Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

IKEA nechala žáky po 30 dní šikanovat květinu. Jak to dopadlo?

 

IKEA sikana big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

28

května
2018

Co se stane, když budeme po jeden měsíc šikanovat květinu? S takovou otázkou vstupovala do experimentu společnost IKEA, která do jedné ze škol ve Spojených arabských emirátech umístila pod skleněné poklopy dvojici rostlin, které má ve své nabídce. Podle svého prohlášení o obě pečovala úplně stejně. Jen s tím rozdílem, že v jedné z vitrín byl instalován reproduktor s pochvalnými slovy a komplimenty od žáků, do druhé pak s nadávkami a posměchem. A výsledek mnohé překvapil. Po 30denní porci nadávek totiž šikanovaná květina skomírala, zatímco druhá se těšila dobré kondici. Společnost tak podle svých slov chtěla žákům názorně ukázat, jaké následky může šikana na živý organismus mít. A na žáky udělala značný dojem. „Pokud to má vliv na rostlinu, rozhodně to má vliv i na lidi,“ uvádí jedna z žákyň. I přesto, že převládají nadšené reakce, objevuje se také řada kritických, které společnost obviňují z manipulace svým údajně neprokazatelným tvrzením.

„V IKEA věříme, že štěstí se šíří podle toho, jak se k sobě navzájem chováme. Proto jsme ušli další míli, abychom šířili pozitivní energii,“ uvádí společnost na začátku videa. „Jsi k ničemu. Jsi chyba v systému. Vypadáš shnile. Fakt ještě vůbec žiješ?“ To jsou některé z vět, které pod vedením nadnárodní firmy nahráli žáci a následně měsíc jedné z květin pouštěli. „Vidět tě kvést mi dělá radost. Měníš svět. Jsi krásná,“ častovali po 30 dní tu druhou. Experiment vzbudil u žáků velký zájem a jeho záměr ocenili také tamní učitelé. „Myslím, že to je výtečný projekt. Něco, čeho se mohou fyzicky účastnit, může být skutečně silné,“ říká pedagožka Britney Goulet.

IKEA sikana 2

A jak žáci výsledek vnímali? „Jak dny plynuly, všímala jsem si, že ta šikanovaná rostlina začíná trochu usychat,“ říká jedna z žákyň školy, kde experiment probíhal. „Ta, která byla zasypána komplimenty, vzkvétala a byla krásná,“ dodává další žák.

IKEA sikana 3

Nadšení i kritika

Video zachycující výsledky experimentu se setkalo s nadšeným přijetím tisíců lidí. „Skvělá práce IKEA SAR! Je potřeba více společností, které využijí svůj vliv pozitivním způsobem,“ píše například uživatel Jordan Sipe. „Skvělý nápad. Myslím, že žáci měli na konci o čem přemýšlet,“ přidává se Julne. Ne všichni však nadšení sdílejí. Přímo pod videem na YouTube mnoho lidí společnost kritizuje a viní z manipulace, jelikož nikdo podle dostupných informací zatím z vědeckého hlediska vliv pozitivních slov na růst rostlin neprokázal. „To ani trochu nepřipomíná vědu. Chtěla bych to opakovat s více rostlinami. Toto je hoax,“ píše například uživatelka Davison Video. „Jako vědce mě velmi znepokojuje, že si společnost jako IKEA myslí, že to byl vhodný experiment. Tato studie je tak metodologicky na vodě, že se výsledek nedá ani interpretovat. Jsem dále v šoku z víry, že rostlinu zajímá slovní napadání. Nemá uši, mozek, centrální nervový systém,“ píše uživatel Science for Progress.

IKEA sikana 1

Podobný experiment v minulosti realizovala například televize Discovery Chanel v rámci svého pořadu Bořiči mýtů, kde se snažili dokázat, že vliv slov na rostliny je hojně rozšířenou pověrou. Rozdělili šedesátku květin do tří skleníků. V jednom je po 60 dnů vystavili pozitivním komentářům, ve druhém negativním a ve třetím je nechali bez reakcí. K překvapení televize na tom byly nejhůře ty rostliny, které byly nechány v klidu. Naopak ty s pozitivním i negativním hodnocením na tom byly po mnoha stránkách kvalitativně lépe. „Přestože nebyl vidět rozdíl mezi kvalitou rostlin v milém a zlém skleníku, zdálo se, že měl soundtrack kladný dopad na oba z nich,“ píše televize.

IKEA sikana 4

Foto: Repro IKEA

Čtěte dále

Její reportáže aktivizují diváky, posílají miliony. „Primární je pro mě dobrá novinařina,” říká Lea Surovcová

Lea Surovcová patří k nejvýraznějším reportérkám České televize, kde se věnuje především sociálním tématům. Vystudovala pedagogiku, učit však vydržela jen krátce. Zaujala ji novinařina a po zpravodajství v televizi Nova se usadila ve veřejnoprávní televizi. Její reportáže často hýbají veřejným děním. Rozpohybovávají jak veřejnost, která se pak mnohdy snaží protagonistům pomoci, tak mívají také za následek nastartování systémových změn. V posledních měsících organizovala po dotočení tematické reportáže sbírku aktovek pro matky samoživitelky žijící v chudobě. Zapadá taková činnost do práce novinářky? Má redaktor zodpovědnost za své respondenty a kde je v pokrývání lidských příběhů hranice hyenismu?

 


 

Lukáš Houdek 16. 10. 2019

„Postoje k uprchlíkům v Evropě jsou stále lepší. Díky zkušenostem,” říká česká vědkyně

„Lidé migranty v porovnání s dobou před deseti lety vnímají více pozitivně a tento trend sledujeme po téměř celé západní Evropě,” říká Lenka Dražanová, vědecká pracovnice Centra pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde se zabývá výzkumy politického chování a postoji Evropanů k migraci. Dodává, že oproti době před deseti lety jsou nálady lepší o 5 až 10 %. Za zlepšením jsou podle ní zkušenosti s uprchlíky a migranty, které lidé v západoevropských zemích běžně potkávají. „Sociologické výzkumy z poslední doby ukazují, že když se společnost stává více rozmanitou, hodnotí to lidé na začátku spíše negativně. Ale třeba za deset nebo patnáct let už to vidí mnohem pozitivněji,” vysvětluje důvody změny.


 

Lukáš Houdek 14. 10. 2019

„Ve škole se mi posmívali. Cesta k sebepřijetí je dlouhá,” říká zdravotní sestra s TC syndromem

Jaký je v Česku život s postižením obličeje? O tom ví mnohé zdravotní sestra Petra Dunajová, která se narodila se vzácným Treacher Collinsovým syndromem. Ten může způsobit nevyvinutí lícních kostí, problémy se zrakem a sluchem, rozštěpy pater či postižení dýchacích cest. „Mnozí lidé si myslí, že je při TCS postižen intelekt, ale to je veliký omyl. Lidé s TCS jsou normálně inteligentní,“ popisuje Dunajová nejčastější mýtus pojící se s jejím hendikepem. Svou odlišnost si začala uvědomovat na základní škole. „Tam se mi posmívali nebo měli nemístné poznámky spolužáci. Na slovní útoky jsem nereagovala, dělala jsem, že je neslyším,“ popisuje první těžké okamžiky a dodává: „Protože v okamžiku, kdy jsem se začala obhajovat, tak útoky zesílily. Někdy mě to strašně mrzelo, snažila jsem se nevšímat si toho, přejít to.“ Dnes se s negativními reakcemi setkává minimálně. 

Mladí lidé z Česka i rodin uprchlíků vytvořili videoklip. Získali nové dovednosti i přátelství

Dvaadvacet nadšenců do audiovizuální tvorby, práce pod vedením zkušeného režiséra, měsíce poznatků, zábavy i nových přátelství. Tak by se daly shrnout workshopy projektu Image.In, které pod záštitou Organizace pro pomoc uprchlíkům proběhly letos na jaře. Jejich výsledkem je profesionální videoklip k tracku rappera Dounyho a především zapojení lidí z mnoha kulturních prostředí.

Marie Škardová 10. 10. 2019

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.