Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Rvou se za sebe i ostatní. Sedm statečných v nových Srdcerváčích

 

srdcervaci2017 big

houdek lukasLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

10
září
2017

„Jsem životní optimistka, byť vím, jaké to je, když se rakovina vrací,“ říká běžkyně a armádní psycholožka Zuzana Němčíková. „Je důležité, aby hendikepovaní s ostatními žili ve zdravých a svobodných společenstvích, ve kterých je jim společně dobře a ve kterých se vzájemně obohacují,“ říká vedoucí obchodního odboru Národního divadla Jiří Adamík, který je prakticky nevidomý.  „Chtěla bych motivovat ostatní hendikepované lidi, aby si šli za svými sny a nehendikepovaným ukázat, že i lidé s postižením mohou studovat, pracovat, sportovat,“ říká nevidomá plavkyně a studentka práv Nicole Fryčová. Všechny tři spojuje fakt, že se stali vedle dalších tváří letošní kampaně Srdcerváči, jejímž cílem je inspirovat a otevírat diskusi o předsudcích a zbytečných překážkách v oblasti zaměstnávání.

Letošní Srdcerváči se nesou v duchu Sedmi statečných. Představují celkem sedm úspěšných hendikepovaných sportovců, kteří za sebou i před sebou mají úspěšnou profesní kariéru. Dokazují, že nemoc či úraz nemusí znamenat v životě stopku, ale naopak pobídku překonávat překážky, které se mnohým mohou zpočátku zdát nepřekonatelné.

srdcervaci2017 1

Hlavním ambasadorem letošních Srdcerváčů je místopředseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny a paralympijský vítěz Manfred Koller. Dalšími tvářemi pak jsou vedle výše jmenovaných paralympionik Jan Povýšil, triatlonista Jan Tománek, lyžař na monoski Pavel Dvořák a handbiker Tomáš Mošnička. „Jsme jediný nadační fond v České republice, který se již deset let cíleně a komplexně zabývá problematikou zaměstnávání zdravotně postižených. Těch v aktivním věku je u nás přes šest set tisíc a jen asi polovina má práci, nebo spíše práci, která odpovídá jejich dovednostem a kvalifikaci,“ říká Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu a zaměstnávání osob se zdravotním postižením, který kampaň každoročně realizuje.

Srdcerváči vedle zviditelňování tématu prostřednictvím vlastních příběhů zároveň oslovují firmy, instituce a významné osobnosti, aby do projektu darovaly nezvyklé předměty a zážitky různé hodnoty, které si pak veřejnost může vybrat z katalogu na webu Srdcerváčů. Za finanční dar v hodnotě odměny v podobě zážitku či dárku pak přibude daná částka na kontě projektu. Vybraná částka bude v rámci grantového řízení v lednu rozdělena mezi žadatele o grant, tedy hendikepované podnikatele a organizace, které zaměstnávají více než padesát procent lidí se zdravotním postižením. V loňském roce žadatelé o grant získali čtyři sta padesát tisíc korun, podpořeno bylo 10 organizací a živnostníků se zdravotním postižením.

Srdcerváči však nejsou jen o osvětě. Díky nim našlo novou práci více než 300 lidí se zdravotním postižením. „Už desátým rokem učíme zaměstnavatele, jak k zaměstnancům se zdravotním postižením přistupovat a obecné veřejnosti dáváme najevo, že lidé se zdravotním postižením jsou zaměstnanci jako každý jiný,“ uzavírá Lenka Kohoutová z NFOZP.

srdcervaci2017 2

srdcervaci2017 3

srdcervaci2017 4

srdcervaci2017 5

srdcervaci2017 6

srdcervaci2017 7

srdcervaci2017 8

Foto: Srdcerváči

Čtěte dále

Australský gay imám plánuje otevřít inkluzivní mešitu. Bude útočištěm LGBT lidí

Ještě před pár lety patřil k uznávaným imámům, jelikož provázel při obřadech v Melbourne v jedné z největších mešit v Austrálii. Respekt si vysloužil také za to, že byl háfizem, tedy člověkem, který se naučil korán zpaměti. To vše přišlo téměř vniveč v roce 2010, kdy se přihlásil ke své sexuální orientaci. Byl vyloučen  z náboženské obce a v mešitách už kázat nesmí. Naopak čelí výhrůžkám smrti, jelikož se z něj stal hlasitý bojovník za práva LGBT muslimů. Těm poskytuje duchovní podporu, občas i útočiště ve svém jednopokojovém bytě. Nyní si vyhlédl v centru města dům, který by za pomoci filantropů rád proměnil  v první LGBT friendly mešitu v zemi spojenou s azylovým domem pro ty, kteří po svém coming outu prchají od svých rodin.


Lukáš Houdek 19. 1. 2018

V Ostravě otevřela ordinace pro chudé a lidi bez domova

Pro lidi bez domova může být z nejrůznějších důvodů složité získat zdravotní pomoc. Jejich zdravotní stav je přitom často vzhledem k životní situaci horší než ve většinové populaci. Stále častěji se také stávají oběťmi psychického a fyzického násilí a sexuálních útoků. „Zejména při terénní práci vidíme fakt, že bezdomovectví je problém sociálně-zdravotní. Většina bezdomovců na ulici má zdravotní problémy. Buď se stali bezdomovci kvůli zdravotnímu handicapu, nebo vlivem života na ulici došlo k nevratnému poškození zdraví,” říká Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy. V prvním týdnu letošního roku proto otevřela Armáda spásy ordinaci praktického lékaře pro chudé v Ostravě. Jejím cílem je efektivně řešit problematiku bezdomovectví v rámci komplexního přístupu.


Marie Škardová 18. ...

Český bankéř chtěl poznat realitu, Vánoce strávil mezi uprchlíky v Řecku. „Jsou jako my,“ říká

Třiačtyřicetiletý Martin Bonhard je relativně vysoce postavený bankéř žijící v Praze. Vyrostl v Rakousku a Německu jako dítě emigrantů, kteří odešli z Československa v roce 1968. Protože ho znepokojovala podoba zdejší společenské diskuse o tématu migrace a uprchlíků, a chtěl sám zjistit, jak je to ve skutečnosti, odhodlal se k netradičnímu kroku. Rozhodl se Vánoce a přelom roku strávit v jednom z uprchlických táborů v Řecku. K čemu došel? Jak práce dobrovolníka probíhá? A jaký příběh ho zasáhl nejvíce?


Lukáš Houdek 17. 1. 2018

Zaměstnávání cizinců v Česku: Porušování zákona a vykořisťování

Sedmašedesátiletý pan Tstvetan dojížděl do České republiky za prací od devadesátých let. Během let pracoval v různých agenturách. V dubnu 2017 utrpěl zlomeninu nohy. Od té doby je v pracovní neschopnosti. Agentura, u které byl zaměstnán, s ním poté přerušila kontakt a neplnila dorovnání náhrady ze ztráty na výdělku po celou dobu pracovní neschopnosti. Bydlel na ubytovně a po úraze žil pouze z nemocenských dávek. Po vleklých komplikacích, kdy se vlastními silami i prostřednictvím právníka snažil vymáhat ušlé peníze od agentury, mu došly úspory a skončil na ulici. Poté se ho ujali terénní pracovníci Diakonie ČCE. Jeho případ, který ukazuje na problematiku cizinců na českém trhu práce, není dodnes dořešený. S jakými formami znevýhodňování se zahraniční pracovníci setkávají a jaká řešení navrhují organizace, které řeší problematiku v praxi?