Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

200 českých babiček plete teplé ponožky pro lidi bez domova

 

ponozky bez domova big

houdek lukasLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvrobě, ve které reflektuje témata identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

21

listopadu
2018

Marie Horynová je už několik let v důchodu a vždy velmi ráda pletla. Jenže už nemá pro koho. Když proto přišla možnost zapojit se do Ponožek od babičky, neváhala. Už třetí rok je tak jednou z 200 seniorek z celého Česka, které pletou z nepotřebné vlny sesbírané od veřejnosti ponožky pro organizaci Elpida, která se práci se starší generací věnuje. Mají možnost drobného výdělku a výtěžkem z prodeje podporují aktivity pro další seniory. „Pletení mě baví od dětství, je to taková činnost, u které vidíte hmatatelný výsledek. Pak vás ještě potěší, když se ty ponožky někomu líbí a třeba si je i koupí. Naplňuje vás to, není to zbytečné,“ říká paní Marie. Letos se navíc Elpida spojila s Armádou spásy, která pomáhá lidem bez domova, na speciální aktivitě. Babičky z celého Česka tak pletou teplé ponožky také pro ty, kteří tráví chladné dny i noci na ulici. A právě vy jim je můžete nyní pořídit. Během první noci od spuštění přišlo od veřejnosti neuvěřitelných 400 objednávek.

„Sbíráme od veřejnosti nepotřebnou vlnu, tu pak posíláme našim pletařkám, které nám zpět posílají hotové ponožky,“ vysvětluje Bronislava Hilliová z Elpidy celý proces. Jen za loňský rok seniorky upletly na 12 000 ponožek. Jelikož jsou silné a teplé, prodávají se zejména na podzim a v zimě. Z Elpidy putují například na trhy, firemní večírky, některé společnosti je nakupují jako vánoční dárky pro zaměstnance. Lidé si je mohou zakoupit také přes vlastní e-shop8 nebo skrz větší distribuční partnery jako Baťa, Rohlík.cz, Knihy Dobrovský, Rock Point nebo Mall.cz. Pro nákup ponožek pro lidi bez domova přibyl nový způsob - speciální sekce v ponožkovém e-shopu.

ponozky bez domova 1

Každé ponožky jsou opatřeny nášivkou s logem organizace a etiketou se jménem pletařky. Zákazník tak vidí, že jsou od konkrétní babičky. „Viděla jsem už na Facebooku, že někdo například zveřejnil fotku ponožek se jmenovitým poděkováním pletařce, že jsou bezvadné,“ usmívá se paní Marie. „To je také moc příjemné,“ dodává. Zákazník si také může pletařku, která jeho ponožky vyrobila, snadno vyhledat. Elpida má totiž na svých stránkách seznam pletařek i s fotografiemi a základními informacemi.

ponozky od babicky 1

Třetina částky vzešlé z prodeje jde samotným pletařkám jako přivýdělek k důchodu. „Všechny z nich ví, že pletou pro dobrou věc. Nemůžeme jim proto zaplatit všechny hodiny, které pletením stráví. Ony jsou ale rády, že si trošku přivydělají a současně pomohou dalším seniorům,“ vysvětluje Hilliová. Druhá třetina částky jde na provozní náklady a ta poslední pak na programy pro seniory v Centru Elpida. Mezi ty patří například jazykové nebo počítačové kurzy a přednášky. „Je to založené na tom, že seniory podporují samotní senioři,“ dodává.

ponozky od babicky 7

Cesta ponožek k lidem v nouzi

Ponožky od babičky stojí 299 Kč, ne všichni si je však mohou dovolit. Díky pomoci lidí, kteří by lidem v nouzi rádi zpříjemnili chladné chvíle, dokáží spřátelené organizace zajistit, aby se ponožky dostaly k těm, kteří by takové teplé oblečení ocenili. Ponožky je nyní možné jednoduše objednat online, hřejivý balíček ale nedostane nakupující, nýbrž člověk v nouzi.

První předání ponožkového daru Armádě spásy proběhne v pátek 7. prosince v pražském Studiu Hrdinů během pletacího workshopu Ponožky bez domova, který Elpida pořádá coby vánoční speciál věnovaný pletení pro lidi v nouzi. V rámci pátečního odpoledne může kdokoli přijít, naučit se plést a případně koupit ponožky, které letos zahřejí ty, kteří budou (nejen) na Vánoce bez domova.

ponozky od babicky 3

Jak dále člověku na ulici pomoci?

  1. Oslovte ho – nebojte se zeptat, zda je v pořádku, jestli se orientuje, ví, kdo je a co se děje.
  2. Volejte záchranku – jestli je daná osoba ve špatném zdravotním stavu, nevnímá, nemůže mluvit či chodit, volejte rychlou pomoc.
  3. Nabídněte pomoc – pokud s vámi daná osoba komunikuje, zeptejte se, zda nepotřebuje jídlo, ošacení či teplý nealkoholický nápoj.
  4. Kontaktujte terénní sociální pracovníky – a to i v případě, že s vámi člověk bez domova nechce mluvit a pomoc odmítá. Armáda spásy či podobné organizace, které zajišťují terénní program, mají zkušenost, jak s lidmi bez domova komunikovat a nabídnout jim okamžitou pomoc.
  5. Darujte zimní ošacení – ale i boty, ponožky, spodní prádlo. V zimním období a mrazech je nejdůležitější zajistit teplo. Pokud máte doma deky, spacáky, teplé ošacení, čepice, rukavice, ponožky, zimní boty, které již nevyužijete, darujte je Armádě spásy či jiné organizaci, která se věnuje lidem bez domova.
  6. Zakupte Ponožky od babičky bez domova nebo Nocleženku, která loni v zimě pomohla řadě lidí bez domova.

Foto: Elpida

Čtěte dále

„Rasismus tě degraduje na prvoka,” říká česko-romský hudebník Holubec

Jindra Holubec, frontman kapely Amigoos, se narodil do romsko-české rodiny, spojuje tak oba světy tělem i duší. „To, že jsem půlka, jsem si začal uvědomovat až kolem osmnáctého roku života, jinak mi to nějak nedocházelo. Jasně, na fotbale mi říkali cigi, ale protože jsem vyrůstal na vesnici, kde žádní Romové nežili, tak jsem se tak necítil,“ odpovídá na otázku, jak se jeho kořeny projevují v reálném životě. „Nikdy jsem se nestyděl za to, že mám romské kořeny,“ pokračuje Jindra „Spíše jsem na to hrdý a postupem času jsem to cítil jako plus. A díky tomuhle uvědomění jsem se taky snažil chovat ke každému stejně. Nikdy mě u toho nenapadaly myšlenky na to, že jsem snad jiný nebo tak něco.“ Jindra vyrůstal na Jesenicku a pracoval taky jako sociální pracovník. I proto o některých svých písních mluví jako o sociálních baladách a vyjadřuje se k tématům, jako jsou drogy, sociální dávky nebo nenávist. P ...

„Muslimové by se měli vůči urážkám politiků ozvat. Chybí dialog,“ říká 19letý Čech se syrskými kořeny

Mít exotické jméno nemusí být na škodu. „Je to dobrý způsob, jak začít rozhovor,“ říká devatenáctiletý Sufian Massalema. Problémy kvůli svému původu nikdy neměl, podle něj je česká společnost obecně tolerantní a nálady vyvolávají jen konkrétní jedinci, které je nejvíc slyšet. Co mu vadí, je chybějící dialog mezi Čechy a muslimy. „Každý se baví jen sám se sebou v uzavřené bublině, a to není dobře, přitom naše kultury toho mají tolik společného,“ vysvětluje student, který zdědil jméno a arabské kořeny po dědečkovi ze Sýrie.


OPU 7. 12. 2018

6 z 10 lidí žije v zemích, kde nemohou svobodně vyznávat víru

65letá židovská lékařka Sarah Halimi byla v dubnu 2017 napadena a vyhozena z okna svého bytu, který se nacházel ve třetím patře domu v Paříži. Její muslimští sousedé uvedli, že slyšeli pachatele během útoku křičet náboženská hesla a části Koránu v arabštině. Soud po dlouhou dobu nekvalifikoval případ jako zločin z nenávisti, což vyvolalo řadu demonstrací. Po deseti měsících byl útočník původem z Mali odsouzen za vraždu motivovanou antisemitismem, což bylo vyhodnoceno jako přitěžující faktor. Francie je domovem největší židovské populace v západní Evropě a mnoho z nich se v posledních letech stalo obětí vzrůstajícího počtu zločinů z nenávisti. Došlo také k prudkému nárůstu emigrace Židů, kteří odcházejí především do Izraele. Podle Zprávy o náboženské svobodě ve světě organizace Církev v nouzi 6 z 10 lidí žije v současnosti v zemích, kde náboženská svobod ...

Domovem české živnostnice prošly desítky lidí na útěku. Nyní přijme do rodiny 15letého Afghánce

Magdalena Pospíchalová je živnostnice na volné noze z Čelákovic. Už déle než tři roky aktivně pomáhá lidem na útěku. Vše začalo na podzim roku 2015, ve dnech, kdy bylo uprchlíkům zablokovaným u nádraží Keleti v Budapešti umožněno vydat se vlaky do Německa. Na Hlavním nádraží v Praze se tehdy sešla malá skupinka lidí s jídlem, aby jim cestu zpříjemnili. Krátce nato se spontánně zformovala skupina dobrovolníků, kteří po více než rok v pravidelných směnách obcházeli vlaky a uprchlíky aktivně vyhledávali, aby jim poskytli základní potřeby, poradenství a pomoc. Tehdy se také utvořila skupina lidí, kteří ubytovávali ve svých domovech uprchlíky přes noc, aby si odpočinuli před další cestou. „Domů si je brávali studenti, rodiny i matky samoživitelky. Museli to být ale také lidé, kteří mají tak trochu odvahu. Nebát se například reakcí sousedů. 


L ...