Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Indická škola pro chudé zavedla originální školné. Žáci platí plastovými odpadky svých rodin

 

akshkar big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

10

června
2019

S revolučním vzdělávacím přístupem přišla škola v indickém Ásámu. Do té chodí stovka dětí převážně z chudých rodin. Zatímco se v Indii za školu běžně platí klasickými penězi, v této se platí plastovým odpadem. Její zakladatelé se tak snaží dětem i jejich rodinám ukázat, že je důležité se chovat šetrně a zodpovědně k životnímu prostředí.

akshkar 1

Školu založil před třemi lety pár Parmita Sharma a Mazin Mukhtar. Pojmenovali ji Akshar Forum, po vzoru své nadace. Původně byla designována pro dvě desítky žáků, postupem času se jejich řady rozrostly na něco přes stovku.

akshkar 2

Škola měla být zdarma, pak ale manžele napadlo, jak by se mohli současně vypořádat s množstvím plastového odpadu, který malebnou krajinu tohoto indického státu hyzdí. Založili totiž recyklační centrum, lidé z okolí ale na třídění odpadu neparticipovali. „Ještě dnes si pamatuju, jak byly naše třídy plné toxických splodin pokaždé, když někdo v okolí pálil plasty. Tady bylo běžné pálit plastový odpad kvůli teplu,” říká v rozhovoru pro Bored Panda Parmita. „Chtěli jsme to změnit, a tak jsme začali podporovat naše žáky v tom, aby svůj plastový odpad nosili jako školné.” Každý z nich tak musí týdně přinést aspoň 25 kusů plastů.

akshkar 3

Škola ale adresuje také další z problémů, s nimiž se chudé rodiny potýkají. Tím, že děti chodí do školy, a nemohou tak pracovat, přicházejí rodiny o důležitý příjem, přestože částky za dětskou práci bývají minimální. Podle zakladatelů školy většina jejich studentů z řad chlapců pracovala v přilehlých kamenolomech. Aby rodiny mohly své děti ve škole nechat, vymyslelo vedení další inovativní způsob. Pracují totiž pro ni.

akshkar 4

Starší žáci mohou za příspěvek formou speciálních kuponů na denní bázi doučovat mladší spolužáky, případně pracují v nadační třídírně odpadu. „Využíváme dětskou práci pro boj s dětskou prací,” zdůrazňuje Parmita. „Naši žáci se víc učí, aby víc vydělávali - odměňujeme je na základě jejich schopností a znalostí, pokutujeme je naopak za špatné chování,” pokračuje. „Jak žáci postupují z jednoho ročníku do dalšího, jejich plat se zvyšuje. A zvyšuje se také v návaznosti na vyučující schopnosti. Jsou pak motivovaní být pro ostatní žáky vzorem,” doplňuje.

akshkar 6

Kupony, které za svou práci získávají, mohou směnit ve školním bufetu za potraviny a sladkosti, případně u učitelů za klasické „virtuální” peníze, za které pro žáka objednají to, co si přeje, přes internet.

akshkar 7

Škola se snaží pro své žáky najít další uplatnění po jejím dokončení - zejména v dalším studiu hned v několika specializacích. Starší žáci, kteří jsou současně rizikoví ve vztahu k nežádoucímu chování, pak nacházejí po škole uplatnění ve výrobě ekologických cihel - tedy plastovým odpadem plněných PET lahví, z nichž pak spolu s cementem a klasickými cihlami škola staví další potřebné budovy. Studenti se také starají o pouliční psy, pro něž instituce zřídila vlastní útulek. Jsou vedeni k tomu, aby o ně pečovali. Vedle krmení jim podávají také léky.

akshkar 8

Zakladatelé a provozovatelé instituce mají velké plány do budoucna. Rádi by postupně založili na stejném pricnipu stovku škol v různých místech Indie.

Foto: Akshar Foundation

Čtěte dále

„Vietnamský dril vztahům nepomáhá.” Navzdory rodičům skončil u filmu. Je nominován na Lva

Český herec vietnamského původu Lukáš Tran se narodil v Mostě. Většinu života pak prožil v Opavě, kam se rodiče odstěhovali za obchodem. Přestože je jeho oficiální jméno Duy Anh Tran, používá dnes včetně komunikace s rodinou českou přezdívku Lukáš, kterou mu matka s otcem po poradě s českou chůvou dali. Lukáš vystudoval bakalářský program marketingové komunikace na Fakultě multimediálních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracovat začal jako produkční u filmu. Před časem zareagoval na inzerát herce a režiséra Jiřího Mádla, který do svého nového filmu Na střeše hledal Vietnamce. A přestože Lukáš nikdy před kamerou nestál, konkurz vyhrál. Nyní je za svůj výkon nominován na Českého lva a herectví je nyní jeho hlavní pracovní náplní i vášní.

Lukáš Houdek 19. 2. 2020

Tragédiemi opředená syrská samoživitelka finišuje studium práv. Brzy začne odznovu v Británii

Jako jednadvacetiletá uprchla ze Sýrie opředená řadou tragických zážitků a ztrát. Ty pokračovaly i po nalezení útočiště v sousedním Jordánsku. Po řadě kopanců a existenčních problémech se díky své cílevědomosti a talentu ocitla na univerzitě. A brzy spolu s rodinou začne nový život ve Velké Británii. Ta jí ve spolupráci s UNHCR, která její příběh přinesla, dala šanci.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

„Společnost se námi ráda dojímá, zároveň sama vytváří bariéry,“ říká aktivistka lobbující za práva lidí s postižením

„Princip inspiračního porna je takový, že je postižení považováno za cosi strašného, co má tedy fungovat jako motivace pro tzv. normální lidi. To by ale samo o sobě nemělo znamenat, že dojímat se je nemístné. Společnost je obecně hodně nastavená na to, že postižení je strašná věc, zároveň ale zůstává pasivní vůči odstraňování bariér. Chybí předpoklad, že postižení je obtížné právě kvůli překážkám, které by se ale daly odstranit,” říká Jitka Rudolfová. Od narození má dětskou mozkovou obrnu, je na vozíku. Vystudovala Karlovu univerzitu a pracuje pro festival Jeden svět. 

Adéla Gálová 20. 2. 2020

Jako student byl znásilněn. Dnes pomáhá dalším mužům s podobnou zkušeností

Alex Feis-Bryce je ředitelem britské organizace SurvivorsUK, která se zaměřuje na pomoc obětem znásilnění z řad mužů. Tou se stal ve studentském věku i on sám. „Věřím, že mi něco hodil do pití. Nevím to na sto procent, ale po tom, co jsem se napil, jsem najednou začal být malátný. Pak jsem usnul a on mě odnesl nahoru do ložnice. Nedlouho po tom mě znásilnil,” vzpomíná. Podle něj muži často takové zážitky před okolím tají. Bojí se posměchu, cítí současně vinu. O poradenství a skupinové terapie v rámci činnosti organizace je však enormní zájem. „Máme dlouhý waiting list,” říká. On sám se se svou zkušeností podle svých slov vyrovnal bez pomoci odborníků. Lékem mu bylo sdílení a v posledních letech zejména jeho práce.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.