Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Vozíčkář s roztroušenou sklerózou vyráží na vysněnou pouť. Chce motivovat ostatní

 

honza dusek big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

8
března
2017

Honza Dušek, který před patnácti lety onemocněl roztroušenou sklerózou, vyrazí na svém vozíku 10. května na měsíční pouť do Santiaga de Compostely. “Chci ukázat některým lidem, především těm zdravým, že vozíkem život nekončí. Některé věci, které se zdají být nemožné, jsou možné. Stačí pouze chtít,” popisuje Honza svoji motivaci. Doprovodí ho syn Jenda, známý český poutník Petr Hirsch a další přátelé. O cestě vznikne dokument Camino na kolečkách, kterým chtějí rozšířit povědomí o roztroušené skleróze. Cestu a dokument můžete podpořit na portálu Hithit

Camino na kolečkách

Honza Dušek, poutník s roztroušenou sklerózou, Honzův devítiletý syn Jenda, kameraman Tomáš Lénárd, režisérka Eva Toulová, český cestovatel Petr Hirsch, který naputoval přes 25 tisíc kilometrů a svými pochody chce pomáhat druhým, plus několik kamarádů jako doprovod. To je tým, který se v květnu vydá na 600 kilometrů dlouhou pouť z Logroňa do Santiaga de Compostela po starodávné poutní Svatojakubské cestě. Pokud vše půjde podle plánu, pokusí se dojet až na samý konec světa (mys Fisterra). “Chci ukázat některým lidem, především těm zdravým, že vozíkem život nekončí. Některé věci, které se zdají být nemožné, jsou možné. Stačí pouze chtít,” popisuje Honza svoji motivaci.

camino 2

Poutník na kolečkách

Honza Dušek se narodil v roce 1980 v Praze, pracoval jako dělník, obchodní zástupce a asistent ředitele. Před čtrnácti lety mu byla diagnostikována roztroušená skleróza, neurologické onemocnění, které postihuje centrální nervový systém a způsobuje záchvaty, fyzickou invaliditu a neuropsychiatrické poruchy. Posledních pět let je na vozíku, na kterém chce 34 dní dlouhou cestu absolvovat. Honzovým vzorem je geniální britský kosmolog Stephen Hawking, jenž je autorem citátu: „Byť je život sebesložitější, vždy existuje něco, co můžeme dělat a dosáhnout v tom úspěch. Dokud existuje život, existuje naděje." 

Honza se nevzdává a proto se jednoho dne při grilování rozhodl pro svou cestu. “S Honzou se znám čtyři roky, od doby, kdy jsem se vrátil ze Santiaga, Říma, Jeruzaléma a začal jsem chodit do kostela. Když jsem u něj byl minulý rok na návštěvě, pronesl jedno odpoledne památeční větu: ‘Péťo, já chci do Santiaga’. Na ten moment jsem čekal a v tu chvíli jsem pochopil, že jsem tady pro něj, abych mu pomohl a podpořil ho v tom realizovat svůj sen,” vypráví cestovatel Petr Hirsch.

camino 1

Kde je vůle, je i cesta

Rádi by své měsíční putování, které je dovede do jednoho z nejvýznamnějších křesťanských poutních míst, co nejlépe zdokumentovali. O cestě tedy budou informovat online na sociálních sítích a spolupráce bude nabídnuta také médiím. Z putování vznikne dokument Camino na kolečkách, který ukáže, že na kolečkách život nekončí a že i v těžké životní situaci je možné si plnit své sny a cíle. “Nikdy jsem nepoužíval slova jako neumím, nezvládnu, nedokážu. Všechno jde, ale musí se chtít a mně se chce,” komentuje Honza na webu o chystané cestě a dokumentu.

Cílem poutníků je dojít do Santiaga s prosbou o uzdravení či zpomalení průběhu Honzovy nemoci. Prostřednictvím projektu také chtějí rozšířit povědomí o roztroušené skleróze mezi širší veřejnost a upozornit na činnost Domova sv. Josefa v Žirči, který pomáhá lidem s roztroušenou sklerózou žít důstojný život, a na další organizace, které se věnují osvětě v této problematice. 

Cestu a dokument můžete podpořit na portálu Hithit.

Čtěte dále

„Neměla jsem sílu žít, nikdo nic netušil,” říká česká moderátorka. Čelila posttraumatu a depresím

Lucie Vopálenská patří mezi přední české moderátorky. Začínala ve slovenské redakci Českého rozhlasu, pokračovala v Rádiu Svobodná Evropa. V České televizi osm let připravovala populární diskusní pořad Na hraně, za nějž v roce 1998 získala Cenu Ferdinanda Peroutky. Dnes působí v Českém rozhlasu Plus. Od dětství se potýká s úzkostí, později se přidaly i deprese. Po traumatickém zážitku z nočního vloupání do bytu, kde spala, se při-dala také posttraumatická stresová porucha, která Lucii paralyzovala, omezovala ji jak v osobním životě, tak v práci. „Moderovala jsem pořad a měla jsem problém rozumět tomu, o čem ti lidé mluví. Moderátorka by se k něčemu takovému vůbec neměla přiznávat. Já jsem ale opravdu měla dojem, že vůbec nevím, co se děje. Byla jsem v hrozném stresu, abych to měla pod kontrolou, což jsem pak ale vůbec neměla,” vzpomíná. Vyhledala proto lékařskou pomoc a psychiatrům se ji poda ...

V 18 se rozhodla pro změnu pohlaví. Sáhla si na dno, rovnováhu našla v meditaci

Jmenuji se Romana Ezrová a je mi 29 let. V osmnácti letech jsem se rozhodla pro změnu pohlaví, abych mohla být ženou, tedy sama sebou. Řadu let jsem hledala sama sebe, sáhla jsem si až na dno. Svou cestu jsem nakonec našla díky meditační technice OMChanting. Dnes pomáhám LGBT lidem projít obtížnými situacemi.

Romana Ezrová 23. 1. 2020

„Jako malá jsem vídala matku v minisukni. Dnešní Afghánistán se velmi liší,” říká tamní aktivistka

Nebezpečné povolání? Horia Mosadiq je novinářka a bojovnice za lidská práva v Afghánistánu. „Připadám si jako ten malý komár, bzučím u ucha těm, kdo porušují lidská práva a snažím se jim znepříjemňovat život. Řešila jsem například případ, kde byla žena se svými třemi dcerami gangem místního velitele a jeho muži znásilněna. Ten velitel byl spojen s velice mocnými lidmi, ministry afghánského kabinetu,“ vysvětluje. Po celé zemi mapuje zločiny Tálibánu a dalších ozbrojených skupin, mapuje ale také zločiny spojenců. „Afghánistán, který vidíme dneska, se velmi liší od toho, ve kterém jsem vyrostla. Každý den například dochází k sebevražedným útokům, při kterých jsou zabíjeny a zraňovány desítky lidí,“ popisuje realitu běžného života a dodává: „Vyrostla jsem v liberálním a moderním státě. Víte, v té době byla v Afghánistánu docela otevřená a tolerantní společnost. Chodili jsme do ki ...

„Lidi často strčí Romy do jednoho pytle a tečka,“ říká režisér Marhoul

Z vůbec nejdiskutovanějšího filmu české kinematografie diváci hromadně neodcházejí, jak hlásaly první senzacechtivé titulky. Naopak – jen do kin jich už přišlo bezmála sto tisíc. A to scénárista a režisér vůbec nečekal. „Narovinu říkám, nezlobte se, promiňte, já to nějak špatně odhadl,“ vzkazuje zdejším divákům Václav Marhoul.


Rena Horváthová 23. 1. 2020

Zimu občas prožívají odříznutí od světa. Stává se, že musí uklidit velké množství sněhu, aby se dostali ke koním. Koně chodí navštěvovat i dívka na invalidním vozíku. Když je cesta nesjízdná, přijedou pro ni s koňmi až do vesnice. “Projížďky na koni jí pomáhají. Mně zase pomáhá její věčný optimismus a radost ze života. V budoucnosti bychom spolu chtěly absolvovat několik desítek kilometrů dlouhý trail na koních přes hory, " vypráví Zuzana.
 
Na statek chodí také další děti i děti z ústavů a dětských domovů. Jezdí na ponících i na velkých jezdeckých koních, češou je, čistí kopyta, dávají jim seno, učí se je vodit a hlavně jim rozumět. V jednom přes léto prázdném seníku mají děti velké pískoviště, starý kufřík s pohádkovými knížkami, houpačku a stolek se židlemi, na kterém si kreslí.
 
Pomáhají také lidé z romské osady
 
S poníky navštěvuje Zuzana také lidi starší generace, kteří žijí sami bez rodin v rejdovském Domě seniorů. S rodinou pak pomáhá i dalším lidem z vesnice. Od jara do podzimu se starají o několik zahrad a sadů, které sousedí s hospodářstvím. Většinou patří starším lidem z obce, kteří je už nemohou sami sekat. Trávu na seno pro koně suší na lukách u statku. Často při tom pomáhají také lidé z romské osady. “Jsou velmi šikovní a pracovití. Například takový Lajoš - kupuji od něj seno pro koně. On a jeho rodina. I Stano s kurzem na obsluhu motorové pily i mladá Táňa, co si v Rožňavě dělá řidičák, i slepý Ivan se ženou Janou, co si postavili v domě koupelnu, i Žaneta, co skončila gymnázium a učila ve škole děti," popisuje Zuzana. “Před lety jsem učila v místní základní škole, kde jsem se postavila na stranu romských matek z místní segregované osady, které chtěly, aby se k jejich dětem učitelky chovaly stejně jako k jejich neromským spolužákům. V rejdovské romské osadě jsem poté dala dokupy několik chlapců a děvčat, kteří jako hudební skupina Rejdovate Čhave občas vystupují po okolí,” doplňuje. (https://www.facebook.com/Rejdovate-%C4%8Chave-662422310561647/)
 
 
Hipoterapie dostupná pro každého
 
V létě 2016 začala Zuzana nabízet možnost terapie nejen s velkými koňmi, ale i s poníky Bety a Spikem. Kurz hipoterapie Zuzana absolvovala na Slovenskej zdravotníckej univerzite. Tuto formu terapie dělají s rodinou ve volném čase zdarma, případně za dobrovolný příspěvek. 
 
Péče o koně není jednoduchá ani levná záležitost. Přesto to s koňmi nevzdala. Mnoho aktivit spojených hlavně s ježděním dětí z ústavů dělá zdarma, dobrovolně. V budoucnu by proto s dcerou a přítelem chtěli na podporu těchto aktivit založit menší občanské sdružení. "‘Čím víc budeš rozumět koním, tím méně budeš rozumět lidem.’ řekl mi jednou kamarád z Mengusovic, který k nám chodí strouhat a podkovat koně. Netroufám si říct, do jaké míry rozumím koním a lidem, ale myslím si, že spíše platí: Čím více se budeš snažit porozumět koním, tím více se budeš snažit porozumět lidem," uzavírá Zuzana.
 
V současné době by hospodářství podle Zuzany potřebovalo přibližně 5000 eur na výstavbu malé ekologické bezbariérové chatky, kde by se děti a dospělí mohli schovat před nepříznivým počasím, ale také na opravu stájí a na koupi malého vozíku pro poníka Spika. Chtěli byste se na těchto aktivitách nějak podílet a podpořit je? Napište Zuzaně na stránce 
Zuzkino slobodné gazdovstvo. (https://www.facebook.com/Zuzkino-slobodn%C3%A9-gazdovstvo-1381993442107364/)

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.