Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Dvojice teenagerů staví venkovní posilovny pro seniory

 

posilovna seniori big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

14
listopadu
2016

Dnes osmnáctiletí studenti stříbrské Obchodní akademie Václav Hlaváč a Karel Hornyicki před dvěma lety v rámci školní aktivity vytvořili projekt venkovní posilovny pro seniory. Tu následně realizovalo jejich domovské město jako součást místního domova s pečovatelskou službou. Teď mají o jejich posilovny zájem také další obce.

 F5A9554

Když si jako šestnáctiletí pro svůj školní soutěžní projekt vybrali Václav s Karlem právě snahu o zlepšení kvality života seniorů, setkávali se u svých spolužáků s posměšky. „Mladší generace často vnímají seniory povrchně, někteří je považují za zbytečné. Občas se na tom podílí také média, která líčí seniory jako skupinu lidí bez potřeb a s nízkými důchody. To pak podporuje dojem, že senioři nepotřebují mít žádnou zábavu nebo aktivní život,“ popisuje situaci mezi vrstevníky Václav Hlaváč. Reakce spolužáků je však neodradila.

DSC 0652

Foto: Raz Senior Park

Návrh posilovny, nebo relaxačního aktivně zábavního parku pro seniory – jak ji autoři nazývají, vznikl v rámci středoškolské soutěže Navrhni projekt. „Po vítězství jsme začali zjišťovat, že by možná šlo projekt doopravdy realizovat. Po domluvě se starostou Stříbra se tak v našem městě skutečně stalo v blízkosti zdejšího domova s pečovatelskou službou,“ popisuje Václav Hlaváč.

 F5A9532

Václav Hlaváč a Karel Hornyicki

Zájem dalších obcí

Dvojici tehdy sedmnáctiletých studentů následně překvapil zájem dalších obcí, které plánují po vzoru Stříbra oblíbenou relaxační zónu vybudovat také v blízkostí svých domovů pro seniory. „Na základě realizace ve Stříbře nás oslovila starostka vedlejších Kladrub, pro které jsme vytvořili nový projekt na základě přání samotných seniorů, kteří si tak zvolili posilovací a relaxační prvky, které by skutečně využili,“ vysvětluje Karel Hornyicki.

Posilovna pro seniory ve Stříbře

Foto: Raz Senior Park

Kladrubská posilovna by měla být postavena na jaře příští roku. Ozývají se však další obce z regionu, které mají o realizaci projektu studentů, kteří budou v tomto školním roce maturovat, zájem. Obce na posilovny hledají prostředky ve strukturálních fondech. Posilovna ve Stříbře vyšla město podle autorů návrhu zhruba na sto dvacet tisíc korun, kladrubská relaxační zóna je plánována za necelých čtyři sta tisíc. Cenu ovlivňuje zejména počet a druh komponentů.

Vizualizace areálu pro město Kladruby

Vizualizace kladrubského projektu (foto: Raz Senior Park)

Dojetí seniorů

A jak se k takovému nápadu staví samotní klienti? Různě. Většina z nich takový park vítá, někteří ale považují podobné projekty za zbytečné. Zpočátku u nemála seniorů dočasně také zvítězil stud, postupem času si ale v relaxačním parku našli oblibu a někteří ho zejména v letních měsících užívají každý den. „Když se dostavěla posilovna ve Stříbře – a jedná se o malé město, kde se lidé znají – chodili senioři zpočátku cvičit potmě večer, protože se před sebou styděli. Nechtěli, aby ostatní obyvatelé domova věděli, že tu cvičí,“ popisuje Václav. „Postupem času si na to ale zvykli a dnes je jim park přínosem,“ dodává.

 F5A9560

Mnohé seniory však při setkáních s aktivními teenagery těší už jen fakt, že se o ně nastupující generace zajímá a zamýšlí se nad tím, jak jim život zpříjemnit pomocí nových vynálezů a moderních technologií. „Když navštěvujeme domovy pro seniory a prezentujeme možnost vytvoření takového parku, mnohdy některým z nich tečou slzy. Dojímá je, že se o ně mladí lidé zajímají a snaží se jim zlepšit život,“ uzavírá Karel.

Foto: Lukáš Houdek

Čtěte dále

Na Slovensku ho měli za výrostka, v Anglii nyní nastoupil k policii. Rozhodl se sloužit zdarma

Ladislav Demeter, kterému jeho okolí říká Laco, pochází z romské rodiny z východního Slovenska. V jeho útlém věku rodina odešla za lepším životem i rovným zacházením do Velké Británie. Zatímco se ve škole na Slovensku setkával se šikanou a byl podle svých slov považován proto, že se bránil, za „grázla”, v Anglii našel vášeň k učení. Od malička touží po práci policisty a za svým cílem jde stůj co stůj. Prošel vyšším vzděláním a nyní se chystá na jednu z pěti univerzit, které ho přijaly ke studiu kriminologie. Sen si ale už částečně splnil. Ještě během studia se pustil do intenzivní roční policejní přípravy a před pár týdny se stal policistou. Ke sboru nastoupil jako zvláštní konstábl, který se vyzna-čuje tím, že má téměř identické pravomoci jako ostatní kolegové, pracuje ale zdarma a na menší úva-zek. Přestože se totiž Laco chce věnovat práci u policie naplno, je pro něj na prvním ...

Jak se žije na východním Slovensku. Čtyři příběhy, které boří stereotypy

Slovenská republika je našemu srdci ze všech evropských států nejblíže, přeci jenom jsme byli jeden stát a jeden národ, máme společnou historii a nemáme jazykovou bariéru. Východní Slovensko je domovem velkého počtu Romů. Značná část odešla za lepším životem do zahraničí, ale i tak zde mnoho Romů zůstává, a to i přesto, že tzv. východ patří mezi nejchudší kraje Slovenska.


Stanislava Ondová 15. 2. 2019

Léčba rakoviny i zkoumání vesmíru. České vědkyně, které přispěly k rozvoji zdejší i světové vědy

Robosoutěž Českého vysokého učení technického měla v loňském roce nečekaného vítěze. Poprvé v historii zvítězil dívčí tým. Alena Gorčíková, Elisabet Truhlářová a Vu Hoang Anh vyhrály v konkurenci 97 týmů. „Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky,“ uvedl pro server Novinky hlavní organizátor soutěže, Martin Hlinovský z ČVUT. Přesto však podle statistik UNESCO celosvětově pouze 28 % výzkumných a vědeckých pracovníků tvoří ženy. V České republice je pak žen ve vědě pouze 27 %. Zásadní úlohu žen ve vědeckém světě připomněl 11. února Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR v rámci něj prostřednictvím kampaně na sociálních sítích připomnělo vědkyně, které přispěly k rozvoji české i světové vědy. „V roce 2018 měly ženy na kontě množství důležitých a pro společno ...

Vystudoval v Česku, je světovým expertem na TBC. V Ghaně spoluzaložil český klub Czechslov

Sedmapadesátiletý Kennedy Kwasi Addo se narodil do rodiny kakaového farmáře. Ten velmi brzy zemřel a péče o početnější rodinu tak padla na bedra ovdovělé matky. Kennedy byl nejlepším studentem ze školy, prostředků na jeho další studium však matka příliš neměla. Lékaři působící v jeho rodné vesnici vystudovali v Rumunsku a právě oni ho přesvědčili, aby zažádal o stejné stipendium. Prošel a spolu s dalšími dvěma Ghaňany byl vyslán do Československa. Přestože vždy toužil studovat medicínu, byla mu po příjezdu do Prahy v roce 1984 přidělena veterina v Košicích. Vztahy se spolužáky byly sice podle něj skvělé a vzájemně si pomáhali, vztahy s lidmi mimo školu ale bývaly problematické, zejména na venkově. „Nebyli zvyklí vidět černochy,” líčí. „Křičeli: Bože moj! Preboha, čo je to?” reprodukuje ve slovenštině. Dodává, že to studenti z Afriky přijímali a rozuměli tomu.