Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Knihovna FF UK pomůže s obnovou univerzitní knihovny v Mosulu. Zapojte se i vy!

 

mosul ffuk big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

7
října
2017

Mosulské knihovny byly donedávna domovem tisíců vzácných knih a rukopisů. Během bojů s tzv. Islámským státem však byla zničena a spálena také většina střežených publikací. Mezi vypálenými byla také tamní Ústřední univerzitní knihovna. Před časem se do její obnovy pustil člověk vystupující pod pseudonymem Mosul Eye, známý také jako „poslední mosulský knihovník“. Ten vyhlásil mezinárodní sbírku knih, které by pomohly toto důležité centrum vědění obnovit (psali jsme ZDE). Do obnovy univerzitní knihovny se nyní zapojí také Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ta se však rozhodla zvolit jiný způsob pomoci. „Přestože knižní sbírku považuji za dobrý čin a významné gesto, naše knihovna se rozhodla jít cestou finanční sbírky, která podle množství vybraných peněz umožní mosulské knihovně pořízení základního vybavení, a tím jí umožní začít poskytovat základní služby, které vysokoškolská knihovna obvykle poskytuje,“ uvádí pro HFC ředitelka knihovny Klára Rösslerová. Nabídnutá pomoc dojala také prezidenta univerzity Akrama Husseina Albada, zejména proto, že ji vnímá jako projev profesní sounáležitosti. Sbírka je určena jak studentům fakulty a akademické obci, tak široké veřejnosti. „Pokud by každý na FF UK daroval 10 Kč, vybereme sto tisíc,“ dodává Rösslerová. 

mosul ffuk 2

Podle informací od blogera Mosul Eye poslali lidé z celé světa do Mosulu už tisíce knih v desítkách rozličných jazycích. Lidé tak spontánně reagují na jeho výzvu, aby sami se znovuotevřením knihovny pomohli. Knihovna FF UK v Praze však nabídla Mosulské univerzitě jinou formu pomoci. Její ředitelka Klára Rösslerová považuje za efektivnější vybudování kapacit, ve kterých by se mohly knihy uchovávat a odborně zpracovávat. „Předpokladem pro jakýkoliv knižní dar je existence knihovny, respektive místa pro uložení knih, možnost jejich zpracování tak, aby mohly být poskytnuty čtenáři, a existence zázemí pro poskytnutí služby, tedy výpůjčního místa,“ vysvětluje. „Zároveň mluvíme o vysokoškolské knihovně, tedy odborné knihovně, která svůj fond buduje v souladu s výukou a výzkumem, který na dané univerzitě probíhá. Nepovažuji tedy za smysluplné posílat jakékoliv knihy, ať už vyřazené nebo nakoupené, bez jakékoliv koordinace,“ pokračuje a dodává, že by za smysluplnější považovala zaslání knih dle seznamu těch požadovaných. „Přesto knižní sbírku považuji za dobrý čin a významné gesto,“ zdůrazňuje.

Pro koordinaci pomoci univerzitě v místě spojila Knihovna FF UK své síly s organizací Člověk v tísni, která přímo ve městě působí. „Mezi jejími místními zaměstnanci jsou dokonce i bývalí studenti mosulské univerzity, kteří pravidelně služeb knihovny při svém studiu využívali,“ zmiňuje Rösslerová. Organizace bude také tou, kdo vybrané finanční prostředky z Česka předá vedení mosulské univerzity. Ta si pak sama určí, na co konkrétně bude chtít peníze využít. „Přesný účel bude samozřejmě záviset na aktuálních potřebách a také na tom, jakou částku se podaří sbírkou vybrat,“ vysvětluje.

mosul ffuk 3

Knihovna versus nemocnice

Mnozí by mohli namítat, že aktuálně může být důležitější využít finanční prostředky na záchranu životů nebo pomoc těm nejpotřebnějším. „Já nejsem lékař nebo sestra, ale knihovnice, snažím se tedy pomoci v oblasti, která mi je blízká a které rozumím,“ popisuje svou motivaci ředitelka Knihovny FF UK. „Přestože je humanitární pomoc základem, lidé se časem začnou vracet k běžnému životu. Měli by mít možnost mimo jiné i studovat,“ pokračuje a dodává, že také lékaři, kteří zachraňují lidské životy, se jako lékaři nerodí, ale musí vystudovat. „Pro to ale potřebují fungující univerzitu a knihovnu. Právě kvalitní vzdělání je jedním z důležitých předpokladů pro zajištění stability a rozvoje v regionu, který v posledních letech bohužel není příliš bezpečným místem pro život,“ říká.

Pomoci může každý

Přestože sbírku pořádá Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je určena jak studentům a profesionálům z jiných fakult a vysokých škol, tak široké veřejnosti. Darovat finanční obnos jakékoliv výše je možné do 31. prosince 2017 buď kartou přes internet (z možností vyberte Pomozme knihovně v Mosulu), převodem na účet číslo 51945194/0300, nebo v hotovosti na několika pražských místech (jejich přehled ZDE). „Pomohou i zdánlivě malé částky, vděční budeme i za 10 Kč,“ říká Klára Rösslerová.

Ti, kteří by rádi knihovně v Mosulu pomohli, ale nemohou si projekt dovolit podpořit finančně, mohou pomoci například šířením informací o sbírce nebo samotné knihovně. „Pomocí je i sdílení informace o spuštění sbírky, tedy sdílení příspěvků uveřejněných na Facebooku, jejich lajkování,“ zmiňuje ředitelka pražské knihovny. „Je důležité dostat informace k těm, kdo se se sbírkou ztotožňují, prostředky mají a pomoci chtějí. Aby věděli, jak a kde mohou přispět,“ dodává.

mosul ffuk 1

Doprovodné akce

Organizátoři chystají vedle samotného sběru peněz bohatý doprovodný program, který návštěvníkům rozšíří obzory a současně pomůže sbírku zpropagovat. Studenti fakulty připravují pravidelné promítání tematických filmů, spontánně se hlásí také studenti, kteří by rádi zorganizovali benefiční koncerty nebo další akce.

Vyvrcholením má být Den pro Mosul , během něhož bude ke zhlédnutí výstava Ohrožená architektura města Mosulu z dílny Akademie věd a Orientálního ústavu AVČR. Expozice mapuje pozůstatky zničených staveb v tomto iráckém městě. Celodenní akce připadající na 2. listopadu nabídne přednášky a panelovou diskuzi, ke zhlédnutí budou také videoprojekce autentických materiálů z Mosulu. „Knihovníci a studenti akci navíc podpoří dobročinným pečením a pletením,“ doplňuje Rösslerová. Program večer zakončí koncert.

Aktuální informace o sbírce a chystaném doprovodném programu najdete na webu projektu a FB Pomozme knihovně.

Foto: Člověk v tísni

Čtěte dále

„Matka lvice” přemohla muže znásilňující dceru, jednoho zabila. Soud ji nyní osvobodil

Nokubongu Qampi z Jihoafrické republiky začali lidé přezdívat „matka lvice” poté, co zabila jednoho ze tří mužů, kteří znásilňovali její dceru, a ostatní zranila. Byla obviněná z vraždy, ale později byla všechna obvinění stažena. Její příběh přinesla televizní stanice BBC.


Nina Djukanovićová 19. 4. 2019

Respekt je sexy! Vzniká síť podniků, které vyškolí zaměstnance v řešení sexuálního obtěžování

„Jednou se mi stalo, že jsme s holkama šly do klubu a potkala jsem tam jednoho pána, který, aniž by řekl jediné slovo nebo pozdravil, za mnou přišel a začal mi nejdřív sahat na zadek a potom mezi nohy. Když jsem mu řekla, ať přestane, tak se tomu akorát smál a furt pokračoval dál. A když jsme pak odcházela, tak mě celou dobu sledoval, až mě mezi lidmi ztratil a už mě nenašel,” popisuje ve videu organizace Konsent Angela. Její zkušenost sdílí i další návštěvníci klubů, barů a festivalů. V prostředí, kde je hodně lidí často i pod vlivem alkoholu či drog, hraje hlasitá hudba a je ztlumené osvětlení, dochází k sexuálnímu obtěžování. To může mít podobu nechtěných doteků, dotěrného chování či nucení. Zakladatelky organizace Konsent, která chce předcházet sexuálnímu násilí, však nesouhlasí s tím, že by návštěvníci měli kvůli sexuálnímu obtěžování z barů a klubů odcháze ...

Dát nezaměstnaným i trestaným šanci pracovat a ušetřit obecní peníze. Děčín ví, jak na to

Ušetřit peníze městskému rozpočtu a efektivně řešit problémy s dlouhodobou nezaměstnaností v obci. Dva z hlavních důvodů, proč se Děčín odhodlal pro inovativní přístup. Do svého Střediska městských služeb, které se zaměřuje především na úpravu a úklid veřejných prostranství, začal nabírat mezi zaměstnance desítky lidí, kteří jsou v evidenci úřadu práce již delší dobu nebo za sebou mají trestní minulost. Po dobu jednoho roku mají pracovníci možnost získat potřebnou praxi, osvojit si pracovní morálku i získat důležité reference pro svou další pracovní dráhu. Se střediskem dnes totiž spolupracuje už několik soukromých firem, které tyto pracovníky přebírají. A spolupráci si chválí.


Lukáš Houdek 17. 4. 2019

„Jsem strašně smutný,“ opakuje dokola jeden z albínských sourozenců. Děsí je samota, opovržení i násilí

Na okrajovém autobusovém nádraží Madina v ghanském hlavním městě Accra nasedám spolu s albínským sociálním pracovníkem Kwamem do oprýskaného mikrobusu. Široká drncající silnice se postupně zužuje a po více než hodině nám vozidlo zastavuje u prašné cesty v rozlezlé východoghanské obci Akropong. Tam sídlí krajské školské ředitelství, zrovna tak je místo domovem speciální školy pro nevidomé žáky. Už z dálky je slyšet dětský křik a smích. Protože je doba obědu, prokládá je místy i mlácení lžic o plechové talíře. My usedáme v kanceláři ředitele školy, který je podobně jako většina jeho studentů nevidomý. Na stole proto namísto běžného počítače stojí psací stroj pro Braillovo písmo. A po chvíli čekání přicházejí sourozenci Edward a Dorothy. Zatímco jejich obličej vykazuje černošské rysy, kůži mají bílou. Oba se nesměle šourají a hlavu mají sklopenou. Smutek by se dal krájet.

...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.