Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Šikana, civění i nevhodné dotazy. Lidé s odlišnými končetinami v roli modelů vyprávějí příběhy

 

limb difference big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

20

květnna
2019

Ashley se narodila s paží končící těsně pod loktem. Vyrostla na farmě v centrální části Floridy, kde se svou sestrou jezdila na koni a často spolu závodily. „Potýkala jsem se hodně se šikanou a nízkým sebevědomím kvůli tomu, že mám jen jednu ruku. Myslela jsem si, že jsem jediný člověk na celém světě, který se takhle narodil,” vzpomíná. Tehdy neměla přístup k internetu a ani v televizi se běžně člověk s lidmi s takovým hendikepem podle ní nesetkával. „Nosila jsem dlouhé rukávy, abych si jeden z nich mohla zastrčit do kapsy a nikdo si toho tak nevšiml. Ale i tak na mě lidi pokřikovali, že jsem jednoruká zrůda, nehráli si se mnou na hřišti nebo mi dokonce jeden kluk řekl, že by se mnou chodil, kdybych druhou ruku měla.” Bylo pro ni hodně těžké zapadnout. Vidí pro jako velmi důležité, aby se o těchto odlišnostech mluvilo a byly vidět. A i proto se ona sama zapojila do focení modelingové agentury Zebedee Managements, která lidi s různými hendikepy zastupuje. Nedávno nafotila téměř dvacítku lidí s různými důvody odlišného vzhledu jejich končetin.

Důvody postižení končetin jsou různorodé. Někteří se s ním rodí, jiní k němu přijdou vlivem nemoci nebo nehody. Téměř dvacítku lidí žijící s tímto hendikepem nyní nafotila modelingová agentura Zebedee Managements. Dlouhodobě se snaží měnit mediální obraz skrz získávání modelingových kontraktů s komerčními společnostmi pro modely a modelky s odlišnostmi. Nedávno upoutala pozornost svým projektem Radikální krása, v němž představila modely a modelky s Downovým syndromem. Někteří z nich už se společnostmi jako Mercedes Benz nebo River Island spolupracovali.

jamie

Jamie

Focení modelů a modelek s postižením končetin okem fotografky Elise Dumontet probíhalo v druhé půlce dubna. Účastnili se ho lidé od 4 do 54 let. Podle agentury jsou výsledné fotografie oslavou jejich sebepřijetí a lásky k sobě sama. Někteří z nich se s odlišnou podobou končetiny už narodili, jiní k ní přišli v průběhu života například kvůli rakovině, nehodám, meningitidě nebo diabetu. „Všichni víme, že na pozitivní reprezentaci záleží, ať už v umění, módě nebo médiích. A tihle modelové mohou napočítat na svých prstech, kolikrát se cítili někým reprezentovaní,” uvádí agentura.

andrew

Andrew

S tím souhlasí také Jamie, jeden z modelů. Podle něj dochází k nedostatečnému nebo nepřesnému zobrazování lidí po amputaci v médiích. „Svět se obecně zaměřuje na vytváření ‚perfektního obrazu’, zatímco se mnozí zoufale snaží do takové kategorie zapadnout. Vedle toho, co za to jiní bojují, já usiluji o to, být sám sebou,” říká. Často na něj lidé zírají, pokládají mnohdy nevhodné dotazy. Už si na to ale podle svých slov zvykl. „Kdyby bylo toto téma více viditelné, lidé by neměli potřebu se ptát a zírat,” myslí si.

grace

Grace

Andrew, který se jako studovaný kadeřník postaral o účesy všech modelek a modelů na focení, je podle svých slov na svou protézu hrdý. „Nosím ji se stejnou hrdostí jako skvělý pár bot.” On sám se odlišovat a být vidět chce. „Chápu, že má míra viditelnosti není pro každého člověka po amputaci. Každý má jiný příběh, odlišný způsob vypořádávání se s tím. Ale přístup veřejnosti se změnil a je v pořádku to ukázat. Je to krásné,” říká.

dan

Dan

Šestadvacetileté Grace byla před třemi lety diagnostikována rakovina v pravé stehenní kosti. „Za dva měsíce se mi narodil syn. Po dvou cyklech chemoterapie lékaři viděli, že se léčba nezdá být efektivní tak, jak doufali, a půl roku po diagnóze jsem musela učinit rozhodnutí, jestli si nechám amputovat nohu, abych snížila riziko návratu nemoci. Od dubna 2017 užívám protézu,” načrtává svůj příběh.

marleen

Marleene

Holanďanka Marleen, která už dvanáct let žije v Madridu, je matkou dvou synů a miluje cestování. Ve třinácti letech jí byla diagnostikována bakteriální meningitida. Téměř přišla o život, v nemocnici pak strávila osm měsíců a za svůj život podstoupila více než 30 operací. Před třemi lety, po mnoha pokusech o ovládnutí bolesti v levé noze, se rozhodla pro její amputaci. Přiznává, že to bylo velmi těžké rozhodnutí, ale značně jí zlepšilo život. Přestože první rok měla velké bolesti, začala se krátce nato věnovat snowboardingu. Před nedávnem začala běhat a věnuje se také tanci. Před časem uzavřela kontrakt s výrobcem aut Mercedes Benz a stala se tváří jeho kampaně.

ashley

Ashley

chantelle

Chantelle

daniel

Daniel

george

George

kiryn

Kiryn

mark

Mark

mollie

Mollie

monty

Monty

nancy

Nancy

Více příběhů si můžete přečíst v angličtině zde.

Foto: Elise Dumontet / Zebedee Management

Čtěte dále

Uprchlík dokumentuje život v táboře v Tanzanii mobilem. Česká programátorka mu pomáhá změnit život

Česka programátorka Hana Francová si vloni splnila svůj celoživotní sen a odjela na čtyři týdny do Afriky, aby procestovala Botswanu a Namibii. Protože se ve svém volném čase věnuje focení, vytvořila po návratu web a facebookovou stránku, kde své snímky z cest zveřejnila. Její facebookové stránky si všiml také mladý africký fotograf Vainqueur Birembano. „Začali jsme si vyměňovat komentáře. Nejdřív o fotografování, postupně jsem se seznámila i s jeho životním příběhem,” vzpomíná. Vainqueur pochází z Konga, nyní žije v uprchlickém táboře v Tanzanii, kam byl nucen uprchnout. Svým starým mobilem začal dokumentovat život a podmínky v táboře. Ty českou programátorku oslnily natolik, že se mu rozhodla pomoci a pokusit se společně jeho situaci změnit.


 

Lukáš Houdek 14. 2. 2020

„Senioři nechtějí domácí násilí hlásit. Stydí se, nechtějí jít proti svým dětem,” říká vedoucí linky pro seniory

Senioři patří mezi zvlášť zranitelné osoby, které jsou oproti ostatním náchylnější ke zneužití. Nezanedbatelnou roli v tom hraje velká důvěřivost. A to jak k cizím lidem, tak zejména k členům vlastní rodiny. Oporou jim je už od 90. let bezplatná nonstop seniorská linka 800 157 157, kterou pod názvem Senior telefon provozuje organizace Život 90. Na tu volá až osmdesát seniorů denně s různými problémy. „Mohou zavolat kdykoliv, povykládat si, svěřit se se svými starostmi, uslyšet pohled někoho jiného nebo získat povzbuzení. Jeden z pilířů naší linky není jen řešení akutních krizových situací, ale je tam i doprovázení,” říká vedoucí linky František Horák.


 

Lukáš Houdek 15. 2. 2020

Jak zpět do hry? Studenti budějovických gymnázií pomáhají znevýhodněným žákům s učením

Řada žáků základních škol zůstává ve škole pozadu a potýká se se špatnými známkami. Důvodem mohou být poruchy učení i nedostatečná podpora v rodině. V Českých Budějovicích těmto dětem již pátým rokem pomáhají žáci místních gymnázií. Zdarma předávají své znalosti mladším žákům.

Marie Škardová 14. 2. 2020

„Kde je sex tabuizován a postoje k sexualitě represivní, tam je nejvíce sexuální patologie,” říká profesor Weiss

Známý sexuolog profesor Petr Weiss tvrdí, že vztah mezi duševním zdravím a sexualitou je obousměrný. „Duševní zdraví je důležité pro zdravou sexualitu a naopak. Psychická onemocnění - jak psychózy, tak i neurózy či osobnostní poruchy - samozřejmě mohou mít na druhou stranu podstatný vliv na sexuální zdraví člověka,“ říká a dodává: „Když člověk má nějaký hendikep, poruchu, dysfunkci či deviaci v oblasti sexuality, může to velmi podstatným způsobem negativně ovlivnit jeho život.“ Víme, co je vlastně v oblasti sexuality „normální“?

Jiří Pasz 15. 2. 2020

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.