Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Romský vrchní zažíval při pohovorech odmítání. Nevzdal se. Obsluhoval dva české prezidenty

Romský vrchní zažíval při pohovorech odmítání. Nevzdal se. Obsluhoval dva české prezidenty

Pavel Mirga pochází z městečka Jesenice u Rakovníka. Už od dětství jej lákala hudební kariéra. Tehdejší režim mu však stál v cestě a Pavel se tedy rozhodl pro kariéru v gastronomii. Díky píli a vytrvalosti se i bez vzdělání dokázal vypracovat na pozici vrchního a obsluhoval hned dva české prezidenty - Václava Havla a Václava Klause. „Hlavní je nevzdávat to, být trpělivý a jít si za tím svým vysněným životem,” komentuje Pavel. Pro svůj romský původ se setkal také s předsudky a diskriminací. Pavel však na to reaguje s nadhledem. „Mám na to takový pohled, že já osobně nemám čas a zájem na někoho čekat, až se probere a pozná, že jsme úplně normální lidi,” říká. A své sny si plní nadále. Před sedmi lety začal i se svou vytouženou hudební kariérou.


Marie Škardová 30. 5. 2019

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Skupina jednadvaceti dětí se v posledních měsících nenudila. Během čtyř lekcí parkouru se učily základy bezpečnosti, skoky, parakotouly, udržení se na zdi a také týmovému duchu. Při bubnování během měsíce nacvičily společně s lektory rytmickou skladbu. Street dance lekce přinesly možnost naučit se základním pohybům. Děti zaujal zejména break dance a hip hop. Na výtvarných workshopech pak malovaly abstraktní obrazy pomocí barevných tuší a pěny na holení, pracovaly s linorytem a vytvořily také obrovské puzzle, do nichž každé dítě vytvořilo svůj vlastní dílek. Nabídnout dětem možnost si vyzkoušet různorodé aktivity je jedním z cílů mezinárodního projektu LAB 31. V České republice jej realizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Dalším z cílů je podpora integrace. Proto projekt spojuje české děti s dětmi cizinců. Zapojeny jsou děti ve věku osmi až patnácti let z devíti zemí světa. „Nejvíce dětí pochází z Ukrajiny, dále také z Ruska, Angoly, Albánie, Číny, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Rumunska. České děti tvoří zhruba třetinu všech dětí. Všechny v současné době navštěvují základní školy,” upřesňuje pro HFC koordinátorka Pavla Merhautová. Zapojené děti si v průběhu pěti měsíců mohou vyzkoušet řadu aktivit a udělat si tak přehled o tom, co by je v budoucnosti mohlo bavit. „Tyto aktivity jsme zvolili záměrně tak, aby si každý vyzkoušel něco, co ho baví a cítil se v něčem úspěšný. Již jsme se společně věnovali parkouru, bubnování, street dance, výtvarným workshopům a aktuálně nám běží poslední měsíc, kdy se věnujeme divadlu,” popisuje Pavla Merhautová.


Marie Škardová 9. 5. 2019

„Neměla by míň papat? Neměla bys už mít dítě?” ptají se nadživotní kresby v ulicích Prahy

„Neměla by míň papat? Neměla bys už mít dítě?” ptají se nadživotní kresby v ulicích Prahy

Až do poloviny června bude v pražském veřejném prostoru k vidění výstava kreseb slovenské autorky Ivany Šátekové. Ta na několikametrových panelech Galerie Artwall na zdi pod Letenskými sady tematizuje situace, v nichž se ženy setkávají v různých obdobích svého života s kritikou nebo nepochopením, které autorka vnímá jako genderově podmíněné. „Hodnocení týkající se vzhledu, mateřství, správného chování či vyjadřování provázejí ženy od dětství až do stáří. Tyto komentáře mají často formu zdánlivě nevinných a dobře míněných otázek. Výstava je zaměřená na stereotypy o ženách a odkrývá skrytý sexismus a ageismus – tedy předsudky a diskriminaci na základě pohlaví a věku,” uvádí jedna z kurátorek výstavy Lenka Kukurová. „Otázky vypovídají o vžitých společenských představách o tom, jak by se měla chovat ,správná žena'. Mnohé z nich ale vycházejí z předsudků, které se opakováním posilují a utvrzují. Tyto předsudky pak vedou k diskriminaci,” dodává.


 

Lukáš Houdek 27. 5. 2019

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

Maďarská Židovka Judith Magyar Isaacson se narodila v roce 1925. V červenci roku 1944, když jí bylo devatenáct let, byla deportována do koncentračního tábora Osvětim a následně nucena k pracím v Hessisch Lichtenau. Ve své autobiografii popsala neustálý strach ze sexuálního násilí a také své pocity, když jí jednoho dne velitel koncentračního tábora Lichtenau řekl, aby ho následovala. „Dědí ženy vzpomínky na znásilnění?” pomyslela si při tom Judith. Vzpomněla si na mýtus o únosu Sabinek Římany a na další příběhy násilí na ženách. „Můj úděl není výjimečný, řekla jsem si. Zasáhlo mě starověké právo sexu a války.” Mýty a příběhy o válečném násilí na ženách připravují ženy na tuto možnost a ženy jsou tak vychovávány k tomu, aby sexuální násilí očekávaly a aby se mu případně nebránily.


Nina Djukanovićová 21. 5. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.