Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Ženy nejsou pro armádu vhodné,” uvedla indická vláda. Podle Nejvyššího soudu mají právo na stejné příležitosti

 

indky armada big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

22
března
2020

 

Nejvyšší soud Indie potvrdil minulý měsíc deset let starý rozsudek, který říká, že ženy mají právo sloužit v armádě a mají mít také nárok na povýšení, dávky a důchody, stejně jako muži. I přes rozhodnutí dodnes měly ženy možnost se zapojit do armády pouze formou vedlejších úvazků po omezenou dobu. Nemohly tak dosáhnout vyšších pozic ani platů. Důstojnice dlouhodobě vedly kampaň za tuto změnu, vláda však byla doposud proti. Nejvyšší soud nyní ale rozhodl, že přišel čas na změnu.

Ženy se do indických ozbrojených sil začaly zapojovat v roce 1992. Bylo jim umožněno vstoupit do leteckých bojových sil, vojenské policie i k námořnictvu. Výjimkou však stále zůstávají armáda a indické speciální síly. Zde pracovaly jako lékařky, zdravotní sestry, inženýrky, úřednice nebo právničky, nemohly si však zvolit vojenské povolání. Podle údajů z minulého roku tak ženy tvoří pouze tři procenta jedné z největších světových armád. 

Ženy nejsou pro armádu fyziologicky vhodné

Rozhodnutí soudu přišlo poté, co vláda protestovala, že ženy nejsou fyzicky a fyziologicky vhodné k tomu, aby pracovaly v ozbrojených silách v rámci plných úvazků. „Důstojnice se musejí zabývat těhotenstvím, mateřstvím a domácími povinnostmi a nemusí tak být dobře přizpůsobeny životu vojáka v ozbrojených silách," uvedla ústřední vláda, která také argumentovala proti jmenování žen do velících funkcí. „Vedení armády je mužské a převážně vychází z venkovského prostředí, kde převládají konzervativní společenské normy. Vojsko není připravené, aby přijalo velitelky," uvedla.

Diskriminace

Soud však argumenty vlády založené na „diskriminačních genderových stereotypech” jednoznačně odmítl. „Námitky federální vlády týkající se fyziologických omezení a sociálních norem, které omezují příležitosti ženských důstojníků, jsou znepokojující a nemohou být přijaty," uvedla soudkyně při čtení soudního rozhodnutí. „Indická ústava je založena na rovnosti. Popírání příležitostí pro ženy bylo protiústavní. Nyní bude armáda muset stanovit stejné podmínky pro obě pohlaví," dodala. 

„Někteří tvrdí, že ženy obecně nemusejí být schopné zvládnout bojové pozice kvůli požadované fyzické síle, proč ale upírat příležitosti těm, které mohou?” okomentoval rozhodnutí soudu Panag, indický generál v důchodu. „Podle mého názoru práva žen sloužit v ozbrojených silách musejí být rovné mužským, pokud nebudou ohroženy fyzické ani kvalitativní standardy,“ dodal.

Ilustrační foto: Wikipedia

Čtěte dále

Kvůli posměškům se bál tělocviku, žil v odloučení. Cestu ke svému tělu našel díky partnerovi

Čtyřiatřicetiletý Jaroslav Vávra z Mariánských Lázní od dětství hledá vztah k vlastnímu tělu, kvůli kterému od základní školy čelí posměškům a poznámkám okolí. Nejhorší byla pro něj situace v šatně před hodinami tělocviku. „Obdobím bulimie a anorexie jsem naštěstí neprošel, ale na druhém stupni jsem problém s tělocvikem řešil tak, že jsem se po domluvě s učitelem převlékal v jeho kabinetu. Nebylo to vyloženě pohodlné, ale na druhou stranu jsem se aspoň na čas vyhnul posmívání a zesměšňování,” vysvětluje. Kamarády téměř neměl, zaměřil se proto na školu. 

Lukáš Houdek 2. 4. 2020

Solidarita, ale i ponižování. Pandemické časy tvrdě dopadají i na lidi bez domova

Nepředvídaná, těžko přehledná pandemická situace s sebou přinesla mimo jiné karanténní podmínky, které uzavřely valnou většinu obyvatel ČR mezi úzké stěny domácího prostředí. Jak se ale s touto situací vypořádávají ti, jejichž domovem je ulice, respektive nejrůznější ubytovací provizoria? Jsou české sociální služby akceschopné a koordinované dostatečně na to, aby dokázaly jejich situaci ad hoc čelit a chránit tak nejen ty, jichž se to adresně týká, ale také zbytek společnosti? 

Adéla Gálová 1. 4. 2020

„S likvidací Romů za války došlo i k zapomenutí příběhů o jejich úspěšné integraci,“ říká Jana Horváthová

V pěti letech začaly Marii Mocovou trápit velké bolesti nohou, následně prodělala také epileptický záchvat. Diagnostikována jí byla revmatoidní artritida, která v Česku zasáhne kolem 85 tisíc lidí. Přestože se příznaky nejčastěji projevují mezi třicátým a padesátým rokem, nevyhýbá se ani dětem. „Jelikož mám artritidu od pěti let a je mi osmatřicet, postižení jsou už v tuhle chvíli rozsáhlá. Mám deformity na prstech obou rukou, totální endoprotézu obou kyčlí, deformity na prstech nohou, postižení kolen, kotníků, ramen, loktů,” popisuje pro HFC Marie, jejíž stav je dnes díky biologické léčbě stabilizovaný. Nemoc s sebou nese řadu omezení v běžném i pracovním životě. Protože však není na první pohled vidět, potýkají se někteří nemocní s nepochopením okolí i diskriminací. Málokdo také tuší, že revma je třetím nejčastějším onemocněním u dětí a mládeže.

„Vždy jsem musela dokazovat, že jsem lepší než mužští kolegové,” říká slovenská astrobioložka

Astrobioložka Michaela Musilová má velké zkušenosti s izolací a pobytem v omezeném prostoru – účastnila se řady simulovaných letů NASA i dalších vesmírných agentur na Měsíc či Mars, jejichž cílem je připravit člověka na dlouhodobý pobyt ve vesmíru. „Být izolovaný znamená, že člověk ztratí určité svobody, člověku je odepřeno množství věcí, na které je zvyklý. Měli jsme různé krizové situace, například výpadek proudu nebo ztrátu vody, ale opravdu největší výzva byly mezilidské vztahy,“ říká Musilová. Lidem do současné karantény především doporučuje empatickou komunikaci. „Udělejte si čas velmi otevřeně si popovídat o citlivých věcech.

Jiří Pasz 25. 3. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.