Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„To dítě rozmazlujete,“ pronesla cizí žena k matce s dítětem v nosítku. Ta sepsala emotivní zpověď

 

kelly dirkes big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Členka týmu HateFree Culture.

27

září
2018

„Nošením svoje dítě rozmazlíte a nikdy se nenaučí být nezávislé,“ utrousila před časem neznámá žena k adoptivní matce Kelly Dirkes z amerického Washingtonu, která se svou malou dcerkou v nosítku nakupovala v místním supermarketu. V tu chvíli Kelly nijak nezaregovala, pouze políbila svou dcerku na hlavičku, na cizí ženu se usmála a dál se věnovala nakupování. Později však na Kelly, která adoptovala dvě holčičky a obě s Downovým syndromem, slova cizí ženy o rozmazlování dolehla a rozhodla se na ně zareagovat otevřeným dopisem. V něm popsala, jaká je ve skutečnosti jejich situace a s čím se její dcera dosud vyrovnává. Přestože ho napsala už před dvěma lety, do pozornosti veřejnosti i médií se dostal opět nyní, kdy ho znovu sdílí tisíce lidí.

kelly dirkes 1

„Milá paní z Targetu, víte, to, že 'to dítě rozmazluju', jsem slyšela už dřív. Byla jste přesvědčena o tom, že se nikdy nenaučí samostatnosti. Usmála jsem se na vás, políbila dcerku na hlavičku a pokračovala v nákupu. Kdybyste jen věděla, co vím já,“ začíná svůj dopis Kelly. „Kdybyste jen věděla, že (dcerka) strávila prvních deset měsíců svého života zcela opuštěná uvnitř sterilní kolébky, kde neměla na uklidnění nic jiného než své prstíky, které si cumlala. Kdybyste tak věděla, jak vypadal její obličej ve chvíli, kdy mi ji její opatrovnice podala, abych ji poprvé pochovala – byly to kraťoučké chvilky klidu následované naprostou hrůzou,“ popisuje první chvíle se svou adoptivní dcerou Kelly.

Malé miminko totiž do té doby nikdo takto nechoval a podle Kellyiných slov holčička nevěděla, co si má v nové poloze a v hřejivé lidské náruči počít. Kelly dodala také smutnou skutečnost, že malá holčička ve své postýlce ani neplakala, protože věděla, že na její pláč stejně nikdo neodpoví.

kelly dirkes 3

Fotografie z obchodního domu, kde k setkání došlo

„Kdybyste jen věděla, že úzkost byla nedílnou součástí jejího dne stejně jako bouchání hlavičkou o postýlku a rytmické kolébání se, aby získala alespoň nějaké smyslové vjemy a uklidnila se,“ pokračuje Kelly. „Kdybyste jen věděla, jak moc je to dítě v nosítku nezávislé a jak budeme trávit minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce a roky, abychom zvítězili nad tou částí její mysli, která křičí 'trauma' a 'nejsem v bezpečí’. Kdybyste jen věděla to, co vím já.”

„Kdybyste tak věděla, že to dítě teď kňourá, když ho položím, ne když ho zvednu. Kdybyste věděla, že to dítě ráno a po spánku 'zpívá' z plných plic, protože ví, že její brebentění přivede někoho, kdo ji zvedne z postýlky a vymění jí plenku. Kdybyste tak věděla, že to dítě usíná v mámině nebo tátově náruči namísto kolebáním sebe sama,“ připomíná Kelly smutnou etapu života malé holčičky, která si rytmickými pohyby a boucháním hlavičkou o postýlku pomáhala usnout.

Emotivní dopis Kelly uzavřela slovy: „'Rozmazlovat' to dítě je ta nejdůležitější práce, kterou kdy budu mít, a je to pro mě velká pocta. Budu ji nosit o něco déle, nebo jak dlouho mě nechá, protože se učí, že je v bezpečí. Že někam patří. Že je milována. Kdybyste to jen věděla...“

kelly dirkes 2

Kellyin příspěvek dosud sdílely desetitisíce lidí. Řada z nich jí také napsala dojemné komentáře, slova podpory a uznání. „Kéž by vaše holčičky už nikdy nepoznaly chvíli, kdy je ty nebo Kyle nebudete držet. Kéž nespočet objetí a polibků už navždy vymaže měsíce traumat, které si prožily, a pomůže jim stát se lidmi, jakými jste vy. Ať jsou jednoho dne vaše holčičky těmi, které se postarají o osiřelé a budou jasně zářícím světlem. Jsi pro mě příkladem toho, co znamená být máma. Neopovažuj se nechat o tobě někoho říkat, že to děláš špatně. Jsem na tebe, Kyla a vaši rodinu moc pyšná! Miluji tě, Kelly!“ napsala pod Kellyin dopis Lisa Marcellus Riley.

„Tento dopis dokazuje, že nikdy nevíme, čím si lidé procházejí. Vidíme pouze momentky ze života druhých, nikdy nevidíme celý příběh – tak nesuďme,“ dodává ke Kellyině příběhu Melissa Willets, autorka jednoho z mnoha článků, které o emotivní a upřímné zpovědi vyšly.

Foto: FB Kelly Dirkes

Čtěte dále

Jako první neslyšící startoval na zimní olympiádě. Jeho vášní jsou boby

Jakub Nosek se zapsal do historie jako první neslyšící sportovec, který se zúčastnil zimních olympijských her. Na ty v korejském Pchjongčchangu se dostal se sportem, kterému se věnuje necelé čtyři roky - s bobem. O sluch přišel kvůli onemocnění meningitidou ve dvou a půl letech. Přes různé sporty se dostal k atletice, která mu přirostla natrvalo k srdci. Jakuba lákalo stále něco nového, a tak objevil boby. To byl sport, kde mohl naplno využít dovednost z atletiky - rychlost.


Bára Voráčová 14. 12. 2018

Sáhnutí na zadek, pusa nebo objetí ve fotbale. Češi upozornili na diskriminaci LGBT v Rusku, získali zlato

Sáhnutí na zadek, pusa spoluhráči nebo objetí. I takové projevy emocí bývají součástí fotbalových zápasů. Podle ruského zákona proti gay propagandě mohou hráči dostat za sáhnutí na zadek až 15 dní za mřížemi, pokutu za projevení náklonnosti nebo být deportováni za pusu spoluhráči. Česká reklamní agentura Havas Prague ve spolupráci s Amnesty International proto využila mistrovství světa ve fotbale konané v Rusku, aby na absurditu zákona upozornila. A jejich kampaň nyní získala prestižní ocenění za reklamní kreativitu Epica Awards.


Marie Škardová 13. 12. 2018

V 5 letech uprchla z Ghany, otce už nikdy neviděla. Stala se první lídryní politické strany v zemi

Osmapadesátiletá Samia Nkrumah je dcerou prvního ghanského prezidenta, myslitele a bojovníka za nezávislost afrických zemí Kwameho Nkrumaha, který byl posluchači BCC roku 2000 zvolen Afričanem milénia. I proto o něm ona sama nehovoří jako o svém otci, vždy ho jmenuje celým jménem. Samia je také první ženou v zemi, která kdy stála v čele politické strany. Říká, že to mají ženy v tamní politice těžké, přestože podle ní často mají hroší kůži. „Je to pro nás těžší, protože je nás pořád méně. A samozřejmě že jdou do osobní roviny, snaží se vám tím ublížit a umlčet vás. Je v tom sexismu. Řeší se, jak vypadáte, za koho jste vdaná, kolik a jaké máte děti a s kým. Uráží vás,” popisuje v rozhovoru pro HFC. Sama prožila život plný zvratů. Když jí ještě nebylo šest let, došlo v Ghaně k vojenskému převratu a ona musela s matkou a sourozenci uprchnout do Egypta, odkud matka pocházela. „ Neublíži ...

„Rasismus tě degraduje na prvoka,” říká česko-romský hudebník Holubec

Jindra Holubec, frontman kapely Amigoos, se narodil do romsko-české rodiny, spojuje tak oba světy tělem i duší. „To, že jsem půlka, jsem si začal uvědomovat až kolem osmnáctého roku života, jinak mi to nějak nedocházelo. Jasně, na fotbale mi říkali cigi, ale protože jsem vyrůstal na vesnici, kde žádní Romové nežili, tak jsem se tak necítil,“ odpovídá na otázku, jak se jeho kořeny projevují v reálném životě. „Nikdy jsem se nestyděl za to, že mám romské kořeny,“ pokračuje Jindra „Spíše jsem na to hrdý a postupem času jsem to cítil jako plus. A díky tomuhle uvědomění jsem se taky snažil chovat ke každému stejně. Nikdy mě u toho nenapadaly myšlenky na to, že jsem snad jiný nebo tak něco.“ Jindra vyrůstal na Jesenicku a pracoval taky jako sociální pracovník. I proto o některých svých písních mluví jako o sociálních baladách a vyjadřuje se k tématům, jako jsou drogy, sociální dávky nebo nenávist. P ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.