Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Brno má svou veřejnou lednici. Lidé do ní dávají jídlo pro potřebné

 

lednice brno big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

14

ledna
2018

Brno má od začátku týdne svou veřejnou lednici, a to venku přímo v centru města na Římském náměstí. Funguje na jednoduchém principu. Lidé do ní přinášejí čerstvé potraviny, které vědí, že nedokáží spotřebovat a skončily by tak v koši. Jiní, kteří nemají dostatek finančních prostředků, si mohou jídlo vyzvedávat. Lednice, která nese název Sharepoint, však není určena pouze lidem bez domova, jak by se mohlo možná na první pohled zdát. „Zkušenosti odjinud ukazují, že z ledničky si neberou jídlo zdaleka jen lidé bez domova, ale často i maminky, studenti nebo senioři,“ uvádí pro HFC Hana Řádová z neformální skupiny Veřejná lednice v Brně, která její zprovoznění iniciovala. K lednici je připojena také veřejná šatní skříň, která funguje na podobném principu. Lidé do ní mohou odkládat přebytečné oblečení pro potřebné.

Čtyřčlenné skupině studentů Masarykovy univerzity v Brně, kteří neformální skupinu tvoří, se koncept veřejných ledniček líbil už delší dobu. V městech západní Evropy je tento koncept poměrně běžný, osvojily si ho již také některá česká města jako Praha, Plzeň, Ostrava, České Budějovice, Chrudim nebo Pelhřimov. Vyrobit lednici propojenou s veřejným šatníkem jim pomohla organizace People in Safety a elektřinu dodává městská část Brno-střed. O její dobré fungování se starají dobrovolníci, kteří hlídají, aby v ní neležely zkažené potraviny, byla udržována v čistotě a nepořádek nebyl ani v okolí. „Základní principy jsou vypsané na dveřích ledničky i našem Facebooku,“ popisuje Řádová. „Zjednodušeně řečeno odkazují k zodpovědnosti vkládajících i těch, kteří si jídlo budou brát. Věříme, že lidé nebudou do ledničky dávat nic zkaženého, ale zároveň každý si jídlo bere na svou zodpovědnost,“ dodává.

lednice brno 1

Iniciátoři věří, že se kromě veřejnosti podaří do plnění lednice zapojit také přilehlé kavárny nebo restaurace, kterým denně čerstvé jídlo přebývá a může tak končit v odpadcích. „Z obchodů teď díky novému zákonu putuje jídlo především do potravinových bank, které je dále distribuují organizacím jako dětské domovy či azylové domy i jednotlivcům. Nicméně jde především o trvanlivé potraviny,“ uvádí Řádová. „Lidé z komunity freeganů a dumpster diverů potvrzují, že ovoce a zeleniny či mléčných výrobků, a to dokonce i před datem spotřeby, se stále vyhazuje obrovské množství,“ doplňuje.

lednice brno 2

Neúcta k lidské práci i přírodě

Problémem podle Řádové není jen vyhazování jídla z pohledu plýtvání jako takového, ale vidí v něm ještě další aspekt. „Vyhození jídla znamená promarnění zdrojů, které byly vynaloženy na suroviny, výrobu, přepravu. A to jak přírodních zdrojů, tak lidské práce. Vždyť to je přeci velká neúcta k přírodě i lidem, kteří jídlo vyrobili,“ myslí si. „Nejnižší odhad, kolik jídla Češi za rok průměrně vyhodí, je 25 kg na osobu. A to je jen to, co vyhazujeme my v domácnostech, na konci řetězce. K tomu se přidává jídlo vyhozené obchody nebo zemědělci, protože nemá správný tvar či velikost pro prodej. Celkem  je to jen za Čecko přes 800 tisíc tun jídla ročně,“ říká.

lednice brno 3

Češi sdílet chtějí

Podle Řádové dlouhodobý vývoj ukazuje, že Češi chtějí sdílet stále více. „Je zřejmé, že Češi jsou ochotní sdílet. Jídlo a oblečení jsou jen zlomkem toho, co může místo konce na skládce či ve spalovně mít svůj další užitek. Řada Čechů nabízí věci za odvoz přes webové i facebookové stránky, rozšířené je také odložení jídla či věcí ‚u popelnic‘,“ vysvětluje. „Ledničky, skříně a knihobudky jsou cestou, jak lidem sdílení zjednodušit. Čím to bude snazší, tím spíš můžeme rozšířit přístup ‚proč bych to vyhazoval/a, když to někomu může posloužit‘ mezi více lidí,“ pokračuje a dodává, že tak můžeme předejít vzniku zbytečného odpadu. To, že i mnozí Brňané sdílet skutečně chtějí, ukazují i ohlasy na zprovoznění ledničky.

lednice brno 4

Jak Řádová upozorňuje, smysl ledničky je v záchraně jídla, které by v jiném případě skončilo v odpadcích. „Prosíme, aby potraviny lidé nenakupovali přímo pro ledničku. Smyslem je opravdu především zachránit jídlo, které by se jinak za pár dní vyhodilo,“ zdůrazňuje. „Pokud chce někdo pomáhat tím, že nakoupí jídlo, bude lepší, když si vyhlédne konkrétního člověka ve svém okolí, kterému tak bude pravidelně pomáhat, nebo jej věnuje ve sbírce potravinové banky,“ uzavírá.

Foto: Archiv Veřejné lednice v Brně

Čtěte dále

„Neměla by míň papat? Neměla bys už mít dítě?” ptají se nadživotní kresby v ulicích Prahy

Až do poloviny června bude v pražském veřejném prostoru k vidění výstava kreseb slovenské autorky Ivany Šátekové. Ta na několikametrových panelech Galerie Artwall na zdi pod Letenskými sady tematizuje situace, v nichž se ženy setkávají v různých obdobích svého života s kritikou nebo nepochopením, které autorka vnímá jako genderově podmíněné. „Hodnocení týkající se vzhledu, mateřství, správného chování či vyjadřování provázejí ženy od dětství až do stáří. Tyto komentáře mají často formu zdánlivě nevinných a dobře míněných otázek. Výstava je zaměřená na stereotypy o ženách a odkrývá skrytý sexismus a ageismus – tedy předsudky a diskriminaci na základě pohlaví a věku,” uvádí jedna z kurátorek výstavy Lenka Kukurová. „Otázky vypovídají o vžitých společenských představách o tom, jak by se měla chovat ,správná žena'. Mnohé z nich ale vycházejí z předsudků, které se opakov ...

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Skupina jednadvaceti dětí se v posledních měsících nenudila. Během čtyř lekcí parkouru se učily základy bezpečnosti, skoky, parakotouly, udržení se na zdi a také týmovému duchu. Při bubnování během měsíce nacvičily společně s lektory rytmickou skladbu. Street dance lekce přinesly možnost naučit se základním pohybům. Děti zaujal zejména break dance a hip hop. Na výtvarných workshopech pak malovaly abstraktní obrazy pomocí barevných tuší a pěny na holení, pracovaly s linorytem a vytvořily také obrovské puzzle, do nichž každé dítě vytvořilo svůj vlastní dílek. Nabídnout dětem možnost si vyzkoušet různorodé aktivity je jedním z cílů mezinárodního projektu LAB 31. V České republice jej realizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Dalším z cílů je podpora integrace. Proto projekt spojuje české děti s dětmi cizinců. Zapojeny jsou děti ve věku osmi až patnácti let z devíti zemí sv ...

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

Maďarská Židovka Judith Magyar Isaacson se narodila v roce 1925. V červenci roku 1944, když jí bylo devatenáct let, byla deportována do koncentračního tábora Osvětim a následně nucena k pracím v Hessisch Lichtenau. Ve své autobiografii popsala neustálý strach ze sexuálního násilí a také své pocity, když jí jednoho dne velitel koncentračního tábora Lichtenau řekl, aby ho následovala. „Dědí ženy vzpomínky na znásilnění?” pomyslela si při tom Judith. Vzpomněla si na mýtus o únosu Sabinek Římany a na další příběhy násilí na ženách. „Můj úděl není výjimečný, řekla jsem si. Zasáhlo mě starověké právo sexu a války.” Mýty a příběhy o válečném násilí na ženách připravují ženy na tuto možnost a ženy jsou tak vychovávány k tomu, aby sexuální násilí očekávaly a aby se mu případně nebránily.


Nina Djukanovićová 21

HFFest: Brno ovládne festival extrémních pochutin. Nabídne hmyz nebo kuřecí pařáty

V sobotu 25. května se v Brně uskuteční již čtvrtý ročník Extrem food festivalu. Akce potrvá od 10:00 do 18:00 a nabídne exotickou kuchyni, neobvyklé nápoje a bohatý doprovodný program. Festival proběhne na známém fotbalovém stadionu Za Lužánkami a pořadatelé se na něm pokusí vytvořit nový český rekord v počtu lidí pojídajících smažený hmyz na jednom místě. Festival se letos hlásí k označení HateFree Fest, čímž dává najevo, že je otevřený všem návštěvníkům bez rozdílu. Kromě jiného si na něm tak budete moci vyzvednout naše placky nebo nálepky.


HateFree Culture 21. 5. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.