Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

V Británii je první automat na jídlo a oblečení zdarma pro lidi bez domova

 

action hunger big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

5

ledna
2018

S inovativním přístupem v pomoci lidem bez domova přišla nová britská nezisková organizace Action Hunger, která před Vánoci zprovoznila první automat na jídlo a oblečení zdarma. Ten umístila do nákupního střediska Intu v třísettisícovém Nottinghamu a je lidem žijícím na ulici k dispozici 24 hodin denně. Ti si díky speciální kartě, kterou těm nejpotřebnějším rozdává tamní denní centrum Friari, mohou až třikrát denně vyzvednout  základní potraviny, ovoce, sladkosti, hygienické potřeby nebo oblečení. Většinu sortimentu do automatu věnují obchodní řetězce, ty další jsou pak dokupovány z prostředků získaných ze sbírky a o doplňování se stará síť dobrovolníků. Do konce roku by mělo v Británii najít místo  až 30 automatů, další poputují do zámoří.

První automat má částečně zkušební  charakter, aby v provozu ukázal, zda je schopen základní potřeby lidí bez domova pokrýt, současně je monitorován kamerovým systémem, aby nedocházelo k jeho zneužívání. Kartička každého držitele je naprogramována tak, aby vydala maximálně tři zásilky denně. Podle vyjádření organizace se tak inovátoři snaží omezit případnou závislost na tomto systému. Právě z toho důvodu byl také Huzaifah Khaled za tento nápad některými lidmi kritizován.

action hunger 1

Khaled tento automat vymyslel  během dokončování doktorátu v oblasti práv. Od jedné ze společností vyrábějící výdejní automaty se mu podařilo jeden v hodnotě 10 tisíc liber získat a pro svůj nápad nadchl také zmíněné denní centrum Friari, které aktuálně karty distribuuje mezi své klienty. V první fázi by jich měla vydat sto.

action hunger 5

Podle Khaleda nemá aktivita Action Hunger konkurovat stávajícím programům jiných organizací pracujících s potřebnými. „Action Hunger se nesnaží nahradit ohromné úsilí již existujících charit pro lidi bez domova – snažíme se pracovat ve spolupráci s nimi,“ uvedl pro BBC. „Zatímco jiné organizace mohou nabídnout empatii, lidský kontakt a poradenství, my poskytujeme pouze samoobslužné automaty,“ dodal.

action hunger 3

Organizace nyní hledá partnery pro umístění podobných automatů také do dalších měst. V přípravě je aktuálně podle jejích webových stránek zprovoznění automatu v Manchesteru. Do konce roku by se podle odhadů mělo v různých místech země objevit na 30 automatů. Letos by se měly první automaty objevit také ve Spojených státech - v New Yorku, San Franciscu a Seattlu. Khaled se také snaží domluvit se s vlakovou společností Network Rail, aby automaty mohly být přítomné v nádražních halách, kde se lidé bez domova často zdržují.

action hunger 2

O doplňování automatu se stará síť dobrovolníků a lidí, kteří se zabývají bojem proti plýtvání potravinami. Produkty do prvního automatu darují například supermarkety jako Tesco, Waitrose nebo Sainsbury’s.

action hunger 4

 Podle přední britské organizace Shelter specializující se na pomoc lidem bez domova žije aktuálně v Británii na ulici přes 300 tisíc lidí. Což je srovnatelné číslo, jako počet obyvatel Nottinghamu, kam byl první automat instalován. Počet lidí bez domova podle organizace stále narůstá.

Foto: Facebook a Twitter Action Hunger

Čtěte dále

Český středoškolák vozí seniory na místa, kam se vždy toužili podívat. Pomocí brýlí

Devatenáctiletý Adam Skokan je studentem maturitního ročníku Smíchovské střední průmyslové školy. Kromě studia zvládá řadu aktivit. Díky svým znalostem virtuální reality například pomáhá seniorům. „Pomocí virtuální reality dokážu velmi jednoduše dostat kohokoliv kamkoliv. Konkrétně seniory vozíme po celém světě a ukazujeme jim taková místa, kam se chtěli podívat celý život,” přibližuje pro HFC. Tato mezigenerační setkávání přinášejí mnohé zkušenosti i jemu samotnému. „Co mi přijde obzvláště důležité, je, že jsem se naučil rozpoznat, jak jednat se staršími lidmi. Někdy je třeba se bavit více technicky, někdy lidsky a někdy je i potřeba poznat, že je dobré mlčet,” říká Adam, který je také členem mezinárodních týmů a projektů. Věnuje se tak prosazování práv studentů učňovských oborů na mezinárodní úrovni i organizaci festivalů. Za svoji aktivitu a přínos ...

Její reportáže aktivizují diváky, posílají miliony. „Primární je pro mě dobrá novinařina,” říká Lea Surovcová

Lea Surovcová patří k nejvýraznějším reportérkám České televize, kde se věnuje především sociálním tématům. Vystudovala pedagogiku, učit však vydržela jen krátce. Zaujala ji novinařina a po zpravodajství v televizi Nova se usadila ve veřejnoprávní televizi. Její reportáže často hýbají veřejným děním. Rozpohybovávají jak veřejnost, která se pak mnohdy snaží protagonistům pomoci, tak mívají také za následek nastartování systémových změn. V posledních měsících organizovala po dotočení tematické reportáže sbírku aktovek pro matky samoživitelky žijící v chudobě. Zapadá taková činnost do práce novinářky? Má redaktor zodpovědnost za své respondenty a kde je v pokrývání lidských příběhů hranice hyenismu?

 


 

Lukáš Houdek 16. 10. 2019

„Postoje k uprchlíkům v Evropě jsou stále lepší. Díky zkušenostem,” říká česká vědkyně

„Lidé migranty v porovnání s dobou před deseti lety vnímají více pozitivně a tento trend sledujeme po téměř celé západní Evropě,” říká Lenka Dražanová, vědecká pracovnice Centra pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde se zabývá výzkumy politického chování a postoji Evropanů k migraci. Dodává, že oproti době před deseti lety jsou nálady lepší o 5 až 10 %. Za zlepšením jsou podle ní zkušenosti s uprchlíky a migranty, které lidé v západoevropských zemích běžně potkávají. „Sociologické výzkumy z poslední doby ukazují, že když se společnost stává více rozmanitou, hodnotí to lidé na začátku spíše negativně. Ale třeba za deset nebo patnáct let už to vidí mnohem pozitivněji,” vysvětluje důvody změny.


 

Lukáš Houdek 14. 10. 2019

„Ve škole se mi posmívali. Cesta k sebepřijetí je dlouhá,” říká zdravotní sestra s TC syndromem

Jaký je v Česku život s postižením obličeje? O tom ví mnohé zdravotní sestra Petra Dunajová, která se narodila se vzácným Treacher Collinsovým syndromem. Ten může způsobit nevyvinutí lícních kostí, problémy se zrakem a sluchem, rozštěpy pater či postižení dýchacích cest. „Mnozí lidé si myslí, že je při TCS postižen intelekt, ale to je veliký omyl. Lidé s TCS jsou normálně inteligentní,“ popisuje Dunajová nejčastější mýtus pojící se s jejím hendikepem. Svou odlišnost si začala uvědomovat na základní škole. „Tam se mi posmívali nebo měli nemístné poznámky spolužáci. Na slovní útoky jsem nereagovala, dělala jsem, že je neslyším,“ popisuje první těžké okamžiky a dodává: „Protože v okamžiku, kdy jsem se začala obhajovat, tak útoky zesílily. Někdy mě to strašně mrzelo, snažila jsem se nevšímat si toho, přejít to.“ Dnes se s negativními reakcemi setkává minimálně.