Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Dvojice Romek z Tanvaldu za týden ušila přes 1000 roušek pro seniory a lidi ve finanční tísni

 

romky tanvald rousky big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

23
března
2020

Renata Fečová a Klára Pulová jsou jedněmi z romských žen z České republiky, které se v posledních dnech rozhodly vyrábět pro své okolí potřebné roušky. „Já se znám se sociálními pracovnicemi z Romodromu, a když napsaly na sociální sítě, že potřebují roušky, tak jsem neváhala a řekla jsem si, že je našiju,” vysvětluje pro HFC Klára Pulová, která pracuje jako mediátorka podpory zdraví. Je však také bývalá šička a rozhodla se svého umu využít pro pomoc okolí. Potřebné látky získala od kamarádek a bývalý vedoucí jí umožnil využít kvalitní šicí stroj, díky kterému je výroba efektivní.

 

romky tanvald rousky 2

Renata

Renata Fečová a Klára Pulová se tak od začátku karantény dokázaly postarat o ušití a distribuci více jak tisíce kusů roušek. „Dvacet kusů jsem dnes odnesla do domova důchodců, kde nemají. Jinak mi píší lidé přes internet, že potřebují,” popisuje paní Klára. 

romky tanvald rousky 3

Klára

„Jen v Tanvaldu žije cca 500 osob, které jsou ohroženy sociálním vyloučením nebo v sociálně vyloučených lokalitách již žijí. Dále je čtvrtina obyvatel Tanvaldu v důchodovém věku,” přibližuje Patrik Kotlár, předseda spolku Romany art workshop, který nabízí dětem z vyloučených lokalit smysluplné volnočasové aktivity. „Většina lidí, kterým se roušky rozdaly, je ve finanční tísni, a když našli na internetu roušku, tak cena byla v řádech stokorun, s tím, že doručení by bylo přibližně za 30 dnů. Proto se Renata s Klárou rozhodly, že vytáhnou své šicí stroje a začnou šít pro lidi bez rozdílů barvy pleti,” dodává.

romky tanvald rousky 5

„Je to zapotřebí, je to důležitá věc. A já jsem šička a moc času mi to nezabere. Věřím, že jsem se rozhodla správně, že to lidem pomůže,” uzavírá Klára.

romky tanvald rousky 4

Foto: Spolek Romany art workshop a spolek Roma Tanvald

 

Čtěte dále

Kvůli posměškům se bál tělocviku, žil v odloučení. Cestu ke svému tělu našel díky partnerovi

Čtyřiatřicetiletý Jaroslav Vávra z Mariánských Lázní od dětství hledá vztah k vlastnímu tělu, kvůli kterému od základní školy čelí posměškům a poznámkám okolí. Nejhorší byla pro něj situace v šatně před hodinami tělocviku. „Obdobím bulimie a anorexie jsem naštěstí neprošel, ale na druhém stupni jsem problém s tělocvikem řešil tak, že jsem se po domluvě s učitelem převlékal v jeho kabinetu. Nebylo to vyloženě pohodlné, ale na druhou stranu jsem se aspoň na čas vyhnul posmívání a zesměšňování,” vysvětluje. Kamarády téměř neměl, zaměřil se proto na školu. 

Lukáš Houdek 2. 4. 2020

Solidarita, ale i ponižování. Pandemické časy tvrdě dopadají i na lidi bez domova

Nepředvídaná, těžko přehledná pandemická situace s sebou přinesla mimo jiné karanténní podmínky, které uzavřely valnou většinu obyvatel ČR mezi úzké stěny domácího prostředí. Jak se ale s touto situací vypořádávají ti, jejichž domovem je ulice, respektive nejrůznější ubytovací provizoria? Jsou české sociální služby akceschopné a koordinované dostatečně na to, aby dokázaly jejich situaci ad hoc čelit a chránit tak nejen ty, jichž se to adresně týká, ale také zbytek společnosti? 

Adéla Gálová 1. 4. 2020

„S likvidací Romů za války došlo i k zapomenutí příběhů o jejich úspěšné integraci,“ říká Jana Horváthová

V pěti letech začaly Marii Mocovou trápit velké bolesti nohou, následně prodělala také epileptický záchvat. Diagnostikována jí byla revmatoidní artritida, která v Česku zasáhne kolem 85 tisíc lidí. Přestože se příznaky nejčastěji projevují mezi třicátým a padesátým rokem, nevyhýbá se ani dětem. „Jelikož mám artritidu od pěti let a je mi osmatřicet, postižení jsou už v tuhle chvíli rozsáhlá. Mám deformity na prstech obou rukou, totální endoprotézu obou kyčlí, deformity na prstech nohou, postižení kolen, kotníků, ramen, loktů,” popisuje pro HFC Marie, jejíž stav je dnes díky biologické léčbě stabilizovaný. Nemoc s sebou nese řadu omezení v běžném i pracovním životě. Protože však není na první pohled vidět, potýkají se někteří nemocní s nepochopením okolí i diskriminací. Málokdo také tuší, že revma je třetím nejčastějším onemocněním u dětí a mládeže.

„Vždy jsem musela dokazovat, že jsem lepší než mužští kolegové,” říká slovenská astrobioložka

Astrobioložka Michaela Musilová má velké zkušenosti s izolací a pobytem v omezeném prostoru – účastnila se řady simulovaných letů NASA i dalších vesmírných agentur na Měsíc či Mars, jejichž cílem je připravit člověka na dlouhodobý pobyt ve vesmíru. „Být izolovaný znamená, že člověk ztratí určité svobody, člověku je odepřeno množství věcí, na které je zvyklý. Měli jsme různé krizové situace, například výpadek proudu nebo ztrátu vody, ale opravdu největší výzva byly mezilidské vztahy,“ říká Musilová. Lidem do současné karantény především doporučuje empatickou komunikaci. „Udělejte si čas velmi otevřeně si popovídat o citlivých věcech.

Jiří Pasz 25. 3. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.