Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Brno má svou veřejnou lednici. Lidé do ní dávají jídlo pro potřebné

 

lednice brno big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

14

ledna
2018

Brno má od začátku týdne svou veřejnou lednici, a to venku přímo v centru města na Římském náměstí. Funguje na jednoduchém principu. Lidé do ní přinášejí čerstvé potraviny, které vědí, že nedokáží spotřebovat a skončily by tak v koši. Jiní, kteří nemají dostatek finančních prostředků, si mohou jídlo vyzvedávat. Lednice, která nese název Sharepoint, však není určena pouze lidem bez domova, jak by se mohlo možná na první pohled zdát. „Zkušenosti odjinud ukazují, že z ledničky si neberou jídlo zdaleka jen lidé bez domova, ale často i maminky, studenti nebo senioři,“ uvádí pro HFC Hana Řádová z neformální skupiny Veřejná lednice v Brně, která její zprovoznění iniciovala. K lednici je připojena také veřejná šatní skříň, která funguje na podobném principu. Lidé do ní mohou odkládat přebytečné oblečení pro potřebné.

Čtyřčlenné skupině studentů Masarykovy univerzity v Brně, kteří neformální skupinu tvoří, se koncept veřejných ledniček líbil už delší dobu. V městech západní Evropy je tento koncept poměrně běžný, osvojily si ho již také některá česká města jako Praha, Plzeň, Ostrava, České Budějovice, Chrudim nebo Pelhřimov. Vyrobit lednici propojenou s veřejným šatníkem jim pomohla organizace People in Safety a elektřinu dodává městská část Brno-střed. O její dobré fungování se starají dobrovolníci, kteří hlídají, aby v ní neležely zkažené potraviny, byla udržována v čistotě a nepořádek nebyl ani v okolí. „Základní principy jsou vypsané na dveřích ledničky i našem Facebooku,“ popisuje Řádová. „Zjednodušeně řečeno odkazují k zodpovědnosti vkládajících i těch, kteří si jídlo budou brát. Věříme, že lidé nebudou do ledničky dávat nic zkaženého, ale zároveň každý si jídlo bere na svou zodpovědnost,“ dodává.

lednice brno 1

Iniciátoři věří, že se kromě veřejnosti podaří do plnění lednice zapojit také přilehlé kavárny nebo restaurace, kterým denně čerstvé jídlo přebývá a může tak končit v odpadcích. „Z obchodů teď díky novému zákonu putuje jídlo především do potravinových bank, které je dále distribuují organizacím jako dětské domovy či azylové domy i jednotlivcům. Nicméně jde především o trvanlivé potraviny,“ uvádí Řádová. „Lidé z komunity freeganů a dumpster diverů potvrzují, že ovoce a zeleniny či mléčných výrobků, a to dokonce i před datem spotřeby, se stále vyhazuje obrovské množství,“ doplňuje.

lednice brno 2

Neúcta k lidské práci i přírodě

Problémem podle Řádové není jen vyhazování jídla z pohledu plýtvání jako takového, ale vidí v něm ještě další aspekt. „Vyhození jídla znamená promarnění zdrojů, které byly vynaloženy na suroviny, výrobu, přepravu. A to jak přírodních zdrojů, tak lidské práce. Vždyť to je přeci velká neúcta k přírodě i lidem, kteří jídlo vyrobili,“ myslí si. „Nejnižší odhad, kolik jídla Češi za rok průměrně vyhodí, je 25 kg na osobu. A to je jen to, co vyhazujeme my v domácnostech, na konci řetězce. K tomu se přidává jídlo vyhozené obchody nebo zemědělci, protože nemá správný tvar či velikost pro prodej. Celkem  je to jen za Čecko přes 800 tisíc tun jídla ročně,“ říká.

lednice brno 3

Češi sdílet chtějí

Podle Řádové dlouhodobý vývoj ukazuje, že Češi chtějí sdílet stále více. „Je zřejmé, že Češi jsou ochotní sdílet. Jídlo a oblečení jsou jen zlomkem toho, co může místo konce na skládce či ve spalovně mít svůj další užitek. Řada Čechů nabízí věci za odvoz přes webové i facebookové stránky, rozšířené je také odložení jídla či věcí ‚u popelnic‘,“ vysvětluje. „Ledničky, skříně a knihobudky jsou cestou, jak lidem sdílení zjednodušit. Čím to bude snazší, tím spíš můžeme rozšířit přístup ‚proč bych to vyhazoval/a, když to někomu může posloužit‘ mezi více lidí,“ pokračuje a dodává, že tak můžeme předejít vzniku zbytečného odpadu. To, že i mnozí Brňané sdílet skutečně chtějí, ukazují i ohlasy na zprovoznění ledničky.

lednice brno 4

Jak Řádová upozorňuje, smysl ledničky je v záchraně jídla, které by v jiném případě skončilo v odpadcích. „Prosíme, aby potraviny lidé nenakupovali přímo pro ledničku. Smyslem je opravdu především zachránit jídlo, které by se jinak za pár dní vyhodilo,“ zdůrazňuje. „Pokud chce někdo pomáhat tím, že nakoupí jídlo, bude lepší, když si vyhlédne konkrétního člověka ve svém okolí, kterému tak bude pravidelně pomáhat, nebo jej věnuje ve sbírce potravinové banky,“ uzavírá.

Foto: Archiv Veřejné lednice v Brně

Čtěte dále

„Češi se starají sami o sebe, zároveň nejsou ignoranti,” říká Ukrajinec žijící v Praze

Viktor Tverdochlibov pochází z Ukrajiny, v Česku žije pět let. Usadil se na pražském Žižkově. Patnáct let prožil na Slovensku, kde studoval žurnalistiku, dnes se věnuje hudbě. Na Ukrajinu, ze které odcházel, vzpomíná dramaticky. „Běžně se střílelo na ulicích. Problémy se totiž mnohdy řešily násilím. Policie v podstatě neexistovala, ona sama byla největší mafií,” říká. Dodává však, že mu při poslední návštěvě došlo, jak moc se změnila a že Charkov, ze kterého pochází, je moderní evropské město. A změnili se podle něj i lidé, zejména kvůli válce. Vnímá je jako semknutější. „Spojilo je to. Nyní jsou k sobě o dost tolerantnější - ať už z pohledu subkultur, tak různých sociálních prostředí. Všichni se snaží vycházet, snaží se být milí. Což byl pro mě nezvyk,” přiznává. Dnes za svůj domov považuje Prahu a zejména „špinavý Žižkov”, jak říká. „ Před pár měsíci jsem se v ...

Čelí výhrůžkám, byl pobodán nožem. Německý starosta nadále začleňuje uprchlíky. A má úspěchy

„Nemůžeme vyřešit všechny problémy milionů uprchlíků ve světě, ale můžeme udělat to nejlepší, co svedeme, pro to, aby se věci zlepšily. Myslím, že jsme to udělali a nesemlelo nás to,” říká Andreas Hollstein, 55letý starosta západoněmeckého městečka Altena, které je dáváno za příklad úspěšné integrace nově příchozích. Obec o 17 tisících obyvatelích totiž od roku 2013 dobrovolně přijala na 450 uprchlíků, které se snaží pomocí inovativních přístupů, a zejména respektu a principu aktivního sousedství, začlenit do společnosti. A má úspěch. Nyní se také obec spolu se starostou stali finalisty prestižní Nansenovy ceny, kterou každoročně uděluje UNHCR.


Lukáš Houdek 19. 9. 2018

„Dnes mi třískli hlavou o zeď.” Systém na odhalení šikany zachytil 2000 zpráv. Používá ho už 1000 škol

Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. „Vím, že se chce zabít,” nebo „Mám o ni strach, hodně se pořezala,” jsou jen příklady ze stovek příběhů. Platforma vytvořená brněnskými teenagery funguje již na více než tisícovce škol po celé České republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika. Funguje jako online schránka důvěry na adrese www.nntb.cz. Nechává tak anonymně promluvit ohrožené děti, jejich spolužáky i rodiče. Po konci loňského školního roku se autoři platformy, která má záštitu MŠMT, rozhodli veškerá nahlášení analyzovat a ukázat, s jakými problémy se děti skrz službu Nenech to být svěřují.


HateFree Culture 18. 9. 2018

„Někteří násilí ze strachu z jinakosti ospravedlňují ochranou křesťanských hodnot. To si odporuje,” říká katolický kněz

Chebský farář Petr Hruška je spoluzakladatelem mobilního hospice, držitelem ocenění za péči o nemocné, běžcem, hráčem geocachingu a prototypem velmi otevřeného katolického kněze. Role církve v dnešní společnosti pro něj spočívá v předávání moudrosti, důrazu na pospolitost, nabízení možnosti někam patřit a ve službě chudým, trpícím a žijícím na okraji společnosti. Proč podle něj některá témata tak dramaticky rozdělují společnost, církve i samotné lidi v jedné církvi? „Jednou z hlubších příčin tohoto rozdělení je, dle mého, strach z jinakosti. Myslím, že tento strach často pramení z neznalosti vlastní identity či z nedostatečného zakořenění v ní,“ líčí farář Hruška. Podle něj je stálou výzvou náboženství vyrovnávat se s fundamentalismem a politickým zneužitím náboženských myšlenek.


Jiří Pasz 18. ...

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.