Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

V Británii je první automat na jídlo a oblečení zdarma pro lidi bez domova

 

action hunger big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

5

ledna
2018

S inovativním přístupem v pomoci lidem bez domova přišla nová britská nezisková organizace Action Hunger, která před Vánoci zprovoznila první automat na jídlo a oblečení zdarma. Ten umístila do nákupního střediska Intu v třísettisícovém Nottinghamu a je lidem žijícím na ulici k dispozici 24 hodin denně. Ti si díky speciální kartě, kterou těm nejpotřebnějším rozdává tamní denní centrum Friari, mohou až třikrát denně vyzvednout  základní potraviny, ovoce, sladkosti, hygienické potřeby nebo oblečení. Většinu sortimentu do automatu věnují obchodní řetězce, ty další jsou pak dokupovány z prostředků získaných ze sbírky a o doplňování se stará síť dobrovolníků. Do konce roku by mělo v Británii najít místo  až 30 automatů, další poputují do zámoří.

První automat má částečně zkušební  charakter, aby v provozu ukázal, zda je schopen základní potřeby lidí bez domova pokrýt, současně je monitorován kamerovým systémem, aby nedocházelo k jeho zneužívání. Kartička každého držitele je naprogramována tak, aby vydala maximálně tři zásilky denně. Podle vyjádření organizace se tak inovátoři snaží omezit případnou závislost na tomto systému. Právě z toho důvodu byl také Huzaifah Khaled za tento nápad některými lidmi kritizován.

action hunger 1

Khaled tento automat vymyslel  během dokončování doktorátu v oblasti práv. Od jedné ze společností vyrábějící výdejní automaty se mu podařilo jeden v hodnotě 10 tisíc liber získat a pro svůj nápad nadchl také zmíněné denní centrum Friari, které aktuálně karty distribuuje mezi své klienty. V první fázi by jich měla vydat sto.

action hunger 5

Podle Khaleda nemá aktivita Action Hunger konkurovat stávajícím programům jiných organizací pracujících s potřebnými. „Action Hunger se nesnaží nahradit ohromné úsilí již existujících charit pro lidi bez domova – snažíme se pracovat ve spolupráci s nimi,“ uvedl pro BBC. „Zatímco jiné organizace mohou nabídnout empatii, lidský kontakt a poradenství, my poskytujeme pouze samoobslužné automaty,“ dodal.

action hunger 3

Organizace nyní hledá partnery pro umístění podobných automatů také do dalších měst. V přípravě je aktuálně podle jejích webových stránek zprovoznění automatu v Manchesteru. Do konce roku by se podle odhadů mělo v různých místech země objevit na 30 automatů. Letos by se měly první automaty objevit také ve Spojených státech - v New Yorku, San Franciscu a Seattlu. Khaled se také snaží domluvit se s vlakovou společností Network Rail, aby automaty mohly být přítomné v nádražních halách, kde se lidé bez domova často zdržují.

action hunger 2

O doplňování automatu se stará síť dobrovolníků a lidí, kteří se zabývají bojem proti plýtvání potravinami. Produkty do prvního automatu darují například supermarkety jako Tesco, Waitrose nebo Sainsbury’s.

action hunger 4

 Podle přední britské organizace Shelter specializující se na pomoc lidem bez domova žije aktuálně v Británii na ulici přes 300 tisíc lidí. Což je srovnatelné číslo, jako počet obyvatel Nottinghamu, kam byl první automat instalován. Počet lidí bez domova podle organizace stále narůstá.

Foto: Facebook a Twitter Action Hunger

Čtěte dále

„Když je někdo na vozíku, neznamená to, že své tělo nepoužívá,“ říká tanečnice

„Svá těla nepoužíváme jen tehdy, když jsme mrtví. Tělo dýchá, srdce rozlévá do organismu krev, která pulzuje celým člověkem,“ říká šéfka taneční skupiny pro lidi s hendikepem Proty Boty Kateřina Hanzlíková a dodává: „Když je někdo na vozíku, neznamená to, že své tělo nepoužívá. Používá ho stále, jen třeba trošku jinak než my chodící.“ Taneční skupina funguje už téměř dvacet let, střídají se v ní různí tanečníci i tanečnice a svá představení zaměřuje na témata, jako je třeba svoboda vs. hendikep. Kdo jsou a jaké mají příběhy? „Dáša byla ve skupině pět let, od narození má nemoc, kterou překládáme jako lámavost kostí,“ vypráví Kateřina.

Jiří Pasz 3. 6. 2020

„Neděláme to schválně," říká dívka žijící s hraniční poruchou osobnosti

První roky dětství strávila dvacetiletá Ari v kojeneckém ústavu. Poté potkala svoji pěstounku, u které až do dospělosti vyrůstala. Život bez rodiny v raném dětství v ní však zanechal pocity nejistoty a osamělosti, se kterými se potýká dodnes. „Je to vidět v přístupu k životu. Nikomu nevěřím a nedokážu si vytvořit pocit rodiny a bezpečí. Je to osamělý život a svět ti může víc ublížit, protože nemáš důvěru k ničemu,” popisuje Ari. V dospívání jí byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti, která dle jejích slov ovlivňuje celý život.

Marie Škardová 2. 6. 2020

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.