Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Židle upozorňuje na stigma kolem duševních nemocí

 

zidle big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

5
prosince
2016

Desítky osobností dávají židli do kruhu. Jsou mezi nimi profesor Cyril Höschl, rektor UK Tomáš Zima, šéfredaktor Erik Tabery, herci Aleš Háma, Marie Doležalová a Marek Daniel, aktivista Jan Ruml, plzeňský biskup Tomáš Holub nebo bývalý ředitel pražské Záchranné služby Zdeněk Schwarz. Usilují tak o otevření diskuse o duševním zdraví bez předsudků. Přidat svou židli do kruhu může také široká veřejnost fotografií a hashtagem #davamzidlidokruhu.

zidle kolaz

Společně proti předsudkům

Kampaň si klade za cíl otevřít téma předsudků vůči lidem s duševním onemocněním. Výjimečná je tím, že se jedná o iniciativu studentů z pražského gymnázia GEVO, kteří se s předsudky ve společnosti odmítli smířit a rozhodli se spojit své síly s odborníky z Národního ústavu duševního zdraví. „Škola by neměla jen vzdělávat, ale také formovat životní postoje a vést studenty k otevřenosti a toleranci. Studenti by se měli zajímat o své okolí,“ popisuje okolnosti vzniku iniciativy Matěj Bíža, zástupce ředitele školy. „Vedení školy také samozřejmě záleží na duševním zdraví studentů i pedagogů,“ doplňuje.

zidle2

„Iniciativu studentů velice vítáme, dotýká se totiž tématu, které prostupuje prakticky celou společností: podle Světové zdravotnické organizace zasáhne duševní onemocnění jednoho ze čtyř lidí. Výzkumy bohužel potvrzují, že předsudky vůči lidem s duševním onemocněním jsou stále velice rozšířeny, což přináší vážné důsledky – například strach vyhledat pomoc a mluvit o duševních problémech,“ vysvětluje profesor Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.

zidle3

Osvěta funguje

Na změnu v přístupu k lidem s duševním onemocněním se má zaměřit i plánovaná reforma psychiatrické péče v ČR. Výzkumy ukazují, že přístup bude třeba změnit jak u laické, tak i odborné veřejnosti. Ukazuje se přitom, že osvěta funguje. „České výzkumy potvrzují, že s postoji se dá pracovat, destigmatizace ale musí být podložená čísly, přesně cílená a dlouhodobá. My jsme si například ověřili účinnost videí a seminářů, u kterých hraje důležitou roli přímý kontakt s člověkem, který duševní nemoc prožil,“ dodává Winkler.

zidle4

Přidejte svou židli do kruhu

Protože škola je prostředí mladých lidí, vede kampaň v prostředí jim nejbližším – na internetu a sociálních sítích. Zapojit se přitom může každý. „Vyfoťte se s židlí na zajímavém místě, v zajímavé póze, nebo jen tak obyčejně. Na tom nesejde. Sdílejte ji na vašem InstagramuFacebooku s hashtagem #davamzidlidokruhu. Vyzvěte přátele, ať se taky přidají. Stačí jen fotka. Pokud máte kamarády v zahraničí, protože sociální sítě neznají hranic, použijte anglický hashtag #iaddmychairtothecircle,“ vyzývá veřejnost Matěj Bíža. 

Součástí kampaně je také muzikál v režii studentů a učitelů školy. Děj autorského muzikálu „Židle v kruhu“ se odehrává v psychiatrické léčebně, kam se dostal ředitel školy kvůli studentské vzpouře. Ve dnech 10. a 17. ledna 2017 bude uveden v Divadle Broadway. V autorském muzikálu vystupují, tančí, zpívají a hrají sami studenti a učitelé školy. Prostředky získané v kampani budou věnovány na osvětové aktivity Národního ústavu duševního zdraví.

zidle1 

Čtěte dále

„S likvidací Romů za války došlo i k zapomenutí příběhů o jejich úspěšné integraci,“ říká Jana Horváthová

V pěti letech začaly Marii Mocovou trápit velké bolesti nohou, následně prodělala také epileptický záchvat. Diagnostikována jí byla revmatoidní artritida, která v Česku zasáhne kolem 85 tisíc lidí. Přestože se příznaky nejčastěji projevují mezi třicátým a padesátým rokem, nevyhýbá se ani dětem. „Jelikož mám artritidu od pěti let a je mi osmatřicet, postižení jsou už v tuhle chvíli rozsáhlá. Mám deformity na prstech obou rukou, totální endoprotézu obou kyčlí, deformity na prstech nohou, postižení kolen, kotníků, ramen, loktů,” popisuje pro HFC Marie, jejíž stav je dnes díky biologické léčbě stabilizovaný. Nemoc s sebou nese řadu omezení v běžném i pracovním životě. Protože však není na první pohled vidět, potýkají se někteří nemocní s nepochopením okolí i diskriminací. Málokdo také tuší, že revma je třetím nejčastějším onemocněním u dětí a mládeže.

„Vždy jsem musela dokazovat, že jsem lepší než mužští kolegové,” říká slovenská astrobioložka

Astrobioložka Michaela Musilová má velké zkušenosti s izolací a pobytem v omezeném prostoru – účastnila se řady simulovaných letů NASA i dalších vesmírných agentur na Měsíc či Mars, jejichž cílem je připravit člověka na dlouhodobý pobyt ve vesmíru. „Být izolovaný znamená, že člověk ztratí určité svobody, člověku je odepřeno množství věcí, na které je zvyklý. Měli jsme různé krizové situace, například výpadek proudu nebo ztrátu vody, ale opravdu největší výzva byly mezilidské vztahy,“ říká Musilová. Lidem do současné karantény především doporučuje empatickou komunikaci. „Udělejte si čas velmi otevřeně si popovídat o citlivých věcech.

Jiří Pasz 25. 3. 2020

„Lidé nevědí, s čím se potýkáme,” říkají revmatici. Nemoc se přitom nevyhýbá ani dětem

V pěti letech začaly Marii Mocovou trápit velké bolesti nohou, následně prodělala také epileptický záchvat. Diagnostikována jí byla revmatoidní artritida, která v Česku zasáhne kolem 85 tisíc lidí. Přestože se příznaky nejčastěji projevují mezi třicátým a padesátým rokem, nevyhýbá se ani dětem. „Jelikož mám artritidu od pěti let a je mi osmatřicet, postižení jsou už v tuhle chvíli rozsáhlá. Mám deformity na prstech obou rukou, totální endoprotézu obou kyčlí, deformity na prstech nohou, postižení kolen, kotníků, ramen, loktů,” popisuje pro HFC Marie, jejíž stav je dnes díky biologické léčbě stabilizovaný. Nemoc s sebou nese řadu omezení v běžném i pracovním životě. Protože však není na první pohled vidět, potýkají se někteří nemocní s nepochopením okolí i diskriminací. Málokdo také tuší, že revma je třetím nejčastějším onemocněním u dětí a mládeže.

Češi provozují v Gruzii stacionář pro seniory spojený s hostelem pro turisty. Tráví spolu čas i vaří

„Důchod v Gruzii není k žití,“ říká Beáta Máthé z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která pomáhá seniorům v gruzínském městě Chašuri. Důchod samotný je v této zemi pro běžného člověka náročný, situace je ještě horší pro uprchlíky či vnitřně vysídlené. „Mnoho z nich již nikoho nemá. Každý z nich má svůj příběh, ale společné mají jedno – všichni o někoho přišli. Nejčastější je ztráta syna nebo manžela,“ popisuje důvody pomoci Beáta a doplňuje: „Všechny babičky chodí v černém oblečení, a když si člověk s nimi sedne, vidí nejen smutek v očích, ale i sílu jít dál, a to i díky našemu centru.“

Jiří Pasz 25. 3. 2020

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.