Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Hidžáb i turban. Americké letectvo nově povoluje náboženské pokrývky hlavy

 

airforce turban big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Členka týmu HateFree Culture.

20

února
2020

Americké letectvo rozšířilo pravidla oblékání o sikhské a muslimské kousky oděvů. Na začátku února 2020 přišlo s konečnou podobou dress codu, v rámci kterého mohou nyní členové letectva sikhského či muslimského vyznání nosit spolu s uniformou také turbany, bradky, nezastřižené vlasy a třeba i muslimské šátky. Toto rozšíření je možné aplikovat, dokud jejich nositelé vypadají „upraveně a konzervativně“.

Organizace podporující sikhy a muslimy uvádějí, že se jedná o významný krok k inkluzi, některé však dodávají, že by armáda měla zajít ještě dál. „Podporujeme tyto nové směrnice coby posun k náboženskému začlenění členů armády všech vyznání,“ uvádí ve svém prohlášení Ibrahim Hooper, ředitel komunikace Rady americko-islámských vztahů. O začlenění sikhských prvků odívání usilovaly jak Sikhská koalice, tak Aliance sikhských amerických veteránů. „Sikhové věrně a zdatně sloužili americkým leteckým silám i jiným armádám po celém světě. I když usilujeme o plošné prohlášení, že všichni američtí sikhové mohou sloužit ve všech armádních odvětvích, je toto ujasnění velkým rokem vpřed zajištění rovnosti příležitostí a náboženské svobody v letectvu,“ prohlásila Giselle Klapper, právnička Sikhské koalice.

Ne vždy byly náboženské projevy v armádě vítané. Své o tom ví vojačka Cecilia Valdovinos, která v roce 2016 konvertovala k islámu. O dva roky později jí sice bylo velitelem brigády, u níž sloužila, umožněno, aby ve službě nosila šátek, setkala se však s odsuzováním i urážkami. „Říkali mi, že jsem teroristka, volali na mě „ISIS“ nebo jsem poslouchala připomínky, že jsem příčinou útoku z 11. září,“ svěřila se Valdovinos Yahoo. Poté, co ji jiný velitel vyvedl z řady vojáků a nařídil jí sundat hidžáb, podala stížnost. Mikey Weinstein, prezident a zakladatel armádní nadace na podporu náboženské svobody uvedl, že vlasy Ceciliy Valdovinos byly pod šátkem řádně upravené, přesně tak, jak vyžadovaly armádní předpisy. I přesto byla její stížnost vyhodnocena jako neopodstatněná.

Od roku 2017 až dosud bylo umožněno nošení náboženských oděvů v letectvu jen hrstce sikhů a muslimů a vždy se posuzovaly jednotlivé případy, jejich prozkoumávání trvalo poměrně dlouho a stejně nebylo jisté, že žadatel povolení získá. Jedním z úspěšných byl loni v červnu Harpreetinder Singh Bajwa, který v letectvu slouží jako letec první třídy. Stal se prvním aktivně sloužícím pilotem, kterému bylo umožněno vykonávat službu v sikhském turbanu a bradce, a to po téměř půl roce jednání. Historii přepisovala v roce 2018 Maysaa Ouza, které bylo coby první důstojnici úřadu vojenské prokuratury amerického letectva umožněno nosit ve službě hidžáb.

Foto: US Air Force

Čtěte dále

Kvůli posměškům se bál tělocviku, žil v odloučení. Cestu ke svému tělu našel díky partnerovi

Čtyřiatřicetiletý Jaroslav Vávra z Mariánských Lázní od dětství hledá vztah k vlastnímu tělu, kvůli kterému od základní školy čelí posměškům a poznámkám okolí. Nejhorší byla pro něj situace v šatně před hodinami tělocviku. „Obdobím bulimie a anorexie jsem naštěstí neprošel, ale na druhém stupni jsem problém s tělocvikem řešil tak, že jsem se po domluvě s učitelem převlékal v jeho kabinetu. Nebylo to vyloženě pohodlné, ale na druhou stranu jsem se aspoň na čas vyhnul posmívání a zesměšňování,” vysvětluje. Kamarády téměř neměl, zaměřil se proto na školu. 

Lukáš Houdek 2. 4. 2020

Solidarita, ale i ponižování. Pandemické časy tvrdě dopadají i na lidi bez domova

Nepředvídaná, těžko přehledná pandemická situace s sebou přinesla mimo jiné karanténní podmínky, které uzavřely valnou většinu obyvatel ČR mezi úzké stěny domácího prostředí. Jak se ale s touto situací vypořádávají ti, jejichž domovem je ulice, respektive nejrůznější ubytovací provizoria? Jsou české sociální služby akceschopné a koordinované dostatečně na to, aby dokázaly jejich situaci ad hoc čelit a chránit tak nejen ty, jichž se to adresně týká, ale také zbytek společnosti? 

Adéla Gálová 1. 4. 2020

„S likvidací Romů za války došlo i k zapomenutí příběhů o jejich úspěšné integraci,“ říká Jana Horváthová

V pěti letech začaly Marii Mocovou trápit velké bolesti nohou, následně prodělala také epileptický záchvat. Diagnostikována jí byla revmatoidní artritida, která v Česku zasáhne kolem 85 tisíc lidí. Přestože se příznaky nejčastěji projevují mezi třicátým a padesátým rokem, nevyhýbá se ani dětem. „Jelikož mám artritidu od pěti let a je mi osmatřicet, postižení jsou už v tuhle chvíli rozsáhlá. Mám deformity na prstech obou rukou, totální endoprotézu obou kyčlí, deformity na prstech nohou, postižení kolen, kotníků, ramen, loktů,” popisuje pro HFC Marie, jejíž stav je dnes díky biologické léčbě stabilizovaný. Nemoc s sebou nese řadu omezení v běžném i pracovním životě. Protože však není na první pohled vidět, potýkají se někteří nemocní s nepochopením okolí i diskriminací. Málokdo také tuší, že revma je třetím nejčastějším onemocněním u dětí a mládeže.

„Vždy jsem musela dokazovat, že jsem lepší než mužští kolegové,” říká slovenská astrobioložka

Astrobioložka Michaela Musilová má velké zkušenosti s izolací a pobytem v omezeném prostoru – účastnila se řady simulovaných letů NASA i dalších vesmírných agentur na Měsíc či Mars, jejichž cílem je připravit člověka na dlouhodobý pobyt ve vesmíru. „Být izolovaný znamená, že člověk ztratí určité svobody, člověku je odepřeno množství věcí, na které je zvyklý. Měli jsme různé krizové situace, například výpadek proudu nebo ztrátu vody, ale opravdu největší výzva byly mezilidské vztahy,“ říká Musilová. Lidem do současné karantény především doporučuje empatickou komunikaci. „Udělejte si čas velmi otevřeně si popovídat o citlivých věcech.

Jiří Pasz 25. 3. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.