Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.


Marie Škardová 20. 1. 2019

Přes nedůvěru učitelů se nedoslýchavá Anna stala učitelkou klavíru. „Výzvy by nás neměly odradit,“ říká

Přes nedůvěru učitelů se nedoslýchavá Anna stala učitelkou klavíru. „Výzvy by nás neměly odradit,“ říká

Anna Filkuková se narodila se středně těžkou senzorineurální vadou sluchu - nedoslýchavostí. Jde o genetickou vadu, kterou trpěl i její dědeček. Na pravé ucho tak téměř neslyší, levé je dle jejích slov lepší. Nosí sluchadla za ucho, ale ani s nimi neslyší na sto procent. V dětství a dospívání se proto setkávala s neporozuměním a předsudky okolí. Přes nedůvěru některých učitelů však vystudovala běžnou základní i střední školu a poté i vysněnou konzervatoř. Před pěti lety odešla do Anglie, kde dnes pracuje jako učitelka hudby. Setkala se zde také s přijetím a větším pochopením své situace. Nyní si plní svůj další sen - účastní se maratonu v Londýně a podporuje tak charitativní organizaci pomáhající sluchově hendikepovaným.


Marie Škardová 17. 1. 2019

Mladíci v Pardubicích pro pobavení umučili bezdomovce. Nepochopitelné násilí zachycuje Rekonstrukce

Mladíci v Pardubicích pro pobavení umučili bezdomovce. Nepochopitelné násilí zachycuje Rekonstrukce

V létě roku 2015 řešila pardubická policie případ brutálního napadení. Dva mladíci na autobusovém nádraží umučili muže bez domova, který na následky třicetiminutového trýznění zemřel. Pachatelé jej kopali, bodali nůžkami, bili francouzskou holí, kterou mu poté strkali do análního otvoru, a nakonec muže zapálili. „Příčinou smrti byl krvácivý šok způsobený krvácením do dutiny břišní v důsledku tupých poranění. Zejména se jednalo o natržení sleziny a střevních kliček," uvedl pro server Novinky.cz kriminalista Milan Šimek. Nepochopitelné násilí inspirovalo režiséry Ondřeje Nováka a Jiřího Havlíčka ke vzniku filmu Rekonstrukce. „Chtěl jsem ukázat mladého vraha bez toho, abych divákům nabízel jednoznačné motivace, které k činu vedly. Zajímal mě určitý odstup, fragmentarizované vyprávění, pozorování z vnějšku, nejasné náznaky. Chtěl jsem diváky vystavit podobné frustraci, jakou jsem zažíval, když jsem se snažil celý příběh nějak pochopit,” říká pro HFC Jiří Havlíček.


Marie Škardová 10. 1. 2019

Kostel v Holandsku vede nepřetržitě 3 měsíce bohoslužbu. Chrání tak rodinu před deportací

Kostel v Holandsku vede nepřetržitě 3 měsíce bohoslužbu. Chrání tak rodinu před deportací

Malý protestantský kostel v nizozemském Haagu slouží téměř tři měsíce v kuse bohoslužby, aby ochránil arménskou uprchlickou rodinu Tamrazyanových před deportací. Podle nizozemského zákona totiž nemohou policejní jednotky vstupovat do prostorů bohoslužby během jejího trvání. „Povedeme bohoslužbu, dokud to bude nezbytné,“ uvedl pastor Derk Stegeman.


Petra Čermáková 17. 1. 2019

„Jsme trans,” říkají čeští trans lidé. V nové kampani reagují na nejčastější mýty i obavy

„Jsme trans,” říkají čeští trans lidé. V kampani reagují na mýty

„Jsme trans a jsme tady!” říkají čeští trans lidé z okolí uskupení Trans*parent, které usiluje o lepší podmínky pro jejich život v České republice. Rozhodli se ukázat své tváře a pomocí krátkých videí o svém životě zpravit veřejnost a vysvětlit některé z mýtů, které kolem tématu panují. „Transgender lidé v České republice sice mohou oficiálně žít pod svojí skutečnou identitou, jednoduché to ale určitě nemáme. Kromě předsudků se musíme vypořádávat i s dlouhým a komplikovaným procesem takzvané úřední změny pohlaví, který zahrnuje mimo jiné i povinnou operaci včetně sterilizace,” říkají. „V následujících videích chceme objasnit pár základních pojmů a odpovědět na nejčastější námitky a obavy spojené s možností dostupnější úřední změny.”


Lukáš Houdek 15. 1. 2019

Nejistota po šikaně ji přivedla k bulimii. Našla se ve studiu, svůj život mapuje v tetování

Nejistota po šikaně ji přivedla k bulimii. Našla se ve studiu, svůj život mapuje v tetování

„Skoro rok jsem denně jedla v podstatě jeden jogurt a jedno jablko, nebo vařenou zeleninu. Když jsem toho snědla víc, šla jsem to vyzvracet,” vzpomíná téměř třicetiletá Adina žijící v Praze. Snažila se tak změnit své domnělé nedostatky. Nejistotu v ní vzbudila dlouholetá cílená šikana svých spolužaček, která nejprve začala jejím ignorováním, posměšky a pomluvami, později přerostla ve fyzické projevy. „Jdeš po chodbě, po které jdou taky ostatní holky v řadě, a všechny do tebe vrazí,” vykresluje. Zamykaly ji na záchod, aby zameškala výuku, nebo jí schovávaly věci, případně lily jogurt do tašky. Tiskly také její fotky z tehdy populární online seznamky, doplnily je o různé vzkazy nebo nadávky a rozvěsily po chodbách školy. Adina předstírala, že to s ní nic nedělá. Uvnitř se tím ale velmi trápila. Později v Praze absolvovala práva, dnes studuje svůj vysněný obor na Fakultě humanitních studií, kde se našla. Z poruchy příjmu potravy se dostala teprve nedávno. „Dokázala jsem se od toho úplně oprostit až tak v sedmadvaceti. Kdy jsem si naplno uvědomila, že všechna ta krása nám odmalička prezentovaná, je jen pozlátko a reklama. Diktát krásy. Teď je mi skoro třicet, přestala jsem si barvit vlasy a už mě netrápí, jestli vypadám dostatečně reprezentativně,” říká. V hledání sebe sama jí pomáhají také četná tetování. Kolik jich na těle má, sama neví. „Odkrývám jimi své vrstvy. Jsou to, co jsem já,” vysvětluje. „Je to projev sebeidentifikace a svobody dotvořit si tělo. Čím víc těch tetování mám, tím víc jsem to já.”


Lukáš Houdek 9. 1. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.