Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Na Ukrajině žijí tisíce lidí bez přístupu k pitné vodě. Češi pro ně staví studny

 

studny adra big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

14
května
2019

Dva litry na pití, devět litrů na splachování záchodu, patnáct litrů na vaření, desítky litrů na koupání. Podle humanitární organizace ADRA spotřebuje každý Čech průměrně 90 litrů vody každý den. Přesto jsou i v dnešní době v Evropě oblasti, kde je pitné vody nedostatek. Jednou z nich je Ukrajina, kde situaci v posledních letech zhoršil válečný konflikt. „Voda je život. Dříve jsme o tom nepřemýšleli, ale teď jsme se naučili vodou šetřit. Například jsme se naučili stejnou vodu použít několikrát. Nejprve v ní vaříme a pak s ní zalijeme zahradu. Nádobí myju v čisté vodě bez saponátu, abych pak mohla vodu použít na zalití sazenic,” říká pětasedmdesátiletá Taťána, která si z nízké penze nemůže dovolit kupovat drahou vodu z cisterny. Místním obyvatelům nyní pomáhá česká nezisková organizace ADRA. Kromě pravidelných dodávek pitné vody také v zasažených oblastech staví studny. 

studny adra 2

Světová zdravotnická organizace uvádí, že 844 milionů lidí na světě nemá přístup k pitné vodě a 2 miliardy lidí používají kontaminovaný zdroj pitné vody. Nedostatečná hygiena a kontaminovaná voda jsou přitom spojeny s přenosem nejrůznějších nemocí, jako například cholery, průjmu, úplavice, žloutenky nebo tyfu. Každoročně tak v důsledku této situace zemře přes 800 tisíc lidí, z toho téměř polovinu tvoří děti. Nedostatek vody s sebou přináší i další problémy. Lidé v zasažených oblastech tráví spoustu času jejím získáváním, mnohdy také přicházejí o finance nebo se dokonce dostávají při cestě k vodě do nebezpečných situací. Lepší vodní zdroje tak zvyšují produktivitu obyvatelstva a znamenají nižší výdaje na zdravotnictví.

Východní Ukrajina Na východní Ukrajině má válečný konflikt za následek poničení vodních systémů. Podle organizace ADRA dochází během bojů opakovaně k závažným incidentům, při kterých je poškozována vodní infrastruktura. „Pitná voda tu nebyla ani do války, ale dala se bez problémů koupit v jednom ze dvou vesnických obchodů. Dnes tu zůstal jen jeden a nakupují tam převážně vojáci. Já tam nechodím, je tam draho," přibližuje situaci pro server Aktuálně Galina Viktorovna, která ve vesnici Berďanského, kde stále žije sto dvacet lidí, zastává funkci obvodního lékaře. „Takže jedinou možností je odjet pro vodu do Mariupolu. Ale to jde, jenom když máš auto. Těžko budeš tahat desítky litrů vody autobusem a pak ještě několik kilometrů pěšky," dodává Valentina, další z obyvatelek vesnice.

studny adra 3

„Každý den zde v Donbasu, kde naše organizace pomáhají lidem trpícím konfliktem, jsme svědky toho, jak obrovský dopad má nedostatečný přístup k vodě na běžný život lidí. Když ostřelování poničí vodní infrastrukturu, ihned přijdeme s dodávkou stovek tisíců litrů vody pro rodiny, které by jinak neměly vodu vůbec žádnou. Naše pomoc je velmi potřebná, ale není to trvalé řešení,“ popisuje ředitel ADRA Ukrajina Artem Dikhtiaruk.

studny adra 4

Zakarpatská Ukrajina

Omezený přístup k pitné vodě je velkým problémem i oblasti Zakarpatska, která historicky patřila k Československu. Žije zde mnoho etnických menšin, které jsou podle organizace v běžném životě ještě více znevýhodněny. „V mukačevském romském táboře žije celkem sedm tisíc lidí bez napojení na rozvody vody a kanalizaci. Většina obyvatel tedy vodu čerpá ze znečištěné řeky a následně ji využívá pro vaření, praní nebo hygienu. To vše se promítá na zhoršeném zdravotním stavu místních obyvatel,” uvádí pro HFC Pavla Fajfrlíková, projektová koordinátorka organizace ADRA. „Mnohdy v zakarpatských osadách není zajištěn ani základní životní standard a není zde přístup k nezávadné pitné vodě,” dodává a upozorňuje, že v osadách přitom žije asi 80 tisíc obyvatel.

Studny

I v této oblasti Češi pomáhají. ADRA zde ve spolupráci se švédskou firmou Atlas Copco v loňském roce vybudovala patnáct vodních pump. Letos plánuje čtrnáct nových čerpadel ve vesnicích Berkasovo, Chomonyn, Pavshyno a v mukačevském táboře. „Atlas Copco celosvětově podporuje projekty spojené s přístupem k pitné vodě. Doufali jsme, že v rámci regionu střední a východní Evropy nenajdeme oblast, kde se k pitné vodě jednoduše každý nedostane. Byli jsme překvapení, že takových míst velice blízko kolem nás je dost.“ říká Pavla Králová z Atlas Copco.

studny adra 5

Projekt tak mění životy tisíců lidí. Jedním z nich je vdova Mahda Baloh. Žena, která žije měsíčně ze 45 euro, která nepokryjí ani základní potřeby, navíc musela několik měsíců každý den absolvovat dlouhou cestu pro vodu. „Teď mám pitnou vodu přímo před domem, tím mi odpadla spousta starostí. Je to pro mě velká pomoc,“ vyjádřila vděčnost za českou podporu.

studny adra 1

Právo na vodu i zdraví „Uvědomili jsme si, že když nám přestane téct voda z kohoutku, ať už z důvodu nedostatečné údržby vodní infrastruktury znemožněné přetrvávajícími boji nebo kvůli ostřelování a následnému poničení, je omezeno nejen naše právo na vodu, ale i právo na zdraví,” komentuje ADRA. Organizace také upozorňuje, že v oblastech s centralizovaným systémem vytápění závislým na vodě, může zůstat tisíce lidí i bez topení. „V takovém případě jsou lidé přinuceni opustit své domovy nebo se uchýlit k nákladným alternativám. Mnoho lidí v této oblasti již jednou vysídleno bylo a jejich ekonomická situace se posledních pět let zhoršuje,” uzavírá ADRA.

Foto: ADRA

Čtěte dále

Tři mladíci byli před 36 lety křivě obviněni z vraždy a odsouzeni na doživotí. Propuštěni byli až nyní

Osmiletý Daniel Hunt z Tennessee byl koncem srpna svědkem požáru domu, v němž bydlel se svou rodinou. Plameny kromě jiného nemilosrdně pohltily i veškeré Danielovy hračky. „Požár začal v kuchyni. Nevím, jak k tomu došlo. Některé drobnosti šly ještě zachránit, třeba můj snubní prstýnek požár přežil, ale nic jiného,“ popsala pro CNN požár Danielova matka Kristen Wilburn.


Kateřina Gamal Richterová 5. 12. 2019

„Místo konzervace Chanova bychom měli podpořit obyvatele v odchodu do města,” říká expert

Už několik měsíců probíhají vypjaté debaty mezi vedením Mostu a Agenturou pro sociální začleňování a řešení situace v Chanově, který je od svého vzniku na konci 70. let sociálně vyloučenou lokalitou. Neshody byly také oficiálně důvodem, proč v říjnu Ústecký kraj vypověděl memorandum o spolupráci s vládní Agenturou, která pomáhá obcím a městům vyloučení některých obyvatel na jejich území řešit. „To znamená, že nesouhlasíme s postupem města, kdy chce udělat v Chanově další výstavbu formou unimobuněk, zvýšit tam tak počet bytových jednotek a tím to místo dál udržovat jako sociálně vyloučenou lokalitu,” říká Michal Kratochvíl, vedoucí Regionálního centra Západ, které pod Agenturu spadá. „Navrhujeme městu jinou variantu řešení, aby v horizontu desítek let využila trend, který v Chanově už nějakou dobu je.


 

Lukáš Houdek ...

„Lidé si myslí, že nepracujeme, jsme blbí a žijeme na jejich úkor,” říká muž bez domova

Šestašedesátiletý Libor Jelínek, přezdívaný Jelen, žije už přes 10 let střídavě na ulici, v ubytovnách či holobytech. „Štve mě, že nás hážou všechny do jednoho pytle. Dělají to s Romama a náma taky. Každý člověk je jiný,“ říká Jelen, který se na ulici dostal po rozchodu s manželkou a dodává, že na ulici se může dostat každý. „Stačí nějaká blbost, třeba dvakrát nezaplatit nájem, exekuce, rozvod… Cokoliv. Jednoho krásného letního večera jsem přijel domů a manželka s dětma byla pryč. Byt byl prodaný, já jsem tam našel cizí lidi, skončil jsem na ulici,“ popisuje Jelen začátek příběhu. 

Jiří Pasz 4. 12. 2019

Pomoc lidem bez domova, seniorům i zvířatům. Studenti burcují Čechy k dobrým skutkům

Pátého prosince loňského roku navštívila skupina dobrovolníků v převlecích anděla, čerta a Mikuláše mateřské školy a nízkoprahová zařízení v Ústeckém kraji, aby udělala radost dětem. Tak začala loňská Prosincová výzva dobrých skutků, kterou organizují studenti Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Tomáš Nejedlý a Kamila Petrová. „Rozhodl jsem se, že v prosinci udělám každý týden dobrý skutek, který se bude týkat dětí, zvířat, lidí bez přístřeší a seniorů. Rád bych tímto motivoval ostatní ke konání dobrých skutků, ať už jsou jakkoliv veliké,” říká Tomáš. Projekt Dělám dobré skutky, který vymyslel, má tak za cíl motivovat co nejvíce lidí k zapojení a dobrovolnictví. Letošní prosincové dobré skutky začínají již zítra.

Marie Škardová 3. 1 ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.