Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Nenech to být!“ burcují studenti střední školy svoje okolí

 

sikana big

leitnerovaJana Leitnerová
Autorka

Jana Leitnerová (*1987) vystudovala obory Český jazyk a literatura a Pedagogika na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se online komunikaci, sociálním sítím a krizové komunikaci.

5
dubna
2017

Studují brněnské gymnázium a už delší dobu se věnují podnikatelským projektům v online, aplikace Nenech to být tedy není jejich první projektem. Je však tím prvním, který má primárně za cíl pomáhat. „Při snaze s něčím přijít mě napadla právě šikana,“ říká pro HFC jeden ze zakladatelů Jan Sláma. Se spolužáky přichází s jednoduchým řešením, jak nahlásit šikanu a tím přispět k řešení krizových situací.

nntb 3

‚Nemlčte, udělejte něco!‘ vyzývají skrze aplikaci

Samotný pojem šikana přímo v aplikaci studenti nepoužívají, slouží k nahlášení faktu, že se ‚někdo ve třídě necítí dobře‘. „Zaměřujeme se pak na mlčící většinu, která není se situací spokojená, ale zároveň se bojí zapojit do přímé podpory utiskovaných. Navíc se neptáme na agresora, takže uživatel ani nežaluje,“ popisuje Honza. Web může použít jak student, rodič i učitel.

nntb 2

S kyberšikanou, která je s růstem sociálních sítí a online komunikace častá, se aplikace umí popasovat, ale pouze za podmínky, že k ní dochází ve třídním kolektivu. Honza připouští, že tématu kyberšikany se věnují taky, i když teď aktuálně neznají žádné speciální řešení, jak s ní bojovat. „NNTB se teď dostalo z malého neziskového projektu proti šikaně někam úplně jinam, a je třeba to tak taky brát. Pro budoucí rozvoj zakládáme firmu a na vývoj dalších systémů již budeme potřebovat investice. Plánujeme něco trochu většího a pak se možná po nabrání dostatku zkušeností podíváme i na kyberšikanu. To téma nás zajímá,“ nastiňuje plány Honza.

Osobní zkušenost s šikanou

Podle výzkumů z roku 2016 se se šikanou setkává nějakým způsobem 9 z 10 dětí. Setkali se s ní Honza, David i jejich další kolega Pavel. „Dostali jsme se s ní do kontaktu hodně v našem okolí, třeba na základní škole, odkud jsem odešel na víceleté gymnázium Vídeňská v Brně. Až na výjimky jsem byl ale spíše součástí té mlčící většiny. Díky určité empatii jsem pak všechny utiskované podporoval a snažil se jim ukázat, že ta škola není jen černobílá. Až na motivaci jsem ale více nezmohl. Osobně jsem byl asi taky někdy na prvním stupni jejím terčem, ale to si už moc nevybavuji,“ popisuje Honza.

nntb 1

Dá se podle Honzy dneska šikaně vůbec vyhnout? „Myslím, že nějaké razantnější nenávisti a sociálním problémům se vyhnout dá, ale člověk nesmí vyčuhovat. Pokud jste ‚mrtvá ryba plující s proudem‘, jen těžko někoho zaujmete dostatečně na to, aby se do vás začal navážet. Je však otázkou, zda taková ‚mrtvá ryba‘ opravdu žije. Jakmile jste v něčem jiní, vždycky se najdou jedinci, kteří si vás v negativním slova smyslu všimnou,“ rozvádí myšlenku Honza.

Studenti, odborníci, Youtuber a ministerstvo

Tým lidí, kteří stojí za inovativním způsobem, jak řešit šikanu na školách, nepatří k největším. Kluci v podstatě začínali ve třech, později tým rozšířili „Úplně na začátku já, Pavel Ihm a David Špunar a postupně jsme přibrali programátory Jakuba Pekára, Ondřeje Gonzora a Tomáše Janouška,“ vyjmenovává Honza. S vývojem jim pomáhali také odborníci, Lenka Skácelová z Pedagogicko-psychologické poradny v Brně nebo vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský a pracovníci ministerstva školství, včetně ministryně Kateřiny Valachové. Vynechat nejde ani výraznou pomoc od youtubera Nejfakea. „Zpropagoval nás mezi dětmi,“ oceňuje pomoc Honza a doplňuje, proč pro spolupráci oslovil právě jeho: „Zastává názor, že tvář ani jméno nejsou důležité, podstatná je myšlenka a názor. Sám navíc ve svých videích o šikaně několikrát mluvil a děti se na něj obrací s prosbou o radu.“ 

 

Po spuštění projekty přišly pozitivní ohlasy a spousta mediálního zájmu. Honza s Davidem se dostali do hledáčku několika televizí, včetně ČT24, rádií, novin a spousty internetových magazínů v čele s Aktuálně.cz, Novinami či iDnes, fanoušky už sbírají také na sociální sítí Facebook a návštěvnost webu roste. Přišly však i reakce, které Honzu překvapily. Týkaly se úvodní plochy jejich webu. „Je děsivé, kolik lidí mě upozornilo na fakt, že na úvodní ploše je dítě tmavší pleti s tím, že ‚riskujeme pozitivní ohlasy‘,“ říká Honza a dodává: „S každým dalším varováním jsem si byl jistější, že úvodní fotku nebudeme za žádných okolností měnit.“

Foto: archiv Jana Slámy, Pixabay

 

Čtěte dále

„Měl by shořet v pekle. Pořád je pro mě ale i tím hodným dědečkem,” říká výtvarnice Toy Box

„Celý život se potýkám s psychickými problémy. Plynou z toho, že jsem byla ve čtyřech letech zneužita nevlastním dědečkem a nebylo to zpracované,” říká známá česká výtvarnice Toy Box. Ve své tvorbě se i proto věnuje těm, jejichž hlas není slyšet. Stejně jako nebyl slyšet ten její, když byla malá. „Traumatický je celý tvůj život. Já jsem jako malá měla deprese odjakživa. Pamatuju si, jak jsem koukala na ségru a přemýšlela, proč je ona dobrá, když já jsem takhle zlá,” popisuje následky zneužití. „Když jsem dospívala, měla jsem hrozné deprese, sebevražedné stavy a doteď, když je mi špatně, mám co dělat, abych si nemyslela, že jsem zlá. A že všechny problémy zmizí, když se zabiju.” Kvůli svým psychickým problémům, které vyústily v hospitalizaci v psychiatrické léčebně, čelí řadě předsudků. Dodnes také řeší trauma v rámci rodiny a snaží se najít smíření se svou matkou. „Pro ...

Český středoškolák vozí seniory na místa, kam se vždy toužili podívat. Pomocí brýlí

Devatenáctiletý Adam Skokan je studentem maturitního ročníku Smíchovské střední průmyslové školy. Kromě studia zvládá řadu aktivit. Díky svým znalostem virtuální reality například pomáhá seniorům. „Pomocí virtuální reality dokážu velmi jednoduše dostat kohokoliv kamkoliv. Konkrétně seniory vozíme po celém světě a ukazujeme jim taková místa, kam se chtěli podívat celý život,” přibližuje pro HFC. Tato mezigenerační setkávání přinášejí mnohé zkušenosti i jemu samotnému. „Co mi přijde obzvláště důležité, je, že jsem se naučil rozpoznat, jak jednat se staršími lidmi. Někdy je třeba se bavit více technicky, někdy lidsky a někdy je i potřeba poznat, že je dobré mlčet,” říká Adam, který je také členem mezinárodních týmů a projektů. Věnuje se tak prosazování práv studentů učňovských oborů na mezinárodní úrovni i organizaci festivalů. Za svoji aktivitu a přínos ...

Její reportáže aktivizují diváky, posílají miliony. „Primární je pro mě dobrá novinařina,” říká Lea Surovcová

Lea Surovcová patří k nejvýraznějším reportérkám České televize, kde se věnuje především sociálním tématům. Vystudovala pedagogiku, učit však vydržela jen krátce. Zaujala ji novinařina a po zpravodajství v televizi Nova se usadila ve veřejnoprávní televizi. Její reportáže často hýbají veřejným děním. Rozpohybovávají jak veřejnost, která se pak mnohdy snaží protagonistům pomoci, tak mívají také za následek nastartování systémových změn. V posledních měsících organizovala po dotočení tematické reportáže sbírku aktovek pro matky samoživitelky žijící v chudobě. Zapadá taková činnost do práce novinářky? Má redaktor zodpovědnost za své respondenty a kde je v pokrývání lidských příběhů hranice hyenismu?

 


 

Lukáš Houdek 16. 10. 2019

„Postoje k uprchlíkům v Evropě jsou stále lepší. Díky zkušenostem,” říká česká vědkyně

„Lidé migranty v porovnání s dobou před deseti lety vnímají více pozitivně a tento trend sledujeme po téměř celé západní Evropě,” říká Lenka Dražanová, vědecká pracovnice Centra pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde se zabývá výzkumy politického chování a postoji Evropanů k migraci. Dodává, že oproti době před deseti lety jsou nálady lepší o 5 až 10 %. Za zlepšením jsou podle ní zkušenosti s uprchlíky a migranty, které lidé v západoevropských zemích běžně potkávají. „Sociologické výzkumy z poslední doby ukazují, že když se společnost stává více rozmanitou, hodnotí to lidé na začátku spíše negativně. Ale třeba za deset nebo patnáct let už to vidí mnohem pozitivněji,” vysvětluje důvody změny.


 

Lukáš Houdek 14. 10. 2019

Jazyková bariéra je často jedním z důvodů, proč se bojíme nebo ostýcháme s někým navázat řeč nebo vztah. Amanda Moore, studentka základní školy v Kalifornii, tenhle problém ale vyřešila velmi jednoduše. Použila online překladač od Google. Proč?

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.