Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Na Ukrajině žijí tisíce lidí bez přístupu k pitné vodě. Češi pro ně staví studny

 

studny adra big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

14
května
2019

Dva litry na pití, devět litrů na splachování záchodu, patnáct litrů na vaření, desítky litrů na koupání. Podle humanitární organizace ADRA spotřebuje každý Čech průměrně 90 litrů vody každý den. Přesto jsou i v dnešní době v Evropě oblasti, kde je pitné vody nedostatek. Jednou z nich je Ukrajina, kde situaci v posledních letech zhoršil válečný konflikt. „Voda je život. Dříve jsme o tom nepřemýšleli, ale teď jsme se naučili vodou šetřit. Například jsme se naučili stejnou vodu použít několikrát. Nejprve v ní vaříme a pak s ní zalijeme zahradu. Nádobí myju v čisté vodě bez saponátu, abych pak mohla vodu použít na zalití sazenic,” říká pětasedmdesátiletá Taťána, která si z nízké penze nemůže dovolit kupovat drahou vodu z cisterny. Místním obyvatelům nyní pomáhá česká nezisková organizace ADRA. Kromě pravidelných dodávek pitné vody také v zasažených oblastech staví studny. 

studny adra 2

Světová zdravotnická organizace uvádí, že 844 milionů lidí na světě nemá přístup k pitné vodě a 2 miliardy lidí používají kontaminovaný zdroj pitné vody. Nedostatečná hygiena a kontaminovaná voda jsou přitom spojeny s přenosem nejrůznějších nemocí, jako například cholery, průjmu, úplavice, žloutenky nebo tyfu. Každoročně tak v důsledku této situace zemře přes 800 tisíc lidí, z toho téměř polovinu tvoří děti. Nedostatek vody s sebou přináší i další problémy. Lidé v zasažených oblastech tráví spoustu času jejím získáváním, mnohdy také přicházejí o finance nebo se dokonce dostávají při cestě k vodě do nebezpečných situací. Lepší vodní zdroje tak zvyšují produktivitu obyvatelstva a znamenají nižší výdaje na zdravotnictví.

Východní Ukrajina Na východní Ukrajině má válečný konflikt za následek poničení vodních systémů. Podle organizace ADRA dochází během bojů opakovaně k závažným incidentům, při kterých je poškozována vodní infrastruktura. „Pitná voda tu nebyla ani do války, ale dala se bez problémů koupit v jednom ze dvou vesnických obchodů. Dnes tu zůstal jen jeden a nakupují tam převážně vojáci. Já tam nechodím, je tam draho," přibližuje situaci pro server Aktuálně Galina Viktorovna, která ve vesnici Berďanského, kde stále žije sto dvacet lidí, zastává funkci obvodního lékaře. „Takže jedinou možností je odjet pro vodu do Mariupolu. Ale to jde, jenom když máš auto. Těžko budeš tahat desítky litrů vody autobusem a pak ještě několik kilometrů pěšky," dodává Valentina, další z obyvatelek vesnice.

studny adra 3

„Každý den zde v Donbasu, kde naše organizace pomáhají lidem trpícím konfliktem, jsme svědky toho, jak obrovský dopad má nedostatečný přístup k vodě na běžný život lidí. Když ostřelování poničí vodní infrastrukturu, ihned přijdeme s dodávkou stovek tisíců litrů vody pro rodiny, které by jinak neměly vodu vůbec žádnou. Naše pomoc je velmi potřebná, ale není to trvalé řešení,“ popisuje ředitel ADRA Ukrajina Artem Dikhtiaruk.

studny adra 4

Zakarpatská Ukrajina

Omezený přístup k pitné vodě je velkým problémem i oblasti Zakarpatska, která historicky patřila k Československu. Žije zde mnoho etnických menšin, které jsou podle organizace v běžném životě ještě více znevýhodněny. „V mukačevském romském táboře žije celkem sedm tisíc lidí bez napojení na rozvody vody a kanalizaci. Většina obyvatel tedy vodu čerpá ze znečištěné řeky a následně ji využívá pro vaření, praní nebo hygienu. To vše se promítá na zhoršeném zdravotním stavu místních obyvatel,” uvádí pro HFC Pavla Fajfrlíková, projektová koordinátorka organizace ADRA. „Mnohdy v zakarpatských osadách není zajištěn ani základní životní standard a není zde přístup k nezávadné pitné vodě,” dodává a upozorňuje, že v osadách přitom žije asi 80 tisíc obyvatel.

Studny

I v této oblasti Češi pomáhají. ADRA zde ve spolupráci se švédskou firmou Atlas Copco v loňském roce vybudovala patnáct vodních pump. Letos plánuje čtrnáct nových čerpadel ve vesnicích Berkasovo, Chomonyn, Pavshyno a v mukačevském táboře. „Atlas Copco celosvětově podporuje projekty spojené s přístupem k pitné vodě. Doufali jsme, že v rámci regionu střední a východní Evropy nenajdeme oblast, kde se k pitné vodě jednoduše každý nedostane. Byli jsme překvapení, že takových míst velice blízko kolem nás je dost.“ říká Pavla Králová z Atlas Copco.

studny adra 5

Projekt tak mění životy tisíců lidí. Jedním z nich je vdova Mahda Baloh. Žena, která žije měsíčně ze 45 euro, která nepokryjí ani základní potřeby, navíc musela několik měsíců každý den absolvovat dlouhou cestu pro vodu. „Teď mám pitnou vodu přímo před domem, tím mi odpadla spousta starostí. Je to pro mě velká pomoc,“ vyjádřila vděčnost za českou podporu.

studny adra 1

Právo na vodu i zdraví „Uvědomili jsme si, že když nám přestane téct voda z kohoutku, ať už z důvodu nedostatečné údržby vodní infrastruktury znemožněné přetrvávajícími boji nebo kvůli ostřelování a následnému poničení, je omezeno nejen naše právo na vodu, ale i právo na zdraví,” komentuje ADRA. Organizace také upozorňuje, že v oblastech s centralizovaným systémem vytápění závislým na vodě, může zůstat tisíce lidí i bez topení. „V takovém případě jsou lidé přinuceni opustit své domovy nebo se uchýlit k nákladným alternativám. Mnoho lidí v této oblasti již jednou vysídleno bylo a jejich ekonomická situace se posledních pět let zhoršuje,” uzavírá ADRA.

Foto: ADRA

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.