Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Dvojice teenagerů staví venkovní posilovny pro seniory

 

posilovna seniori big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

14
listopadu
2016

Dnes osmnáctiletí studenti stříbrské Obchodní akademie Václav Hlaváč a Karel Hornyicki před dvěma lety v rámci školní aktivity vytvořili projekt venkovní posilovny pro seniory. Tu následně realizovalo jejich domovské město jako součást místního domova s pečovatelskou službou. Teď mají o jejich posilovny zájem také další obce.

 F5A9554

Když si jako šestnáctiletí pro svůj školní soutěžní projekt vybrali Václav s Karlem právě snahu o zlepšení kvality života seniorů, setkávali se u svých spolužáků s posměšky. „Mladší generace často vnímají seniory povrchně, někteří je považují za zbytečné. Občas se na tom podílí také média, která líčí seniory jako skupinu lidí bez potřeb a s nízkými důchody. To pak podporuje dojem, že senioři nepotřebují mít žádnou zábavu nebo aktivní život,“ popisuje situaci mezi vrstevníky Václav Hlaváč. Reakce spolužáků je však neodradila.

DSC 0652

Foto: Raz Senior Park

Návrh posilovny, nebo relaxačního aktivně zábavního parku pro seniory – jak ji autoři nazývají, vznikl v rámci středoškolské soutěže Navrhni projekt. „Po vítězství jsme začali zjišťovat, že by možná šlo projekt doopravdy realizovat. Po domluvě se starostou Stříbra se tak v našem městě skutečně stalo v blízkosti zdejšího domova s pečovatelskou službou,“ popisuje Václav Hlaváč.

 F5A9532

Václav Hlaváč a Karel Hornyicki

Zájem dalších obcí

Dvojici tehdy sedmnáctiletých studentů následně překvapil zájem dalších obcí, které plánují po vzoru Stříbra oblíbenou relaxační zónu vybudovat také v blízkostí svých domovů pro seniory. „Na základě realizace ve Stříbře nás oslovila starostka vedlejších Kladrub, pro které jsme vytvořili nový projekt na základě přání samotných seniorů, kteří si tak zvolili posilovací a relaxační prvky, které by skutečně využili,“ vysvětluje Karel Hornyicki.

Posilovna pro seniory ve Stříbře

Foto: Raz Senior Park

Kladrubská posilovna by měla být postavena na jaře příští roku. Ozývají se však další obce z regionu, které mají o realizaci projektu studentů, kteří budou v tomto školním roce maturovat, zájem. Obce na posilovny hledají prostředky ve strukturálních fondech. Posilovna ve Stříbře vyšla město podle autorů návrhu zhruba na sto dvacet tisíc korun, kladrubská relaxační zóna je plánována za necelých čtyři sta tisíc. Cenu ovlivňuje zejména počet a druh komponentů.

Vizualizace areálu pro město Kladruby

Vizualizace kladrubského projektu (foto: Raz Senior Park)

Dojetí seniorů

A jak se k takovému nápadu staví samotní klienti? Různě. Většina z nich takový park vítá, někteří ale považují podobné projekty za zbytečné. Zpočátku u nemála seniorů dočasně také zvítězil stud, postupem času si ale v relaxačním parku našli oblibu a někteří ho zejména v letních měsících užívají každý den. „Když se dostavěla posilovna ve Stříbře – a jedná se o malé město, kde se lidé znají – chodili senioři zpočátku cvičit potmě večer, protože se před sebou styděli. Nechtěli, aby ostatní obyvatelé domova věděli, že tu cvičí,“ popisuje Václav. „Postupem času si na to ale zvykli a dnes je jim park přínosem,“ dodává.

 F5A9560

Mnohé seniory však při setkáních s aktivními teenagery těší už jen fakt, že se o ně nastupující generace zajímá a zamýšlí se nad tím, jak jim život zpříjemnit pomocí nových vynálezů a moderních technologií. „Když navštěvujeme domovy pro seniory a prezentujeme možnost vytvoření takového parku, mnohdy některým z nich tečou slzy. Dojímá je, že se o ně mladí lidé zajímají a snaží se jim zlepšit život,“ uzavírá Karel.

Foto: Lukáš Houdek

Čtěte dále

„Neměla by míň papat? Neměla bys už mít dítě?” ptají se nadživotní kresby v ulicích Prahy

Až do poloviny června bude v pražském veřejném prostoru k vidění výstava kreseb slovenské autorky Ivany Šátekové. Ta na několikametrových panelech Galerie Artwall na zdi pod Letenskými sady tematizuje situace, v nichž se ženy setkávají v různých obdobích svého života s kritikou nebo nepochopením, které autorka vnímá jako genderově podmíněné. „Hodnocení týkající se vzhledu, mateřství, správného chování či vyjadřování provázejí ženy od dětství až do stáří. Tyto komentáře mají často formu zdánlivě nevinných a dobře míněných otázek. Výstava je zaměřená na stereotypy o ženách a odkrývá skrytý sexismus a ageismus – tedy předsudky a diskriminaci na základě pohlaví a věku,” uvádí jedna z kurátorek výstavy Lenka Kukurová. „Otázky vypovídají o vžitých společenských představách o tom, jak by se měla chovat ,správná žena'. Mnohé z nich ale vycházejí z předsudků, které se opakov ...

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Skupina jednadvaceti dětí se v posledních měsících nenudila. Během čtyř lekcí parkouru se učily základy bezpečnosti, skoky, parakotouly, udržení se na zdi a také týmovému duchu. Při bubnování během měsíce nacvičily společně s lektory rytmickou skladbu. Street dance lekce přinesly možnost naučit se základním pohybům. Děti zaujal zejména break dance a hip hop. Na výtvarných workshopech pak malovaly abstraktní obrazy pomocí barevných tuší a pěny na holení, pracovaly s linorytem a vytvořily také obrovské puzzle, do nichž každé dítě vytvořilo svůj vlastní dílek. Nabídnout dětem možnost si vyzkoušet různorodé aktivity je jedním z cílů mezinárodního projektu LAB 31. V České republice jej realizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Dalším z cílů je podpora integrace. Proto projekt spojuje české děti s dětmi cizinců. Zapojeny jsou děti ve věku osmi až patnácti let z devíti zemí sv ...

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

Maďarská Židovka Judith Magyar Isaacson se narodila v roce 1925. V červenci roku 1944, když jí bylo devatenáct let, byla deportována do koncentračního tábora Osvětim a následně nucena k pracím v Hessisch Lichtenau. Ve své autobiografii popsala neustálý strach ze sexuálního násilí a také své pocity, když jí jednoho dne velitel koncentračního tábora Lichtenau řekl, aby ho následovala. „Dědí ženy vzpomínky na znásilnění?” pomyslela si při tom Judith. Vzpomněla si na mýtus o únosu Sabinek Římany a na další příběhy násilí na ženách. „Můj úděl není výjimečný, řekla jsem si. Zasáhlo mě starověké právo sexu a války.” Mýty a příběhy o válečném násilí na ženách připravují ženy na tuto možnost a ženy jsou tak vychovávány k tomu, aby sexuální násilí očekávaly a aby se mu případně nebránily.


Nina Djukanovićová 21

HFFest: Brno ovládne festival extrémních pochutin. Nabídne hmyz nebo kuřecí pařáty

V sobotu 25. května se v Brně uskuteční již čtvrtý ročník Extrem food festivalu. Akce potrvá od 10:00 do 18:00 a nabídne exotickou kuchyni, neobvyklé nápoje a bohatý doprovodný program. Festival proběhne na známém fotbalovém stadionu Za Lužánkami a pořadatelé se na něm pokusí vytvořit nový český rekord v počtu lidí pojídajících smažený hmyz na jednom místě. Festival se letos hlásí k označení HateFree Fest, čímž dává najevo, že je otevřený všem návštěvníkům bez rozdílu. Kromě jiného si na něm tak budete moci vyzvednout naše placky nebo nálepky.


HateFree Culture 21. 5. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.