Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

V Aranžérii váží kytice lidé s epilepsií. Bojují proti své stigmatizaci

 

aranzerie big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

9
října
2017

„Epilepsie se u mě projevuje silnými bolestmi hlavy a nesoustředěností. Léta jsem si připadala jako hypochondr – nemám záchvaty, nic není vidět, tak si asi něco namlouvám,“ popisuje své stavy Majda, jedna z pracovnic pražské Aranžérie. „Setkání s odborníky ze Společnosti „E“ a s holkama tady mi zodpovědělo spoustu otázek. Měním se a mám práci, ve které je mi hezky,“ dodává. Aranžérie není klasickým květinářstvím, ale sociálním podnikem, jenž dává pracovní příležitosti lidem potýkajícím se s epilepsií. Ti si kvůli svému zdravotními stavu často hledají práci jen velmi těžce. Vedle aranžování květin pořádá workshopy pro veřejnost, při kterých vedle učení lidí vázat květiny seznamuje s obtížemi, se kterými se lidé s tímto onemocněním setkávají. Snaží se tak toto téma otevírat a bojovat proti stigmatizaci.

aranzerie 2

Aranžérii provozuje nezisková organizace Společnost „E“, která pomáhá lidem s epilepsií a jejich blízkým už pětadvacet let. Poskytuje jim poradenství a s ním související fakultativní a aktivizační činnost. Mimo to se snaží společnost o tomto onemocnění informovat a bojovat proti stigmatizaci lidí, kteří se s ním potýkají. Na nedostatek informací narazila sama Martina Havlová, současná vedoucí Aranžérie. „O společnosti „E“ jsem se dozvěděla z měsíčníku Aura, který mi z ordinace lékaře přinesla maminka. Uvítala jsem zkušenosti ostatních, co mají také děti nebo blízké trpící epilepsií,“ říká pro Srdcerváče. „V ordinacích se totiž často v rychlosti dozvíte fakta a medikaci, ale na všechno ostatní přicházíte za pochodu. A sami narazíte na různá tabu a strach, protože o epilepsii se zkrátka nemluví,“ popisuje.

aranzerie 1

Právě Martina Havlová se do aktivit organizace zapojila v roce 2005, kde se po nějaké době začala podílet také na klubových aktivitách, v jejichž rámci učila klienty vyrobit si vlastní květinové dekorace. Ti se postupem času stále zdokonalovali, a tak začal tento kroužek připravovat květiny jako poděkování sponzorům. „Aranžérie jako sociální firma tak v roce 2011 postupně vznikala hlavně z našeho nadšení a velké spokojenosti těch, pro které jsme dekorace vytvářely a kteří nám za výrobky chtěli zaplatit,“ vzpomíná Havlová. „Nešlo o nic cíleného nebo promyšleného,“ doplňuje.

aranzerie 4

Kdo co zvládne

Původně chtěla dát Aranžérie příležitost všem klientům Společnosti „E“, což se velmi záhy ukázalo jako nereálné, protože pro vázání květin je zapotřebí jistá dávka kreativity, kterou každý člověk neoplývá. Je také zapotřebí stihnout určité množství objednávek denně. Proto dnes chodí denně pomáhat Martině Havlové a další koordinátorce čtveřice žen. Další čtyři spolupracovnice s těžší formou epilepsie pak docházejí jednou týdně a vyrábějí v klidnějším tempu drobné dekorace a dárky. Tým pak doplňují další dva lidé v kanceláři.

aranzerie 6

To, že má práce s květinami zklidňující vliv, potvrzuje keramička a jedna ze zaměstnankyň Majda Dejlová. „Epilepsie se u mě projevuje silnými bolestmi hlavy a nesoustředěností. Léta jsem si připadala jako hypochondr – nemám záchvaty, nic není vidět, tak si asi něco namlouvám. Také jsem měla za to, že jsem se po dětech z epilepsie vyléčila,“ vypráví. „Setkání s odborníky ze Společnosti „E“ a s holkami tady mi zodpovědělo spoustu otázek. Měním se a mám práci, ve které je mi hezky,“ pokračuje a dodává, že koordinátorky Martina s Marcelou umějí vést lidi, citlivě zadávat úkoly i odhadnout, kdo co zvládne.

Podnik se zaměřuje na široký sortiment výrobků spojených s květinami – například svatební květiny a dekorace. Vytváří ale také výzdoby pro kongresy, na předávání cen, nebo zboží do stánků. Nejhektičtějším obdobím pak jsou Vánoce, letní měsíce z důvodu svateb a Dušičky. Ve dnech největšího náporu pak docházejí pomáhat dobrovolníci.

aranzerie 5

Poprvé veřejně

Aranžérie se však nevěnuje jen vázání květin a výrobě dekorací. Pořádá také workshopy pro veřejnost nebo zaměstnance různých firem, kde se vedle lektorování vázání květin věnuje také osvětě. Pro zaměstnance je takový kontakt s lidmi velmi důležitý, protože často poprvé mluví veřejně o své nemoci a u toho ukazují, že to není to jediné, co je identifikuje. Uvědomují si, že něco specifického umí. „Hodně nových zákazníků k nám přichází na základě referencí. Těší nás, že jsme vnímáni jako profesionální floristická dílna. To, že tu pracují lidé s epilepsií, je k tomu přidaná hodnota, která mi osobně dává velký smysl,“ uzavírá Havlová.

aranzerie 3

Článek vznikl ve spolupráci s kampaní Srdcerváči.

Foto: FB Aranžérie

Čtěte dále

Australský gay imám plánuje otevřít inkluzivní mešitu. Bude útočištěm LGBT lidí

Ještě před pár lety patřil k uznávaným imámům, jelikož provázel při obřadech v Melbourne v jedné z největších mešit v Austrálii. Respekt si vysloužil také za to, že byl háfizem, tedy člověkem, který se naučil korán zpaměti. To vše přišlo téměř vniveč v roce 2010, kdy se přihlásil ke své sexuální orientaci. Byl vyloučen  z náboženské obce a v mešitách už kázat nesmí. Naopak čelí výhrůžkám smrti, jelikož se z něj stal hlasitý bojovník za práva LGBT muslimů. Těm poskytuje duchovní podporu, občas i útočiště ve svém jednopokojovém bytě. Nyní si vyhlédl v centru města dům, který by za pomoci filantropů rád proměnil  v první LGBT friendly mešitu v zemi spojenou s azylovým domem pro ty, kteří po svém coming outu prchají od svých rodin.


Lukáš Houdek 19. 1. 2018

V Ostravě otevřela ordinace pro chudé a lidi bez domova

Pro lidi bez domova může být z nejrůznějších důvodů složité získat zdravotní pomoc. Jejich zdravotní stav je přitom často vzhledem k životní situaci horší než ve většinové populaci. Stále častěji se také stávají oběťmi psychického a fyzického násilí a sexuálních útoků. „Zejména při terénní práci vidíme fakt, že bezdomovectví je problém sociálně-zdravotní. Většina bezdomovců na ulici má zdravotní problémy. Buď se stali bezdomovci kvůli zdravotnímu handicapu, nebo vlivem života na ulici došlo k nevratnému poškození zdraví,” říká Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy. V prvním týdnu letošního roku proto otevřela Armáda spásy ordinaci praktického lékaře pro chudé v Ostravě. Jejím cílem je efektivně řešit problematiku bezdomovectví v rámci komplexního přístupu.


Marie Škardová 18. ...

Český bankéř chtěl poznat realitu, Vánoce strávil mezi uprchlíky v Řecku. „Jsou jako my,“ říká

Třiačtyřicetiletý Martin Bonhard je relativně vysoce postavený bankéř žijící v Praze. Vyrostl v Rakousku a Německu jako dítě emigrantů, kteří odešli z Československa v roce 1968. Protože ho znepokojovala podoba zdejší společenské diskuse o tématu migrace a uprchlíků, a chtěl sám zjistit, jak je to ve skutečnosti, odhodlal se k netradičnímu kroku. Rozhodl se Vánoce a přelom roku strávit v jednom z uprchlických táborů v Řecku. K čemu došel? Jak práce dobrovolníka probíhá? A jaký příběh ho zasáhl nejvíce?


Lukáš Houdek 17. 1. 2018

Zaměstnávání cizinců v Česku: Porušování zákona a vykořisťování

Sedmašedesátiletý pan Tstvetan dojížděl do České republiky za prací od devadesátých let. Během let pracoval v různých agenturách. V dubnu 2017 utrpěl zlomeninu nohy. Od té doby je v pracovní neschopnosti. Agentura, u které byl zaměstnán, s ním poté přerušila kontakt a neplnila dorovnání náhrady ze ztráty na výdělku po celou dobu pracovní neschopnosti. Bydlel na ubytovně a po úraze žil pouze z nemocenských dávek. Po vleklých komplikacích, kdy se vlastními silami i prostřednictvím právníka snažil vymáhat ušlé peníze od agentury, mu došly úspory a skončil na ulici. Poté se ho ujali terénní pracovníci Diakonie ČCE. Jeho případ, který ukazuje na problematiku cizinců na českém trhu práce, není dodnes dořešený. S jakými formami znevýhodňování se zahraniční pracovníci setkávají a jaká řešení navrhují organizace, které řeší problematiku v praxi?