Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Albínem v Africe: Jedni se jich bojí, jiní jim řežou části těla kvůli magii

 

albini big

leitnerovaJana Leitnerová
Autorka

Jana Leitnerová (*1987) vystudovala obory Český jazyk a literatura a Pedagogika na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se online komunikaci, sociálním sítím a krizové komunikaci.

17
června
2017

Vždy když vyjdou na ulici, hrozí jim násilí. Narodili se totiž jiní, trpí albinismem. Jejich tělo nevytváří melanin, takže jejich kůže je bezbarvá a mají často červené oči. Albíni po celém světě vzbuzují pozornost, jsou však místa, kde jim jde doslova o život. Organizace Under the Same Sun pomáhá lidem s albinismem v Tanzánii. A právě odtud nedávno přicestovaly do USA čtyři děti, které ve státech dostanou nové protézy rukou.  

Jedním z nich je Emmanuel Rutema, který přišel o jednu ruku a prsty na druhé během útoku z nenávisti. Pověrčivost v západoafrických komunitách je velká, někteří lidé považují albíny za zlo a útočí na ně, další skupinou jsou překupníci. Ti obchodují s kusy těl albínů, protože tamní šamani věří, že albíni v sobě mají magickou moc.

Obě tyto skupiny jsou zejména pro tamní děti velkým nebezpečím, neví, komu věřit a stydí se za to, kým jsou. „Všichni jsou neustále v napětí, jsou dlouhodobě traumatizováni. Jejich život je stále v ohrožení, nemohou nikam sami chodit a nikomu nevěří,“ popisuje pro Playground Ester Rwela, sociální pracovnice z organizace Under the Same Sun. Tato organizace se zaměřuje nejen na přímou pomoc obětem násilí, ale také na osvětu a vzdělávání lidí v Tanzánii, aby do budoucna násilí co nejvíce zabránili. Děti, které přijely do USA, získají spolu s protézami šanci na lepší život, pomohou jim totiž při každodenních úkolech. Bohužel však nedokáží zmírnit pocity zranitelnosti. 

Na problematiku porušování práv a násilí vůči lidem s albinismem v Africe upozorňuje také kampaň Open Society Foundations, ve které vystupují osobnosti z řad bojovníků za práva albínů. V mnoha částech Afriky se lidé s albinismem potýkají s diskriminací a násilím nejen ze strany společnosti, ale někdy dokonce ze svých rodin. „Podle odhadu úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva má až 1 z 5 000 lidí v subsaharské Africe (a 1 z 20 000 lidí v Evropě a Severní Americe) albinismus. V uplynulém desetiletí bylo ve 28 zemích v celém regionu přiblíženo 700 útoků proti osobám s albinismem – a to jsou jen ohlášené případy. Mnoho případů je neohlášeno kvůli tajnosti praktik čarodějnictví nebo účasti rodiny obětí, mezi jinými faktory,“ uvádí se na webu kampaně.

albini 1

„Pracujeme na to, aby se to, co se děje lidem s albinismem, stalo důležitým tématem pro veřejnost, pro vlády, pro náš region,“ přibližuje snahu zakladatel organizace The Albino Foundation Jake Epelle. „Velký problém je, že děti albíni nemají často povolen přístup do školy a nemohou se tak vzdělávat. Jsou tedy od dětství vyčleněni z kolektivu i společnosti,“ upozorňuje Jane Waithera, která se věnuje propagaci pozitivních příkladů soužití albínů v Keni. Právě osvětová kampaň, která má za cíl udělat z násilí a diskriminace albínů téma, chce pomoci k lepšímu vývoji neutěšené situace albínů v Africe.

 

O tom, jaké to je být albínem v Tanzánii, přinesl už loni svědectví reportér Jan Prokeš. V africké Tanzanii natáčel a fotil pro Český rozhlas Plus. Přibližný počet lidí s albinismem v Tanzanii je 300 tisíc, kojenci-albíni jsou zabíjeni a ti, kteří přežijí, zažívají přehlížení a násilí. Jako dospělí trpí diskriminací a k tomu všemu bojují s dalším velkým nepřítelem – rakovinou kůže.  Reportér Jan Prokeš se tam tehdy setkal s Josephatem Tornerem, mezinárodně respektovaným bojovníkem proti diskriminaci albínů. V proti-rasistické kampani se snaží získat na svou stranu vlivné osobnosti. Politiky, podnikatele, náboženské lídry i šamany. 

"Lidé věří například tomu, že pokud se narodíte s bílou kůží, nejste lidská bytost, ale třeba duch. Mnozí nechápou, jak může černoška porodit bílé dítě. Výsledkem tohoto stigmatu jsou pak i útoky a vraždy, spáchané na albínech. Mnoho lidí s albinismem zavraždili hned po jejich porodu. Další pak vyhnali z jejich komunit," řekl pro Český rozhlas Plus Josephat Torner.

albini 2

V Česku žijí podle dostupných informací asi dvě stovky lidí s albinismem, nevíme o žádném případu násilí vůči nim. Albíni však patří mezi skupinu lidí, kteří svojí odlišností přitahují pozornost. Pokud znáte albína nebo albínku, či vy sami mezi ně patříte a chtěli byste se o svůj příběh podělit, ozvěte se nám. Některé z příběhů českých albínů si můžete přečíst na volně dostupném webu.

Foto: FB Under the Same Sun

Čtěte dále

Australský gay imám plánuje otevřít inkluzivní mešitu. Bude útočištěm LGBT lidí

Ještě před pár lety patřil k uznávaným imámům, jelikož provázel při obřadech v Melbourne v jedné z největších mešit v Austrálii. Respekt si vysloužil také za to, že byl háfizem, tedy člověkem, který se naučil korán zpaměti. To vše přišlo téměř vniveč v roce 2010, kdy se přihlásil ke své sexuální orientaci. Byl vyloučen  z náboženské obce a v mešitách už kázat nesmí. Naopak čelí výhrůžkám smrti, jelikož se z něj stal hlasitý bojovník za práva LGBT muslimů. Těm poskytuje duchovní podporu, občas i útočiště ve svém jednopokojovém bytě. Nyní si vyhlédl v centru města dům, který by za pomoci filantropů rád proměnil  v první LGBT friendly mešitu v zemi spojenou s azylovým domem pro ty, kteří po svém coming outu prchají od svých rodin.


Lukáš Houdek 19. 1. 2018

V Ostravě otevřela ordinace pro chudé a lidi bez domova

Pro lidi bez domova může být z nejrůznějších důvodů složité získat zdravotní pomoc. Jejich zdravotní stav je přitom často vzhledem k životní situaci horší než ve většinové populaci. Stále častěji se také stávají oběťmi psychického a fyzického násilí a sexuálních útoků. „Zejména při terénní práci vidíme fakt, že bezdomovectví je problém sociálně-zdravotní. Většina bezdomovců na ulici má zdravotní problémy. Buď se stali bezdomovci kvůli zdravotnímu handicapu, nebo vlivem života na ulici došlo k nevratnému poškození zdraví,” říká Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy. V prvním týdnu letošního roku proto otevřela Armáda spásy ordinaci praktického lékaře pro chudé v Ostravě. Jejím cílem je efektivně řešit problematiku bezdomovectví v rámci komplexního přístupu.


Marie Škardová 18. ...

Český bankéř chtěl poznat realitu, Vánoce strávil mezi uprchlíky v Řecku. „Jsou jako my,“ říká

Třiačtyřicetiletý Martin Bonhard je relativně vysoce postavený bankéř žijící v Praze. Vyrostl v Rakousku a Německu jako dítě emigrantů, kteří odešli z Československa v roce 1968. Protože ho znepokojovala podoba zdejší společenské diskuse o tématu migrace a uprchlíků, a chtěl sám zjistit, jak je to ve skutečnosti, odhodlal se k netradičnímu kroku. Rozhodl se Vánoce a přelom roku strávit v jednom z uprchlických táborů v Řecku. K čemu došel? Jak práce dobrovolníka probíhá? A jaký příběh ho zasáhl nejvíce?


Lukáš Houdek 17. 1. 2018

Zaměstnávání cizinců v Česku: Porušování zákona a vykořisťování

Sedmašedesátiletý pan Tstvetan dojížděl do České republiky za prací od devadesátých let. Během let pracoval v různých agenturách. V dubnu 2017 utrpěl zlomeninu nohy. Od té doby je v pracovní neschopnosti. Agentura, u které byl zaměstnán, s ním poté přerušila kontakt a neplnila dorovnání náhrady ze ztráty na výdělku po celou dobu pracovní neschopnosti. Bydlel na ubytovně a po úraze žil pouze z nemocenských dávek. Po vleklých komplikacích, kdy se vlastními silami i prostřednictvím právníka snažil vymáhat ušlé peníze od agentury, mu došly úspory a skončil na ulici. Poté se ho ujali terénní pracovníci Diakonie ČCE. Jeho případ, který ukazuje na problematiku cizinců na českém trhu práce, není dodnes dořešený. S jakými formami znevýhodňování se zahraniční pracovníci setkávají a jaká řešení navrhují organizace, které řeší problematiku v praxi?