Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Brno má svou veřejnou lednici. Lidé do ní dávají jídlo pro potřebné

 

lednice brno big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

14

ledna
2018

Brno má od začátku týdne svou veřejnou lednici, a to venku přímo v centru města na Římském náměstí. Funguje na jednoduchém principu. Lidé do ní přinášejí čerstvé potraviny, které vědí, že nedokáží spotřebovat a skončily by tak v koši. Jiní, kteří nemají dostatek finančních prostředků, si mohou jídlo vyzvedávat. Lednice, která nese název Sharepoint, však není určena pouze lidem bez domova, jak by se mohlo možná na první pohled zdát. „Zkušenosti odjinud ukazují, že z ledničky si neberou jídlo zdaleka jen lidé bez domova, ale často i maminky, studenti nebo senioři,“ uvádí pro HFC Hana Řádová z neformální skupiny Veřejná lednice v Brně, která její zprovoznění iniciovala. K lednici je připojena také veřejná šatní skříň, která funguje na podobném principu. Lidé do ní mohou odkládat přebytečné oblečení pro potřebné.

Čtyřčlenné skupině studentů Masarykovy univerzity v Brně, kteří neformální skupinu tvoří, se koncept veřejných ledniček líbil už delší dobu. V městech západní Evropy je tento koncept poměrně běžný, osvojily si ho již také některá česká města jako Praha, Plzeň, Ostrava, České Budějovice, Chrudim nebo Pelhřimov. Vyrobit lednici propojenou s veřejným šatníkem jim pomohla organizace People in Safety a elektřinu dodává městská část Brno-střed. O její dobré fungování se starají dobrovolníci, kteří hlídají, aby v ní neležely zkažené potraviny, byla udržována v čistotě a nepořádek nebyl ani v okolí. „Základní principy jsou vypsané na dveřích ledničky i našem Facebooku,“ popisuje Řádová. „Zjednodušeně řečeno odkazují k zodpovědnosti vkládajících i těch, kteří si jídlo budou brát. Věříme, že lidé nebudou do ledničky dávat nic zkaženého, ale zároveň každý si jídlo bere na svou zodpovědnost,“ dodává.

lednice brno 1

Iniciátoři věří, že se kromě veřejnosti podaří do plnění lednice zapojit také přilehlé kavárny nebo restaurace, kterým denně čerstvé jídlo přebývá a může tak končit v odpadcích. „Z obchodů teď díky novému zákonu putuje jídlo především do potravinových bank, které je dále distribuují organizacím jako dětské domovy či azylové domy i jednotlivcům. Nicméně jde především o trvanlivé potraviny,“ uvádí Řádová. „Lidé z komunity freeganů a dumpster diverů potvrzují, že ovoce a zeleniny či mléčných výrobků, a to dokonce i před datem spotřeby, se stále vyhazuje obrovské množství,“ doplňuje.

lednice brno 2

Neúcta k lidské práci i přírodě

Problémem podle Řádové není jen vyhazování jídla z pohledu plýtvání jako takového, ale vidí v něm ještě další aspekt. „Vyhození jídla znamená promarnění zdrojů, které byly vynaloženy na suroviny, výrobu, přepravu. A to jak přírodních zdrojů, tak lidské práce. Vždyť to je přeci velká neúcta k přírodě i lidem, kteří jídlo vyrobili,“ myslí si. „Nejnižší odhad, kolik jídla Češi za rok průměrně vyhodí, je 25 kg na osobu. A to je jen to, co vyhazujeme my v domácnostech, na konci řetězce. K tomu se přidává jídlo vyhozené obchody nebo zemědělci, protože nemá správný tvar či velikost pro prodej. Celkem  je to jen za Čecko přes 800 tisíc tun jídla ročně,“ říká.

lednice brno 3

Češi sdílet chtějí

Podle Řádové dlouhodobý vývoj ukazuje, že Češi chtějí sdílet stále více. „Je zřejmé, že Češi jsou ochotní sdílet. Jídlo a oblečení jsou jen zlomkem toho, co může místo konce na skládce či ve spalovně mít svůj další užitek. Řada Čechů nabízí věci za odvoz přes webové i facebookové stránky, rozšířené je také odložení jídla či věcí ‚u popelnic‘,“ vysvětluje. „Ledničky, skříně a knihobudky jsou cestou, jak lidem sdílení zjednodušit. Čím to bude snazší, tím spíš můžeme rozšířit přístup ‚proč bych to vyhazoval/a, když to někomu může posloužit‘ mezi více lidí,“ pokračuje a dodává, že tak můžeme předejít vzniku zbytečného odpadu. To, že i mnozí Brňané sdílet skutečně chtějí, ukazují i ohlasy na zprovoznění ledničky.

lednice brno 4

Jak Řádová upozorňuje, smysl ledničky je v záchraně jídla, které by v jiném případě skončilo v odpadcích. „Prosíme, aby potraviny lidé nenakupovali přímo pro ledničku. Smyslem je opravdu především zachránit jídlo, které by se jinak za pár dní vyhodilo,“ zdůrazňuje. „Pokud chce někdo pomáhat tím, že nakoupí jídlo, bude lepší, když si vyhlédne konkrétního člověka ve svém okolí, kterému tak bude pravidelně pomáhat, nebo jej věnuje ve sbírce potravinové banky,“ uzavírá.

Foto: Archiv Veřejné lednice v Brně

Čtěte dále

Jsme Česko

„Jsme Česko,” říká více než padesátka obyvatel České republiky rozličného původu, náboženského vyznání, orientace i sociálních skupin. A to ve společné kampani vládního projektu HateFree Culture a Multikulturního centra Praha. Činí tak u příležitosti 30. výročí demokracie v Česku a odkazují se ke státním symbolům, zejména pak k barvám české vlajky, tedy trikoloře. Stužka s trikolorou byla i jedním ze symbolů Sametové revoluce.


HateFree Culture 11. 11. 2019

Otevřená snídaně už v neděli 24. listopadu v Praze!

V neděli 24. listopadu od 9:30 proběhne v pražském Studiu Alta další Otevřená snídaně. Přijďte se seznámit, potkat staré přátele a začít den příjemným posezením nad čajem a kávou s lidmi nejrůznějšího původu i náboženského vyznání. Připravte své oblíbené jídlo a ochutnejte delikatesy ostatních.


HateFree Culture 11. 11. 2019

„Před lety jsem vás vozila autem, dnes vozíte vy mne.” Desítky seniorů napsaly dopis vnoučeti

Téměř šedesátka seniorů starších šedesáti let napříč Českem napsala svým vnoučatům. Cílem bylo zjistit, jaký vzkaz by senioři rádi předali nové generaci. Aktivita probíhala pod patronací seniorské organizace SenSen zastřešující 40 tisíc členů v seniorských klubech napříč ČR. Nejmladšímu ze seniorů bylo šedesát let, nejstaršímu šestadevadesát. Většinu z nich tvořily ženy a jen pět účastníků a účastnic nemělo vlastní rodinu a dopisy tak psali obecně mladé generaci. „Pracujeme se starými lidmi. A důvodem, proč jsme s dopisy začali, je z psychologického hlediska jejich potřeba udělat na konci života nějaké resumé. Esence jeho existence se pak objevuje v tom dopise,” uvedla iniciátorka projektu Urszula Tokarska z Polska.


 

Lukáš Houdek 6. 11. 2019

Vyměnila novinařinu za řešení problémů na Luníku IX. „Romská chudoba je stejná jako každá jiná.“

Jarmila Vaňová, novinářka, která vyměnila žurnalistiku a tvorbu televizního národnostního pořadu za terénní sociální práci na nechvalně známém slovenském sídlišti Luník IX, svého rozhodnutí zpětně nelituje. Sama říká, že nešlo nedělat sociální žurnalistiku, když se každodenně setkávala s lidmi, kteří se nacházeli v zoufalé situaci a sami nevěřili, že se dá v jejich životě cokoliv změnit.


Rena Horváthová 4. 11. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.