Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Šikana, civění i nevhodné dotazy. Lidé s odlišnými končetinami v roli modelů vyprávějí příběhy

 

limb difference big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

20

květnna
2019

Ashley se narodila s paží končící těsně pod loktem. Vyrostla na farmě v centrální části Floridy, kde se svou sestrou jezdila na koni a často spolu závodily. „Potýkala jsem se hodně se šikanou a nízkým sebevědomím kvůli tomu, že mám jen jednu ruku. Myslela jsem si, že jsem jediný člověk na celém světě, který se takhle narodil,” vzpomíná. Tehdy neměla přístup k internetu a ani v televizi se běžně člověk s lidmi s takovým hendikepem podle ní nesetkával. „Nosila jsem dlouhé rukávy, abych si jeden z nich mohla zastrčit do kapsy a nikdo si toho tak nevšiml. Ale i tak na mě lidi pokřikovali, že jsem jednoruká zrůda, nehráli si se mnou na hřišti nebo mi dokonce jeden kluk řekl, že by se mnou chodil, kdybych druhou ruku měla.” Bylo pro ni hodně těžké zapadnout. Vidí pro jako velmi důležité, aby se o těchto odlišnostech mluvilo a byly vidět. A i proto se ona sama zapojila do focení modelingové agentury Zebedee Managements, která lidi s různými hendikepy zastupuje. Nedávno nafotila téměř dvacítku lidí s různými důvody odlišného vzhledu jejich končetin.

Důvody postižení končetin jsou různorodé. Někteří se s ním rodí, jiní k němu přijdou vlivem nemoci nebo nehody. Téměř dvacítku lidí žijící s tímto hendikepem nyní nafotila modelingová agentura Zebedee Managements. Dlouhodobě se snaží měnit mediální obraz skrz získávání modelingových kontraktů s komerčními společnostmi pro modely a modelky s odlišnostmi. Nedávno upoutala pozornost svým projektem Radikální krása, v němž představila modely a modelky s Downovým syndromem. Někteří z nich už se společnostmi jako Mercedes Benz nebo River Island spolupracovali.

jamie

Jamie

Focení modelů a modelek s postižením končetin okem fotografky Elise Dumontet probíhalo v druhé půlce dubna. Účastnili se ho lidé od 4 do 54 let. Podle agentury jsou výsledné fotografie oslavou jejich sebepřijetí a lásky k sobě sama. Někteří z nich se s odlišnou podobou končetiny už narodili, jiní k ní přišli v průběhu života například kvůli rakovině, nehodám, meningitidě nebo diabetu. „Všichni víme, že na pozitivní reprezentaci záleží, ať už v umění, módě nebo médiích. A tihle modelové mohou napočítat na svých prstech, kolikrát se cítili někým reprezentovaní,” uvádí agentura.

andrew

Andrew

S tím souhlasí také Jamie, jeden z modelů. Podle něj dochází k nedostatečnému nebo nepřesnému zobrazování lidí po amputaci v médiích. „Svět se obecně zaměřuje na vytváření ‚perfektního obrazu’, zatímco se mnozí zoufale snaží do takové kategorie zapadnout. Vedle toho, co za to jiní bojují, já usiluji o to, být sám sebou,” říká. Často na něj lidé zírají, pokládají mnohdy nevhodné dotazy. Už si na to ale podle svých slov zvykl. „Kdyby bylo toto téma více viditelné, lidé by neměli potřebu se ptát a zírat,” myslí si.

grace

Grace

Andrew, který se jako studovaný kadeřník postaral o účesy všech modelek a modelů na focení, je podle svých slov na svou protézu hrdý. „Nosím ji se stejnou hrdostí jako skvělý pár bot.” On sám se odlišovat a být vidět chce. „Chápu, že má míra viditelnosti není pro každého člověka po amputaci. Každý má jiný příběh, odlišný způsob vypořádávání se s tím. Ale přístup veřejnosti se změnil a je v pořádku to ukázat. Je to krásné,” říká.

dan

Dan

Šestadvacetileté Grace byla před třemi lety diagnostikována rakovina v pravé stehenní kosti. „Za dva měsíce se mi narodil syn. Po dvou cyklech chemoterapie lékaři viděli, že se léčba nezdá být efektivní tak, jak doufali, a půl roku po diagnóze jsem musela učinit rozhodnutí, jestli si nechám amputovat nohu, abych snížila riziko návratu nemoci. Od dubna 2017 užívám protézu,” načrtává svůj příběh.

marleen

Marleene

Holanďanka Marleen, která už dvanáct let žije v Madridu, je matkou dvou synů a miluje cestování. Ve třinácti letech jí byla diagnostikována bakteriální meningitida. Téměř přišla o život, v nemocnici pak strávila osm měsíců a za svůj život podstoupila více než 30 operací. Před třemi lety, po mnoha pokusech o ovládnutí bolesti v levé noze, se rozhodla pro její amputaci. Přiznává, že to bylo velmi těžké rozhodnutí, ale značně jí zlepšilo život. Přestože první rok měla velké bolesti, začala se krátce nato věnovat snowboardingu. Před nedávnem začala běhat a věnuje se také tanci. Před časem uzavřela kontrakt s výrobcem aut Mercedes Benz a stala se tváří jeho kampaně.

ashley

Ashley

chantelle

Chantelle

daniel

Daniel

george

George

kiryn

Kiryn

mark

Mark

mollie

Mollie

monty

Monty

nancy

Nancy

Více příběhů si můžete přečíst v angličtině zde.

Foto: Elise Dumontet / Zebedee Management

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.