Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Chlapec dva roky po vyučování pracoval v autoservisu, aby kamarádovi koupil elektrický vozík

 

tanner brandon vozik big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

10

března
2019

Americký středoškolák Tanner Wilson z arkansaského městečka Norman před dvěma týdny ve škole slavnostně předal svému nejlepšímu kamarádovi Brandonovi Quallsovi elektrický vozík. Brandon, který prodělal mozkovou obrnu, si ho dlouho přál, jeho rodina si ho však nemohla dovolit. Jezdil proto na klasickém mechanickém. „Mé ruce z něj ale byly strašně unavené. Musel jsem zastavovat a odpočívat,” uvedl v rozhovoru pro televizní stanici KTHV. Tanner proto, aby svého přítele překvapil, ve volných chvílích po škole po dva roky pracoval v tamním autoservisu a vydělané peníze šetřil právě na vozík pro Brandona.

„Je to můj opravdu dobrý kamarád a já jsem mu chtěl udělat laskavost. Prostě jsem cítil, že to musím udělat. Brandon tu je totiž pro mě vždycky,” nechal se slyšet Tanner. Se svám plánem se svěřil učitelům ve škole, kde oba chlapci studují. Ti spolu s ním proto uspořádali slavnostní předávání a učitelé se podíleli také na zdobení nového vozíku. A když pak Brandonovi společně vozík předali, neměl slov. „Strašně jsem brečel. Nemohl jsem uvěřit, že to pro mě udělal,” popsal své bezprostřední pocity Brandon. „Byl můj sen mít takový vozík a ten se najednou stal skutečností.”

Škola o pozoruhodném počinu svého studenta informovala na Facebooku a post se začal virálně šířit. Příběh pak postupně přinášela různá americká média. A oba chlapce pozornost veřejnosti i četné zprávy díků a podpory podle Tannerovy matky Colleen Carmack velmi těší. „Oba si tu pozornost zaslouží, protože jsou oba úžasné děti,” uvedla pro CNN. Chlapci se spolu přátelí už dlouhé roky. „Povídají si spolu o autech, náklaďácích a podobných věcech. Jsem na ně opravdu pyšná.” Podle ní jejího syna tento skutek i následná odezva motivovala k tomu, aby se pomoci druhým věnoval i nadále.

tanner vozik 1

Server The Mighty v souvislosti s příběhem zveřejnil komentář vlastní editorky Karin Willison, která se zaměřuje na texty tematizující různé druhy postižení. Kriticky se v něm zamýšlí nad způsobem, jakým média o tomto bezesporu pozitivním příběhu hlubokého přátelství informovala. „Zpravodajské pokrytí tohoto příběhu je čirý příklad inspiračního porna, které televizní pořad Speechless definuje jako ‚zobrazování lidí s postižením jednodimenzionálně jako svaté, kteří existují jen proto, aby nás zahřáli u srdce a otevírali mysl zdravých lidí’,” píše Willison. Dodává, že příběh za pokrytí rozhodně stojí, naprosto ale dle jejího názoru chybí popis znepokojující situace, kdy musí studující teenager pro svého hendikepovaného kamaráda sám kupovat vozík, který potřebuje. Vypovídá to podle ní o špatně fungujícím systému, kdy si takové rodiny nemohou zásadní pomůcky dovolit. „Jeden důvod, proč inspirační porno tolik škodí, je, že se většinou zaměřuje jen na zdravé zachránce dělající dobrý skutek, bez toho, aby se ptalo, proč ten hendikepovaný vůbec musí být zachráněn. Tím pak chybí ten skutečný příběh,” pokračuje. „Jako osoba s hendikepem jsem se při čtení o Tannerovi a Brandonovi okamžitě ptala, proč za ten vozík nezaplatila Brandonova pojišťovna,” dodává.

Willison dává za pravdu skutečnost, kterou okrajově zmiňuje například televize CNN. S vysněným vozíkem totiž Brandonovým rodičům paradoxně přibyla také nová starost. Jelikož se nedá rozkládat, nejsou schopni ho dostat do svého auta. Vozík tak zatím vždy zůstává ve škole a ve volnu Brandon stále jezdí na svém starém.

Foto: Facebook Caddo Hills School District

Čtěte dále

11letá dívka byla donucena k porodu poté, co byla znásilněna. Argentinské úřady jí nepovolily potrat

Argentinská nezletilá dívka byla znásilněna přítelem své babičky. Ačkoliv lékaře prosila, aby „vyndali, co do mě ten starý muž dal,” nebylo jí umožněno potrat podstoupit. Musela prodělat operaci podobnou císařskému řezu a ačkoliv se dítě narodilo živé, zemřelo po jedenácti dnech života.


Nina Djukanovićová 26. 3. 2019

Kvůli šikaně nedokončila základku. Dnes učí na univerzitě a je úspěšnou spisovatelkou

Život dnes úspěšné spisovatelky a univerzitní profesorky Oksany Marafioti by vydal na tragikomický cestopisný detektivní román, který ona sama nakonec doopravdy napsala a ve Spojených státech jí přinesl věhlas i úspěch. Narodila se v Sovětském svazu a dětství strávila na cestách s úspěšným romským hudebním souborem svých prarodičů. Těsně před revolucí s rodiči emigrovala do USA, kde rodiče toužili dosáhnout úspěchu a slávy v Hollywoodu. To se však nekonalo a oni se naopak propadli do chudoby a bydleli v jednopokojovém bytě se šváby. Rodina se brzy rozpadla a otec se pak vedle hraní po barech začal věnovat okultismu, stal se dokonce vyhledávaným exorcistou. Přestože Oksana v Rusku nedokončila základní školu kvůli šikaně, nastoupila v USA na prestižní střední hudební školu v Hollywoodu. Později pracovala u filmu a nakonec skončila u psaní a vyučování na univerzitě v Las Vegas. Její úspěšná kniha American ...

"Lidé tu na nás někdy reagují s averzí. Bojujeme s nálepkou levné práce," říká Běloruska žijící v Praze

„Historie České republiky a Běloruska je provázaná více, než si uvědomujeme. Málokdo třeba ví, že jeden z posledních dopisů prezident Havel poslal běloruskému politickému vězni,” říká Kryścina (32), která už 10 let v Čechách pracuje jako lektorka češtiny a tlumočnice. Přála by si, aby spolu lidé více mluvili a nestyděli se poznávat odlišné kultury. Snaží se tomu pomoci skrze facebookovou stránku BLRČR, kterou přesně za tímto účelem spolu s dalšími aktivistkami založila.


OPU 22. 3. 2019

„Nejprve panika a nejistota, dnes z ní máme radost,” říká otec dcery s Downovým syndromem

Tomáš Hečko je otcem tří dcer. U jedné z nich se spolu s manželkou týden po jejím narození dozvěděli, že má Downův syndrom (pozn. dále jen DS). „ Můj první dojem byl takový, že mi najednou skončil život, který znám. Že už to nikdy nebude jako dřív. Je to celkem slušná panika,” vzpomíná. Dodává, že se s tou skutečností ale velmi rychle srovnali právě díky empatické lékařce, která rodiče poučeně uklidnila. Anežce je nyní 7 let a chodí do první třídy klasické základní školy. Rok před tím nastoupila do školy na přípravku, aby si zvykla. „Všechno, co děláme, děláme proto, aby ona v dospělosti mohla žít co nejsamostatnější život. Což už dnes víme, že u ní půjde relativně velmi dobře. Běžný život ale znamenají také nějaké sociální vazby,” vysvětluje důvody, proč dceru nepřihlásili na speciální školu, ale běžnou základku, kde má u sobe asistentku pedagoga. Podle Tomáše je zásad ...

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.