z okolí. A přihlásila se do něj padesátka dětí. Ačkoliv se může nápad na první pohled jevit jako banální, podařilo se díky němu zklidnit nálady ve městě. „Na městském úřadě říkali, že byl poprvé v létě klid, žádné stížnosti na děti,” vysvětluje Markéta Fridrichová z vládní Agentury. 


Lukáš Houdek 8. 11. 2018

Ženy z periferie i oběti sexuálního násilí zažívají restart. Chystají intimní módní kolekci

„Zejtra k vám přijdu dělat něco s elektrikou, tak buď doma a vyspíme se spolu. A ne že to řekneš mámě nebo tátovi!“ Tyto věty slyšela ve svých 20 letech žena, která si říká Kovbojka.  Řekl jí je bratranec její matky. „Vyhnula jsem se mu a on se setkal jen s mým tátou. Kdyby se můj táta dozvěděl, co mi mámin bratranec řek, tak táta by ho zabil – v horším případě, v lepším případě by ho zmlátil. Máma? Nevím. U té si nejsem jistá. Asi by mi nevěřila,” pokračuje. Kovbojka je jednou z žen, které našly uplatnění v nízkoprahové pracovní dílně pro ženy v tísnivé sociální situaci Metráž.


Marie Škardová 14. 11. 2018

Děti ze školky znakovaly Happy Birthday neslyšícímu školníkovi. Dojaly ho k slzám

Květiny, bonboniéry, drobné dárky. To jsou běžné věci, které děti obvykle nosí svým třídním učitelům a učitelkám ať už k jejich narozeninám či u příležitosti konce školního roku jako poděkování za trpělivost a předané vědomosti. Velmi důležitou součástí každé školy je však vedle pedagogů také další personál, jako například údržbáři, uklízečky, kuchařky a další. A byl to právě správce školy, James Anthony, kterému děti ze školky při základní škole Hickerson Elementary ve městě Tullahoma v americkém státě Tennessee přichystaly překvapení k jeho 60. narozeninám. Pan James, jak mu děti říkají, je nedoslýchavý, a tak běžné zazpívání narozeninové písně Happy Birthday nepřipadalo v úvahu. Děti se proto s pomocí učitelek Allyssy Hartsfield a Amy Hershman naučily, jak přednést píseň ve znakovém jazyce. Překvapení se jim, soudě podle reakce pana Jamese, vydařilo nad očekávání, jak je vidět v následujícím videu.


Kateřina Gamal Richterová 8. 11. 2018

V 11 jí pro záchranu života amputovali nohu, dnes je modelkou. „Jsem tu, abych byla inspirací.”

Když bylo Tesse Synder z Philadephie jedenáct let, začala pociťovat silnou bolest v jedné noze. „Poprvé jsem zaregistrovala bolesti kolem jara roku 2000 a šla jsem proto za lékaři, kteří mi určili špatnou diagnózu,” vzpomíná v nedávném rozhovoru pro server Mirror. „Postupně, když jsem se každý další den probouzela, abych šla do školy, se ta bolest zhoršovala. Jednoho rána jsem se probudila v slzách, protože mi trvalo dobrých pár minut, než jsem svou nohu byla schopna ohnout,” dodává. Bolest se ale stále stupňovala, až se stala nesnesitelnou, a tak byla Tessa poslána na další sérii vyšetření, mezi nimi také na biopsii. „O deset dní později jsem seděla na pokoji, kde se lékař ubezpečoval, že se stehy zahojily. Stál přede mnou a vysvětlil mi nejjednodušeji, jak jedenáctileté dívce dokázal, že jsem měla rakovinu. Osteosarkom na mé pravé stehenní kosti, abych byla přesná,” vykresluje.


Lukáš Houdek 7. 11. 2018

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.