Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Američanka zachránila život více než 100 bezdomovcům před krutými mrazy. Ubytovala je v hotelu

 

candice payne big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Členka týmu HateFree Culture.

7

února
2019

Poslední dny přinesly do Spojených států extrémní mrazy. Od konce ledna se některé státy potýkají s více než 40stupňovým mrazem. Ve městě International Falls ve státě Minnesota meteorologové naměřili dokonce -48°C.  Stovky škol ruší vyučování, pošta v nejhůře postižených místech nedoručovala zásilky a kolabovala doprava. Například v Chicagu bylo chladněji než na severním a jižním pólu. A právě v tomto východoamerickém městě zaplatila Candice Payne 60 hotelových pokojů pro více než stovku lidí bez domova.

„Bylo padesát stupňů pod nulou a věděla jsem, že budou spát na ledě. Tak jsem musela něco udělat,“ uvedla pro NY Times Candice, 34letá makléřka, která kontaktovala hotely v okolí a na středeční noc našla 30 volných pokojů a zarezervovala je. Každý za 70 dolarů. Hledání vhodného ubytování však nebylo tak snadné, jak by se mohlo zdát. „ Nikdo je nechtěl. Až teprve hotel Amber Inn, kde byli tak hodní, že mě nechali zarezervovat pokoje,“ prozrazuje Candice v rozhovoru pro Today.

Na svém instagramovém účtu sdílela výzvu, skrze kterou sháněla další ochotné obyvatele, kteří by mohli lidi bez domova do rezervovaných pokojů dopravit. „Za pomoc vám zaplatím!“ stálo na konci výzvy. Zanedlouho měla k dispozici auta i s řidiči. „Potkali jsme se ve stanovém městečku, kde mají lidé bez domova své stany a žijí vedle dálnice. To není žádné tajemství, lidé bez domova tam žijí roky,“ vysvětlila Candice Payne. A tak začali svážet do hotelu první nocležníky.

Jak však vysvětlila, nebylo v některých případech snadné ani to, přimět „přátele“, jak lidem bez domova Candice říká, opustit svůj stan a vzít je do hotelu. Měli strach, že během pobytu v Amber Inn přijdou i o to málo, co mají. „Spousta mužů říkalo ženám, ať jdou do hotelu a oni zůstanou ve stanovém městečku a budou hlídat věci,“ vysvětlovala. Nabídla jim však, že pokud by skutečně o něco přišli, věci jim pořídí nové. „Prosila jsem je, ať jdou se mnou. V té chvíli bylo -25°C,“ dodává.

Mezi lidmi bez střechy nad hlavou potkala Candice mimo jiné i dvě těhotné ženy a pětičlennou rodinu. „Museli jsme ubytovat všechny. Bylo to neskutečné. Byli tak vděční. Nemohli se dočkat, až se vykoupou a lehnou si do postele,“ popsala pro NY Times silné okamžiky.

Na účtě jí mezitím přibývaly finanční dary. Těch se nakonec sešlo tolik, že z původně plánovaných 30 pokojů bylo 60 a z jedné noci pět. Ze zbylých peněz pořídila Candice toaletní potřeby, jídlo, vitamíny pro těhotné, tělová mléka, deodoranty a také svačiny a balíčky, aby se hosté cítili dobře. Restaurace dokonce darovaly podnosy s jídlem. „Další lidé se inspirovali Candicinou pomocí, volali a objednávali další pokoje,“ vylíčila záplavu pomoci a solidarity Robyn Smith, manažerka hotelu Amber Inn. Ta dokonce snížila cenu za pokoj, aby jich lidé mohli objednat ještě víc.

Candice Payne neinspirovala pouze lidi v okolí, její pomoc a možná i záchrana řady lidských životů velmi zapůsobila také na J. B. Pritzkera, guvernéra státu Illinois, který jí osobně volal, aby jí poděkoval. „Řekl, že to bylo to nejlaskavější gesto, které za poslední dobu viděl,“ prozradila Candice.

„Jsem normální člověk. Vypadá to, že tohle všechno udělal bohatý člověk, ale já jsem jen malá černoška z jihu. Byla to jen dočasná pomoc, ale přimělo mě to uvažovat o trvalejším řešení,“ svěřila se Candice. Myslela jsem si, že se něčeho takového nedá dosáhnout. Ale to, co se stalo, mě přesvědčilo, že dá. Společně to můžeme zvládnout,“ uzavírá Candice Payne.

Foto: FB Candice Payne

Čtěte dále

„Když cestuju, lidé mě považují za Čecha,” říká ghanský elektroinženýr. Vystudoval v Brně

Ernest Mensah pochází z dobře situované rodiny respektovaného vědce. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy matka v jeho raném dětství zemřela a po několika letech ji následoval i otec. Ernest už na střední škole značně vynikal. Když pak nastoupil roční národní službu, kterou musí absolventi pro zemi ve svých oborech odvést, dozvěděl se o možnosti pokračovat ve studiu v cizině. „Když přišel dopis o tom, že jsem stipendium dostal, bylo to upřímně poprvé v životě, kdy jsem o Československu slyšel,” směje se Ernest. Do Prahy odletěl na podzim 1989. Revoluci tak prožil v Jihlavě, kde nastoupil na téměř roční jazykový a vyrovnávací kurz. Už tam si velmi oblíbil Čechy.


Lukáš Houdek 25. 4. 2019

Po pracovním úrazu skončil na vozíku, myslel na sebevraždu. Snímky o jeho životě uspěly ve World Press Photo

Fotograf Michael Hanke v dubnu získal druhé místo v prestižní soutěži World Press Photo se souborem fotografií ze sportovního a rodinného života Zdeňka Šafránka. Zdeněk je od pracovní nehody před šestnácti lety upoután na vozík. „V práci na mě spadly skoro dvě tuny železa a díky tomu nemůžu chodit,“ popisuje zlomovou životní událost. „Úraz ale není jen konec s chozením, je toho mnohem více. Dekubity (pozn. defekty měkkých tkání) jsou noční můra každého vozíčkáře. Pár lidí na to už umřelo, dost lidí na to trpí doma nebo v nemocnici.“ Zdeněk si díky intenzivnímu sportování zažil s dekubity obrovské problémy, chronická intenzivní bolest ho dohnala k myšlenkám na sebevraždu. „Nedá se to nikdy nikomu popsat a vysvětlit. Každý máme jiný práh bolesti a citlivost. Díky tomu každého vše bolí jinak,“ popisuje paraboxer. „Musel jsem se s tím srovnat sám. Je to zoufalství a útěk do neznáma, jsem ...

„Víme, že v tom nejsme sami.” Romských studentů přibývá, podporují se navzájem

Dvacetiletá Andrea Grundzová pochází z romsko-české rodiny z Loun. Studuje češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. „Plním si svůj sen,” usmívá se. Učitelkou totiž chtěla být už od raného dětství. Dnes je ve druhém ročníku na angličtině a v prvním na češtině. Svůj sen si plní také díky finanční podpoře, kterou získala od Nadace OSF. Její stipendijní program je určený pro romské vysokoškoláky do 26 let. Ti mohou studovat prezenčně i dálkově na soukromých nebo státních vysokých školách.


Lukáš Houdek 23. 4. 2019

„Matka lvice” přemohla muže znásilňující dceru, jednoho zabila. Soud ji nyní osvobodil

Nokubongu Qampi z Jihoafrické republiky začali lidé přezdívat „matka lvice” poté, co zabila jednoho ze tří mužů, kteří znásilňovali její dceru, a ostatní zranila. Byla obviněná z vraždy, ale později byla všechna obvinění stažena. Její příběh přinesla televizní stanice BBC.


Nina Djukanovićová 19. 4. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.