Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Tepličtí muslimové rozdávají roušky seniorům. Lékařům do nemocnice přivezli občerstvení

 

rousky teplice big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Členka týmu HateFree Culture.

25

března
2020

V posledních týdnech, kdy celé Česko šije roušky, nezůstává pozadu ani muslimská komunita. Muslimové z Teplic se rozhodli zapojit se nejen do šití roušek, ale také do pomoci zranitelnějším z nás, seniorům. Vlastnoručně ušité roušky rozdávali seniorům před teplickými obchody s potravinami, v domech, kde bydlí vyvěšovali letáčky, na nichž nabízeli pomoc například s nákupem, ale také zajistili nákup základního občerstvení a nápojů jak pro teplickou nemocnici, tak pro městskou policii. 

rousky teplice 3

„Žijeme tu dlouho, pracujeme tady. A když jsem nedávno potkal svého kamaráda, shodli jsme se, že musíme jako muslimská komunita v této situaci něco pozitivního udělat," vypráví iniciátor pomoci, Ammar Yaghi, který pracuje v teplických lázních jako fyzioterapeut. A tak si muslimové založili skupinu na WhatsApp, přes kterou se domlouvali, jak pomoci. „Začal jsem šít roušky. Nejprve pro blízké, pro známé. Půjčil jsem si šicí stroj a na internetu jsem hledal návody, jak šít," popisuje své šicí začátky Ammar Yaghi. Nebyl ale sám, roušky šili i další muslimové a muslimky.

rousky teplice 1

Mezitím skupina mladých muslimek již hotové výrobky zdarma rozdávala před obchody s potravinami v době, kdy bylo nakupování vyhrazeno seniorům. A jaká byla jejich reakce? „Byli překvapení. Někteří bohužel neměli nic, jen kapesník nebo složený toaletní papír přes pusu přelepený izolepou. Děkovali nám, někteří si brali roušky i pro své rodiny," popisuje atmosféru rozdávání ručně šitých roušek jedna z muslimek, Eman Ghalebová. „Někteří nám nabízeli peníze, ale řekly jsme jim, že roušky rozdáváme zdarma. Potom nám přišlo poděkovat i několik lidí, kteří roušku měli. Reakce byly velmi pozitivní a dojemné.” Roušky putovaly také do místního domova důchodců. Ten se nachází hned vedle mešity, jejíž vedení roušky klientům domova samo nabídlo. V domově důchodců, kde byl roušek nedostatek, je uvítali s nadšením.

rousky teplice 4

Zde však aktivity teplických muslimů zdaleka neskončily. Dalším krokem byla neformální finanční sbírka, díky které následně nakoupili vodu, džusy, kávu a základní občerstvení pro urgentní příjem a internu teplické nemocnice. Stejně tak muslimové obdarovali i strážníky místní městské policie. „Jak v nemocnici, tak u policie byli lidé nadšení," dodává Yaghi.

rousky teplice 5

Stejně jako to udělala už řada lidí po celé republice, také tepličtí muslimové vyvěsili v domech, kde bydlí, letáčky. Na nich nabízeli seniorům nákupy potravin či léků. „Je důležité, aby senioři věděli, že nejsou sami a že jsou v bezpečí," dodává Yaghi, který zároveň zdůrazňuje, že nic z toho by nebylo bez ochoty a chuti pomoci druhým celé teplické muslimské komunity.

rousky teplice 6

Dobrovolníci z řad tamních muslimů chtějí v pomoci druhým pokračovat i nadále.

Foto: Archiv Eman Ghalebové

Čtěte dále

Kvůli posměškům se bál tělocviku, žil v odloučení. Cestu ke svému tělu našel díky partnerovi

Čtyřiatřicetiletý Jaroslav Vávra z Mariánských Lázní od dětství hledá vztah k vlastnímu tělu, kvůli kterému od základní školy čelí posměškům a poznámkám okolí. Nejhorší byla pro něj situace v šatně před hodinami tělocviku. „Obdobím bulimie a anorexie jsem naštěstí neprošel, ale na druhém stupni jsem problém s tělocvikem řešil tak, že jsem se po domluvě s učitelem převlékal v jeho kabinetu. Nebylo to vyloženě pohodlné, ale na druhou stranu jsem se aspoň na čas vyhnul posmívání a zesměšňování,” vysvětluje. Kamarády téměř neměl, zaměřil se proto na školu. 

Lukáš Houdek 2. 4. 2020

Solidarita, ale i ponižování. Pandemické časy tvrdě dopadají i na lidi bez domova

Nepředvídaná, těžko přehledná pandemická situace s sebou přinesla mimo jiné karanténní podmínky, které uzavřely valnou většinu obyvatel ČR mezi úzké stěny domácího prostředí. Jak se ale s touto situací vypořádávají ti, jejichž domovem je ulice, respektive nejrůznější ubytovací provizoria? Jsou české sociální služby akceschopné a koordinované dostatečně na to, aby dokázaly jejich situaci ad hoc čelit a chránit tak nejen ty, jichž se to adresně týká, ale také zbytek společnosti? 

Adéla Gálová 1. 4. 2020

„S likvidací Romů za války došlo i k zapomenutí příběhů o jejich úspěšné integraci,“ říká Jana Horváthová

V pěti letech začaly Marii Mocovou trápit velké bolesti nohou, následně prodělala také epileptický záchvat. Diagnostikována jí byla revmatoidní artritida, která v Česku zasáhne kolem 85 tisíc lidí. Přestože se příznaky nejčastěji projevují mezi třicátým a padesátým rokem, nevyhýbá se ani dětem. „Jelikož mám artritidu od pěti let a je mi osmatřicet, postižení jsou už v tuhle chvíli rozsáhlá. Mám deformity na prstech obou rukou, totální endoprotézu obou kyčlí, deformity na prstech nohou, postižení kolen, kotníků, ramen, loktů,” popisuje pro HFC Marie, jejíž stav je dnes díky biologické léčbě stabilizovaný. Nemoc s sebou nese řadu omezení v běžném i pracovním životě. Protože však není na první pohled vidět, potýkají se někteří nemocní s nepochopením okolí i diskriminací. Málokdo také tuší, že revma je třetím nejčastějším onemocněním u dětí a mládeže.

„Vždy jsem musela dokazovat, že jsem lepší než mužští kolegové,” říká slovenská astrobioložka

Astrobioložka Michaela Musilová má velké zkušenosti s izolací a pobytem v omezeném prostoru – účastnila se řady simulovaných letů NASA i dalších vesmírných agentur na Měsíc či Mars, jejichž cílem je připravit člověka na dlouhodobý pobyt ve vesmíru. „Být izolovaný znamená, že člověk ztratí určité svobody, člověku je odepřeno množství věcí, na které je zvyklý. Měli jsme různé krizové situace, například výpadek proudu nebo ztrátu vody, ale opravdu největší výzva byly mezilidské vztahy,“ říká Musilová. Lidem do současné karantény především doporučuje empatickou komunikaci. „Udělejte si čas velmi otevřeně si popovídat o citlivých věcech.

Jiří Pasz 25. 3. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.