Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Dostává nenávistné zprávy, odpovídá na ně s láskou a vtipem. A dějí se divy

 

abdul dremali big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

8

ledna
2019

Abdul Dremali je americký marketingový expert a fotograf z Bostonu. Jelikož ho na Twitteru sleduje více než 166 tisíc lidí, dostává celou řadu nevyžádaných zpráv. A mnoho z nich je, jak říká, nenávistných až rasistických. Kvůli jeho jménu dostává četné vzkazy, aby se vrátil, odkud přišel, někteří uživatelé nešetří vulgárními nadávkami. „Má nejoblíbenější činnost na světě je odepisovat na své nenávistné zprávy a sledovat, jak rychle dokážu změnit jejich náladu,” uvedl. A právě jedna z konverzací, kterou nedávno zveřejnil na svém twitterovém účtu na ukázku, se stala senzací. Podařilo se mu totiž vlídnou a pozitivní komunikací její tón obrátit o 180 stupňů.

„Zavři tu dr*ku a jdi do haj*lu, odkud jsi přišel, ty pí*o,” přistála v jeho schránce týden před Vánoci zpráva od jistého Michaela. Na to Abdul pohotově odpověděl: „Na té své profilovce vypadáš opravdu dobře. Co používáš, abys měl tak bílé zuby?” A Michael odvětil: „Mám se celkem dobře, jenom trošku nemocný. Dělá mi to moje přítelkyně, mně to je celkem jedno, ale ta fotka se mi líbila,” napsal a dodal kompliment: „Mně se zase líbí tvoje vousy. Taky bych si je přál.” A na to Abdul přidal recept: „Já na ně používám aktivní uhlí v kapslích. Rozlomím je a přejíždím je jimi. Vypadá/chutná to divně, ale při leštění zubů to dokáže zázraky.” A Michael se zeptal: „Kde to člověk dostane?” A Abdul radí dál: „ V jakékoliv lékárně jako CVS.” A od Michaela najednou přichází uznání: „Díky moc. Hele, omlouvám se, jak jsem byl sprostý. Dobrou noc,” omlouvá se. „Sladké sny, kámo. Mám tě rád,” přeje Abdul. „Taky tě mám rád, dobrou,” uzavírá Michael.

abdul dremali 1

abdul dremali 2

abdul dremali 3

abdul dremali 4

Nasdílená konverzace jen na Abdulově Twitteru nasbírala bezmála 300 tisíc lajků a více než 50 tisíc lidí ji sdílelo dál. Rozproudila také plodnou diskusi veřejnosti na téma nenávistných zpráv a vhodných reakcí na ně. Lidé Abdula také žádali o další příklady zpráv, které mu chodí. A tak některé z konverzací přidal.

abdul dremali 5

„Přišel jsem s nápadem být jen přehnaně milý jako experiment. Roky konstantní obrany, když vás někdo urazí, je únavné, takže jsem si z toho udělal hru. Končí to vždy legrací, protože to jejich nepřátelství kompletně rozpustím,” uvedl pro server Bored Panda. Ke konverzaci s Michaelem pokračuje: „S tím klukem jsem už nikdy nemluvil. Myslím, že si změnil uživatelské jméno, protože miliony lidí viděli, jaký byl rasista. A pravděpodobně to bylo jeho dobré rozhodnutí,” dodal. Abdul totiž jeho uživatelské jméno, na rozdíl od nadávek, nezakryl.

Foto: Instagram Abdula Dremaliho

Čtěte dále

Užívali drogy, demolovali město, dnes skáčí. Parkourista dává dětem ulice alternativu

Před 12 lety začal dnes 26letý Václav (Venca) Kumprecht s partou kamarádů trénovat parkour, sport, který využívá skoků, salt i předmětů k pohybu ve městě. Postupně se k nim přidávali další kluci i holky a tak začali parkour i učit. Během posledních let prošlo novoměstským týmem NERCO dvě stě dětí. Mnohé z nich Venca a jeho tým vytáhli přímo z ulice, kde je špatná parta strhávala k alkoholu, drogám a násilí. Společným úsilím pak ve městě vybudovali speciální hřiště, které je otevřené všem. Co jej motivuje k práci s dětmi, které se dostaly do problémů? Jaké jsou cíle NERCO týmu?


Marie Škardová 23. 1. 2019

Zavraždili mu otce, za války pomáhal ukrytým uprchlíkům. Dnes díky Čechům studuje

Pětadvacetiletý student Luther Yapelendi ze Středoafrické republiky má za sebou nelehkou cestu životem. Když byl dítě, zabili mu lupiči otce a stal se sirotkem. „Mně bylo devět let. Vůbec jsem nemohl uvěřit tomu, co se stalo,“ říká Luther a dodává: „Po smrti táty jsem musel na tři roky přestat chodit do školy, protože jsme zůstali bez peněz.“ Později mu do života zasáhl vleklý konflikt, během války se pomáhal starat o uprchlíky. „Velkou výzvou bylo také to, že na misii uprchlo i hodně těhotných žen, které tam pak rodily. Já sám jsem pak po porodech chodil omývat miminka. Z nemocí se objevovala hlavně malárie. Choleru jsme tam naštěstí neměli.“ Situace v zemi je i nadále velmi vážná a nový konflikt se může znovu rozhořet. Podle Luthera by ale lidé v zemi mohli rozpory překonat a smířit se. „Já jsem musel odpustit vrahům svého otce. Nechtěl jsem žít s pomstou. Pomsta je vždycky problém,“ říká L ...

Kvůli rakovině přišla o část tváře, u pojišťovny narazila. Na rekonstrukci obličeje se jí složili Češi

Mirka přišla v důsledku rakoviny v dětství o část tváře. Přes změnu vzhledu se dokázala přenést díky přátelům, zejména z LGBT komunity. Později vystudovala vysokou a dnes pracuje jako novinářka. Před pár lety se jí však obličej začal měnit, pod okem jí z tkáně stále více vystupuje titanová mřížka, která jí současně dále deformuje obličej. Mirka akutně potřebuje náročnou operaci v zahraničí, u pojišťovny však narazila. Požádala proto o pomoc veřejnost a nestačí se divit. Po několika týdnech se Češi na sérii potřebných operací v řádu asi pěti milionů složili. Přispěly jich tisíce.


Lukáš Houdek 21. 1. 2019

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.


Marie Škardová 20. 1. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.