Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Přeživší: Portréty těch, kteří unikli smrti z rukou nacistů

 

survivors big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

17
května
2017

Věhlasný britský fotograf Harry Borden začal portrétovat přeživší holocaustu před více jak deseti lety. „Chtěl jsem dělat něco hlubšího a zajímavějšího než práci, kterou mi zadávají časopisy,“ říká Borden. Vznikla tak série Přeživší (Survivor) čítající dnes na 200 snímků. Každý z nich je pak doplněn ručně psanou poznámkou portrétovaného. Ty varují před projevy neutuchajícího hněvu, přes mírumilovné rozhřešení po projevy naděje v budoucnosti. Portréty jsou zachycením tváří a příběhů těch, kteří postupně odcházejí na věčnost. Harry Borden vydal portréty letos knižně pod názvem Přeživší: Portrét přeživších holocaustu. „Fotografovaní se různí co do věku, pohlaví nebo národnosti. Jsou však svázáni svými zážitky a přežitím jedné z nejtemnějších etap lidské historie,“ stojí v úvodu ke knize.

 

Harry Borden proslul jako fotograf celebrit. Portrétoval například Robina Williamse, Ewana McGregora, Jamieho Olivera, Margaret Thatcherovou a řadu dalších. Podle jeho slov ho však do určité míry fotografování na zakázku tolik nenaplňuje, a proto přišel s projektem, který ho pohltil na několik let. Více než pět let cestoval kolem světa, aby zdokumentoval tváře a příběhy lidí, kterým bylo dopřáno přežít běsnění nacistů. „Projekt původně začal jako objevování části sebe sama, částí mé vlastní identity. Velmi brzo mi ale došlo, že to byly mimořádně příšerné události, které byly vždy zasunuty někde v mém podvědomí,“ uvádí Harry Borden.

„Připadalo mi to jako projekt, kterým bych se měl zabývat, stejně jako jeho dobré načasování. Řada přeživších, které jsem potkal, totiž dříve ve svém životě nechtěli o svých zážitcích do většího detailu mluvit. Chtěli je hodit za hlavu. Viděl jsem tedy příležitost tyto lidi fotografovat a o jejich prožitcích s nimi hovořit. Oni se teď dostali do životního momentu, kdy byli rádi, že se o ně mohou podělit,“ vzpomíná Borden. „Musím říct, že setkání s těmito pozoruhodnými lidmi zasadilo mé vlastní věci do kontextu. Dá jim jinou perspektivu. Člověk si uvědomí, že to, co řeší, opravdu není až tak důležité,“ uzavírá.

1

Stojím vzpřímeně a s hrdostí, můj hlas křičí nahlas v tichu. Stále jsem skutečným člověkem, nikdo nedokáže zlomit mou duši nebo vůli! Jsem hvězda! Inge Auerbacher

2

Fyzicky i emocionálně zničující zážitek. Leon Jedwab

3

Naposledy jsem viděla své rodiče, když jsme přijeli do Osvětimi. Můj otec se vrátil pro svou modlitební knížku. Políbil nás a řekl: „Už se nikdy neuvidíme.“ Mary Elias

4

Maminka a já jsme přišly do Osvětimi v roce 1945. Oddělili mě od ní. Začala jsem plakat. Maminka řekla: „Ester, Ester, utíkej.“ Už nikdy jsem maminku neviděla. Ester Braitberg

5

SAMA: Žádná filozofie není schopna popsat smutek opuštěného stromu s odumřelými kořeny, přestože zakořenil v dalekých lesích. Jediné, co může člověk slyšet, jsou vzpomínky a příběhy z dávných časů a modlitby pro mou duši, až budu na onom světě. Bronia Rosenbaum

6

Byly jsme v pekle, přišly jsme o všechno, vrátily se zpět a snažily se každému říct, jaké to je trpět kvůli nenávisti. Život je krásný, nepociťujte k nikomu nenávist a buďte dobrým příkladem všem ve svém okolí. Doufám, že naše minulost poučí novou generaci žít společně v míru a harmonii. Stephanie Heller (červená) a Annetta Abie (modrá)

7

Při vzpomínce na hrůzy Bergen-Belsenu jsem si náhle uvědomil, že jsem došel na konec svého života - v dokonalé pohodě. Necítím žádnou bolest, zlobu ani nenávist. Peter Lantos

8

Právě jsme na hodině zpěvu zkoušeli Brahmsovu Ukolébavku, když vtom vstoupila ředitelka a řekla mi: „Musíš okamžitě odejít, jsi Židovka.“ Aliza Shapiro

9

Jsem rád, že jsem měl možnost prožít v Anglii posledních 70 let. Zachránilo mi to život a udržovalo mě šťastného a naživu. Osias Finding

10

Narodil jsem se v únoru 1914 v Rumunsku. Bylo nás osm dětí. Jsem ženatý a mám dvě děti, chlapce a dívku. Žiju ve městě Rehovor a 24 hodin denně mám pečovatelku. Cítím se dobře. Yaacov Kronenfeld

11

V předpeklí, v té černé díře naší planety Země, v Osvětimi. Když to skončilo, odvezli mě pryč. Kdo to teď ale vyžene ze mě? Pořád to tam je. Jen mrtví budou mými exorcisty. Lidia Vago

12

Ráno mě nechali čekat u brány, zatímco uvnitř burácely pekelné plameny: do vzduchu stoupala kouřová mračna a komíny ze sebe chrlily puch spáleného masa. A já jsem ty hrůzy jen zahlédla. Odpoledne svítilo slunce na úrodnou zemi a já jsem okusila míru a vydala ovoce, ačkoliv jsem čas od času pocítila náhlé bodnutí v duši. Teď za soumraku znovu stojím, tentokrát u nebeské brány a čekám, až Bůh opět vrhne kostky. A znovu přemýšlím: proč, proč ze všech miliónů, proč zrovna já? Christine Month

13

Měla jsem „štěstí“, že jsem přežila ukrytá spolu s mou nejbližší rodinou. Holocaust si přesto na mně vybral svou daň, stejně jako na další generaci. I když se snažím zůstat optimistkou, zdá se, že světový antisemitismus pomalu začína opět zvedat svou ošklivou hlavu. Toby Leby

14

Jsem vděčný svým rodičům za jejich prozíravost, když mě poslali dětským transportem do Anglie. Kurt Goldberger

15

Ve svém tanci jsem se snažil vyjádřit celé spektrum lidských emocí – od radostí života po hluboký smutek v bolesti a utrpení. Felix Fibich

 

Foto: FB Harryho Bordena

Čtěte dále

Otevřená snídaně už 26. listopadu v Praze!

V neděli 26. listopadu od 10:00 proběhne v pražském Studiu Alta další Otevřená snídaně. Přijďte se seznámit, potkat staré přátele a začít den příjemným posezením s lidmi nejrůznějšího původu i náboženského vyznání. Připravte své oblíbené jídlo a ochutnejte delikatesy ostatních. Tentokrát je pro návštěvníky z řad dospělých i dětí připraven díky partnerům bohatý program. Těšit se můžete například na pásmo poezie, výtvarný workshop nebo diskusi s umělci-migranty, kteří našli svůj domov v Česku. Programovými partnery snídaně jsou tentokrát Inbáze a festival Den poezie. Vstup zdarma.


HateFree Culture 17. 11. 2017

Výhrůžky nahradila solidarita. Lidé teplickým prvňákům posílají pohledy, peníze, nabízejí i zájezdy

Množství nenávistných komentářů k fotce teplických prvňáčků, a následná celospolečenská diskuse, zaplavilo začátkem listopadu Česko a rezonuje dodnes. Výhrůžky a nenávist však vystřídala vlna solidarity, podpory a nabídek pomoci. Lidé posílají dětem i personálu školy pro radost pohledy a vzkazy, organizují finanční sbírky, navrhují doučování nebo dokonce nabízejí zážitkové pobyty zdarma. I to je Česko.


Kateřina Gamal Richterová 17. 11. 2017

Svůj život zasvětil boji za práva gayů. Slovensko objevuje zapomenutý příběh Imricha Matyáše

Slovensko v posledních dnech objevuje zapomenutého gay aktivistu Imricha Matyáše, muže, který už ve 30. letech minulého století aktivně bojoval za práva lidí s menšinovou sexuální orientací, a to až do své dobrovolné smrti. Jeho zapomenutý celoživotní boj za dekriminalizaci homosexuality v Československu odhalil nedávno nalezený deník. Právě ten, spolu s korespondencí uchovanou na různých místech Evropy, přináší nejen hrdinský příběh o neúnavné snaze o společenskou změnu, ale také jedinečné svědectví o životě LGBT komunity na Slovensku za období druhé světové války i socialismu. „Čistou náhodou jsme objevili deníky Imricha Matyáše, který od 30. do 60. let intenzivně řešil dekriminalizaci homosexuality. Dopisoval si s odborníky, politiky, představiteli státu nebo ministerstvy. Byl dokonce v kontaktu se světovým hnutím,“ říká pro HFC Martin Macko, ředitel Iniciativy Inakosť. Ta také před pár dny předst ...

Kotlebův volič: Má orientace a hlas pro Kotlebu v rozporu nejsou

Viktor ze Slovenska má specifické názory, které prezentuje na sociálních sítích i v osobním životě. S rozhovorem souhlasil za předpokladu, že mu bude zajištěna anonymita. Nevěří totiž v demokracii a svobodu slova a obává se, že by se mu to mohlo vymstít v zaměstnání. Je mu něco přes čtyřicet, je velmi oblíbeným učitelem na základní škole a je homosexuál. V posledních slovenských volbách do krajů volil stranu Mariána Kotleby. Co ho k tomu vedlo? Vidí rozpor ve volení ultrapravicových stran a svou sexuální orientací? Jakým zdrojům důvěřuje, proč se vymezuje vůči muslimům a z jakého důvodu doufá v zánik Evropské unie?


Lukáš Houdek 14. 11. 2017

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.