Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Indická škola pro chudé zavedla originální školné. Žáci platí plastovými odpadky svých rodin

 

akshkar big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

10

června
2019

S revolučním vzdělávacím přístupem přišla škola v indickém Ásámu. Do té chodí stovka dětí převážně z chudých rodin. Zatímco se v Indii za školu běžně platí klasickými penězi, v této se platí plastovým odpadem. Její zakladatelé se tak snaží dětem i jejich rodinám ukázat, že je důležité se chovat šetrně a zodpovědně k životnímu prostředí.

akshkar 1

Školu založil před třemi lety pár Parmita Sharma a Mazin Mukhtar. Pojmenovali ji Akshar Forum, po vzoru své nadace. Původně byla designována pro dvě desítky žáků, postupem času se jejich řady rozrostly na něco přes stovku.

akshkar 2

Škola měla být zdarma, pak ale manžele napadlo, jak by se mohli současně vypořádat s množstvím plastového odpadu, který malebnou krajinu tohoto indického státu hyzdí. Založili totiž recyklační centrum, lidé z okolí ale na třídění odpadu neparticipovali. „Ještě dnes si pamatuju, jak byly naše třídy plné toxických splodin pokaždé, když někdo v okolí pálil plasty. Tady bylo běžné pálit plastový odpad kvůli teplu,” říká v rozhovoru pro Bored Panda Parmita. „Chtěli jsme to změnit, a tak jsme začali podporovat naše žáky v tom, aby svůj plastový odpad nosili jako školné.” Každý z nich tak musí týdně přinést aspoň 25 kusů plastů.

akshkar 3

Škola ale adresuje také další z problémů, s nimiž se chudé rodiny potýkají. Tím, že děti chodí do školy, a nemohou tak pracovat, přicházejí rodiny o důležitý příjem, přestože částky za dětskou práci bývají minimální. Podle zakladatelů školy většina jejich studentů z řad chlapců pracovala v přilehlých kamenolomech. Aby rodiny mohly své děti ve škole nechat, vymyslelo vedení další inovativní způsob. Pracují totiž pro ni.

akshkar 4

Starší žáci mohou za příspěvek formou speciálních kuponů na denní bázi doučovat mladší spolužáky, případně pracují v nadační třídírně odpadu. „Využíváme dětskou práci pro boj s dětskou prací,” zdůrazňuje Parmita. „Naši žáci se víc učí, aby víc vydělávali - odměňujeme je na základě jejich schopností a znalostí, pokutujeme je naopak za špatné chování,” pokračuje. „Jak žáci postupují z jednoho ročníku do dalšího, jejich plat se zvyšuje. A zvyšuje se také v návaznosti na vyučující schopnosti. Jsou pak motivovaní být pro ostatní žáky vzorem,” doplňuje.

akshkar 6

Kupony, které za svou práci získávají, mohou směnit ve školním bufetu za potraviny a sladkosti, případně u učitelů za klasické „virtuální” peníze, za které pro žáka objednají to, co si přeje, přes internet.

akshkar 7

Škola se snaží pro své žáky najít další uplatnění po jejím dokončení - zejména v dalším studiu hned v několika specializacích. Starší žáci, kteří jsou současně rizikoví ve vztahu k nežádoucímu chování, pak nacházejí po škole uplatnění ve výrobě ekologických cihel - tedy plastovým odpadem plněných PET lahví, z nichž pak spolu s cementem a klasickými cihlami škola staví další potřebné budovy. Studenti se také starají o pouliční psy, pro něž instituce zřídila vlastní útulek. Jsou vedeni k tomu, aby o ně pečovali. Vedle krmení jim podávají také léky.

akshkar 8

Zakladatelé a provozovatelé instituce mají velké plány do budoucna. Rádi by postupně založili na stejném pricnipu stovku škol v různých místech Indie.

Foto: Akshar Foundation

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.