Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

V japonské kavárně obsluhovali roboti. Dálkově je ovládali lidé s hendikepem

 

roboti kavarna big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

10
ledna
2019

„Roboti nejsou novou technologií a jsou již používáni v mnoha odvětvích. Některé restaurace ve světě již například využívají robotické číšníky. Japonská firma Ory Lab zaměřující se na překonávání hendikepů, které lidem brání v začlenění do společnosti, pomocí technologií, však tento koncept posunula na novou úroveň. V listopadu byla v Tokiu na dva týdny otevřena kavárna Dawn verze Beta. Jako obsluha byli použiti roboti společnosti Ory Lab, kteří byli na dálku ovládáni lidmi s těžkým postižením. Kavárna tak dočasně umožnila deseti lidem získat zaměstnání. „Pomocí technologií měníme 'nemožné' na 'možné' a rozšiřujeme tak i možnosti celé společnosti,” říkají

 

Deset lidí postižených amyotrofickou laterální sklerózou nebo těžkým poraněním míchy ovládalo dálkově z domova čtyři roboty za plat 9 dolarů za hodinu. Roboty lze ovládat pomocí počítače, který sleduje pohyby očí. Technologie umožňuje pohyb se 120 centimetrovým robotem, zvedání předmětů i komunikaci se zákazníky. Robot nemá umělou inteligenci, vše, co dělá a říká, řídí člověk. „Proto z něj cítím lidské teplo,” podotkl jeden z návštěvníků kavárny, Midori Ohmuro.

roboti kavarna 1

Kentaro Yoshifuji, který robota navrhl a vyvíjel, od páté do osmé třídy kvůli nemoci nechodil do školy. Návrat mezi spolužáky byl pro něj poté velmi obtížný a v domácím léčení se cítil osamělý. Proto se již na střední průmyslové škole zaměřil na studium umělé inteligence a během vysokoškolského studia vytvořil svého prvního robota. „Chci vytvořit svět, ve kterém budou moci i lidé, kteří se nemohou pohybovat, pracovat," uvedl Yoshifuji, dnes již generální ředitel společnosti Ory Lab.

roboti kavarna 2

Kavárna Dawn byla otevřena jen na pár dní. Tvůrci ale shánějí finanční prostředky, aby ji mohli v budoucnu otevřít nastálo. A firma se nesoustředí jen na budoucnost lidí se zdravotním hendikepem, ale zaměřuje se na širší problematiku osamělosti. Vyrábí proto i malé roboty, díky kterým se může hendikepovaný člen rodiny účastnit třeba rodinných akcí nebo výletů. „V současné době je v Japonsku více než 40 tisíc dětí, které nemohou navštěvovat školu kvůli nemoci nebo zranění. Navíc 9 milionů starších lidí žije samo. Osamělost může být příčinou depresí i demence a rozhodně se stala sociálním problémem,” uzavírají.

roboti kavarna 4

Foto: Ory Lab

Čtěte dále

"Lidé tu na nás někdy reagují s averzí. Bojujeme s nálepkou levné práce," říká Běloruska žijící v Praze

„Historie České republiky a Běloruska je provázaná více, než si uvědomujeme. Málokdo třeba ví, že jeden z posledních dopisů prezident Havel poslal běloruskému politickému vězni,” říká Kryścina (32), která už 10 let v Čechách pracuje jako lektorka češtiny a tlumočnice. Přála by si, aby spolu lidé více mluvili a nestyděli se poznávat odlišné kultury. Snaží se tomu pomoci skrze facebookovou stránku BLRČR, kterou přesně za tímto účelem spolu s dalšími aktivistkami založila.


OPU 22. 3. 2019

„Nejprve panika a nejistota, dnes z ní máme radost,” říká otec dcery s Downovým syndromem

Tomáš Hečko je otcem tří dcer. U jedné z nich se spolu s manželkou týden po jejím narození dozvěděli, že má Downův syndrom (pozn. dále jen DS). „ Můj první dojem byl takový, že mi najednou skončil život, který znám. Že už to nikdy nebude jako dřív. Je to celkem slušná panika,” vzpomíná. Dodává, že se s tou skutečností ale velmi rychle srovnali právě díky empatické lékařce, která rodiče poučeně uklidnila. Anežce je nyní 7 let a chodí do první třídy klasické základní školy. Rok před tím nastoupila do školy na přípravku, aby si zvykla. „Všechno, co děláme, děláme proto, aby ona v dospělosti mohla žít co nejsamostatnější život. Což už dnes víme, že u ní půjde relativně velmi dobře. Běžný život ale znamenají také nějaké sociální vazby,” vysvětluje důvody, proč dceru nepřihlásili na speciální školu, ale běžnou základku, kde má u sobe asistentku pedagoga. Podle Tomáše je zásad ...

„Vegan se musí neustále morálně obhajovat,” říká popularizátorka vědy a veganka Selinger

V České republice žije odhadem asi sto tisíc veganů. Co vlastně dnes veganství znamená? Eliška Selinger, popularizátorka vědy a veganka, tvrdí: „Je to snaha vyhnout se zneužívání zvířat, jak nejvíce je to možné.“ To zahrnuje především nekonzumaci živočišných produktů, nekupování oblečení ze zvířat a kosmetiky testované na nich. Eliška se jako veganka nejčastěji setkává s nepochopením právě svých etických principů. „Lidé to velmi často vidí jen jako zdravotní volbu, navíc samozřejmě špatnou (smích) a z toho podle mě pramení velká řada dalších nedorozumění,” přibližuje budoucí lékařka a výzkumnice. Podle Elišky se vegani necítí morálně nadřazení, ač je jim to často vyčítáno. „Pokud někdo dává najevo, že je nadčlověk, tak to není veganstvím nebo jakoukoliv jeho jinou etickou volbou, ale tím, že je to prostě blbec. A blbce bohužel najdeme v každé lidské skupině, tomu lze jen velmi ...

Rakovina kůže sužuje albíny v Ghaně. Čeští vědci našli řešení. Vyvinuli pro ně levný ochranný krém

Lidé s albinismem se v Africe potýkají s předsudky, diskriminací i násilím a také s řadou zdravotních problémů. Nejvíce je ohrožená jejich světlá kůže. „Kůži chybí melanin, a to je ochrana před UV zářením. Pokud melanin nemáš a vystavíš se sluníčku, budeš mít popáleniny. A ty mohou vést k rakovině kůže. Slunci se u nás ale vyhneš jen těžko,” vysvětluje albínský sociální pracovník Kwame Andrews Daklo. „Opalovací krémy se v Ghaně dají sehnat, ale pouze ve velmi drahých nákupních centrech v hlavním městě. Mnozí si je nemohou dovolit,” upřesňuje. Spousta lidí tak na rakovinu předčasně zemře. S možným řešením nyní přicházejí Češi pod vedením Lukáše Houdka z HateFree Culture, který se situaci albínů věnuje. Brněnský chemik Vojta Kundrát mu nabídl svou pomoc při hledání udržitelného řešení a s kolegy z FCH VUT - Ústavu chemie potravin a biotechnologie tak z lokál ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.