Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Dvojice teenagerů staví venkovní posilovny pro seniory

 

posilovna seniori big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

14
listopadu
2016

Dnes osmnáctiletí studenti stříbrské Obchodní akademie Václav Hlaváč a Karel Hornyicki před dvěma lety v rámci školní aktivity vytvořili projekt venkovní posilovny pro seniory. Tu následně realizovalo jejich domovské město jako součást místního domova s pečovatelskou službou. Teď mají o jejich posilovny zájem také další obce.

 F5A9554

Když si jako šestnáctiletí pro svůj školní soutěžní projekt vybrali Václav s Karlem právě snahu o zlepšení kvality života seniorů, setkávali se u svých spolužáků s posměšky. „Mladší generace často vnímají seniory povrchně, někteří je považují za zbytečné. Občas se na tom podílí také média, která líčí seniory jako skupinu lidí bez potřeb a s nízkými důchody. To pak podporuje dojem, že senioři nepotřebují mít žádnou zábavu nebo aktivní život,“ popisuje situaci mezi vrstevníky Václav Hlaváč. Reakce spolužáků je však neodradila.

DSC 0652

Foto: Raz Senior Park

Návrh posilovny, nebo relaxačního aktivně zábavního parku pro seniory – jak ji autoři nazývají, vznikl v rámci středoškolské soutěže Navrhni projekt. „Po vítězství jsme začali zjišťovat, že by možná šlo projekt doopravdy realizovat. Po domluvě se starostou Stříbra se tak v našem městě skutečně stalo v blízkosti zdejšího domova s pečovatelskou službou,“ popisuje Václav Hlaváč.

 F5A9532

Václav Hlaváč a Karel Hornyicki

Zájem dalších obcí

Dvojici tehdy sedmnáctiletých studentů následně překvapil zájem dalších obcí, které plánují po vzoru Stříbra oblíbenou relaxační zónu vybudovat také v blízkostí svých domovů pro seniory. „Na základě realizace ve Stříbře nás oslovila starostka vedlejších Kladrub, pro které jsme vytvořili nový projekt na základě přání samotných seniorů, kteří si tak zvolili posilovací a relaxační prvky, které by skutečně využili,“ vysvětluje Karel Hornyicki.

Posilovna pro seniory ve Stříbře

Foto: Raz Senior Park

Kladrubská posilovna by měla být postavena na jaře příští roku. Ozývají se však další obce z regionu, které mají o realizaci projektu studentů, kteří budou v tomto školním roce maturovat, zájem. Obce na posilovny hledají prostředky ve strukturálních fondech. Posilovna ve Stříbře vyšla město podle autorů návrhu zhruba na sto dvacet tisíc korun, kladrubská relaxační zóna je plánována za necelých čtyři sta tisíc. Cenu ovlivňuje zejména počet a druh komponentů.

Vizualizace areálu pro město Kladruby

Vizualizace kladrubského projektu (foto: Raz Senior Park)

Dojetí seniorů

A jak se k takovému nápadu staví samotní klienti? Různě. Většina z nich takový park vítá, někteří ale považují podobné projekty za zbytečné. Zpočátku u nemála seniorů dočasně také zvítězil stud, postupem času si ale v relaxačním parku našli oblibu a někteří ho zejména v letních měsících užívají každý den. „Když se dostavěla posilovna ve Stříbře – a jedná se o malé město, kde se lidé znají – chodili senioři zpočátku cvičit potmě večer, protože se před sebou styděli. Nechtěli, aby ostatní obyvatelé domova věděli, že tu cvičí,“ popisuje Václav. „Postupem času si na to ale zvykli a dnes je jim park přínosem,“ dodává.

 F5A9560

Mnohé seniory však při setkáních s aktivními teenagery těší už jen fakt, že se o ně nastupující generace zajímá a zamýšlí se nad tím, jak jim život zpříjemnit pomocí nových vynálezů a moderních technologií. „Když navštěvujeme domovy pro seniory a prezentujeme možnost vytvoření takového parku, mnohdy některým z nich tečou slzy. Dojímá je, že se o ně mladí lidé zajímají a snaží se jim zlepšit život,“ uzavírá Karel.

Foto: Lukáš Houdek

Čtěte dále

„Rasismus tě degraduje na prvoka,” říká česko-romský hudebník Holubec

Jindra Holubec, frontman kapely Amigoos, se narodil do romsko-české rodiny, spojuje tak oba světy tělem i duší. „To, že jsem půlka, jsem si začal uvědomovat až kolem osmnáctého roku života, jinak mi to nějak nedocházelo. Jasně, na fotbale mi říkali cigi, ale protože jsem vyrůstal na vesnici, kde žádní Romové nežili, tak jsem se tak necítil,“ odpovídá na otázku, jak se jeho kořeny projevují v reálném životě. „Nikdy jsem se nestyděl za to, že mám romské kořeny,“ pokračuje Jindra „Spíše jsem na to hrdý a postupem času jsem to cítil jako plus. A díky tomuhle uvědomění jsem se taky snažil chovat ke každému stejně. Nikdy mě u toho nenapadaly myšlenky na to, že jsem snad jiný nebo tak něco.“ Jindra vyrůstal na Jesenicku a pracoval taky jako sociální pracovník. I proto o některých svých písních mluví jako o sociálních baladách a vyjadřuje se k tématům, jako jsou drogy, sociální dávky nebo nenávist. P ...

„Muslimové by se měli vůči urážkám politiků ozvat. Chybí dialog,“ říká 19letý Čech se syrskými kořeny

Mít exotické jméno nemusí být na škodu. „Je to dobrý způsob, jak začít rozhovor,“ říká devatenáctiletý Sufian Massalema. Problémy kvůli svému původu nikdy neměl, podle něj je česká společnost obecně tolerantní a nálady vyvolávají jen konkrétní jedinci, které je nejvíc slyšet. Co mu vadí, je chybějící dialog mezi Čechy a muslimy. „Každý se baví jen sám se sebou v uzavřené bublině, a to není dobře, přitom naše kultury toho mají tolik společného,“ vysvětluje student, který zdědil jméno a arabské kořeny po dědečkovi ze Sýrie.


OPU 7. 12. 2018

6 z 10 lidí žije v zemích, kde nemohou svobodně vyznávat víru

65letá židovská lékařka Sarah Halimi byla v dubnu 2017 napadena a vyhozena z okna svého bytu, který se nacházel ve třetím patře domu v Paříži. Její muslimští sousedé uvedli, že slyšeli pachatele během útoku křičet náboženská hesla a části Koránu v arabštině. Soud po dlouhou dobu nekvalifikoval případ jako zločin z nenávisti, což vyvolalo řadu demonstrací. Po deseti měsících byl útočník původem z Mali odsouzen za vraždu motivovanou antisemitismem, což bylo vyhodnoceno jako přitěžující faktor. Francie je domovem největší židovské populace v západní Evropě a mnoho z nich se v posledních letech stalo obětí vzrůstajícího počtu zločinů z nenávisti. Došlo také k prudkému nárůstu emigrace Židů, kteří odcházejí především do Izraele. Podle Zprávy o náboženské svobodě ve světě organizace Církev v nouzi 6 z 10 lidí žije v současnosti v zemích, kde náboženská svobod ...

Domovem české živnostnice prošly desítky lidí na útěku. Nyní přijme do rodiny 15letého Afghánce

Magdalena Pospíchalová je živnostnice na volné noze z Čelákovic. Už déle než tři roky aktivně pomáhá lidem na útěku. Vše začalo na podzim roku 2015, ve dnech, kdy bylo uprchlíkům zablokovaným u nádraží Keleti v Budapešti umožněno vydat se vlaky do Německa. Na Hlavním nádraží v Praze se tehdy sešla malá skupinka lidí s jídlem, aby jim cestu zpříjemnili. Krátce nato se spontánně zformovala skupina dobrovolníků, kteří po více než rok v pravidelných směnách obcházeli vlaky a uprchlíky aktivně vyhledávali, aby jim poskytli základní potřeby, poradenství a pomoc. Tehdy se také utvořila skupina lidí, kteří ubytovávali ve svých domovech uprchlíky přes noc, aby si odpočinuli před další cestou. „Domů si je brávali studenti, rodiny i matky samoživitelky. Museli to být ale také lidé, kteří mají tak trochu odvahu. Nebát se například reakcí sousedů. 


L ...