Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

V Británii je první automat na jídlo a oblečení zdarma pro lidi bez domova

 

action hunger big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

5

ledna
2018

S inovativním přístupem v pomoci lidem bez domova přišla nová britská nezisková organizace Action Hunger, která před Vánoci zprovoznila první automat na jídlo a oblečení zdarma. Ten umístila do nákupního střediska Intu v třísettisícovém Nottinghamu a je lidem žijícím na ulici k dispozici 24 hodin denně. Ti si díky speciální kartě, kterou těm nejpotřebnějším rozdává tamní denní centrum Friari, mohou až třikrát denně vyzvednout  základní potraviny, ovoce, sladkosti, hygienické potřeby nebo oblečení. Většinu sortimentu do automatu věnují obchodní řetězce, ty další jsou pak dokupovány z prostředků získaných ze sbírky a o doplňování se stará síť dobrovolníků. Do konce roku by mělo v Británii najít místo  až 30 automatů, další poputují do zámoří.

První automat má částečně zkušební  charakter, aby v provozu ukázal, zda je schopen základní potřeby lidí bez domova pokrýt, současně je monitorován kamerovým systémem, aby nedocházelo k jeho zneužívání. Kartička každého držitele je naprogramována tak, aby vydala maximálně tři zásilky denně. Podle vyjádření organizace se tak inovátoři snaží omezit případnou závislost na tomto systému. Právě z toho důvodu byl také Huzaifah Khaled za tento nápad některými lidmi kritizován.

action hunger 1

Khaled tento automat vymyslel  během dokončování doktorátu v oblasti práv. Od jedné ze společností vyrábějící výdejní automaty se mu podařilo jeden v hodnotě 10 tisíc liber získat a pro svůj nápad nadchl také zmíněné denní centrum Friari, které aktuálně karty distribuuje mezi své klienty. V první fázi by jich měla vydat sto.

action hunger 5

Podle Khaleda nemá aktivita Action Hunger konkurovat stávajícím programům jiných organizací pracujících s potřebnými. „Action Hunger se nesnaží nahradit ohromné úsilí již existujících charit pro lidi bez domova – snažíme se pracovat ve spolupráci s nimi,“ uvedl pro BBC. „Zatímco jiné organizace mohou nabídnout empatii, lidský kontakt a poradenství, my poskytujeme pouze samoobslužné automaty,“ dodal.

action hunger 3

Organizace nyní hledá partnery pro umístění podobných automatů také do dalších měst. V přípravě je aktuálně podle jejích webových stránek zprovoznění automatu v Manchesteru. Do konce roku by se podle odhadů mělo v různých místech země objevit na 30 automatů. Letos by se měly první automaty objevit také ve Spojených státech - v New Yorku, San Franciscu a Seattlu. Khaled se také snaží domluvit se s vlakovou společností Network Rail, aby automaty mohly být přítomné v nádražních halách, kde se lidé bez domova často zdržují.

action hunger 2

O doplňování automatu se stará síť dobrovolníků a lidí, kteří se zabývají bojem proti plýtvání potravinami. Produkty do prvního automatu darují například supermarkety jako Tesco, Waitrose nebo Sainsbury’s.

action hunger 4

 Podle přední britské organizace Shelter specializující se na pomoc lidem bez domova žije aktuálně v Británii na ulici přes 300 tisíc lidí. Což je srovnatelné číslo, jako počet obyvatel Nottinghamu, kam byl první automat instalován. Počet lidí bez domova podle organizace stále narůstá.

Foto: Facebook a Twitter Action Hunger

Čtěte dále

„Má orientace v rozporu s vírou není,” říká gay, který konvertuje k judaismu. Svou cestu sdílí na FB

„Myslím, že základ víry obsahuje určité hodnoty. To, co je v písmu psáno, je současně otiskem konkrétní doby. Kdo říká, že ho bere doslova, měl by doma dalších pět žen, za nevěru by je ukamenoval, měl by otroky, které by mohl beztrestně zabít. Jestli bylo takhle tehdy pohlíženo na homosexualitu, neznamená to, že to tak má být i dnes,” říká pětatřicetiletý Čech, který se před několika lety rozhodl pro konverzi k židovské víře ještě pod jménem Jiří Korytář. V souvislosti s procesem konverze přijal také nové jméno David Peres. „Zjistil jsem, že to je něco, co mě v dnešním materiálním světě naplňuje. Proces, jak jsem se k víře dostal, je pro mě složité popsat. Protože jsem v ní dnes už ukotvený a cítím se v ní dobře,” vysvětluje své pohnutky a dodává, že pochází z ateistické rodiny. 


 

Lukáš Houdek 12

Za protest proti zahalování odsouzeny k 16 letům vězení. Dopisy lidí ze světa pomáhají nespravedlivě odsouzeným

Čtyřiadvacetiletá herečka Yasaman Aryani z Íránu uspořádala na letošní Mezinárodní den žen protest proti povinnému zahalování. V teheránském metru si ona, její matka a další ženy sundaly šátky, rozdávaly bílé květiny a mluvily s cestujícími o svobodě. Video z protestu sklidilo na internetu velký ohlas. O měsíc později byly Yasaman a její matka zatčeny, vyslýchány a odsouzeny na šestnáct let vězení za propagandu proti systému, zločiny proti národní bezpečnosti a podněcování a napomáhání ke korupci a prostituci propagováním odhalování. Proces je součástí tvrdých represí vůči aktivistům, kteří se zasazují o zrušení zákonů o nuceném zahalování. V Den lidských práv 10. prosince odstartuje další ročník mezinárodní lidskoprávní akce hnutí Amnesty International, Maraton psaní dopisů. Jedním z letošních cílů akce je i okamžité propuštění Yasaman Aryani a její matky.

...

„Naši umělci byli často hospitalizováni i žili na ulici. Ateliér nabízí bezpečné prostředí,” říká Kouwen

Je malování prospěšné duševnímu zdraví? Otto Kouwen z Ateliéru radostné tvorby si myslí, že automatické to není. „Spousta slavných malířů trpěla depresí, Michelangelo měl asi bipolární poruchu, hodně z nich spáchalo sebevraždu.“ Propojení tvorby a šílenství je častý námět knih a filmů, jak je to ale ve skutečnosti? „Výskyt duševních nemocí je mezi umělci a mezi kreativními lidmi všeobecně vyšší než v běžné populaci. Kreativita znamená schopnost mít neobvyklé asociace, vidět věci z nového úhlu pohledu, věřit ve vlastní pojetí skutečnosti a nepodlehnout konformismu. Neexistuje jasná hranice, kdy to je ještě „umění“ a kdy už je to „šílenství“. Takové šílenství může být pro umělce velmi náročné, ale bez něho by se kultura a společnost nehnuly,“ říká Otto. Česká společnost má podle něj stále předsudky. „Příkladem je nedávná kauza ve Svitávce, kde místní odmítli stavbu ...

V Egyptě zažil mučení a elektrošoky. Absolvoval nebezpečný útěk přes poušť, azyl našel v Česku

Kareem Taha pochází z Káhiry, kde také studoval práva na univerzitě. Vystudoval bakalářský program obchodní administrativy, pokračoval pak magisterským studiem. Dokončit studium mu však nebylo umožněno. Stal se terčem represe státu vůči aktivistům kritizujícím poměry ve společnosti. Živil se jako podnikatel a spolupracoval s mnoha neziskovými organizacemi. Aktivně se účastnil revoluce a v aktivismu pokračoval za všech režimů, které se v Egyptě vystřídaly. Několikrát byl uvězněn, během internace zažil mučení včetně elektrošoků do mozku i těla. Po dalším z rozsudků, které ho měly do věznice vrátit, se rozhodl pro dramatický útěk ze země. Podle jeho slov v něm sehrála důležitou roli právě Česká republika, která mu následně udělila doživotní azyl. Nyní pracuje jako výkonný ředitel organizace Egyptian Front for Human Rights, která sídlí v Brně. V Česku se oženil a má ročního syna Alexe.


...
 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.