Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Knihovna FF UK pomůže s obnovou univerzitní knihovny v Mosulu. Zapojte se i vy!

 

mosul ffuk big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

7
října
2017

Mosulské knihovny byly donedávna domovem tisíců vzácných knih a rukopisů. Během bojů s tzv. Islámským státem však byla zničena a spálena také většina střežených publikací. Mezi vypálenými byla také tamní Ústřední univerzitní knihovna. Před časem se do její obnovy pustil člověk vystupující pod pseudonymem Mosul Eye, známý také jako „poslední mosulský knihovník“. Ten vyhlásil mezinárodní sbírku knih, které by pomohly toto důležité centrum vědění obnovit (psali jsme ZDE). Do obnovy univerzitní knihovny se nyní zapojí také Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ta se však rozhodla zvolit jiný způsob pomoci. „Přestože knižní sbírku považuji za dobrý čin a významné gesto, naše knihovna se rozhodla jít cestou finanční sbírky, která podle množství vybraných peněz umožní mosulské knihovně pořízení základního vybavení, a tím jí umožní začít poskytovat základní služby, které vysokoškolská knihovna obvykle poskytuje,“ uvádí pro HFC ředitelka knihovny Klára Rösslerová. Nabídnutá pomoc dojala také prezidenta univerzity Akrama Husseina Albada, zejména proto, že ji vnímá jako projev profesní sounáležitosti. Sbírka je určena jak studentům fakulty a akademické obci, tak široké veřejnosti. „Pokud by každý na FF UK daroval 10 Kč, vybereme sto tisíc,“ dodává Rösslerová. 

mosul ffuk 2

Podle informací od blogera Mosul Eye poslali lidé z celé světa do Mosulu už tisíce knih v desítkách rozličných jazycích. Lidé tak spontánně reagují na jeho výzvu, aby sami se znovuotevřením knihovny pomohli. Knihovna FF UK v Praze však nabídla Mosulské univerzitě jinou formu pomoci. Její ředitelka Klára Rösslerová považuje za efektivnější vybudování kapacit, ve kterých by se mohly knihy uchovávat a odborně zpracovávat. „Předpokladem pro jakýkoliv knižní dar je existence knihovny, respektive místa pro uložení knih, možnost jejich zpracování tak, aby mohly být poskytnuty čtenáři, a existence zázemí pro poskytnutí služby, tedy výpůjčního místa,“ vysvětluje. „Zároveň mluvíme o vysokoškolské knihovně, tedy odborné knihovně, která svůj fond buduje v souladu s výukou a výzkumem, který na dané univerzitě probíhá. Nepovažuji tedy za smysluplné posílat jakékoliv knihy, ať už vyřazené nebo nakoupené, bez jakékoliv koordinace,“ pokračuje a dodává, že by za smysluplnější považovala zaslání knih dle seznamu těch požadovaných. „Přesto knižní sbírku považuji za dobrý čin a významné gesto,“ zdůrazňuje.

Pro koordinaci pomoci univerzitě v místě spojila Knihovna FF UK své síly s organizací Člověk v tísni, která přímo ve městě působí. „Mezi jejími místními zaměstnanci jsou dokonce i bývalí studenti mosulské univerzity, kteří pravidelně služeb knihovny při svém studiu využívali,“ zmiňuje Rösslerová. Organizace bude také tou, kdo vybrané finanční prostředky z Česka předá vedení mosulské univerzity. Ta si pak sama určí, na co konkrétně bude chtít peníze využít. „Přesný účel bude samozřejmě záviset na aktuálních potřebách a také na tom, jakou částku se podaří sbírkou vybrat,“ vysvětluje.

mosul ffuk 3

Knihovna versus nemocnice

Mnozí by mohli namítat, že aktuálně může být důležitější využít finanční prostředky na záchranu životů nebo pomoc těm nejpotřebnějším. „Já nejsem lékař nebo sestra, ale knihovnice, snažím se tedy pomoci v oblasti, která mi je blízká a které rozumím,“ popisuje svou motivaci ředitelka Knihovny FF UK. „Přestože je humanitární pomoc základem, lidé se časem začnou vracet k běžnému životu. Měli by mít možnost mimo jiné i studovat,“ pokračuje a dodává, že také lékaři, kteří zachraňují lidské životy, se jako lékaři nerodí, ale musí vystudovat. „Pro to ale potřebují fungující univerzitu a knihovnu. Právě kvalitní vzdělání je jedním z důležitých předpokladů pro zajištění stability a rozvoje v regionu, který v posledních letech bohužel není příliš bezpečným místem pro život,“ říká.

Pomoci může každý

Přestože sbírku pořádá Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je určena jak studentům a profesionálům z jiných fakult a vysokých škol, tak široké veřejnosti. Darovat finanční obnos jakékoliv výše je možné do 31. prosince 2017 buď kartou přes internet (z možností vyberte Pomozme knihovně v Mosulu), převodem na účet číslo 51945194/0300, nebo v hotovosti na několika pražských místech (jejich přehled ZDE). „Pomohou i zdánlivě malé částky, vděční budeme i za 10 Kč,“ říká Klára Rösslerová.

Ti, kteří by rádi knihovně v Mosulu pomohli, ale nemohou si projekt dovolit podpořit finančně, mohou pomoci například šířením informací o sbírce nebo samotné knihovně. „Pomocí je i sdílení informace o spuštění sbírky, tedy sdílení příspěvků uveřejněných na Facebooku, jejich lajkování,“ zmiňuje ředitelka pražské knihovny. „Je důležité dostat informace k těm, kdo se se sbírkou ztotožňují, prostředky mají a pomoci chtějí. Aby věděli, jak a kde mohou přispět,“ dodává.

mosul ffuk 1

Doprovodné akce

Organizátoři chystají vedle samotného sběru peněz bohatý doprovodný program, který návštěvníkům rozšíří obzory a současně pomůže sbírku zpropagovat. Studenti fakulty připravují pravidelné promítání tematických filmů, spontánně se hlásí také studenti, kteří by rádi zorganizovali benefiční koncerty nebo další akce.

Vyvrcholením má být Den pro Mosul , během něhož bude ke zhlédnutí výstava Ohrožená architektura města Mosulu z dílny Akademie věd a Orientálního ústavu AVČR. Expozice mapuje pozůstatky zničených staveb v tomto iráckém městě. Celodenní akce připadající na 2. listopadu nabídne přednášky a panelovou diskuzi, ke zhlédnutí budou také videoprojekce autentických materiálů z Mosulu. „Knihovníci a studenti akci navíc podpoří dobročinným pečením a pletením,“ doplňuje Rösslerová. Program večer zakončí koncert.

Aktuální informace o sbírce a chystaném doprovodném programu najdete na webu projektu a FB Pomozme knihovně.

Foto: Člověk v tísni

Čtěte dále

Na Slovensku ho měli za výrostka, v Anglii nyní nastoupil k policii. Rozhodl se sloužit zdarma

Ladislav Demeter, kterému jeho okolí říká Laco, pochází z romské rodiny z východního Slovenska. V jeho útlém věku rodina odešla za lepším životem i rovným zacházením do Velké Británie. Zatímco se ve škole na Slovensku setkával se šikanou a byl podle svých slov považován proto, že se bránil, za „grázla”, v Anglii našel vášeň k učení. Od malička touží po práci policisty a za svým cílem jde stůj co stůj. Prošel vyšším vzděláním a nyní se chystá na jednu z pěti univerzit, které ho přijaly ke studiu kriminologie. Sen si ale už částečně splnil. Ještě během studia se pustil do intenzivní roční policejní přípravy a před pár týdny se stal policistou. Ke sboru nastoupil jako zvláštní konstábl, který se vyzna-čuje tím, že má téměř identické pravomoci jako ostatní kolegové, pracuje ale zdarma a na menší úva-zek. Přestože se totiž Laco chce věnovat práci u policie naplno, je pro něj na prvním ...

Jak se žije na východním Slovensku. Čtyři příběhy, které boří stereotypy

Slovenská republika je našemu srdci ze všech evropských států nejblíže, přeci jenom jsme byli jeden stát a jeden národ, máme společnou historii a nemáme jazykovou bariéru. Východní Slovensko je domovem velkého počtu Romů. Značná část odešla za lepším životem do zahraničí, ale i tak zde mnoho Romů zůstává, a to i přesto, že tzv. východ patří mezi nejchudší kraje Slovenska.


Stanislava Ondová 15. 2. 2019

Léčba rakoviny i zkoumání vesmíru. České vědkyně, které přispěly k rozvoji zdejší i světové vědy

Robosoutěž Českého vysokého učení technického měla v loňském roce nečekaného vítěze. Poprvé v historii zvítězil dívčí tým. Alena Gorčíková, Elisabet Truhlářová a Vu Hoang Anh vyhrály v konkurenci 97 týmů. „Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky,“ uvedl pro server Novinky hlavní organizátor soutěže, Martin Hlinovský z ČVUT. Přesto však podle statistik UNESCO celosvětově pouze 28 % výzkumných a vědeckých pracovníků tvoří ženy. V České republice je pak žen ve vědě pouze 27 %. Zásadní úlohu žen ve vědeckém světě připomněl 11. února Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR v rámci něj prostřednictvím kampaně na sociálních sítích připomnělo vědkyně, které přispěly k rozvoji české i světové vědy. „V roce 2018 měly ženy na kontě množství důležitých a pro společno ...

Vystudoval v Česku, je světovým expertem na TBC. V Ghaně spoluzaložil český klub Czechslov

Sedmapadesátiletý Kennedy Kwasi Addo se narodil do rodiny kakaového farmáře. Ten velmi brzy zemřel a péče o početnější rodinu tak padla na bedra ovdovělé matky. Kennedy byl nejlepším studentem ze školy, prostředků na jeho další studium však matka příliš neměla. Lékaři působící v jeho rodné vesnici vystudovali v Rumunsku a právě oni ho přesvědčili, aby zažádal o stejné stipendium. Prošel a spolu s dalšími dvěma Ghaňany byl vyslán do Československa. Přestože vždy toužil studovat medicínu, byla mu po příjezdu do Prahy v roce 1984 přidělena veterina v Košicích. Vztahy se spolužáky byly sice podle něj skvělé a vzájemně si pomáhali, vztahy s lidmi mimo školu ale bývaly problematické, zejména na venkově. „Nebyli zvyklí vidět černochy,” líčí. „Křičeli: Bože moj! Preboha, čo je to?” reprodukuje ve slovenštině. Dodává, že to studenti z Afriky přijímali a rozuměli tomu.