Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Uprchlíci v českých táborech šijí roušky. Rozdávají je žadatelům, seniorům i obcím

 

suz rousky big

galovaAdéla Gálová
Autorka

Překladatelka, hungaristka a romistka. Členka týmu HateFree Culture.

24

března
2020

Solidarita napříč společenským spektrem v ČR dokáže pozitivně působit proti napětí a zmírňuje neblahé dopady pandemie viru COVID-19 alespoň v psychologické rovině. Za společnými snahami nezaostává ani Správa uprchlických zařízení (SUZ), organizace Ministerstva vnitra. Od minulého týdne se tak začaly šít roušky také v uprchlických zařízeních v Pobytovém a přijímacím středisku Zastávka u Brna, Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, v Pobytovém středisku v Havířově, Zařízení pro zajištění cizinců a pobytovém středisku Bělá-Jezová a v Zařízení pro zajištění cizinců ve Vyšních Lhotách. Na jejich výrobě se podílejí nejen klienti, kteří zde aktuálně pobývají, ale také zaměstnanci, včetně těch, kteří pracují v důsledku situace z domova. Například v Kostelci nad Orlicí bylo ušito již přes 700 roušek a aktivita každým dnem pokračuje.

suz rousky 1

Hotové roušky pochopitelně nejsou určeny pouze klientům a zaměstnancům zařízení. SUZ jimi zásobuje například místní samosprávu – část produktů byla předána seniorům z Centra denních služeb Domovinka v Kostelci nad Orlicí, další zásilka putovala na Městský úřad v Kostelci k další distribuci. Roušky z Bělé-Jezové byly předány starostovi Bělé pod Bezdězem Jaroslavu Vernerovi.

suz rousky 5

Mimořádná solidarita panuje i mezi klienty, roušky šijí nejen ženy, ale i muži. V Zastávce u Brna ušila klientka z Gruzie, která žádá o mezinárodní ochranu, přes víkend pro ostatní klienty desítky roušek, aby měl každý k dispozici několik kusů. „V tuto chvíli je to to jediné, co mohu pro zařízení na oplátku udělat,“ komentovala to klientka.

Všechna zařízení pokračují v šití, aby pomohla v boji s nedostatkem roušek. „Chceme co nejvíce spojit síly v boji s onemocněním COVID-19. Aktuálně se ale potýkáme s nedostatkem materiálu, který se snažíme získat například od dárců prostřednictvím sociálních sítí,“ uvedl pro HateFree Culture vedoucí oddělení vztahů s veřejností Jan Piroch.

suz rousky 4

Chcete se do pomoci zapojit i vy? Materiál sloužící k šití roušek lze osobně dovézt na vrátnici Pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí (Tř. Rudé armády 1000 517 41, Kostelec nad Orlicí). 

suz rousky 3

Foto: Správa uprchlických zařízení

Čtěte dále

Kvůli posměškům se bál tělocviku, žil v odloučení. Cestu ke svému tělu našel díky partnerovi

Čtyřiatřicetiletý Jaroslav Vávra z Mariánských Lázní od dětství hledá vztah k vlastnímu tělu, kvůli kterému od základní školy čelí posměškům a poznámkám okolí. Nejhorší byla pro něj situace v šatně před hodinami tělocviku. „Obdobím bulimie a anorexie jsem naštěstí neprošel, ale na druhém stupni jsem problém s tělocvikem řešil tak, že jsem se po domluvě s učitelem převlékal v jeho kabinetu. Nebylo to vyloženě pohodlné, ale na druhou stranu jsem se aspoň na čas vyhnul posmívání a zesměšňování,” vysvětluje. Kamarády téměř neměl, zaměřil se proto na školu. 

Lukáš Houdek 2. 4. 2020

Solidarita, ale i ponižování. Pandemické časy tvrdě dopadají i na lidi bez domova

Nepředvídaná, těžko přehledná pandemická situace s sebou přinesla mimo jiné karanténní podmínky, které uzavřely valnou většinu obyvatel ČR mezi úzké stěny domácího prostředí. Jak se ale s touto situací vypořádávají ti, jejichž domovem je ulice, respektive nejrůznější ubytovací provizoria? Jsou české sociální služby akceschopné a koordinované dostatečně na to, aby dokázaly jejich situaci ad hoc čelit a chránit tak nejen ty, jichž se to adresně týká, ale také zbytek společnosti? 

Adéla Gálová 1. 4. 2020

„S likvidací Romů za války došlo i k zapomenutí příběhů o jejich úspěšné integraci,“ říká Jana Horváthová

V pěti letech začaly Marii Mocovou trápit velké bolesti nohou, následně prodělala také epileptický záchvat. Diagnostikována jí byla revmatoidní artritida, která v Česku zasáhne kolem 85 tisíc lidí. Přestože se příznaky nejčastěji projevují mezi třicátým a padesátým rokem, nevyhýbá se ani dětem. „Jelikož mám artritidu od pěti let a je mi osmatřicet, postižení jsou už v tuhle chvíli rozsáhlá. Mám deformity na prstech obou rukou, totální endoprotézu obou kyčlí, deformity na prstech nohou, postižení kolen, kotníků, ramen, loktů,” popisuje pro HFC Marie, jejíž stav je dnes díky biologické léčbě stabilizovaný. Nemoc s sebou nese řadu omezení v běžném i pracovním životě. Protože však není na první pohled vidět, potýkají se někteří nemocní s nepochopením okolí i diskriminací. Málokdo také tuší, že revma je třetím nejčastějším onemocněním u dětí a mládeže.

„Vždy jsem musela dokazovat, že jsem lepší než mužští kolegové,” říká slovenská astrobioložka

Astrobioložka Michaela Musilová má velké zkušenosti s izolací a pobytem v omezeném prostoru – účastnila se řady simulovaných letů NASA i dalších vesmírných agentur na Měsíc či Mars, jejichž cílem je připravit člověka na dlouhodobý pobyt ve vesmíru. „Být izolovaný znamená, že člověk ztratí určité svobody, člověku je odepřeno množství věcí, na které je zvyklý. Měli jsme různé krizové situace, například výpadek proudu nebo ztrátu vody, ale opravdu největší výzva byly mezilidské vztahy,“ říká Musilová. Lidem do současné karantény především doporučuje empatickou komunikaci. „Udělejte si čas velmi otevřeně si popovídat o citlivých věcech.

Jiří Pasz 25. 3. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.