Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

V Británii je první automat na jídlo a oblečení zdarma pro lidi bez domova

 

action hunger big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

5

ledna
2018

S inovativním přístupem v pomoci lidem bez domova přišla nová britská nezisková organizace Action Hunger, která před Vánoci zprovoznila první automat na jídlo a oblečení zdarma. Ten umístila do nákupního střediska Intu v třísettisícovém Nottinghamu a je lidem žijícím na ulici k dispozici 24 hodin denně. Ti si díky speciální kartě, kterou těm nejpotřebnějším rozdává tamní denní centrum Friari, mohou až třikrát denně vyzvednout  základní potraviny, ovoce, sladkosti, hygienické potřeby nebo oblečení. Většinu sortimentu do automatu věnují obchodní řetězce, ty další jsou pak dokupovány z prostředků získaných ze sbírky a o doplňování se stará síť dobrovolníků. Do konce roku by mělo v Británii najít místo  až 30 automatů, další poputují do zámoří.

První automat má částečně zkušební  charakter, aby v provozu ukázal, zda je schopen základní potřeby lidí bez domova pokrýt, současně je monitorován kamerovým systémem, aby nedocházelo k jeho zneužívání. Kartička každého držitele je naprogramována tak, aby vydala maximálně tři zásilky denně. Podle vyjádření organizace se tak inovátoři snaží omezit případnou závislost na tomto systému. Právě z toho důvodu byl také Huzaifah Khaled za tento nápad některými lidmi kritizován.

action hunger 1

Khaled tento automat vymyslel  během dokončování doktorátu v oblasti práv. Od jedné ze společností vyrábějící výdejní automaty se mu podařilo jeden v hodnotě 10 tisíc liber získat a pro svůj nápad nadchl také zmíněné denní centrum Friari, které aktuálně karty distribuuje mezi své klienty. V první fázi by jich měla vydat sto.

action hunger 5

Podle Khaleda nemá aktivita Action Hunger konkurovat stávajícím programům jiných organizací pracujících s potřebnými. „Action Hunger se nesnaží nahradit ohromné úsilí již existujících charit pro lidi bez domova – snažíme se pracovat ve spolupráci s nimi,“ uvedl pro BBC. „Zatímco jiné organizace mohou nabídnout empatii, lidský kontakt a poradenství, my poskytujeme pouze samoobslužné automaty,“ dodal.

action hunger 3

Organizace nyní hledá partnery pro umístění podobných automatů také do dalších měst. V přípravě je aktuálně podle jejích webových stránek zprovoznění automatu v Manchesteru. Do konce roku by se podle odhadů mělo v různých místech země objevit na 30 automatů. Letos by se měly první automaty objevit také ve Spojených státech - v New Yorku, San Franciscu a Seattlu. Khaled se také snaží domluvit se s vlakovou společností Network Rail, aby automaty mohly být přítomné v nádražních halách, kde se lidé bez domova často zdržují.

action hunger 2

O doplňování automatu se stará síť dobrovolníků a lidí, kteří se zabývají bojem proti plýtvání potravinami. Produkty do prvního automatu darují například supermarkety jako Tesco, Waitrose nebo Sainsbury’s.

action hunger 4

 Podle přední britské organizace Shelter specializující se na pomoc lidem bez domova žije aktuálně v Británii na ulici přes 300 tisíc lidí. Což je srovnatelné číslo, jako počet obyvatel Nottinghamu, kam byl první automat instalován. Počet lidí bez domova podle organizace stále narůstá.

Foto: Facebook a Twitter Action Hunger

Čtěte dále

Zažil šikanu učitelů i útoky neonacistů. Dnes je úspěšným moderátorem. Rodina ho zavrhla kvůli orientaci

„Dělám si ze sebe srandu, že kdyby žil Hitler, byl bych první v plynu,” směje se Gerhard Hadi. „Jako Rom, žid a gay to myslím stačí,” vysvětluje. Pětatřicetiletý rodák z Košic se totiž narodil do židovsko-romské vzdělané rodiny. Vyrůstal v době, kdy v regionu vzkvétala neonacistická hnutí, a to se promítlo i do života jeho rodiny. Sám Gerhard byl jako školák opakovaně napaden neonacisty. Rodina proto ze strachu odjela do Německa, kde požádala o azyl. Stesk po domově a příbuzných ji však o pár let později přivedl zpět. Na základní škole na Slovensku pak pro svůj romský původ čelil šikaně. Ne však jen ze strany spolužáků, ale zejména učitelů. Nejhorší to podle něj bylo na němčině, kde učitelka směrem k němu při jedné hře opakovaně říkávala: Ich bin schmutzig (Jsem špinavý). „Nechápal jsem to. Chodil jsem domů s pláčem,” popisuje. 


...

V Amsterdamu vznikl pop-up hotel s restaurací provozovaný uprchlíky. Pomáhá jim s novými začátky

Získat po příchodu do nové země potřebné zkušenosti, pracovní trénink, jazykové dovednosti i velmi cenné sociální vazby. To jsou cíle unikátního projektu v nizozemské metropoli, kde vloni vznikl pop-up hotel s restaurací provozovaný uprchlíky ve spolupráci s místními sociálními pracovníky. Hotel s restaurací dočasně otevřel vloni, a to v poměrně nezvyklém místě - v bývalé věznici na jihu Amsterdamu. A provozovatelé právě na této skutečnosti postavili propagaci. „Nechte se pohodlně zamknout v Amsterdamu,” zní jeden ze sloganů. Hotel nesl název Movement Hotel. Pozornější čtenář si všimne minulého času - hotel totiž před pár týdny zavřel. Brzy dojde k demolici vězeňských věží, aby uvolnily cestu výstavbě nových bytů. Restaurace v bývalé vězeňské prádelně však zatím funguje dál a podobně jako i dříve hotel nemá problém s nedostatkem zákazníků. „Hosté hotel milovali, protože byl jiný,” vy ...

„Není tu bezpečno a chybí školy. Se změnou pomáhá český slabikář,” říká středoafrická učitelka

Irène Célestine Ngono je koordinátorka vesnických škol v regionu Baoro ve Středoafrické republice (SAR), která je v současnosti považována za druhou nejméně rozvinutou zemi světa. Jak vypadá život v takzvaném zhrouceném státě? „V běžném životě se zhroucený stát projevuje například špatným stavem silnic. Nyní, v období dešťů, je naprosto žalostný a jakékoliv cestování je velice nebezpečné,“ říká Irène a dodává, že prioritou by měla být hlavně bezpečnost. „V zemi není bezpečno. Jeden den dojde ke krveprolití tady, druhý den tamhle a tak pořád dokola. Obyvatelstvo je vystavené naprosté nejistotě.“ Zvlášť velkou výzvou je v SAR i vzdělávání, se kterým pomáhají i Češi z organizace SIRIRI. I dnes tu jsou některé školy prosté chýše z bambusu nebo slámy, některé učitele trápí hlad. „Učitelé jsou špatně placení,“ tvrdí Irène a vysvětluje, proč je to problém: „Učitel o sebe musí d ...

„Neposmívejte se nám,” apeluje 14letá nedoslýchavá dívka. Chce se stát psycholožkou

Čtrnáctiletá Anička Poláková se narodila jako nedoslýchavá. Lékařům se na to podařilo přijít až později a Anička dostala naslouchadlo, když jí byly čtyři roky. Do školy, kde si našla řadu kamarádů, se nemohla dočkat. Některé děti se jí ale kvůli jejímu hendikepu posmívaly. S posměšky a nepochopením se setkává i dnes. „Je to pro nás těžký a fakt se snažíme. Neposmívejte se nám, protože za to nemůžeme a můžeme být kvůli tomu hodně smutní,” říká. „Neslyšící se nemají za co stydět, protože jsme stejně chytří a šikovní jako ostatní,” dodává. Hodně se věnuje gymnastice a atletice, ráda by se věnovala cheerleadingu. V dospělosti by se ráda stala psycholožkou, která by pomáhala dětem s postižením.


Bára Schneiderová 10. 10. 2018

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.