Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Brno má svou veřejnou lednici. Lidé do ní dávají jídlo pro potřebné

 

lednice brno big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

14

ledna
2018

Brno má od začátku týdne svou veřejnou lednici, a to venku přímo v centru města na Římském náměstí. Funguje na jednoduchém principu. Lidé do ní přinášejí čerstvé potraviny, které vědí, že nedokáží spotřebovat a skončily by tak v koši. Jiní, kteří nemají dostatek finančních prostředků, si mohou jídlo vyzvedávat. Lednice, která nese název Sharepoint, však není určena pouze lidem bez domova, jak by se mohlo možná na první pohled zdát. „Zkušenosti odjinud ukazují, že z ledničky si neberou jídlo zdaleka jen lidé bez domova, ale často i maminky, studenti nebo senioři,“ uvádí pro HFC Hana Řádová z neformální skupiny Veřejná lednice v Brně, která její zprovoznění iniciovala. K lednici je připojena také veřejná šatní skříň, která funguje na podobném principu. Lidé do ní mohou odkládat přebytečné oblečení pro potřebné.

Čtyřčlenné skupině studentů Masarykovy univerzity v Brně, kteří neformální skupinu tvoří, se koncept veřejných ledniček líbil už delší dobu. V městech západní Evropy je tento koncept poměrně běžný, osvojily si ho již také některá česká města jako Praha, Plzeň, Ostrava, České Budějovice, Chrudim nebo Pelhřimov. Vyrobit lednici propojenou s veřejným šatníkem jim pomohla organizace People in Safety a elektřinu dodává městská část Brno-střed. O její dobré fungování se starají dobrovolníci, kteří hlídají, aby v ní neležely zkažené potraviny, byla udržována v čistotě a nepořádek nebyl ani v okolí. „Základní principy jsou vypsané na dveřích ledničky i našem Facebooku,“ popisuje Řádová. „Zjednodušeně řečeno odkazují k zodpovědnosti vkládajících i těch, kteří si jídlo budou brát. Věříme, že lidé nebudou do ledničky dávat nic zkaženého, ale zároveň každý si jídlo bere na svou zodpovědnost,“ dodává.

lednice brno 1

Iniciátoři věří, že se kromě veřejnosti podaří do plnění lednice zapojit také přilehlé kavárny nebo restaurace, kterým denně čerstvé jídlo přebývá a může tak končit v odpadcích. „Z obchodů teď díky novému zákonu putuje jídlo především do potravinových bank, které je dále distribuují organizacím jako dětské domovy či azylové domy i jednotlivcům. Nicméně jde především o trvanlivé potraviny,“ uvádí Řádová. „Lidé z komunity freeganů a dumpster diverů potvrzují, že ovoce a zeleniny či mléčných výrobků, a to dokonce i před datem spotřeby, se stále vyhazuje obrovské množství,“ doplňuje.

lednice brno 2

Neúcta k lidské práci i přírodě

Problémem podle Řádové není jen vyhazování jídla z pohledu plýtvání jako takového, ale vidí v něm ještě další aspekt. „Vyhození jídla znamená promarnění zdrojů, které byly vynaloženy na suroviny, výrobu, přepravu. A to jak přírodních zdrojů, tak lidské práce. Vždyť to je přeci velká neúcta k přírodě i lidem, kteří jídlo vyrobili,“ myslí si. „Nejnižší odhad, kolik jídla Češi za rok průměrně vyhodí, je 25 kg na osobu. A to je jen to, co vyhazujeme my v domácnostech, na konci řetězce. K tomu se přidává jídlo vyhozené obchody nebo zemědělci, protože nemá správný tvar či velikost pro prodej. Celkem  je to jen za Čecko přes 800 tisíc tun jídla ročně,“ říká.

lednice brno 3

Češi sdílet chtějí

Podle Řádové dlouhodobý vývoj ukazuje, že Češi chtějí sdílet stále více. „Je zřejmé, že Češi jsou ochotní sdílet. Jídlo a oblečení jsou jen zlomkem toho, co může místo konce na skládce či ve spalovně mít svůj další užitek. Řada Čechů nabízí věci za odvoz přes webové i facebookové stránky, rozšířené je také odložení jídla či věcí ‚u popelnic‘,“ vysvětluje. „Ledničky, skříně a knihobudky jsou cestou, jak lidem sdílení zjednodušit. Čím to bude snazší, tím spíš můžeme rozšířit přístup ‚proč bych to vyhazoval/a, když to někomu může posloužit‘ mezi více lidí,“ pokračuje a dodává, že tak můžeme předejít vzniku zbytečného odpadu. To, že i mnozí Brňané sdílet skutečně chtějí, ukazují i ohlasy na zprovoznění ledničky.

lednice brno 4

Jak Řádová upozorňuje, smysl ledničky je v záchraně jídla, které by v jiném případě skončilo v odpadcích. „Prosíme, aby potraviny lidé nenakupovali přímo pro ledničku. Smyslem je opravdu především zachránit jídlo, které by se jinak za pár dní vyhodilo,“ zdůrazňuje. „Pokud chce někdo pomáhat tím, že nakoupí jídlo, bude lepší, když si vyhlédne konkrétního člověka ve svém okolí, kterému tak bude pravidelně pomáhat, nebo jej věnuje ve sbírce potravinové banky,“ uzavírá.

Foto: Archiv Veřejné lednice v Brně

Čtěte dále

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

HFFest: Pražský Anděl na několik dní rozvibruje latinskoamerický festival Sabor Latino

Už v úterý 17. září začne již tradiční HateFree Fest latinskoamerické kultury Sabor Latino Praha. Potrvá do čtvrtka a letos provoní Pěší zónu Anděl. Festival zahrnuje hudební koncerty a taneční vystoupení s workshopy mnoha žánrů a zemí Latinské Ameriky. Kromě hudby a tance představí návštěvníkům tamější gastronomii a tradiční řemeslné výrobky včetně oblečení, šperků, talismanů nebo folkorních hudebních nástrojů. Vstup na něj je zdarma!


HateFree Culture 15. 9. 2019

„Mým největším koníčkem je studium,” říká romský student Mitraš. Chystá se na práva

Vyhrál měsíční pobyt v USA, spolupracoval s firmou Microsoft a byl hejtmanem Zastupitelstva mládeže Olomouckého kraje. Tvrdí, že jeho největším koníčkem je studium. Rád hraje na klavír, rád cestuje a zajímá se o politiku. Michael Mitraš, budoucí student práv má našlápnuto na skvělou kariéru.


 

Štefan Balog 13. 9. 2019

Onemocněla rakovinou, čelila psychickým a sociálním problémům. Dnes skrz Amelii pomáhá jiným pacientům

V šestatřiceti letech byl manažerce Pavle Tiché diagnostikován karcinom prsu. K nepříznivé diagnóze se posléze začaly přidávat další nepříjemnosti, které vážnou nemoc provázejí. „V průběhu léčby jsem si stále více uvědomovala, jakou moc má psychika a jak málo prostoru v současném zdravotnickém systému dostává práce s ní. Na základě vlastních zkušeností s psychoterapií a sebezkušenostními semináři jsem došla k názoru, že to může být cesta k překonání vážné nemoci či ke kvalitnímu životu s ní,” popsala Tichá na webu organizace Amelie, kterou se rozhodla založit, aby dokázala dalším nemocným pomoc, kterou postrádala, poskytnout. Organizace dnes již třináctým rokem pomáhá onkologickým pacientům a jejich rodinám. Pavla Tichá ji vedla až do své smrti v roce 2014.

Marie Škardová 11

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.