Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Toužím po županu a šatech do kostela,“ svěřila se chudá žena řidičce Uberu. A nevycházela z údivu

 

uber jabbar big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Členka týmu HateFree Culture.

11

září
2019

Lamiyah Jabbar se ve svém volném čase věnuje práci řidičky společnosti Uber ve státě New York. Jedno srpnové ráno vezla do práce Diane, která pracuje jako obsluha v rychlém občerstvení Tim Hortons. Jak si spolu ženy během jízdy povídaly, Diane se zmínila, že už se těší na Vánoce. Doufala totiž, že by mohla dostat župan, boty na doma a šaty do kostela. Ačkoli se mohou tyto věci zdát jako běžné, Dianin rozpočet je velmi omezený, protože, jak se také Lamiye svěřila, stará se o svá vnoučata. „Říkala mi, že pečuje o vnoučata, a tak jí nezbývají peníze na to, aby si koupila něco pro sebe,“ sdělila Jabbar CBS News.

Poté, co Lamiyah odvezla Diane do zaměstnání, rozhodla se, že už ten den žádné další zákazníky nesveze a vydala se na nákup do obchodního centra. Poté se vydala zpět do restaurace s rychlým občerstvením, zastavila u okénka rychlého výdeje a překvapené Diane předala balíček. Našla v něm nejen nové šaty, ale také dárkovou kartu v hodnotě 50 dolarů, aby si mohla Diane koupit další věci, které si přála k Vánocům.

„O tomhle jsem přemýšlela od chvíle, kdy vystoupila z auta. Tak jsem musela něco udělat,“ napsala Lamiyah Jabbar na svůj Instagram. „Umíte si představit, že čekáte na Vánoce proto, abyste dostali župan, boty na doma a šaty do kostela? Často vnímáme takové věci jako samozřejmé. Ale proč někomu nepomoci, když můžeme?“ dodává Lamiyah.

A jaká byla reakce Diane? „Pane Bože! Moc děkuji! Tohle byl příšerný den a vy jste ho udělala o moc lepší!“ radovala se. Lamiyah jí pak nabídla, že pro ni po práci přijede a odveze ji domů zdarma. „Jsem člověk, kterému když svěříte své problémy, pomůže,“ dodala Lamiyah. Když navíc Diane předávala šaty, zmínila, odkud jsou a že pokud by se jí nelíbily, najde u nich účtenku a může je vrátit nebo vyměnit.

Předání „vánočních dárků“ nahrála Lamiyah na video. Později vysvětlila, že obvykle dobré skutky na sociálních sítích nesdílí. V tomto případě však udělala výjimku ve víře, že inspiruje své sledující, aby také udělali laskavost pro neznámé lidi. Video má dosud přes 24 tisíc zhlédnutí a lidé přidávají nadšené komentáře.
Laskavé gesto může pomoci potřebnému člověku a zároveň udělat radost řadě dalším.

Foto: Repro Instagram Lamiyah Jabbar

Čtěte dále

„Vietnamský dril vztahům nepomáhá.” Navzdory rodičům skončil u filmu. Je nominován na Lva

Český herec vietnamského původu Lukáš Tran se narodil v Mostě. Většinu života pak prožil v Opavě, kam se rodiče odstěhovali za obchodem. Přestože je jeho oficiální jméno Duy Anh Tran, používá dnes včetně komunikace s rodinou českou přezdívku Lukáš, kterou mu matka s otcem po poradě s českou chůvou dali. Lukáš vystudoval bakalářský program marketingové komunikace na Fakultě multimediálních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracovat začal jako produkční u filmu. Před časem zareagoval na inzerát herce a režiséra Jiřího Mádla, který do svého nového filmu Na střeše hledal Vietnamce. A přestože Lukáš nikdy před kamerou nestál, konkurz vyhrál. Nyní je za svůj výkon nominován na Českého lva a herectví je nyní jeho hlavní pracovní náplní i vášní.

Lukáš Houdek 19. 2. 2020

Tragédiemi opředená syrská samoživitelka finišuje studium práv. Brzy začne odznovu v Británii

Jako jednadvacetiletá uprchla ze Sýrie opředená řadou tragických zážitků a ztrát. Ty pokračovaly i po nalezení útočiště v sousedním Jordánsku. Po řadě kopanců a existenčních problémech se díky své cílevědomosti a talentu ocitla na univerzitě. A brzy spolu s rodinou začne nový život ve Velké Británii. Ta jí ve spolupráci s UNHCR, která její příběh přinesla, dala šanci.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

„Společnost se námi ráda dojímá, zároveň sama vytváří bariéry,“ říká aktivistka lobbující za práva lidí s postižením

„Princip inspiračního porna je takový, že je postižení považováno za cosi strašného, co má tedy fungovat jako motivace pro tzv. normální lidi. To by ale samo o sobě nemělo znamenat, že dojímat se je nemístné. Společnost je obecně hodně nastavená na to, že postižení je strašná věc, zároveň ale zůstává pasivní vůči odstraňování bariér. Chybí předpoklad, že postižení je obtížné právě kvůli překážkám, které by se ale daly odstranit,” říká Jitka Rudolfová. Od narození má dětskou mozkovou obrnu, je na vozíku. Vystudovala Karlovu univerzitu a pracuje pro festival Jeden svět. 

Adéla Gálová 20. 2. 2020

Jako student byl znásilněn. Dnes pomáhá dalším mužům s podobnou zkušeností

Alex Feis-Bryce je ředitelem britské organizace SurvivorsUK, která se zaměřuje na pomoc obětem znásilnění z řad mužů. Tou se stal ve studentském věku i on sám. „Věřím, že mi něco hodil do pití. Nevím to na sto procent, ale po tom, co jsem se napil, jsem najednou začal být malátný. Pak jsem usnul a on mě odnesl nahoru do ložnice. Nedlouho po tom mě znásilnil,” vzpomíná. Podle něj muži často takové zážitky před okolím tají. Bojí se posměchu, cítí současně vinu. O poradenství a skupinové terapie v rámci činnosti organizace je však enormní zájem. „Máme dlouhý waiting list,” říká. On sám se se svou zkušeností podle svých slov vyrovnal bez pomoci odborníků. Lékem mu bylo sdílení a v posledních letech zejména jeho práce.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.