Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Brno má svou veřejnou lednici. Lidé do ní dávají jídlo pro potřebné

 

lednice brno big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

14

ledna
2018

Brno má od začátku týdne svou veřejnou lednici, a to venku přímo v centru města na Římském náměstí. Funguje na jednoduchém principu. Lidé do ní přinášejí čerstvé potraviny, které vědí, že nedokáží spotřebovat a skončily by tak v koši. Jiní, kteří nemají dostatek finančních prostředků, si mohou jídlo vyzvedávat. Lednice, která nese název Sharepoint, však není určena pouze lidem bez domova, jak by se mohlo možná na první pohled zdát. „Zkušenosti odjinud ukazují, že z ledničky si neberou jídlo zdaleka jen lidé bez domova, ale často i maminky, studenti nebo senioři,“ uvádí pro HFC Hana Řádová z neformální skupiny Veřejná lednice v Brně, která její zprovoznění iniciovala. K lednici je připojena také veřejná šatní skříň, která funguje na podobném principu. Lidé do ní mohou odkládat přebytečné oblečení pro potřebné.

Čtyřčlenné skupině studentů Masarykovy univerzity v Brně, kteří neformální skupinu tvoří, se koncept veřejných ledniček líbil už delší dobu. V městech západní Evropy je tento koncept poměrně běžný, osvojily si ho již také některá česká města jako Praha, Plzeň, Ostrava, České Budějovice, Chrudim nebo Pelhřimov. Vyrobit lednici propojenou s veřejným šatníkem jim pomohla organizace People in Safety a elektřinu dodává městská část Brno-střed. O její dobré fungování se starají dobrovolníci, kteří hlídají, aby v ní neležely zkažené potraviny, byla udržována v čistotě a nepořádek nebyl ani v okolí. „Základní principy jsou vypsané na dveřích ledničky i našem Facebooku,“ popisuje Řádová. „Zjednodušeně řečeno odkazují k zodpovědnosti vkládajících i těch, kteří si jídlo budou brát. Věříme, že lidé nebudou do ledničky dávat nic zkaženého, ale zároveň každý si jídlo bere na svou zodpovědnost,“ dodává.

lednice brno 1

Iniciátoři věří, že se kromě veřejnosti podaří do plnění lednice zapojit také přilehlé kavárny nebo restaurace, kterým denně čerstvé jídlo přebývá a může tak končit v odpadcích. „Z obchodů teď díky novému zákonu putuje jídlo především do potravinových bank, které je dále distribuují organizacím jako dětské domovy či azylové domy i jednotlivcům. Nicméně jde především o trvanlivé potraviny,“ uvádí Řádová. „Lidé z komunity freeganů a dumpster diverů potvrzují, že ovoce a zeleniny či mléčných výrobků, a to dokonce i před datem spotřeby, se stále vyhazuje obrovské množství,“ doplňuje.

lednice brno 2

Neúcta k lidské práci i přírodě

Problémem podle Řádové není jen vyhazování jídla z pohledu plýtvání jako takového, ale vidí v něm ještě další aspekt. „Vyhození jídla znamená promarnění zdrojů, které byly vynaloženy na suroviny, výrobu, přepravu. A to jak přírodních zdrojů, tak lidské práce. Vždyť to je přeci velká neúcta k přírodě i lidem, kteří jídlo vyrobili,“ myslí si. „Nejnižší odhad, kolik jídla Češi za rok průměrně vyhodí, je 25 kg na osobu. A to je jen to, co vyhazujeme my v domácnostech, na konci řetězce. K tomu se přidává jídlo vyhozené obchody nebo zemědělci, protože nemá správný tvar či velikost pro prodej. Celkem  je to jen za Čecko přes 800 tisíc tun jídla ročně,“ říká.

lednice brno 3

Češi sdílet chtějí

Podle Řádové dlouhodobý vývoj ukazuje, že Češi chtějí sdílet stále více. „Je zřejmé, že Češi jsou ochotní sdílet. Jídlo a oblečení jsou jen zlomkem toho, co může místo konce na skládce či ve spalovně mít svůj další užitek. Řada Čechů nabízí věci za odvoz přes webové i facebookové stránky, rozšířené je také odložení jídla či věcí ‚u popelnic‘,“ vysvětluje. „Ledničky, skříně a knihobudky jsou cestou, jak lidem sdílení zjednodušit. Čím to bude snazší, tím spíš můžeme rozšířit přístup ‚proč bych to vyhazoval/a, když to někomu může posloužit‘ mezi více lidí,“ pokračuje a dodává, že tak můžeme předejít vzniku zbytečného odpadu. To, že i mnozí Brňané sdílet skutečně chtějí, ukazují i ohlasy na zprovoznění ledničky.

lednice brno 4

Jak Řádová upozorňuje, smysl ledničky je v záchraně jídla, které by v jiném případě skončilo v odpadcích. „Prosíme, aby potraviny lidé nenakupovali přímo pro ledničku. Smyslem je opravdu především zachránit jídlo, které by se jinak za pár dní vyhodilo,“ zdůrazňuje. „Pokud chce někdo pomáhat tím, že nakoupí jídlo, bude lepší, když si vyhlédne konkrétního člověka ve svém okolí, kterému tak bude pravidelně pomáhat, nebo jej věnuje ve sbírce potravinové banky,“ uzavírá.

Foto: Archiv Veřejné lednice v Brně

Čtěte dále

Sní o novém životě, v táboře je drží nad vodou sport a aktivity. Pomáhají i Češi

Shan pochází z Kábulu. Hlavní město Afghánistánu je bombardováno, dochází zde k vraždám, únosům a dalším násilnostem. Shanova rodina proto na takovém místě již nevidí svoji budoucnost. Nejprve odešel starší bratr a později i Shan začal hledat své místo ve světě. Nyní žije v uzavřených prostorách rozlehlého utečeneckého tábora v Srbsku. Mluví plynně anglicky a učí se srbsky. Jeho snem je vystudovat ekonomii, v Afghánistánu však školy bombardovali a studenty unášeli z přednášek. Poté by si chtěl otevřít kancelář a pomáhat mladým migrantům, jako je on. O svých snech mluví s úsměvem a věří, že se mu splní.


Marie Škardová 22. 6. 2018

HFFest: Family Fest v Malých Karpatech na Slovensku. Nocování v chatkách i kvalitní hudba

Family fest je eko-geek open air festival při Smolencích v lesním prostředí Malých Karpat v rekreačním středisku Záruby – Jahodník. 22. a 23. června se uskuteční už čtvrtý ročník a očekává účast 500-600 lidí. Rodinná atmosféra, kvalitní domácí i zahraniční hudba, přednášky a množství doprovodného programu - to vše k němu už neodmyslitelně patří. Letos se festival hlásí k označení HateFree Fest. 


HateFree Culture 20. 6. 2018

Mučení a tresty smrti. Aktivita tisíců lidí ročně osvobodí stovky nespravedlivě vězněných

Egyptský student Mahmoud Hussein byl v roce 2014 uvězněný za nošení trička s nápisem „Nation Without Torture" (Národ bez mučení). Bez soudu nakonec strávil za mřížemi více než dva roky. Byl propuštěn díky intervenci organizace Amnesty International, která se celosvětově staví za práva nespravedlivě odsouzených a mučených osob a utlačovaných skupin. V roce 2016 se organizaci za pomoci lidí z celého světa povedlo osvobodit více než 650 nespravedlivě a často i násilně vězněných lidí. „Zlepšit jejich situaci nebo dosáhnout úplného osvobození se nám dlouhodobě daří ve 30-40 % případů!” uvádějí na svých stránkách. „Jsem tak vděčný vám, příznivcům Amnesty, kteří jste zahájili kampaň na mou podporu. Naplnilo mě to velkou nadějí a cítil jsem skutečnou podporu, protože i když jsem byl zavřen bez jakéhokoli kontaktu, na hřbitově života, byl jsem stále živý v myšlenkách j ...

„Cítil jsem jen prázdnotu, která bolela,“ říká filmař Janíček

Jeroným Janíček bojuje s úzkostmi. První úzkost v osmnácti letech pro něj byla nečekaným zážitkem. „Myslím, že jsem seděl večer doma v obýváku a povídal si s mámou. Žádné velké emoce v tom nebyly. Najednou jsem ucítil chlad v nohách a rukách, rozbušilo se mi srdce, přidal se tlak na hrudi, motání hlavy a pocení, máma tehdy zavolala záchranku,“ líčí první manifestaci svých obtíží. Než mu ale byla diagnostikována panická porucha, trvalo to ještě řadu let. Dnes umí s nemocí lépe pracovat. „Už se nebojím, že zešílím, nesnažím se nikam utéct, protože není kam, a když přijde strach ze smrti, vím, že je iracionální. Ale hrůza a nepopsatelný děs z udušení, ztráty vědomí a smrti zůstaly.“ Jeroným Janíček si během léčby své nemoci zažil od lékařů trpělivost, profesionalitu, rovný přístup a lidskost, ale výjimečně i antipatie.


Jiří Pa ...