Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Přijďte k nám na kafe!“ vzkazují královéhradečtí Romové

 

prijdtenakafe big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

29
května
2017

Královéhradecký kraj přišel s nápadem, jak se pokusit nabourávat předsudky mezi Romy a většinovou společností. Protože vnímá jako klíčové prasknutí vlastní bubliny a osobní setkání, spustil projekt Přijďte k nám na kafe, kdy členové většinové společnosti navštěvují romské domácnosti a nad hrnkem kávy se vzájemně poznávají. „Prostřednictvím pozvání na kávu se sejdou rodiny, které k tomu v běžném životě nemají příležitost,“ vysvětluje pro HFC Lenka Staňková z Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. „Pocházejí z jiného sociálně-kulturního prostředí a vzhledem k přítomným stereotypům a předsudkům by měli z komunikace vzájemné obavy, ale přesto se chtějí něco dozvědět o tom druhém,“ dodává. To kvituje také Iveta Kokyová, první z romských hostitelek. A nemůže si návštěvu vynachválit.

Vlastní zkušenost

S myšlenkou vzájemného poznávání se jako prostředku k bourání bariér přišla romská psychoterapeutka Andrea Tibenská, která pro něj získala důvěru úřadu a společně pak ve spolupráci s několika neziskovými organizacemi začali s náborem zájemců. „Podporujeme projekty, které mají z našeho pohledu smysl. I když se jedná o malý, spíše komunitní a celkem nenákladný projekt, vidíme v něm velký potenciál,“ říká Staňková. „Předsudky a postoje, které jsou u velké většiny z nás, jsou většinou převzaté. Tento projekt umožní zúčastněným osobám utvořit si svůj vlastní názor na základě své vlastní zkušenosti,“ doplňuje.

To potvrzuje také Iveta Kokyová, která byla mezi prvními, kteří se do projektu zapojili. „Manželé k nám přišli, představili se, usadila jsem je ke stolu a začali si povídat. Řekli nám o sobě spoustu informací a my o nás. Povídání bylo moc příjemné, jsou to fajn lidi. A něco málo se od nás naučili romsky,“ usmívá se. Iveta Kokyová také byla překvapena mediálním zájmem, díky kterému se podle ní podaří s možností takových setkání seznámit širokou veřejnost. Za to by i ona sama byla ráda, protože si uvědomuje, že osobní zkušenost může případné vzájemné napětí zmírnit. „Osobně vnímám, že každá snaha, byť malá, se počítá a má pro mě velký význam,“ zdůrazňuje.

Obrušovat hrany svých postojů

„Chceme, aby se lidé více poznali, bavili se spolu navzájem o tom, jak žijí a tím obrušovali hrany svých postojů, které mnohdy nevznikají na reálném základě, ale na základě dojmů a zobecňování,“ mluví o cílech projektu Lenka Staňková. Podle ní se sice projektu nepodaří změnit protiromské nálady v části společnosti, ale věří, že v rámci lokální komunity by efekt mít mohl. „Přáli bychom si, aby projekt inspiroval k dalším zajímavým aktivitám, které by pomohly bourat předsudky, jež máme navzájem,“ říká. To se podle ní povedlo právě v případě jedné z prvních návštěv, kdy se rodiny spřátelily a domluvily se na dalším společném programu – tentokrát bez asistence úřadu. Přestože zatím se jedná o návštěvy v romských domácnostech, může se situace příště vyměnit a Romové půjdou na návštěvu k příslušníkům majority.

K překvapení organizátorů se zatím do projektu moc nechce romským hostitelům, zatímco neromských zájemců o návštěvu romské rodiny přibývá. Romové mají podle nich obavy. V nejbližší době se ale uskuteční další dvě návštěvy a Lenka Staňková věří, že bude zájemců přibývat a lidé si budou posezení u kávy vzájemně doporučovat.

Jste z Královéhradeckého kraje a rádi byste se do projektu zapojili? Přihlásit se můžete ZDE.

Foto: Repro ČT

Čtěte dále

„Češi bývali nejmilejší národ v Evropě. Dnes je ovlivňuje populismus,“ říká Egypťan žijící v Praze

Abdalla Gamal je šestatřicetiletý Egypťan žijící kousek za Prahou. Narodil se do vzdělané rodiny ve městě Zagazig na severu země. Jeho otec působí jako veterinář v Rijádu v Saúdské Arábii, bratr pracuje pro tamní magistrát v IT oblasti a jeho sestra je lékařkou. Maminka je v domácnosti. Abdalla prožil v Saúdské Arábii s rodinou šest let, chodil tam na střední gymnázium. Později vystudoval češtinu na prestižní káhirské fakultě Al Alsun. V rámci studií se dostal na rok do Prahy, která ho okamžitě uchvátila. O pár let později se tu rozhodl oženit a založit rodinu. Jak vnímá silné protimuslimské nálady v české společnosti a jak se dotýkají jeho rodiny? Proč studoval právě češtinu a jaká místa má v Praze nejraději?


Lukáš Houdek 22. 5. 2018

„Češi si často lebedí v roli oběti,“ říká cestovatel Petr Horký

Petr Horký je jedním z nejvýznamnějších českých cestovatelů současnosti. Nejprve se prosadil v televizi moderováním pořadů Hip Hap Hop, Pyramida nebo Studio 6. Jako cestovatel, dokumentarista a spisovatel pak navštívil desítky zemí. K rozhodnutí cestovat mu pomohlo mládí prožité za komunistického režimu. „Navenek všichni vypadali stejně, ale uvnitř byla podezřívavost, ublížení, strach… jako mladý jsem přesně věděl, co mi nejvíc chybí: svoboda a cestování,“ popisuje svou motivaci. Na začátku bojoval s vlastními předsudky. „Můj stereotyp byl úplně stejný, jako má většina lidí, než poprvé někam odjedou, a sice připadal jsem si chytře a přemýšlel jsem, proč ti kolem jsou tak blbí, že žijí jinak.“


Jiří Pasz 22. 5. 2018

Otec egyptské lesby prošel nečekanou přeměnou. Od homofobie k toleranci

Gayové a lesby z Blízkého východu a severní Afriky často čelí velké diskriminaci jak na společenské, tak i na státní úrovni. Příběh Dalie, lesby z Egypta, a dalších LGBT aktivistů ale ukazuje, že je jejich okolí přesto mnohdy pochopilo a podpořilo. Nová kampaň od Human Rights Watch a Arab Foundation for Freedoms and Equality vyzdvihuje kreativní snahy těchto aktivistů v regionu a dodává naději do budoucna v otázce práv LGBT osob.


Nina Djukanovićová 20. 5. 2018

Zdravotní sestra změnila po misích v Jordánsku a Iráku názory. „Jsou to lidé jako my,“ říká

Zdravotnický humanitární program MEDEVAC začal během války v Jugoslávii evakuacemi raněných civilistů do českých nemocnic. Postupně se rozrostl a nyní především jezdí čeští lékaři do zahraničí, kde ročně provedou více než 800 operací. Některé z nich zachraňují životy lidem v různých oblastech zasažených krizí. „Jsou to humanitární krize, přírodní katastrofy, ozbrojené konflikty, pomáháme lidem v místech, kde není dostupná zdravotnická péče,“ říká Lukáš Němec, jeden z koordinátorů programu. Komu přesně čeští lékaři pomáhají? „Představte si maminku, mladou ženu, jakou můžete běžně potkat na ulici, na zastávce, cestou do práce… akorát žije na Ukrajině, v Iráku, v Jordánsku. V noci na její barák spadne bomba. Pomáháme obyčejným lidem, kteří si ne vlastní vinou nemohou dovolit životně důležitou lékařskou péči,“ popisuje Němec. Pacienti do programu jsou pečlivě vybíráni za ...

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.