Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

3 ženy, 4 hodiny, 157 doteků. Smart šaty v reklamě zaznamenávaly nevyžádané doteky na diskotéce

 

schweppes saty big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

6

ledna
2019

86 % brazilských žen se ve veřejném prostoru setkalo se sexuálním obtěžováním. K takovému zjištění došel tamní dva roky starý průzkum zaměřený na sexuální násilí v Brazílii. Na to se ve své netradiční reklamě rozhodla reagovat značka toniců Schweppes, když ve spolupráci s reklamní agenturou Oglivy a výzkumníky nechala vytvořit speciální „smart” šaty osazené desítkami čidel reagujícími na doteky. Do těch se pak oblékla trojice figurantek, které vyrazily do víru diskoték velkoměsta São Paolo. Čidla pak přes wifi odesílala záznamy o nechtěných dotecích ze strany přítomných mužů, tým výzkumníků pak měl údaje vyhodnocovat ve spolupráci s množstvím skrytých kamer. „Snad každá z nás to zažila. Chybí ale přehled o tom, co se děje,” uvádí jedna z protagonistek experimentu Tatiana Rosas. A výsledek? Za necelé čtyři hodiny zažila trojice žen podle společnosti kumulativně 157 nevyžádaných doteků, to znamená více než 50 každá z nich.

 

Reklama s názvem Šaty pro respekt vznikla už loni v květnu. Světová média ho ale začala reflektovat až před Vánoci, kdy se také začalo šířit po sociálních sítích. Video kromě záběrů z příprav šatů a vysvětlení jejich fungování přináší také četné záznamy přímo z diskotéky, kde jsou ženy opakovaně obtěžovány, a to i přesto, že přítomné muže žádají, aby na ně nesahali. „Žena není zvíře, aby byla zahnána do kouta, aby byla rukojmí,” uvádí Tatiana Rosas, jedna z protagonistek experimentu. „Snažte se přistoupit v klidu, popovídat si bez toho, abyste se dotýkali,” přidává se druhá, Juliana Schulz. „Jsem zajímavý člověk. Stojím za pět minut popovídání,” uzavírá třetí žena, Luisa Castro.

Video má podle společnosti sloužit jako nastavené zrcadlo pro ty, kteří si své nevhodné chování možná neuvědomují. Samotné video pak končí slogany: „Co je třeba oslovit elegantně? S inteligencí? Se smyslem pro humor? Respektem?”

Reklama se v posledních týdnech virálně šíří zejména po sociálních sítích. Ne všichni jsou z ní však nadšení. Například editorka a komentátorka britského deníku The Independent Harriet Hall. Ta ve svém komentáři s názvem „Ženy nepotřebují chytré šaty, aby poznaly, že se muži cítí pověřeni k objektivizaci našich těl - žijeme to každý den”. Ta v něm například shrnuje: „Tahle reklama předpokládá, že přináší na světlo něco, o čem ženy mluví celou věčnost. Opravdu potřebujeme kouzelné šaty, abychom mužům ukázali, čemu ženy čelí, když vyrazí ven? Nemohou prostě jen, víte, naslouchat?” ptá se. „Je to je další způsob manipulace s ženskými strachy, a lék na mužské ruce, pro jeden jediný důvod - prodej produktu, který vlastně neudělal vůbec nic, aby ženám pomohl,” hodnotí.

To Johanna Nejedlová z české organizace Konsent zaměřující se na prevenci sexuálního násilí a osvětu vidí počin světového výrobce toniců smířlivěji. „Považuji za hodně důležité, že si sexuálního obtěžování všímají i velké značky, i když jde především o snahu zvýšit jejich zisk. Schweppes poukázal na to, že se obtěžování děje v prostředí, kde mohou lidé konzumovat jejich nápoje. Povedlo se mu to hodně dobře, o reklamě se mluví i mimo Brazílii,” říká. „Bary a kluby jsou místem, kam se lidé chodí uvolnit, bavit, flirtovat, ale sexuální obtěžování se zde děje často, je velmi nepříjemné a málokde ho umí účinně řešit. Ale Schweppes by nemusel končit jen u reklamy upozorňující na stávající problém. Proč třeba nevěnuje část ze svých výtěžků organizacím, které se podobný problém pokoušejí řešit, pokud boj se sexuálním násilím myslí opravdu vážně?” uzavírá.

Foto: Schweppes

Čtěte dále

"Lidé tu na nás někdy reagují s averzí. Bojujeme s nálepkou levné práce," říká Běloruska žijící v Praze

„Historie České republiky a Běloruska je provázaná více, než si uvědomujeme. Málokdo třeba ví, že jeden z posledních dopisů prezident Havel poslal běloruskému politickému vězni,” říká Kryścina (32), která už 10 let v Čechách pracuje jako lektorka češtiny a tlumočnice. Přála by si, aby spolu lidé více mluvili a nestyděli se poznávat odlišné kultury. Snaží se tomu pomoci skrze facebookovou stránku BLRČR, kterou přesně za tímto účelem spolu s dalšími aktivistkami založila.


OPU 22. 3. 2019

„Nejprve panika a nejistota, dnes z ní máme radost,” říká otec dcery s Downovým syndromem

Tomáš Hečko je otcem tří dcer. U jedné z nich se spolu s manželkou týden po jejím narození dozvěděli, že má Downův syndrom (pozn. dále jen DS). „ Můj první dojem byl takový, že mi najednou skončil život, který znám. Že už to nikdy nebude jako dřív. Je to celkem slušná panika,” vzpomíná. Dodává, že se s tou skutečností ale velmi rychle srovnali právě díky empatické lékařce, která rodiče poučeně uklidnila. Anežce je nyní 7 let a chodí do první třídy klasické základní školy. Rok před tím nastoupila do školy na přípravku, aby si zvykla. „Všechno, co děláme, děláme proto, aby ona v dospělosti mohla žít co nejsamostatnější život. Což už dnes víme, že u ní půjde relativně velmi dobře. Běžný život ale znamenají také nějaké sociální vazby,” vysvětluje důvody, proč dceru nepřihlásili na speciální školu, ale běžnou základku, kde má u sobe asistentku pedagoga. Podle Tomáše je zásad ...

„Vegan se musí neustále morálně obhajovat,” říká popularizátorka vědy a veganka Selinger

V České republice žije odhadem asi sto tisíc veganů. Co vlastně dnes veganství znamená? Eliška Selinger, popularizátorka vědy a veganka, tvrdí: „Je to snaha vyhnout se zneužívání zvířat, jak nejvíce je to možné.“ To zahrnuje především nekonzumaci živočišných produktů, nekupování oblečení ze zvířat a kosmetiky testované na nich. Eliška se jako veganka nejčastěji setkává s nepochopením právě svých etických principů. „Lidé to velmi často vidí jen jako zdravotní volbu, navíc samozřejmě špatnou (smích) a z toho podle mě pramení velká řada dalších nedorozumění,” přibližuje budoucí lékařka a výzkumnice. Podle Elišky se vegani necítí morálně nadřazení, ač je jim to často vyčítáno. „Pokud někdo dává najevo, že je nadčlověk, tak to není veganstvím nebo jakoukoliv jeho jinou etickou volbou, ale tím, že je to prostě blbec. A blbce bohužel najdeme v každé lidské skupině, tomu lze jen velmi ...

Rakovina kůže sužuje albíny v Ghaně. Čeští vědci našli řešení. Vyvinuli pro ně levný ochranný krém

Lidé s albinismem se v Africe potýkají s předsudky, diskriminací i násilím a také s řadou zdravotních problémů. Nejvíce je ohrožená jejich světlá kůže. „Kůži chybí melanin, a to je ochrana před UV zářením. Pokud melanin nemáš a vystavíš se sluníčku, budeš mít popáleniny. A ty mohou vést k rakovině kůže. Slunci se u nás ale vyhneš jen těžko,” vysvětluje albínský sociální pracovník Kwame Andrews Daklo. „Opalovací krémy se v Ghaně dají sehnat, ale pouze ve velmi drahých nákupních centrech v hlavním městě. Mnozí si je nemohou dovolit,” upřesňuje. Spousta lidí tak na rakovinu předčasně zemře. S možným řešením nyní přicházejí Češi pod vedením Lukáše Houdka z HateFree Culture, který se situaci albínů věnuje. Brněnský chemik Vojta Kundrát mu nabídl svou pomoc při hledání udržitelného řešení a s kolegy z FCH VUT - Ústavu chemie potravin a biotechnologie tak z lokál ...

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.