Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

3 ženy, 4 hodiny, 157 doteků. Smart šaty v reklamě zaznamenávaly nevyžádané doteky na diskotéce

 

schweppes saty big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

6

ledna
2019

86 % brazilských žen se ve veřejném prostoru setkalo se sexuálním obtěžováním. K takovému zjištění došel tamní dva roky starý průzkum zaměřený na sexuální násilí v Brazílii. Na to se ve své netradiční reklamě rozhodla reagovat značka toniců Schweppes, když ve spolupráci s reklamní agenturou Oglivy a výzkumníky nechala vytvořit speciální „smart” šaty osazené desítkami čidel reagujícími na doteky. Do těch se pak oblékla trojice figurantek, které vyrazily do víru diskoték velkoměsta São Paolo. Čidla pak přes wifi odesílala záznamy o nechtěných dotecích ze strany přítomných mužů, tým výzkumníků pak měl údaje vyhodnocovat ve spolupráci s množstvím skrytých kamer. „Snad každá z nás to zažila. Chybí ale přehled o tom, co se děje,” uvádí jedna z protagonistek experimentu Tatiana Rosas. A výsledek? Za necelé čtyři hodiny zažila trojice žen podle společnosti kumulativně 157 nevyžádaných doteků, to znamená více než 50 každá z nich.

 

Reklama s názvem Šaty pro respekt vznikla už loni v květnu. Světová média ho ale začala reflektovat až před Vánoci, kdy se také začalo šířit po sociálních sítích. Video kromě záběrů z příprav šatů a vysvětlení jejich fungování přináší také četné záznamy přímo z diskotéky, kde jsou ženy opakovaně obtěžovány, a to i přesto, že přítomné muže žádají, aby na ně nesahali. „Žena není zvíře, aby byla zahnána do kouta, aby byla rukojmí,” uvádí Tatiana Rosas, jedna z protagonistek experimentu. „Snažte se přistoupit v klidu, popovídat si bez toho, abyste se dotýkali,” přidává se druhá, Juliana Schulz. „Jsem zajímavý člověk. Stojím za pět minut popovídání,” uzavírá třetí žena, Luisa Castro.

Video má podle společnosti sloužit jako nastavené zrcadlo pro ty, kteří si své nevhodné chování možná neuvědomují. Samotné video pak končí slogany: „Co je třeba oslovit elegantně? S inteligencí? Se smyslem pro humor? Respektem?”

Reklama se v posledních týdnech virálně šíří zejména po sociálních sítích. Ne všichni jsou z ní však nadšení. Například editorka a komentátorka britského deníku The Independent Harriet Hall. Ta ve svém komentáři s názvem „Ženy nepotřebují chytré šaty, aby poznaly, že se muži cítí pověřeni k objektivizaci našich těl - žijeme to každý den”. Ta v něm například shrnuje: „Tahle reklama předpokládá, že přináší na světlo něco, o čem ženy mluví celou věčnost. Opravdu potřebujeme kouzelné šaty, abychom mužům ukázali, čemu ženy čelí, když vyrazí ven? Nemohou prostě jen, víte, naslouchat?” ptá se. „Je to je další způsob manipulace s ženskými strachy, a lék na mužské ruce, pro jeden jediný důvod - prodej produktu, který vlastně neudělal vůbec nic, aby ženám pomohl,” hodnotí.

To Johanna Nejedlová z české organizace Konsent zaměřující se na prevenci sexuálního násilí a osvětu vidí počin světového výrobce toniců smířlivěji. „Považuji za hodně důležité, že si sexuálního obtěžování všímají i velké značky, i když jde především o snahu zvýšit jejich zisk. Schweppes poukázal na to, že se obtěžování děje v prostředí, kde mohou lidé konzumovat jejich nápoje. Povedlo se mu to hodně dobře, o reklamě se mluví i mimo Brazílii,” říká. „Bary a kluby jsou místem, kam se lidé chodí uvolnit, bavit, flirtovat, ale sexuální obtěžování se zde děje často, je velmi nepříjemné a málokde ho umí účinně řešit. Ale Schweppes by nemusel končit jen u reklamy upozorňující na stávající problém. Proč třeba nevěnuje část ze svých výtěžků organizacím, které se podobný problém pokoušejí řešit, pokud boj se sexuálním násilím myslí opravdu vážně?” uzavírá.

Foto: Schweppes

Čtěte dále

Oliver se narodil s genetickým onemocněním. Rodiče v Česku iniciovali výzkum léčby vzácných onemocnění

Oliver se narodil před dvěma a půl lety těsně před Vánoci. Již v prvních měsících si rodiče všimli mírného zpoždění ve vývoji, které se časem stále prohlubovalo. Ve čtrnácti měsících se pak rodina dozvěděla diagnózu - Angelmanův syndrom, vzácné genetické onemocnění, které se v Česku a na Slovensku týká asi padesáti lidí. „Nikdy nezapomenu okamžik, kdy jsem si poprvé přečetla, co to je Angelmanův syndrom. Okamžik, kdy se vám zastaví srdce. Sevře hrdlo. Zaplaví vás tolik bolesti v jednom okamžiku. Moment, kdy máte pocit, že už se nikdy nenadechnete! Bylo vám sděleno, že vaše dítě je nevyléčitelně nemocné, do konce života zcela závislé na vás,” popisuje Oliverova maminka Lenka Matějková. Rodinu však zjištění nezlomilo a kromě Oliverka se rozhodla pomoci i dalším lidem s genetickými poruchami. Ve spolupráci s českými vědci a odborníky iniciovala ojedinělý výzkum léčby vz ...

Romové často neznají detaily o perzekuci svých předků. To teď mění mezinárodní tým badatelů

O romském holokaustu se začalo více mluvit až v posledních letech. V našem prostředí zejména v souvislosti s výkupem a bouráním prasečáku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. I z toho důvodu dosud řada pozůstalých nezná historii své rodiny, která v koncentračních táborech nebo táborech smrti skončila. To se nyní snaží změnit Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci s washingtonským Muzeem holokaustu. Zejména Romům a Sintům z Česka nabízí zdarma jedinečnou možnost prohledání bohatých archivů amerického muzea i dalších databází a v případě úspěšného pátrání předání detailů o perzekvovaném příbuzenstvu. „Nemusí se vždy jednat o rodiny, které o svých předcích nevědí, může jít také o pátrání po konkrétních místech a událostech týkajících se příbuzných v dobových dokumentech a databázích, ke kterým mají pozůstalí obtížný přístup,” uvádí Renata Berkyov ...

„Při rasistických urážkách mají fotbalisté přestat hrát a odejít. Nastaví hranice,” říká odborník

Fotbal je nejrozšířenější sport na planetě. Rozděluje nás nebo spojuje? Martin Balcar, vedoucí kampaní Amnesty International a odborník na extremismus ve fotbale, si myslí, že neexistuje téma, které by lidi spojovalo více. „Na pólu, v posledním slumu, všude lze vzít míč a s kýmkoliv si zahrát nebo zabřednout do diskuze, zda Barcelona, nebo Real, zda Messi, či Ronaldo.“ Přesto má fotbalové fandění své stinné stránky, objevuje se v něm násilí i rasismus. „Existuje pro nás spousta omezení. Fotbal je jedno z mála prostředí, kde se můžete veřejně projevit doslova jako zvíře, bez zábran, a přitom je to chování sociálně tolerované. Lidi se jdou odreagovat, jdou se ,vyřádit'. To funguje u 95 % lidí. Těch zbylých 5 % ale posunuje rasismus či nenávist za hranu,“ vysvětluje Martin a dodává: „Celý fotbal je postavený na hecování, ironii, špičkování se, je to hra na válku.“

Pochází z Ghany, vystudoval v Československu. Působil jako prorektor na brněnské univerzitě

Na začátku 80. let přijel Samuel Darkwah z Ghany do Československa. Byl jedním z vybraných studentů, kteří tu v rámci mezivládních dohod mohli vystudovat a pak se vrátit do své domoviny a pokračovat ve své profesi. Nejhorší byly první Vánoce bez jídla, krkolomná komunikace, ale také propaganda, kdy Samuelovi ukazovali jen vzorová zemědělská družstva. Po revoluci pracoval na Mendelově univerzitě a od roku 2016 byl prorektorem na své alma mater.


Judita Matyášová 9. 6. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.