Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Autistický chlapec letěl poprvé sám letadlem. Laskavost spolucestujícího ohromila tisíce lidí

 

landon letadlo big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

16
září
2019

Koncem června se sedmiletý Landon z Las Vegas vydal poprvé sám letadlem navštívit svého otce, který žije v Portlandu. Jeho matka Alexa byla plná obav. Především proto, že Landon je autista. Alexa se obávala, že by jej cesta mohla rozrušit, což by mohlo způsobit nepříjemnosti i dalším cestujícím. Napsala proto dopis člověku, který bude sedět vedle syna, a požádala jej o pochopení a trpělivost. Odpověď, kterou dostala, ji dojala k slzám.

landon letadlo 3

Poslední měsíce ve škole nebyly pro Landona lehké, kvůli autismu se potýkal se šikanou. Proto se rodina rozhodla zpříjemnit mu prázdniny. „Landon byl nadšený, že se uvidí s otcem a bratranci. Letos se mi však narodilo dítě a neměli jsme prostředky na to, aby s Landonem někdo letěl," vysvětlila Alexa Bjornson pro server Bored Panda. „Byl to jeho pátý nebo šestý let, takže věděl co a jak. Jen jsem se obávala, aby to nebylo ,nepříjemné’ jeho spolucestujícím,“ dodala.

Dopis pro neznámého

Na letišti proto napsala dopis adresovaný neznámému cestujícímu na vedlejším sedadle. „Ahoj, tohle je Landon, je mu sedm a dnes letí poprvé sám. Má vysokofunkční autismus, což znamená, že je velmi chytrý a citlivý, ale když je ve stresu, bývá občas přecitlivělý a má sklony k hyperaktivitě. Je možné, že se tě bude opakovaně ptát, jestli už jste tam nebo si pouštět hudbu ve sluchátkách trochu víc nahlas. Kdybys mohl být trpělivý a pomoci mu cítit se dobře a bezpečně, byla bych ti navždy vděčná” uvedla v něm a dodala, že v batůžku má syn také dostatek her, které ho mohou rozptýlit. K dopisu přidala své telefonní číslo a deset dolarů jako dar za pomoc jejímu synovi.

landon letadlo 2

Laskavost spolucestujícího

Když Landonovo letadlo přistálo v Portlandu, dostala matka textovou zprávu, která ji dojala k slzám. „Ahoj, Alexo. Jmenuji se Ben a byl jsem Landonovým spolucestujícím na našem letu do Portlandu. Ptal se, jestli už tam jsme, opravdu často, ale i tak to byl fajn spolucestující. Hráli jsme kámen, nůžky, papír. Je to super kluk a ty jsi šťastná máma,” napsal jí Ben Pedraza. Alexa jeho zprávu zveřejnila na svém facebookovém účtu a ta se stala virální. Mnoho komentujících ocenilo Benovu snahu a pomoc.

landon letadlo 4

Pedraza později uvedl, že ačkoliv většinou v letadle s nikým nemluví, s Landonem se mu cestovalo skvěle. Chlapec si jej získal nejen hrami, ale sdílel s ním i některé neradostné detaily ze svého života. „Svěřil se mi, že je ve škole šikanovaný. Mám synovce s lebečními deformitami obličeje a vím, že kvůli šikaně nenávidí školu. Myslím, že je třeba o tom více mluvit a udělat vše proto, aby se šikaně postavili dospělí i děti,” okomentoval Pedraza, který chce dle svých slov zůstat s chlapcem a jeho rodinou v kontaktu. Deset dolarů od Alexy také na Landonovu počest věnoval organizaci pomáhající autistickým dětem.

Vděčnost

„Cítila jsem naprostou úlevu a vděčnost, když jsem dostala Benovu zprávu. Byla jsem ohromena a plakala jsem, když jsem viděla, že ve světě ještě existuje tolik laskavosti,” shrnula pro Bored Panda Alexa a dodala, že je ráda, že kvůli strachu nebránila synovi v letu. „Dělejte, co si myslíte, že je pro vaše děti nejlepší, a nechte je zažít, co život nabízí. Nemůžeme je učit se bát. Protože jednoho dne tu nebudeme, abychom je vedli, takže musí být připraveni a mít zkušenosti,” vzkázala ostatním rodičům.

Foto: Archiv Alexy Bjornson

Čtěte dále

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

„Debaty by neměly probíhat o nás bez nás,“ říká šestnáctiletá autistka

„My autisté jsme úplně normální lidé s normálními potřebami. Ale ano, je pár věcí, které mě od většiny lidí trochu odlišují. Co se každodenního života týče, tak se můj Asperger projevuje hlavně něčím, čemu se říká speciální zájem. Speciální zájmy jsou zájmy, do kterých je člověk úplně zažraný a ví o nich téměř vše,“ popisuje šestnáctiletá Kateřina Doudová, která si říká Dodo. Mezi její speciální zájmy patří především kyborgismus, věnuje se také kresbě. „Přidruženou komplikací k mé citlivé autistické duši jsou však panické ataky a nadměrné, až chorobné přemýšlení o různých problematikách. 

Marie Škardová 26. 5. 2020

„Práci máme rádi. Lidé ji neoceňují, berou to jako samozřejmost,“ říká popelář

Roman Hájek je popelářem už 26 let. „Ani já, ani kolegové se nestydíme říkat, že jsme popeláři, my tu práci máme rádi,“ říká a dodává, že se ale zároveň nesetkává ani s oceněním své práce: „Lidi naši práci berou jako samozřejmost. Moc si neumí představit, jak by to vypadalo, kdyby se neodvážely odpadky.“ Podle Hájka to popeláři nejvíce schytávají od nervózních řidičů. „Někdy to jsou nervy i pro nás, samozřejmě. Hlavně když na nás auta troubí nebo i někdy řidiči vylezou ven a jsou sprostí: ,vypadněte už tady odtuď a tak,“ popisuje denní střety se spěchajícími řidiči. 

Jiří Pasz 21. 5. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.