Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Zavržená otcem, obdivovaná v opeře. Trans pěvkyně září jako Don Giovanni v USA i ve světě

 

lucia lucas big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

13

květnna
2019

Lucia Lucas je osmatřicetiletá operní pěvkyně z Kalifornie. Během své pěvecké kariéry zpívala na předních operních scénách v Evropě i Asii. První květnový víkend jako první trans zpěvačka debutovala ve Spojených státech, v Tulse. A rovnou v hlavní roli světoznámé Mozartovy opery Don Giovanni. S profesionální dráhou začala tato barytonová zpěvačka před dekádou, několik let před svou změnou pohlaví. „Myslím, že můžu svůj hlas přetrénovat na kontraalt, mezzo nebo soprán. Ale jak dlouho by to trvalo a jaká je pravděpodobnost, že by mi někdo dal roli?” ptá se Lucas v rozhovoru pro deník The Guardian. Reaguje tak na skutečnost, že ač je už několik let ženou, zpívá mužskou polohu. „Přitom mám nasmlouvanou práci jako baryton do roku 2022. Proč bych si s tím měla zahrávat?”

Lucia Lucas započala svou tranzici v roce 2014, uprostřed dobře rozjeté kariéry a v manželství s jinou operní pěvkyní. O rok dříve také svou skutečnou identitu odhalila. „Bylo to v Jižní Koreji, kde jsem zpívala ve Wagnerově opeře. Mluvila jsem se svou ženou po Skypu. Obě jsme byly v dost divné denní době kvůli velkému časovému posunu, takže jsme byly v takovém snovém rozpoložení. Mluvily jsme o dalších a dalších věcech, o kterých bychom se v naší běžné rutině nebavily. Řekla: ‚Víš, možná je na čase se o tom s někým poradit.’ A když jsem se pak vrátila z Koreji, začala jsem se ptát doktorů, jak to funguje,” vzpomíná pro The Guarduian.

lucia lucas 1

„Tou otázkou bylo: co se stane s mou kariérou po coming outu?” připouští. Jak se však zdá, tak v podstatě nic dramatického. Už v roce 2009 se přestěhovala do Evropy za prací, dnes žije v německém Wuppertalu. Přesto se však podle svých slov potýká s předsudky. Někteří zaměstnanci divadel se obávají, zda nebude její angažmá pro diváky příliš. Podle ní se však situace za posledních pět let velmi změnila. I díky tomu, že se stále více trans lidí objevuje v médiích i umělecké produkci. Domnívá se však, že kdyby se vyoutovala před svým konkurzem do Německa před deseti lety, zřejmě by ji nevzali. „Ze začátku to bylo děsivé,” uvedla v rozhovoru pro HuffPost. „Myslím, že i dnes se najdou lidé, kteří nejsou nutně na mojí straně. Ale co můžete dělat? Zaměříte se na lidi, kteří vás mají rádi, a snažíte se nestarat o ty, kteří ne.”

lucia lucas 3

„Není to laskavost,” uvedl umělecký ředitel opery v Tulse Tobias Picker. „Lucia má velmi mocný a pronikavý hlas s dramatickou intenzitou. To je důvod, proč jsem ji obsadil jako Dona Giovanniho.” Právě to zpěvačka, která v opeře zastává kvůli svému hlasu mužskou roli, kvituje. Přála by si, aby bylo příležitostí pro trans operní umělce více. A aby hráli klasické role, ne jen ve speciálních projektech, kde vystupují například v roli trans postav. Právě to byl ale paradoxně důvod, proč se do hledáčku ředitele tulské opery dostala. Chtěl ji na základě jejích videí na YouTube obsadit do připravované opery s transgender tematikou - Dánské dívky, opery na motivy novely Davida Ebershoffa o změně pohlaví ve 20. letech minulého století. Když pro něj pak v reálu zazpívala, rozhodl se jí na místě nabídnout roli Dona Giovanniho. 

lucia lucas 5

Pro samotnou Luciu byla premiéra Dona Giovanniho důležitá ještě z jiného důvodu. Přijeli se na ni podívat také její rozvedení rodiče. Svého otce neviděla 10 let. „Tátu jsem neviděla strašně dlouho, od doby, co jsem se vyoutovala i o kousek dřív. Prostě jsme spolu přestali mluvit. Jen o narozeninách a svátcích,” uzavírá.

lucia lucas 4

Foto: Emily Steward / Tulsa Opera

Modrý portrét: Josh New Photography

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

 

 

 

 

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.