Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Dostává nenávistné zprávy, odpovídá na ně s láskou a vtipem. A dějí se divy

 

abdul dremali big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

8

ledna
2019

Abdul Dremali je americký marketingový expert a fotograf z Bostonu. Jelikož ho na Twitteru sleduje více než 166 tisíc lidí, dostává celou řadu nevyžádaných zpráv. A mnoho z nich je, jak říká, nenávistných až rasistických. Kvůli jeho jménu dostává četné vzkazy, aby se vrátil, odkud přišel, někteří uživatelé nešetří vulgárními nadávkami. „Má nejoblíbenější činnost na světě je odepisovat na své nenávistné zprávy a sledovat, jak rychle dokážu změnit jejich náladu,” uvedl. A právě jedna z konverzací, kterou nedávno zveřejnil na svém twitterovém účtu na ukázku, se stala senzací. Podařilo se mu totiž vlídnou a pozitivní komunikací její tón obrátit o 180 stupňů.

„Zavři tu dr*ku a jdi do haj*lu, odkud jsi přišel, ty pí*o,” přistála v jeho schránce týden před Vánoci zpráva od jistého Michaela. Na to Abdul pohotově odpověděl: „Na té své profilovce vypadáš opravdu dobře. Co používáš, abys měl tak bílé zuby?” A Michael odvětil: „Mám se celkem dobře, jenom trošku nemocný. Dělá mi to moje přítelkyně, mně to je celkem jedno, ale ta fotka se mi líbila,” napsal a dodal kompliment: „Mně se zase líbí tvoje vousy. Taky bych si je přál.” A na to Abdul přidal recept: „Já na ně používám aktivní uhlí v kapslích. Rozlomím je a přejíždím je jimi. Vypadá/chutná to divně, ale při leštění zubů to dokáže zázraky.” A Michael se zeptal: „Kde to člověk dostane?” A Abdul radí dál: „ V jakékoliv lékárně jako CVS.” A od Michaela najednou přichází uznání: „Díky moc. Hele, omlouvám se, jak jsem byl sprostý. Dobrou noc,” omlouvá se. „Sladké sny, kámo. Mám tě rád,” přeje Abdul. „Taky tě mám rád, dobrou,” uzavírá Michael.

abdul dremali 1

abdul dremali 2

abdul dremali 3

abdul dremali 4

Nasdílená konverzace jen na Abdulově Twitteru nasbírala bezmála 300 tisíc lajků a více než 50 tisíc lidí ji sdílelo dál. Rozproudila také plodnou diskusi veřejnosti na téma nenávistných zpráv a vhodných reakcí na ně. Lidé Abdula také žádali o další příklady zpráv, které mu chodí. A tak některé z konverzací přidal.

abdul dremali 5

„Přišel jsem s nápadem být jen přehnaně milý jako experiment. Roky konstantní obrany, když vás někdo urazí, je únavné, takže jsem si z toho udělal hru. Končí to vždy legrací, protože to jejich nepřátelství kompletně rozpustím,” uvedl pro server Bored Panda. Ke konverzaci s Michaelem pokračuje: „S tím klukem jsem už nikdy nemluvil. Myslím, že si změnil uživatelské jméno, protože miliony lidí viděli, jaký byl rasista. A pravděpodobně to bylo jeho dobré rozhodnutí,” dodal. Abdul totiž jeho uživatelské jméno, na rozdíl od nadávek, nezakryl.

Foto: Instagram Abdula Dremaliho

Čtěte dále

Oliver se narodil s genetickým onemocněním. Rodiče v Česku iniciovali výzkum léčby vzácných onemocnění

Oliver se narodil před dvěma a půl lety těsně před Vánoci. Již v prvních měsících si rodiče všimli mírného zpoždění ve vývoji, které se časem stále prohlubovalo. Ve čtrnácti měsících se pak rodina dozvěděla diagnózu - Angelmanův syndrom, vzácné genetické onemocnění, které se v Česku a na Slovensku týká asi padesáti lidí. „Nikdy nezapomenu okamžik, kdy jsem si poprvé přečetla, co to je Angelmanův syndrom. Okamžik, kdy se vám zastaví srdce. Sevře hrdlo. Zaplaví vás tolik bolesti v jednom okamžiku. Moment, kdy máte pocit, že už se nikdy nenadechnete! Bylo vám sděleno, že vaše dítě je nevyléčitelně nemocné, do konce života zcela závislé na vás,” popisuje Oliverova maminka Lenka Matějková. Rodinu však zjištění nezlomilo a kromě Oliverka se rozhodla pomoci i dalším lidem s genetickými poruchami. Ve spolupráci s českými vědci a odborníky iniciovala ojedinělý výzkum léčby vz ...

Romové často neznají detaily o perzekuci svých předků. To teď mění mezinárodní tým badatelů

O romském holokaustu se začalo více mluvit až v posledních letech. V našem prostředí zejména v souvislosti s výkupem a bouráním prasečáku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. I z toho důvodu dosud řada pozůstalých nezná historii své rodiny, která v koncentračních táborech nebo táborech smrti skončila. To se nyní snaží změnit Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci s washingtonským Muzeem holokaustu. Zejména Romům a Sintům z Česka nabízí zdarma jedinečnou možnost prohledání bohatých archivů amerického muzea i dalších databází a v případě úspěšného pátrání předání detailů o perzekvovaném příbuzenstvu. „Nemusí se vždy jednat o rodiny, které o svých předcích nevědí, může jít také o pátrání po konkrétních místech a událostech týkajících se příbuzných v dobových dokumentech a databázích, ke kterým mají pozůstalí obtížný přístup,” uvádí Renata Berkyov ...

„Při rasistických urážkách mají fotbalisté přestat hrát a odejít. Nastaví hranice,” říká odborník

Fotbal je nejrozšířenější sport na planetě. Rozděluje nás nebo spojuje? Martin Balcar, vedoucí kampaní Amnesty International a odborník na extremismus ve fotbale, si myslí, že neexistuje téma, které by lidi spojovalo více. „Na pólu, v posledním slumu, všude lze vzít míč a s kýmkoliv si zahrát nebo zabřednout do diskuze, zda Barcelona, nebo Real, zda Messi, či Ronaldo.“ Přesto má fotbalové fandění své stinné stránky, objevuje se v něm násilí i rasismus. „Existuje pro nás spousta omezení. Fotbal je jedno z mála prostředí, kde se můžete veřejně projevit doslova jako zvíře, bez zábran, a přitom je to chování sociálně tolerované. Lidi se jdou odreagovat, jdou se ,vyřádit'. To funguje u 95 % lidí. Těch zbylých 5 % ale posunuje rasismus či nenávist za hranu,“ vysvětluje Martin a dodává: „Celý fotbal je postavený na hecování, ironii, špičkování se, je to hra na válku.“

Pochází z Ghany, vystudoval v Československu. Působil jako prorektor na brněnské univerzitě

Na začátku 80. let přijel Samuel Darkwah z Ghany do Československa. Byl jedním z vybraných studentů, kteří tu v rámci mezivládních dohod mohli vystudovat a pak se vrátit do své domoviny a pokračovat ve své profesi. Nejhorší byly první Vánoce bez jídla, krkolomná komunikace, ale také propaganda, kdy Samuelovi ukazovali jen vzorová zemědělská družstva. Po revoluci pracoval na Mendelově univerzitě a od roku 2016 byl prorektorem na své alma mater.


Judita Matyášová 9. 6. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.