Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

V japonské kavárně obsluhovali roboti. Dálkově je ovládali lidé s hendikepem

 

roboti kavarna big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

10
ledna
2019

„Roboti nejsou novou technologií a jsou již používáni v mnoha odvětvích. Některé restaurace ve světě již například využívají robotické číšníky. Japonská firma Ory Lab zaměřující se na překonávání hendikepů, které lidem brání v začlenění do společnosti, pomocí technologií, však tento koncept posunula na novou úroveň. V listopadu byla v Tokiu na dva týdny otevřena kavárna Dawn verze Beta. Jako obsluha byli použiti roboti společnosti Ory Lab, kteří byli na dálku ovládáni lidmi s těžkým postižením. Kavárna tak dočasně umožnila deseti lidem získat zaměstnání. „Pomocí technologií měníme 'nemožné' na 'možné' a rozšiřujeme tak i možnosti celé společnosti,” říkají

 

Deset lidí postižených amyotrofickou laterální sklerózou nebo těžkým poraněním míchy ovládalo dálkově z domova čtyři roboty za plat 9 dolarů za hodinu. Roboty lze ovládat pomocí počítače, který sleduje pohyby očí. Technologie umožňuje pohyb se 120 centimetrovým robotem, zvedání předmětů i komunikaci se zákazníky. Robot nemá umělou inteligenci, vše, co dělá a říká, řídí člověk. „Proto z něj cítím lidské teplo,” podotkl jeden z návštěvníků kavárny, Midori Ohmuro.

roboti kavarna 1

Kentaro Yoshifuji, který robota navrhl a vyvíjel, od páté do osmé třídy kvůli nemoci nechodil do školy. Návrat mezi spolužáky byl pro něj poté velmi obtížný a v domácím léčení se cítil osamělý. Proto se již na střední průmyslové škole zaměřil na studium umělé inteligence a během vysokoškolského studia vytvořil svého prvního robota. „Chci vytvořit svět, ve kterém budou moci i lidé, kteří se nemohou pohybovat, pracovat," uvedl Yoshifuji, dnes již generální ředitel společnosti Ory Lab.

roboti kavarna 2

Kavárna Dawn byla otevřena jen na pár dní. Tvůrci ale shánějí finanční prostředky, aby ji mohli v budoucnu otevřít nastálo. A firma se nesoustředí jen na budoucnost lidí se zdravotním hendikepem, ale zaměřuje se na širší problematiku osamělosti. Vyrábí proto i malé roboty, díky kterým se může hendikepovaný člen rodiny účastnit třeba rodinných akcí nebo výletů. „V současné době je v Japonsku více než 40 tisíc dětí, které nemohou navštěvovat školu kvůli nemoci nebo zranění. Navíc 9 milionů starších lidí žije samo. Osamělost může být příčinou depresí i demence a rozhodně se stala sociálním problémem,” uzavírají.

roboti kavarna 4

Foto: Ory Lab

Čtěte dále

Oliver se narodil s genetickým onemocněním. Rodiče v Česku iniciovali výzkum léčby vzácných onemocnění

Oliver se narodil před dvěma a půl lety těsně před Vánoci. Již v prvních měsících si rodiče všimli mírného zpoždění ve vývoji, které se časem stále prohlubovalo. Ve čtrnácti měsících se pak rodina dozvěděla diagnózu - Angelmanův syndrom, vzácné genetické onemocnění, které se v Česku a na Slovensku týká asi padesáti lidí. „Nikdy nezapomenu okamžik, kdy jsem si poprvé přečetla, co to je Angelmanův syndrom. Okamžik, kdy se vám zastaví srdce. Sevře hrdlo. Zaplaví vás tolik bolesti v jednom okamžiku. Moment, kdy máte pocit, že už se nikdy nenadechnete! Bylo vám sděleno, že vaše dítě je nevyléčitelně nemocné, do konce života zcela závislé na vás,” popisuje Oliverova maminka Lenka Matějková. Rodinu však zjištění nezlomilo a kromě Oliverka se rozhodla pomoci i dalším lidem s genetickými poruchami. Ve spolupráci s českými vědci a odborníky iniciovala ojedinělý výzkum léčby vz ...

Romové často neznají detaily o perzekuci svých předků. To teď mění mezinárodní tým badatelů

O romském holokaustu se začalo více mluvit až v posledních letech. V našem prostředí zejména v souvislosti s výkupem a bouráním prasečáku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. I z toho důvodu dosud řada pozůstalých nezná historii své rodiny, která v koncentračních táborech nebo táborech smrti skončila. To se nyní snaží změnit Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci s washingtonským Muzeem holokaustu. Zejména Romům a Sintům z Česka nabízí zdarma jedinečnou možnost prohledání bohatých archivů amerického muzea i dalších databází a v případě úspěšného pátrání předání detailů o perzekvovaném příbuzenstvu. „Nemusí se vždy jednat o rodiny, které o svých předcích nevědí, může jít také o pátrání po konkrétních místech a událostech týkajících se příbuzných v dobových dokumentech a databázích, ke kterým mají pozůstalí obtížný přístup,” uvádí Renata Berkyov ...

„Při rasistických urážkách mají fotbalisté přestat hrát a odejít. Nastaví hranice,” říká odborník

Fotbal je nejrozšířenější sport na planetě. Rozděluje nás nebo spojuje? Martin Balcar, vedoucí kampaní Amnesty International a odborník na extremismus ve fotbale, si myslí, že neexistuje téma, které by lidi spojovalo více. „Na pólu, v posledním slumu, všude lze vzít míč a s kýmkoliv si zahrát nebo zabřednout do diskuze, zda Barcelona, nebo Real, zda Messi, či Ronaldo.“ Přesto má fotbalové fandění své stinné stránky, objevuje se v něm násilí i rasismus. „Existuje pro nás spousta omezení. Fotbal je jedno z mála prostředí, kde se můžete veřejně projevit doslova jako zvíře, bez zábran, a přitom je to chování sociálně tolerované. Lidi se jdou odreagovat, jdou se ,vyřádit'. To funguje u 95 % lidí. Těch zbylých 5 % ale posunuje rasismus či nenávist za hranu,“ vysvětluje Martin a dodává: „Celý fotbal je postavený na hecování, ironii, špičkování se, je to hra na válku.“

Pochází z Ghany, vystudoval v Československu. Působil jako prorektor na brněnské univerzitě

Na začátku 80. let přijel Samuel Darkwah z Ghany do Československa. Byl jedním z vybraných studentů, kteří tu v rámci mezivládních dohod mohli vystudovat a pak se vrátit do své domoviny a pokračovat ve své profesi. Nejhorší byly první Vánoce bez jídla, krkolomná komunikace, ale také propaganda, kdy Samuelovi ukazovali jen vzorová zemědělská družstva. Po revoluci pracoval na Mendelově univerzitě a od roku 2016 byl prorektorem na své alma mater.


Judita Matyášová 9. 6. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.