Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Matka ji vyhodila z domu.“ Fotografka přináší příběhy žen po potratu. „Je mezi nimi i má matka,“ říká

 

potraty portrety big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Členka týmu HateFree Culture.

9

června
2019

V posledních týdnech se stalo často diskutovaným tématem umělé přerušení těhotenství a nezpochybnitelnou roli v tom sehrálo schválení zákona v americké Alabamě. Tamní senát schválil zákon zakazující potrat v jakémkoli stadiu těhotenství, s výjimkou stavu, který by ohrozil život matky. Demokraté navrhovali ještě jednou výjimku, a to přerušení těhotenství žen a dívek, které se staly obětí znásilnění a incestu. Republikáni však tento návrh zamítli. Tara Todras-Whitehill, dokumentární fotografka, nafotila sérii snímků žen, které podstoupily interrupci.

potraty portrety 2 Holly Fritz

„Projekt jsem vytvořila již před deseti lety. Je však stále aktuální vzhledem k tomu, že stále řada lidí vnímá potrat jako tabu a protože ženy o svých zkušenostech stále příliš nemluví,“ vysvětluje autorka pro Bored Panda. Vytvořila proto 17 snímků žen, které spojuje nejen triko s nápisem ,Měla jsem potrat´, ale také emotivní příběhy. „Mezi focenými ženami je i moje matka,“ přiznává Tara a dodává: „Cílem fotek je zažehnout diskuzi, a to nejen mezi lidmi stejného názoru na věc. Tohle je něco, co je součástí nás všech. A tím, že o tom promluvíme a sdělíme naše příběhy, učiníme z potratů v Americe méně konfrontační téma.“ A možná nejen tam.

potraty portrety 1

Florence Rice

Florenc Rice, které bylo v době pořízení fotografie 86 let, vyrostla v pěstounské rodině v New Yorku a svou matku viděla v dětství jen několikrát. Když jako mladá svobodná žena ve 30. letech minulého století otěhotněla, rozhodla se, že si dítě nechá. O několik let, kdy byla svobodnou matkou, otěhotněla znovu. Věděla, že nechce být jako její matka – neschopná postarat se o své dítě- a tak podstoupila interrupci. Jenže ta byla provedena nelegálně a ve špatných hygienických podmínkách a Florence poté dostala vážnou infekci. Když začaly feministky v roce 1969 poprvé veřejně mluvit o potratech, byla jednou z prvních, která tak učinila. Její příběh potvrdil rozdělení do společenských tříd, kdy bohaté ženy měly možnost podstoupit bezpečnější interrupci, zatímco chudé ženy častokrát končily u „řezníka“.

potraty portrety 3

Jennifer a Gillian

Jenny Egan bylo v době vytváření tohoto projektu 25 let. Vyrostla na venkově ve městě Oregan v mormonské rodině a otěhotněla v 16 letech po ne zcela dobrovolném sexu s přítelem. Potrat podstoupila bez vědomí své rodiny, skupina s názvem Bratrstvo však poslala Jennyině rodičům dopis, ve kterém je o interrupci informovala. Její matka ji následně přiměla odejít z domova.
Další ženou, která se stala součástí této série, je Sebastiana Correa, která otěhotněla na výměnném studijním pobytu v Connecticutu. Její matka je vášnivou aktivistkou proti potratům a vede sirotčinec pro děti svobodných matek v Brazílii. „Díky Bohu, že jsem v Americe a můžu podstoupit legální interrupci,“ byly první Sebastianiny myšlenky. Na snímku jí bylo 28 let.

potraty portrety 4

Jenny Egan

Triko s nápisem ,Měla jsem potrat´si oblékla také tehdy 35letá Holly Fritz. Když coby středoškolačka otěhotněla, předpokládala, že se rychle vdá za svého přítele a pustí se do života podobně, jako to udělala její matka, která taktéž otěhotněla se svou středoškolskou láskou, vdala se a porodila právě Holly. Jenže když se Holly své matce s nečekaným těhotenstvím svěřila, ta na ni tlačila, aby místo svatby podstoupila umělé přerušení. Holly je nyní středoškolská učitelka v New Yorku, je vdaná a na fotce drží v náručí svou dceru Zoe.

potraty portrety 5

Liberty a Joe s rodinou

Jennifer (na fotce vlevo) je novinářka a tématu potratů se věnuje už víc než deset let. Vadilo jí, že se z veškerých zpráv na toto téma stává diskuze mezi skupinami, které jsou pro a proti potratům. Měla pocit, jako by se z nich vytratily hlasy a tváře žen, které interrupci podstoupily. A tak začala v roce 2003 mimo jiné pracovat na filmu, který se zaměřuje především na ženy. Na fotce stojí vedle ní její blízká kamarádka Gillian.Ta se rozhodla pro potrat s mužem, který se později stal jejím manželem a s nímž má dnes dceru. Gillian je také filmařka a Jennifer ji požádala, aby režírovala film o příbězích žen, které podstoupily umělé přerušení těhotenství. Z jejich spolupráce vzešel dokumentární film Speak Out: I Had an Abortion. V rámci Tařiny série vystoupil také manželský pár. Liberty Aldrich a Joe Saunders se v prvních letech svého vztahu rozhodli pro potrat. Zůstali spolu a nyní vychovávají dva syny.

potraty portrety 6

Sebastiana Correa

Další fotografie žen a jejich příběhy najdete zde.

Foto: Tara Todras-Whitehill

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.