Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Tvůj bordel snižuje cenu našich domů. Polepši se!” napsal anonym zoufalé matce. A děly se věci

 

do better big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

16

září
2019

Na počátku stál hrubý anonymní vzkaz od některého ze sousedů směřovaný alabamské matce Randě. Ta už několik měsíců prožívá zřejmě nejhorší období svého života. Její tříletý syn totiž bojuje s rakovinou. Vzkaz však spustil vlnu solidarity a Randa dnes má řadu nových přátel, kteří pro ni donedávna byli cizí. Dali si za cíl její rodinu podpořit stůj co stůj. A zdecimované matce trochu ulevit.

 

V polovině léta našla v poštovní schránce Randa Raglan z města Pinson v americkém státu Alabama vzkaz. „Otevřela jsem ho a našla v něm urážky ohledně mé zahrady,” uvedla pro televizi CBS. Ve vzkazu doslova stálo: „Sousedko, prosím, seber hrdost a dej trochu dopořádku exteriér svého domu. Tvůj bordel ovlivňuje prodejní hodnotu našich domů. Kdo si asi tak bude chtít vedle tebe koupit dům a koukat na to každý den? Zas tak moc námahy to nebude. Jediné, co musíš udělat, je na to nekašlat,” stálo v dopise. Ten pak namísto podpisu obsahoval výzvu: „Polepši se!!!”

To Randu zaskočilo. „Zpočátku jsem byla naštvaná. Pak jsem na to ale vůbec neměla energii,” vysvětlila. Poslední měsíce se totiž potýká s řadou těžkostí. Její manžel nedávno přišel o práci, proto je nyní obživa rodiny na jejích bedrech. Do toho před necelým rokem jejímu tříletému autistickému synovi Jaxenovi, který nemluví, diagnostikovali rakovinu. Má za sebou už sedm operací a byl více než dvacetkrát hospitalizován. Zaskočená Randa se proto rozhodla svěřit s dopisem ve facebookové skupině Co se děje v Clay (What’s Happening in Clay) a vysvětlit pro sousedy svou situaci. Věřila, že by si její odpověď mohl přečíst i anonym. Pokusila se tak vzbudit pochopení pro to, že na dohlížení na podobu prostranství kolem svého domu nemá momentálně kapacitu. „Chtěla jsem lidem ukázat, že nikdy neví, čím si druhý prochází,” popsala pro CBS.do better 1

Jaké bylo její překvapení, když za pár dní k jejímu domu dorazila společnost, která se specializuje na údržbu trávníků. A bez jakýchkoliv komentářů nebo dotazů trávník kolem celého domu posekala. A to nebylo vše. Mezitím se přes Facebook zorganizovaly desítky dobrovolníků a 10. srpna pak společně s čistícími prostředky, nářadím a v pracovních kombinézách nastoupili před Randin dům a jali se vše společně dát do pořádku. Ostatní pokračovali do supermarketu, kde nakoupili potravinové a drogistické zásoby pro její rodinu.

do better 2

„Koukejte na to. Tohle je láska,” uvedl dojatě v reportáži televize CBS přímo z místa Joey Harding, jeden z dobrovolníků, kteří dosud svou sousedku neznali. Pro něj měla akce ještě jiný vázam. Jen o dva týdny dříve se rozloučil se svou šestiletou dcerou, která zemřela na totožný druh rakoviny, s nímž bojuje Jaxen. „Být tady mi pomáhá se vyrovnat se smrtí mé dcery. Skrz to, že pomáhám jiné rodině v nouzi,” dodal.

do better 3

Dobrovolníci se rozhodli společně provázet rodinu i nadále. Založili na Facebooku skupiny Jaxen’s Army for Justice, v níž sdílejí aktuality o chlapcově stavu i potřebách, která on i jeho rodina má. „Jsem pořád v šoku, ohromená,” svěřila se se svými pocity Randa. Velkou starostí Randiny rodiny jsou totiž také peníze. Nákladnou zdravotní péči totiž často musí rodiny platit samy. Založila proto sbírku na crowdfundingovém portálu GoFundMe, jejíž výtěžek by mohl rodině pomoci s placením nákladných zdravotních výloh. Cílovou částku stanovila na 30 tisíc dolarů. Díky příspěvkům po mediálním zájmu o příběh její i zaktivizované komunity se cíli přibližuje.

Foto: FB Jaxen´s Army for Justice

Čtěte dále

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

„Debaty by neměly probíhat o nás bez nás,“ říká šestnáctiletá autistka

„My autisté jsme úplně normální lidé s normálními potřebami. Ale ano, je pár věcí, které mě od většiny lidí trochu odlišují. Co se každodenního života týče, tak se můj Asperger projevuje hlavně něčím, čemu se říká speciální zájem. Speciální zájmy jsou zájmy, do kterých je člověk úplně zažraný a ví o nich téměř vše,“ popisuje šestnáctiletá Kateřina Doudová, která si říká Dodo. Mezi její speciální zájmy patří především kyborgismus, věnuje se také kresbě. „Přidruženou komplikací k mé citlivé autistické duši jsou však panické ataky a nadměrné, až chorobné přemýšlení o různých problematikách. 

Marie Škardová 26. 5. 2020

„Práci máme rádi. Lidé ji neoceňují, berou to jako samozřejmost,“ říká popelář

Roman Hájek je popelářem už 26 let. „Ani já, ani kolegové se nestydíme říkat, že jsme popeláři, my tu práci máme rádi,“ říká a dodává, že se ale zároveň nesetkává ani s oceněním své práce: „Lidi naši práci berou jako samozřejmost. Moc si neumí představit, jak by to vypadalo, kdyby se neodvážely odpadky.“ Podle Hájka to popeláři nejvíce schytávají od nervózních řidičů. „Někdy to jsou nervy i pro nás, samozřejmě. Hlavně když na nás auta troubí nebo i někdy řidiči vylezou ven a jsou sprostí: ,vypadněte už tady odtuď a tak,“ popisuje denní střety se spěchajícími řidiči. 

Jiří Pasz 21. 5. 2020

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.