Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Naviterier, česká aplikace, která pomáhá navigovat nevidomé

 

naviterier big

leitnerovaJana Leitnerová
Autorka

Jana Leitnerová (*1987) vystudovala obory Český jazyk a literatura a Pedagogika na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se online komunikaci, sociálním sítím a krizové komunikaci.

6
dubna
2017

Hlásí, odkud pojede auto, dlažbu ‚kočičí hlavy‘ nebo to, jaký tvar má roh, za který chodec míří. Naviterier, unikátní aplikace, na jejímž vývoji se přes 9 let podílejí výzkumníci z ČVUT Jan Balata a Zdeněk Míkovec, ulehčí zrakově hendikepovaným lidem pohyb po městě. Velkou výhodou je nezávislost na GPS, která není v husté městské zástavbě přesná. Místo toho využívá Naviterier precizní mapové podklady.

Pro nevidomé a zrakově hendikepované osoby se tak objevila další pomůcka, která jim zjednoduší cestu do práce, na nákup nebo jen obyčejnou procházku. A co víc, ta cesta pro ně bude také bezpečnější. „S takto podrobnými mapami si troufám prohlásit, že každý nevidomý by měl být schopen zcela samostatně, bezpečně a především relativně snadno cestovat po městě i na místa, která dříve nikdy nenavštívil, což na takto komfortní a podrobné úrovni skutečně dosud žádné jiné navigační řešení neumožňovalo a neumožňuje,“ hodnotil aplikaci jeden z nevidomých studentů VŠ, který se zúčastnil výzkumu a testování.

naviterier 1

Aplikace naplánuje trasu a poví, co nevidomého cestou čeká

Mapy projektu ROUTE4ALL, které aplikace Naviterier využívá, obsahují informace o významných navigačních bodech, které jsou pro navigaci nevidomých nezbytné, například sklony a šířky chodníků, tvary rohů, výklenky budov, hluk z dopravy a další.

naviterier 2

Po zkušební fázi se Naviterier pouští do ostrého provozu, a to ve dvojí podobě. Jako webová aplikace Naviterier Routeplanner, která je zdarma k dispozici na běžných webových prohlížečích. Umožňuje plánování trasy podobně jako u jiných plánovačů, ale na rozdíl od nich je trasa přizpůsobena potřebám nevidomých, s ohledem na bezpečnost přechodů, vyhýbání se složitým chodníkům v parcích apod. Mobilní aplikace Naviterier Conversation je zpoplatněná, její hlavní předností je možnost plného přizpůsobení potřebám konkrétního uživatele, vytváření seznamu oblíbených tras a v budoucnu také napojení na asistenci Navigačního centra SONS. Mobilní aplikace navíc ještě nabízí kontrolu polohy přes GPS nebo zobrazení bodů zájmu v okolí.

15 let výzkumů a testování se stovkami zrakově postižených

„Úplně první impuls přišel od profesora Pavla Slavíka, který před více než 10 lety vypsal diplomové téma na zpřístupnění grafů nevidomým studentům. Tehdy jsme se začali hlouběji zajímat o jejich problémy a přirozeně jsme dospěli k tomu, že hlavním problémem pro udržení kvality života zrakově postižených lidí je volný a samostatný pohyb,“ říká pro HFC výzkumník Jan Balata. Po téměř deseti letech výzkumu je na světě jedinečná pomůcka pro zrakově postižené.

naviterier 3

Tým podílející se na vývoji nenechal nic náhodě, navigace prošla desítkami experimentů se stovkami zrakově postižených účastníků tak, aby byla zaručena její srozumitelnost a bezpečnost. „Výsledky výzkumu jsme publikovali na špičkových mezinárodních konferencích a v odborných impaktovaných časopisech. Při návrhu úzce spolupracujeme s Navigačním centrem SONS, konkrétně se Zdeňkem Bajtlem a také s Olgou Buriánkovou z Tyfloservisu,“ doplňuje Jan Balata.

Ke stažení v létě, objednat ji můžete už dnes

Aplikace bude ke stažení v létě 2017, ale již nyní probíhá její předobjednávání přímo na webu. Kdo se zaregistruje do konce dubna, získá Naviterier na půl roku zdarma. Pro Jana Balatu a Zdeňka Míkovce to ale rozhodně není konec práce. „Ve spolupráci s projektem Světluška Nadačního fondu Českého rozhlasu vyvíjíme řešení pro davový sběr (crowdsourcing) dat k aktualizaci a mapování chodníkových map ROUTE4ALL. Řešení je založené na mobilní aplikaci přizpůsobené především pro laiky, které chceme motivovat různými herními prvky,“ nastiňuje plány do budoucna Jan Balata.

Foto: archiv Naviterier, FB Naviterier

 

Čtěte dále

„Uprchl jsem před radikály. Zde mě považují za jednoho z nich,“ říká jezídský umělec

Pětadvacetiletý umělec Dachil Sado pochází ze severního Iráku z pronásledované komunity Jezídů. Po sérii útoků a poprav ve svém okolí se rozhodl vlast opustit. Do Berlína přišel v lednu 2015 a Německo mu udělilo azyl. Po příjezdu do Evropy ho však překvapily postoje části veřejnosti: „Z Iráku jsem utekl kvůli radikálním islamistickým skupinám a pak přijdu sem, kde se na mě lidé dívají, jako bych byl jedním z těch radikálů.“ Dachil se v Německu začal věnovat umění a v říjnu nastupuje na prestižní uměleckou školu Weissensee. Aktuálně má do 21. září výstavu v brněnské Galerii Klubovna. Jak se žije Jezídům v Iráku a proč jsou napříč historií pronásledovaní? Jaké byly Dachilovy začátky v novém domově? Proč se začal věnovat umění a z jakého důvodu mu vadí označení „uprchlík“? I o tom je následující rozhovor.


Lukáš Houdek 2 ...

Vyrůstala s afroamerickými bratry. “Nežila jsem s barvami,” říká

Elenini rodiče, kteří byli běloši, v roce 1969 adoptovali dva čtyřměsíční chlapce afroamerického původu. Elena Kennedy se narodila o rok později. Rodina tak vznikla jen dva roky poté, kdy byly zrušeny zákony zakazující mezirasová manželství, a pouhých pět let od přijetí zákona o občanských právech, který zakázal diskriminaci na základě rasy a rasovou diskriminaci ve školách. „Mnoho lidí se mě za ta léta ptalo, jaké to bylo vyrůstat s afroamerickými bratry. Nudná pravda je, že moje rodina byla úplně normální. Jenom já jsem bílá. Moji adoptovaní bratři jsou černí,“ říká Elena. Přiznává ale, že ačkoliv jsou sourozenci, nedívá se na ně společnost stejně a stále se objevuje řada situací, kde je na její bratry pohlíženo odlišně.


Marie Škardová 20. 9. 2017

"Škola by neměla být izolovaným ostrovem," říká expert Hruda

„Je stále důležitější, aby škola odpovídala reálnému životu a reálným potřebám. Dovednosti získáváme jednoduše tím, že jsme jejich přijímání vystaveni. Větší variabilita dává i příležitost poznat rozdílné názory, postoje a role,“ říká k inkluzivnímu vzdělávání Tomáš Hruda. Je absolventem ekonomie a mezinárodních vztahů na FSV UK. Mimo jiné působil také jako náměstek ministra školství pro výzkum a vysoké školství. Je spoluzakladatelem projektu Education Republic, který si klade za cíl podporovat pravidelné vzdělávání jako nedílnou součást života. Ve škole by se podle něj mělo více pracovat se vstupní motivací, která má obrovský vliv na výsledek učení. „Do školy nechodíme, abychom dokazovali, co všechno umíme. Chodíme tam, abychom se naučili něco nového,“ dodává.


Klára Malá 19. 9. 2017

...

HateFree Zone: Síť míst bez násilí a nenávisti!

HateFree Culture představuje vznikající síť zón bez násilí a nenávisti. Ty vznikají po celé České republice pod značkou HateFree Zone.


HateFree Culture 11. 2. 2015

Jazyková bariéra je často jedním z důvodů, proč se bojíme nebo ostýcháme s někým navázat řeč nebo vztah. Amanda Moore, studentka základní školy v Kalifornii, tenhle problém ale vyřešila velmi jednoduše. Použila online překladač od Google. Proč?

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.