Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Knihovna FF UK pomůže s obnovou univerzitní knihovny v Mosulu. Zapojte se i vy!

 

mosul ffuk big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

7
října
2017

Mosulské knihovny byly donedávna domovem tisíců vzácných knih a rukopisů. Během bojů s tzv. Islámským státem však byla zničena a spálena také většina střežených publikací. Mezi vypálenými byla také tamní Ústřední univerzitní knihovna. Před časem se do její obnovy pustil člověk vystupující pod pseudonymem Mosul Eye, známý také jako „poslední mosulský knihovník“. Ten vyhlásil mezinárodní sbírku knih, které by pomohly toto důležité centrum vědění obnovit (psali jsme ZDE). Do obnovy univerzitní knihovny se nyní zapojí také Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ta se však rozhodla zvolit jiný způsob pomoci. „Přestože knižní sbírku považuji za dobrý čin a významné gesto, naše knihovna se rozhodla jít cestou finanční sbírky, která podle množství vybraných peněz umožní mosulské knihovně pořízení základního vybavení, a tím jí umožní začít poskytovat základní služby, které vysokoškolská knihovna obvykle poskytuje,“ uvádí pro HFC ředitelka knihovny Klára Rösslerová. Nabídnutá pomoc dojala také prezidenta univerzity Akrama Husseina Albada, zejména proto, že ji vnímá jako projev profesní sounáležitosti. Sbírka je určena jak studentům fakulty a akademické obci, tak široké veřejnosti. „Pokud by každý na FF UK daroval 10 Kč, vybereme sto tisíc,“ dodává Rösslerová. 

mosul ffuk 2

Podle informací od blogera Mosul Eye poslali lidé z celé světa do Mosulu už tisíce knih v desítkách rozličných jazycích. Lidé tak spontánně reagují na jeho výzvu, aby sami se znovuotevřením knihovny pomohli. Knihovna FF UK v Praze však nabídla Mosulské univerzitě jinou formu pomoci. Její ředitelka Klára Rösslerová považuje za efektivnější vybudování kapacit, ve kterých by se mohly knihy uchovávat a odborně zpracovávat. „Předpokladem pro jakýkoliv knižní dar je existence knihovny, respektive místa pro uložení knih, možnost jejich zpracování tak, aby mohly být poskytnuty čtenáři, a existence zázemí pro poskytnutí služby, tedy výpůjčního místa,“ vysvětluje. „Zároveň mluvíme o vysokoškolské knihovně, tedy odborné knihovně, která svůj fond buduje v souladu s výukou a výzkumem, který na dané univerzitě probíhá. Nepovažuji tedy za smysluplné posílat jakékoliv knihy, ať už vyřazené nebo nakoupené, bez jakékoliv koordinace,“ pokračuje a dodává, že by za smysluplnější považovala zaslání knih dle seznamu těch požadovaných. „Přesto knižní sbírku považuji za dobrý čin a významné gesto,“ zdůrazňuje.

Pro koordinaci pomoci univerzitě v místě spojila Knihovna FF UK své síly s organizací Člověk v tísni, která přímo ve městě působí. „Mezi jejími místními zaměstnanci jsou dokonce i bývalí studenti mosulské univerzity, kteří pravidelně služeb knihovny při svém studiu využívali,“ zmiňuje Rösslerová. Organizace bude také tou, kdo vybrané finanční prostředky z Česka předá vedení mosulské univerzity. Ta si pak sama určí, na co konkrétně bude chtít peníze využít. „Přesný účel bude samozřejmě záviset na aktuálních potřebách a také na tom, jakou částku se podaří sbírkou vybrat,“ vysvětluje.

mosul ffuk 3

Knihovna versus nemocnice

Mnozí by mohli namítat, že aktuálně může být důležitější využít finanční prostředky na záchranu životů nebo pomoc těm nejpotřebnějším. „Já nejsem lékař nebo sestra, ale knihovnice, snažím se tedy pomoci v oblasti, která mi je blízká a které rozumím,“ popisuje svou motivaci ředitelka Knihovny FF UK. „Přestože je humanitární pomoc základem, lidé se časem začnou vracet k běžnému životu. Měli by mít možnost mimo jiné i studovat,“ pokračuje a dodává, že také lékaři, kteří zachraňují lidské životy, se jako lékaři nerodí, ale musí vystudovat. „Pro to ale potřebují fungující univerzitu a knihovnu. Právě kvalitní vzdělání je jedním z důležitých předpokladů pro zajištění stability a rozvoje v regionu, který v posledních letech bohužel není příliš bezpečným místem pro život,“ říká.

Pomoci může každý

Přestože sbírku pořádá Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je určena jak studentům a profesionálům z jiných fakult a vysokých škol, tak široké veřejnosti. Darovat finanční obnos jakékoliv výše je možné do 31. prosince 2017 buď kartou přes internet (z možností vyberte Pomozme knihovně v Mosulu), převodem na účet číslo 51945194/0300, nebo v hotovosti na několika pražských místech (jejich přehled ZDE). „Pomohou i zdánlivě malé částky, vděční budeme i za 10 Kč,“ říká Klára Rösslerová.

Ti, kteří by rádi knihovně v Mosulu pomohli, ale nemohou si projekt dovolit podpořit finančně, mohou pomoci například šířením informací o sbírce nebo samotné knihovně. „Pomocí je i sdílení informace o spuštění sbírky, tedy sdílení příspěvků uveřejněných na Facebooku, jejich lajkování,“ zmiňuje ředitelka pražské knihovny. „Je důležité dostat informace k těm, kdo se se sbírkou ztotožňují, prostředky mají a pomoci chtějí. Aby věděli, jak a kde mohou přispět,“ dodává.

mosul ffuk 1

Doprovodné akce

Organizátoři chystají vedle samotného sběru peněz bohatý doprovodný program, který návštěvníkům rozšíří obzory a současně pomůže sbírku zpropagovat. Studenti fakulty připravují pravidelné promítání tematických filmů, spontánně se hlásí také studenti, kteří by rádi zorganizovali benefiční koncerty nebo další akce.

Vyvrcholením má být Den pro Mosul , během něhož bude ke zhlédnutí výstava Ohrožená architektura města Mosulu z dílny Akademie věd a Orientálního ústavu AVČR. Expozice mapuje pozůstatky zničených staveb v tomto iráckém městě. Celodenní akce připadající na 2. listopadu nabídne přednášky a panelovou diskuzi, ke zhlédnutí budou také videoprojekce autentických materiálů z Mosulu. „Knihovníci a studenti akci navíc podpoří dobročinným pečením a pletením,“ doplňuje Rösslerová. Program večer zakončí koncert.

Aktuální informace o sbírce a chystaném doprovodném programu najdete na webu projektu a FB Pomozme knihovně.

Foto: Člověk v tísni

Čtěte dále

„Rasismus tě degraduje na prvoka,” říká česko-romský hudebník Holubec

Jindra Holubec, frontman kapely Amigoos, se narodil do romsko-české rodiny, spojuje tak oba světy tělem i duší. „To, že jsem půlka, jsem si začal uvědomovat až kolem osmnáctého roku života, jinak mi to nějak nedocházelo. Jasně, na fotbale mi říkali cigi, ale protože jsem vyrůstal na vesnici, kde žádní Romové nežili, tak jsem se tak necítil,“ odpovídá na otázku, jak se jeho kořeny projevují v reálném životě. „Nikdy jsem se nestyděl za to, že mám romské kořeny,“ pokračuje Jindra „Spíše jsem na to hrdý a postupem času jsem to cítil jako plus. A díky tomuhle uvědomění jsem se taky snažil chovat ke každému stejně. Nikdy mě u toho nenapadaly myšlenky na to, že jsem snad jiný nebo tak něco.“ Jindra vyrůstal na Jesenicku a pracoval taky jako sociální pracovník. I proto o některých svých písních mluví jako o sociálních baladách a vyjadřuje se k tématům, jako jsou drogy, sociální dávky nebo nenávist. P ...

„Muslimové by se měli vůči urážkám politiků ozvat. Chybí dialog,“ říká 19letý Čech se syrskými kořeny

Mít exotické jméno nemusí být na škodu. „Je to dobrý způsob, jak začít rozhovor,“ říká devatenáctiletý Sufian Massalema. Problémy kvůli svému původu nikdy neměl, podle něj je česká společnost obecně tolerantní a nálady vyvolávají jen konkrétní jedinci, které je nejvíc slyšet. Co mu vadí, je chybějící dialog mezi Čechy a muslimy. „Každý se baví jen sám se sebou v uzavřené bublině, a to není dobře, přitom naše kultury toho mají tolik společného,“ vysvětluje student, který zdědil jméno a arabské kořeny po dědečkovi ze Sýrie.


OPU 7. 12. 2018

6 z 10 lidí žije v zemích, kde nemohou svobodně vyznávat víru

65letá židovská lékařka Sarah Halimi byla v dubnu 2017 napadena a vyhozena z okna svého bytu, který se nacházel ve třetím patře domu v Paříži. Její muslimští sousedé uvedli, že slyšeli pachatele během útoku křičet náboženská hesla a části Koránu v arabštině. Soud po dlouhou dobu nekvalifikoval případ jako zločin z nenávisti, což vyvolalo řadu demonstrací. Po deseti měsících byl útočník původem z Mali odsouzen za vraždu motivovanou antisemitismem, což bylo vyhodnoceno jako přitěžující faktor. Francie je domovem největší židovské populace v západní Evropě a mnoho z nich se v posledních letech stalo obětí vzrůstajícího počtu zločinů z nenávisti. Došlo také k prudkému nárůstu emigrace Židů, kteří odcházejí především do Izraele. Podle Zprávy o náboženské svobodě ve světě organizace Církev v nouzi 6 z 10 lidí žije v současnosti v zemích, kde náboženská svobod ...

Domovem české živnostnice prošly desítky lidí na útěku. Nyní přijme do rodiny 15letého Afghánce

Magdalena Pospíchalová je živnostnice na volné noze z Čelákovic. Už déle než tři roky aktivně pomáhá lidem na útěku. Vše začalo na podzim roku 2015, ve dnech, kdy bylo uprchlíkům zablokovaným u nádraží Keleti v Budapešti umožněno vydat se vlaky do Německa. Na Hlavním nádraží v Praze se tehdy sešla malá skupinka lidí s jídlem, aby jim cestu zpříjemnili. Krátce nato se spontánně zformovala skupina dobrovolníků, kteří po více než rok v pravidelných směnách obcházeli vlaky a uprchlíky aktivně vyhledávali, aby jim poskytli základní potřeby, poradenství a pomoc. Tehdy se také utvořila skupina lidí, kteří ubytovávali ve svých domovech uprchlíky přes noc, aby si odpočinuli před další cestou. „Domů si je brávali studenti, rodiny i matky samoživitelky. Museli to být ale také lidé, kteří mají tak trochu odvahu. Nebát se například reakcí sousedů. 


L ...