Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Transgender modelky kralují izraelské kampani značky Nike

 

nike big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Externí spolupracovnice HateFree Culture.

2
března
2017

Společnost Nike spustila v únoru v Izraeli kampaň s názvem BLACK & WHITE. Ta prezentuje čtyři ženy oblečené do nové černobílé kolekce. Modelky jsou izraelské transgender ženy a je to vůbec poprvé, co se v Izraeli transgender aktéři objevili v reklamní kampani. Její aktérky jsou zasypány pozitivními ohlasy. Podle jejich slov většina lidí nepoznala, že se jako ženy nenarodily. A v tom právě možná tkví její síla a poselství.

Jak o sobě uvádí samotná sportovní oděvní značka Nike, zakládá si na pestrosti a je proti jakékoliv diskriminaci včetně náboženské, rasové či pohlavní nebo sexuální. Společnost se i proto rozhodla, že do nové kampaně obsadí čtyři transgender Izraelky. Jsou jimi Jennifer Kim, Madlen Matar, Eden Yonatan a Noga Ron. Taková kampaň není svou povahou ve světě ojedinělá. Společnost Nike se stala dalším článkem v dlouhé řadě módních domů a značek, které do popředí postavily právě translidi. Začátkem roku například vystoupila v kampani značky L´Oreal Paris transgender herečka Hari Nef s mottem „Vaše kůže, váš příběh.“ Je to však vůbec poprvé, co se v Izraeli v kampani velké a široce známé značky objevili translidé.

„Bravo pro Nike, že se ujal této iniciativy,“ říká Jennifer Kim, tvář kampaně. „Nike je obrovská reklamní značka a je skvělé, že nepodlehla ekonomickému a politickému tlaku, který z této kampaně mohl vyvstát,“ oceňuje Jennifer a pokračuje: „Prošla jsem mnohým vyjednáváním a rozhovory se značkami a společnostmi, které chtěly spolupracovat s transgender ženami. A vždy z toho sešlo, protože se obávaly reakce náboženské veřejnosti a veřejnosti mimo Tel Aviv. A tady se odehrává revoluce.“

Odkaz Gily Goldstein

Nike v souvislosti s kampaní zmiňuje Gilu Goldstein, která je považovaná za první transženu v Izraeli. V roce 2003 Gila získala od izraelské LGBT společnosti cenu Beloved of the community „za významnou reprezentaci generace, která se nezdráhala žít podle své vlastní pohlavní identity navzdory odmítání, perzekuci a mnoha těžkostem, kterými prošla,“ uvádí Nike v tiskové zprávě. I přes toto ocenění byl život Gily Goldstein stejně jako dalších translidí v Izraeli plný ekonomických problémů, sociální izolace a dokonce rizik ohrožujících jejich životy.

Právě v den Giliny smrti, 5. února, spustila společnost Nike kampaň s mottem „Odstraňování bariér“. A není náhodou, že právě do jejího čela postavila silné a inspirativní ženy. „To, co tu bylo před deseti lety, se zcela změnilo. Dnes možná díky televizním pořadům a lidem z komunity, kteří se objevili v mainstreamových pořadech jako Big Brother, je zde povědomí a tolerance vůči nám,“ hodnotí situaci Jennifer Kim. Nicméně i podle Jennifer vyplývá pozitivní ohlas na kampaň, který zaznamenala, zřejmě především z toho, že lidé nevědí, že modelky v kampani jsou transgender.

Současná kampaň je výrazným krokem na cestě k uznání translidí, i když je před nimi stále ještě dlouhá cesta, než budou společností plně přijati.

nike kolaz

Foto: Nike

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.