Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

3 ženy, 4 hodiny, 157 doteků. Smart šaty v reklamě zaznamenávaly nevyžádané doteky na diskotéce

 

schweppes saty big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

6

ledna
2019

86 % brazilských žen se ve veřejném prostoru setkalo se sexuálním obtěžováním. K takovému zjištění došel tamní dva roky starý průzkum zaměřený na sexuální násilí v Brazílii. Na to se ve své netradiční reklamě rozhodla reagovat značka toniců Schweppes, když ve spolupráci s reklamní agenturou Oglivy a výzkumníky nechala vytvořit speciální „smart” šaty osazené desítkami čidel reagujícími na doteky. Do těch se pak oblékla trojice figurantek, které vyrazily do víru diskoték velkoměsta São Paolo. Čidla pak přes wifi odesílala záznamy o nechtěných dotecích ze strany přítomných mužů, tým výzkumníků pak měl údaje vyhodnocovat ve spolupráci s množstvím skrytých kamer. „Snad každá z nás to zažila. Chybí ale přehled o tom, co se děje,” uvádí jedna z protagonistek experimentu Tatiana Rosas. A výsledek? Za necelé čtyři hodiny zažila trojice žen podle společnosti kumulativně 157 nevyžádaných doteků, to znamená více než 50 každá z nich.

 

Reklama s názvem Šaty pro respekt vznikla už loni v květnu. Světová média ho ale začala reflektovat až před Vánoci, kdy se také začalo šířit po sociálních sítích. Video kromě záběrů z příprav šatů a vysvětlení jejich fungování přináší také četné záznamy přímo z diskotéky, kde jsou ženy opakovaně obtěžovány, a to i přesto, že přítomné muže žádají, aby na ně nesahali. „Žena není zvíře, aby byla zahnána do kouta, aby byla rukojmí,” uvádí Tatiana Rosas, jedna z protagonistek experimentu. „Snažte se přistoupit v klidu, popovídat si bez toho, abyste se dotýkali,” přidává se druhá, Juliana Schulz. „Jsem zajímavý člověk. Stojím za pět minut popovídání,” uzavírá třetí žena, Luisa Castro.

Video má podle společnosti sloužit jako nastavené zrcadlo pro ty, kteří si své nevhodné chování možná neuvědomují. Samotné video pak končí slogany: „Co je třeba oslovit elegantně? S inteligencí? Se smyslem pro humor? Respektem?”

Reklama se v posledních týdnech virálně šíří zejména po sociálních sítích. Ne všichni jsou z ní však nadšení. Například editorka a komentátorka britského deníku The Independent Harriet Hall. Ta ve svém komentáři s názvem „Ženy nepotřebují chytré šaty, aby poznaly, že se muži cítí pověřeni k objektivizaci našich těl - žijeme to každý den”. Ta v něm například shrnuje: „Tahle reklama předpokládá, že přináší na světlo něco, o čem ženy mluví celou věčnost. Opravdu potřebujeme kouzelné šaty, abychom mužům ukázali, čemu ženy čelí, když vyrazí ven? Nemohou prostě jen, víte, naslouchat?” ptá se. „Je to je další způsob manipulace s ženskými strachy, a lék na mužské ruce, pro jeden jediný důvod - prodej produktu, který vlastně neudělal vůbec nic, aby ženám pomohl,” hodnotí.

To Johanna Nejedlová z české organizace Konsent zaměřující se na prevenci sexuálního násilí a osvětu vidí počin světového výrobce toniců smířlivěji. „Považuji za hodně důležité, že si sexuálního obtěžování všímají i velké značky, i když jde především o snahu zvýšit jejich zisk. Schweppes poukázal na to, že se obtěžování děje v prostředí, kde mohou lidé konzumovat jejich nápoje. Povedlo se mu to hodně dobře, o reklamě se mluví i mimo Brazílii,” říká. „Bary a kluby jsou místem, kam se lidé chodí uvolnit, bavit, flirtovat, ale sexuální obtěžování se zde děje často, je velmi nepříjemné a málokde ho umí účinně řešit. Ale Schweppes by nemusel končit jen u reklamy upozorňující na stávající problém. Proč třeba nevěnuje část ze svých výtěžků organizacím, které se podobný problém pokoušejí řešit, pokud boj se sexuálním násilím myslí opravdu vážně?” uzavírá.

Foto: Schweppes

Čtěte dále

Užívali drogy, demolovali město, dnes skáčí. Parkourista dává dětem ulice alternativu

Před 12 lety začal dnes 26letý Václav (Venca) Kumprecht s partou kamarádů trénovat parkour, sport, který využívá skoků, salt i předmětů k pohybu ve městě. Postupně se k nim přidávali další kluci i holky a tak začali parkour i učit. Během posledních let prošlo novoměstským týmem NERCO dvě stě dětí. Mnohé z nich Venca a jeho tým vytáhli přímo z ulice, kde je špatná parta strhávala k alkoholu, drogám a násilí. Společným úsilím pak ve městě vybudovali speciální hřiště, které je otevřené všem. Co jej motivuje k práci s dětmi, které se dostaly do problémů? Jaké jsou cíle NERCO týmu?


Marie Škardová 23. 1. 2019

Zavraždili mu otce, za války pomáhal ukrytým uprchlíkům. Dnes díky Čechům studuje

Pětadvacetiletý student Luther Yapelendi ze Středoafrické republiky má za sebou nelehkou cestu životem. Když byl dítě, zabili mu lupiči otce a stal se sirotkem. „Mně bylo devět let. Vůbec jsem nemohl uvěřit tomu, co se stalo,“ říká Luther a dodává: „Po smrti táty jsem musel na tři roky přestat chodit do školy, protože jsme zůstali bez peněz.“ Později mu do života zasáhl vleklý konflikt, během války se pomáhal starat o uprchlíky. „Velkou výzvou bylo také to, že na misii uprchlo i hodně těhotných žen, které tam pak rodily. Já sám jsem pak po porodech chodil omývat miminka. Z nemocí se objevovala hlavně malárie. Choleru jsme tam naštěstí neměli.“ Situace v zemi je i nadále velmi vážná a nový konflikt se může znovu rozhořet. Podle Luthera by ale lidé v zemi mohli rozpory překonat a smířit se. „Já jsem musel odpustit vrahům svého otce. Nechtěl jsem žít s pomstou. Pomsta je vždycky problém,“ říká L ...

Kvůli rakovině přišla o část tváře, u pojišťovny narazila. Na rekonstrukci obličeje se jí složili Češi

Mirka přišla v důsledku rakoviny v dětství o část tváře. Přes změnu vzhledu se dokázala přenést díky přátelům, zejména z LGBT komunity. Později vystudovala vysokou a dnes pracuje jako novinářka. Před pár lety se jí však obličej začal měnit, pod okem jí z tkáně stále více vystupuje titanová mřížka, která jí současně dále deformuje obličej. Mirka akutně potřebuje náročnou operaci v zahraničí, u pojišťovny však narazila. Požádala proto o pomoc veřejnost a nestačí se divit. Po několika týdnech se Češi na sérii potřebných operací v řádu asi pěti milionů složili. Přispěly jich tisíce.


Lukáš Houdek 21. 1. 2019

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.


Marie Škardová 20. 1. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.