Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Holič platí malým zákazníkům za hlasité předčítání při stříhání. Chce podpořit jejich sebevědomí

 

holic cteni big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

27

květnna
2019

V malém pánském holičství City Cuts Barbershop v pensylvánském městě Kutztown je kromě cvakání nůžek a vrčení elektrického strojku možné pravidelně slyšet také nesmělé předčítající dětské hlasy. Patří těm nejmenším zákazníkům, kteří si tím, že nahlas svému holiči během stříhání čtou pohádky nebo jiné knihy, mohou vydělat několik dolarů. Majitel kadeřnictví, filipínský přistěhovalec Jon Escueta, se kvůli neznalosti angličtiny potýkal ve škole s řadou problémů. „Naším cílem je podpořit jejich sebevědomí, když předstoupí před ostatní. Bez strachu, že je budou soudit,” říká. A jeho spontánní program má úspěch. Následují ho další holičství napříč USA.

Jon měl coby syn imigrantů, který po příchodu do USA angličtinu téměř vůbec neznal, řadu potíží ve škole. Mezi jeho nejméně oblíbené činnosti patřily právě hodiny jazyka - respektive čtení. Styděl se totiž číst nahlas, měl strach z posměchu. „Neuměl jsem vůbec anglicky a to znamenalo hodně. Přišlo mi, že mě lidi soudili,” vybavuje si. Ani když si jazyk oslovil, necítil se přiliš sebevědomě, když došlo na čtení nahlas. „Řekl jsem tehdy své učitelce čtení, že ho nemám rád. Že mám rád basket,” vzpomíná v rozhovoru pro americkou televizi CNN. Učitelka pak přinesla knihu zasvěcenou basketbalu, aby Jonovi jeho učení přirozeně zpříjemnila. A podobným směrem se dnes vydává i on, přestože sám učitel není. S osobitým projektem začal před více než dvěma lety a ze začátku do něj vložil svých 50 dolarů. „Vím, jaké to je. A tak se jim snažím pomoci, aby se sebou byli spokojení,” dodává.

holic cteni 2

Děti, které do Jonova salonu zavítají, tak za čtení libovolného rozsahu v některé z dostupných knih dostanou za odměnu 3 dolary, knihu a bonbon. „Nezáleží na tom, jestli chtějí přečíst jednu větu, jeden odstavec nebo celou kapitolu. Myšlenkou je, aby se cítily dobře při čtení před dalšími lidmi,” vysvětlil v lednovém rozhovoru pro Reading Eagle Jon. „Měli jsme tu kluka, co sem vždy přišel s maminkou a po celou dobu neřekl ani slovo. Poprvé přečetl jednu větu. Naposledy, když tu byl, už ale přečetl, tuším, tři kapitoly,” pokračuje a dodává, že děti vykazují pokroky.

holic cteni 1

Mezi malé zákazníky holičství patří také osmiletý Connor Hamilton. „Connor pracuje na budování důvěry a holiči mu pomáhají v tom, aby se cítil více v pohodě,” uvádí jeho matka Carrie. Dodává, že si za dobu, co do kadeřnictví se svými dětmi dojíždí, všímá na chlapci pozitivní změny. K tomu si dosud čtením vydělal podle odhadů mezi třiceti a padesáti dolary. Sám Connor pro CNN připustil, že mu návštěvy salonu pomáhají i ve škole. „Přimělo mě (pozn. čtení) být slyšet. Pořád se teď hlásím a učitelé mě vyvolávají.”

holic cteni 3

Jonova strategie se dostala do povědomí širší veřejnosti asi před osmi měsíci, kdy na Facebooku kadeřnictví zveřejnil video jednoho z předčítajících chlapců, zatímco mu zastřihoval vlasy jeden ze zaměstnanců. To se začalo virálně šířit s nadšenými komentáři a o podnikatele se začala zajímat lokální i mezinárodní média. Stal se z něj tak znenadání také člověk, který mluví do možných inovativních přístupů k učení a práci s mládeží. Pozornost veřejnosti ho také přiměla se v tématu více angažovat. Jeho video sesbíralo přes 13 milionů zhlédnutí a sdílelo ho bezmála 200 tisíc lidí.

holic cteni 4

„Dostala se k nám kvanta komentářů od lidí, kterým se program líbil, a ptali se, jak by mohli pomoci. Najednou začaly chodit knihy a peníze. Bylo to obrovské,” hodnotí s odstupem. Na podporu programu vznikla také crowdfundingová sbírka, ve které se dosud vybralo téměř pět tisíc dolarů. A Jon a jeho tým se sdílením krátkých videí s čtoucími zákazníky pokračuje. Salon jich má plný Facebook a jsou možností, jak publikum pro malé čtenáře rozšířit a jejich pokroky v čase dokumentovat.

Foto: Facebook City Cuts Barbershop 

Čtěte dále

„Vietnamský dril vztahům nepomáhá.” Navzdory rodičům skončil u filmu. Je nominován na Lva

Český herec vietnamského původu Lukáš Tran se narodil v Mostě. Většinu života pak prožil v Opavě, kam se rodiče odstěhovali za obchodem. Přestože je jeho oficiální jméno Duy Anh Tran, používá dnes včetně komunikace s rodinou českou přezdívku Lukáš, kterou mu matka s otcem po poradě s českou chůvou dali. Lukáš vystudoval bakalářský program marketingové komunikace na Fakultě multimediálních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracovat začal jako produkční u filmu. Před časem zareagoval na inzerát herce a režiséra Jiřího Mádla, který do svého nového filmu Na střeše hledal Vietnamce. A přestože Lukáš nikdy před kamerou nestál, konkurz vyhrál. Nyní je za svůj výkon nominován na Českého lva a herectví je nyní jeho hlavní pracovní náplní i vášní.

Lukáš Houdek 19. 2. 2020

Tragédiemi opředená syrská samoživitelka finišuje studium práv. Brzy začne odznovu v Británii

Jako jednadvacetiletá uprchla ze Sýrie opředená řadou tragických zážitků a ztrát. Ty pokračovaly i po nalezení útočiště v sousedním Jordánsku. Po řadě kopanců a existenčních problémech se díky své cílevědomosti a talentu ocitla na univerzitě. A brzy spolu s rodinou začne nový život ve Velké Británii. Ta jí ve spolupráci s UNHCR, která její příběh přinesla, dala šanci.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

„Společnost se námi ráda dojímá, zároveň sama vytváří bariéry,“ říká aktivistka lobbující za práva lidí s postižením

„Princip inspiračního porna je takový, že je postižení považováno za cosi strašného, co má tedy fungovat jako motivace pro tzv. normální lidi. To by ale samo o sobě nemělo znamenat, že dojímat se je nemístné. Společnost je obecně hodně nastavená na to, že postižení je strašná věc, zároveň ale zůstává pasivní vůči odstraňování bariér. Chybí předpoklad, že postižení je obtížné právě kvůli překážkám, které by se ale daly odstranit,” říká Jitka Rudolfová. Od narození má dětskou mozkovou obrnu, je na vozíku. Vystudovala Karlovu univerzitu a pracuje pro festival Jeden svět. 

Adéla Gálová 20. 2. 2020

Jako student byl znásilněn. Dnes pomáhá dalším mužům s podobnou zkušeností

Alex Feis-Bryce je ředitelem britské organizace SurvivorsUK, která se zaměřuje na pomoc obětem znásilnění z řad mužů. Tou se stal ve studentském věku i on sám. „Věřím, že mi něco hodil do pití. Nevím to na sto procent, ale po tom, co jsem se napil, jsem najednou začal být malátný. Pak jsem usnul a on mě odnesl nahoru do ložnice. Nedlouho po tom mě znásilnil,” vzpomíná. Podle něj muži často takové zážitky před okolím tají. Bojí se posměchu, cítí současně vinu. O poradenství a skupinové terapie v rámci činnosti organizace je však enormní zájem. „Máme dlouhý waiting list,” říká. On sám se se svou zkušeností podle svých slov vyrovnal bez pomoci odborníků. Lékem mu bylo sdílení a v posledních letech zejména jeho práce.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.