Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Reakce babičky na coming out transgender vnuka dojímá internet

 

gavin big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

8
března
2017

Když se dnes dvacetiletý Gavin ve svých jedenácti rozhodl svěřit svému okolí s tím, že se narodil do nesprávného těla, padla jeho volba jednoznačně na jeho babičku Elaine. „Gavin ke mně jednoho večera přišel a že chce se mnou mluvit. Měla jsou v sobě už jedno pivo, a tak jsem byla unavená a byla jsem v posteli,“ vzpomíná babička Elaine. „Babi, musím ti něco říct. Chci být kluk,“ řekl tehdy. A babička mu na to pohotově odpověděla: „To my všichni, nemyslíš? Protože chlapi mají lepší život než my.“ Podle Gavina pak babička vstala a šla ho políbit. „Řekla: 'Miluju tě, ať jsi, kdo jsi.' A šla si zase lehnout, byla naštvaná, že jsem ji vytáhl z postele,“ směje se. Jejich společné video nyní svou bezprostředností dojímá diváky po celém světě.

Elaine vzpomíná, že o tom pak v posteli přemýšlela a řada věcí jí začala docházet. „Začalo to dávat smysl, protože jsi byl sklíčený, pamatuješ? Bylo vlastně hezké, že jsme konečně věděli, čím to bylo. A mohli jsme ti pomoct,“ říká v intimním videu svému vnukovi. A dodává, že i přes závažnost nově nabyté informace ji nikomu neprozradila. „Někdy umím udržet tajemství,“ dodává.

„Bál jsem se, že se mě zřeknou. Věděl jsem ale, že když to jako první řeknu babičce, budu mít nějaké útočiště, kdyby to dopadlo špatně,“ popsal své pocity Gavin pro Buzz Feed. Přestože se dnes 87letá Elaine do té doby s transgender tematikou nikdy nesetkala, byla to právě ona, kdo vnuka celým coming outem provázel a byl mu neustále oporou.

gavin1

Gavin: "Moje babička Elaine a já, když mi byly 3 týdny."

Deprese, sebepoškozování a babička Elaine

Ve chvíli, kdy přišla dívčí puberta, začal Gavin propadat depresím se sklonem k sebepoškozování. „Deprese mám i dnes,“ říká. „Vím ale, že prostě procházím špatným obdobím, ale nevzdávám to. A vím, že nejsem sám.,“ dodává. S podporou Elaine se také konečně vyoutoval své matce Julii, která k jeho překvapení celou věc vzala pozitivně a obratem Gavina objednala na specializovanou londýnskou kliniku, aby začali plánovat proces přeměny. „Má rodina i přátelé reagovali všichni pozitivně. Vlastně úplně opačně, než jsem se obával, že budou,“ vysvětluje pro HFC Gavin. Byla to opět babička Elaine, kdo byl přítomen, když byla Gavinovi podána první testosteronová injekce v roce 2015. „Teď je tomu zrovna patnáct měsíců, co užívám testosteronové injekce,“ dodává pro HFC. 

gavin2

Gavin: "Moje babička Elaine a já. Má pvní testosterovoná injekce."

Youtube podpora

Gavin se dnes snaží šířit skrz svůj příběh povědomí o problémech, se kterými se translidé setkávají. „Natáčím Youtube videa, abych se dostal k ostatním, kteří si procházejí tím, čím dříve já, a pomohl jim,“ líčí v rozhovoru pro HFC. „Když jsem sám procházel tím vnitřním bojem, zapnul jsem právě Youtube a sledoval příběhy ostatních translidí. Strašně mi to pomohlo, protože jsem měl pocit, že v tom nejsem sám,“ doplňuje Gavin.  

Dnes Gavin spolupracuje například s organizací Fixers, která pracuje na poli osvěty mezi mladými lidmi a podpory pro mladé členy LGBT komunity. „Přál bych si, aby se ostatní translidé dokázali k mým videím vztáhnout a doufám, že mohou pomoci lidem pochopit, jaké je být trans and kolik podpory potřebujeme,“ věří Gavin. Je to právě i jeho babička Elaine, která může být inspirací bezpočtu rodin, které řeší podobné složité situace.  

„Nejdůležitější věc, která mi došla během procesu přeměny, je, že mě lidé milují takového, jaký jsem,“ uzavírá.

gavin3

Gavin: "Já - jeden rok a tři měsíce na testosteronu." (Foto: Amy-Jayne Davies Photography)

Mrkněte níže na celé Gavinovo video s babičkou Elaine!

 
Foto: Archiv Gavina Cueta

Čtěte dále

Český středoškolák vozí seniory na místa, kam se vždy toužili podívat. Pomocí brýlí

Devatenáctiletý Adam Skokan je studentem maturitního ročníku Smíchovské střední průmyslové školy. Kromě studia zvládá řadu aktivit. Díky svým znalostem virtuální reality například pomáhá seniorům. „Pomocí virtuální reality dokážu velmi jednoduše dostat kohokoliv kamkoliv. Konkrétně seniory vozíme po celém světě a ukazujeme jim taková místa, kam se chtěli podívat celý život,” přibližuje pro HFC. Tato mezigenerační setkávání přinášejí mnohé zkušenosti i jemu samotnému. „Co mi přijde obzvláště důležité, je, že jsem se naučil rozpoznat, jak jednat se staršími lidmi. Někdy je třeba se bavit více technicky, někdy lidsky a někdy je i potřeba poznat, že je dobré mlčet,” říká Adam, který je také členem mezinárodních týmů a projektů. Věnuje se tak prosazování práv studentů učňovských oborů na mezinárodní úrovni i organizaci festivalů. Za svoji aktivitu a přínos ...

Její reportáže aktivizují diváky, posílají miliony. „Primární je pro mě dobrá novinařina,” říká Lea Surovcová

Lea Surovcová patří k nejvýraznějším reportérkám České televize, kde se věnuje především sociálním tématům. Vystudovala pedagogiku, učit však vydržela jen krátce. Zaujala ji novinařina a po zpravodajství v televizi Nova se usadila ve veřejnoprávní televizi. Její reportáže často hýbají veřejným děním. Rozpohybovávají jak veřejnost, která se pak mnohdy snaží protagonistům pomoci, tak mívají také za následek nastartování systémových změn. V posledních měsících organizovala po dotočení tematické reportáže sbírku aktovek pro matky samoživitelky žijící v chudobě. Zapadá taková činnost do práce novinářky? Má redaktor zodpovědnost za své respondenty a kde je v pokrývání lidských příběhů hranice hyenismu?

 


 

Lukáš Houdek 16. 10. 2019

„Postoje k uprchlíkům v Evropě jsou stále lepší. Díky zkušenostem,” říká česká vědkyně

„Lidé migranty v porovnání s dobou před deseti lety vnímají více pozitivně a tento trend sledujeme po téměř celé západní Evropě,” říká Lenka Dražanová, vědecká pracovnice Centra pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde se zabývá výzkumy politického chování a postoji Evropanů k migraci. Dodává, že oproti době před deseti lety jsou nálady lepší o 5 až 10 %. Za zlepšením jsou podle ní zkušenosti s uprchlíky a migranty, které lidé v západoevropských zemích běžně potkávají. „Sociologické výzkumy z poslední doby ukazují, že když se společnost stává více rozmanitou, hodnotí to lidé na začátku spíše negativně. Ale třeba za deset nebo patnáct let už to vidí mnohem pozitivněji,” vysvětluje důvody změny.


 

Lukáš Houdek 14. 10. 2019

„Ve škole se mi posmívali. Cesta k sebepřijetí je dlouhá,” říká zdravotní sestra s TC syndromem

Jaký je v Česku život s postižením obličeje? O tom ví mnohé zdravotní sestra Petra Dunajová, která se narodila se vzácným Treacher Collinsovým syndromem. Ten může způsobit nevyvinutí lícních kostí, problémy se zrakem a sluchem, rozštěpy pater či postižení dýchacích cest. „Mnozí lidé si myslí, že je při TCS postižen intelekt, ale to je veliký omyl. Lidé s TCS jsou normálně inteligentní,“ popisuje Dunajová nejčastější mýtus pojící se s jejím hendikepem. Svou odlišnost si začala uvědomovat na základní škole. „Tam se mi posmívali nebo měli nemístné poznámky spolužáci. Na slovní útoky jsem nereagovala, dělala jsem, že je neslyším,“ popisuje první těžké okamžiky a dodává: „Protože v okamžiku, kdy jsem se začala obhajovat, tak útoky zesílily. Někdy mě to strašně mrzelo, snažila jsem se nevšímat si toho, přejít to.“ Dnes se s negativními reakcemi setkává minimálně.