Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Čelí výhrůžkám, byl pobodán nožem. Německý starosta nadále začleňuje uprchlíky. A má úspěchy

Čelí výhrůžkám, byl pobodán nožem. Německý starosta nadále začleňuje uprchlíky. A má úspěchy

„Nemůžeme vyřešit všechny problémy milionů uprchlíků ve světě, ale můžeme udělat to nejlepší, co svedeme, pro to, aby se věci zlepšily. Myslím, že jsme to udělali a nesemlelo nás to,” říká Andreas Hollstein, 55letý starosta západoněmeckého městečka Altena, které je dáváno za příklad úspěšné integrace nově příchozích. Obec o 17 tisících obyvatelích totiž od roku 2013 dobrovolně přijala na 450 uprchlíků, které se snaží pomocí inovativních přístupů, a zejména respektu a principu aktivního sousedství, začlenit do společnosti. A má úspěch. Nyní se také obec spolu se starostou stali finalisty prestižní Nansenovy ceny, kterou každoročně uděluje UNHCR.


Lukáš Houdek 19. 9. 2018

Čelila šikaně, bila ji i učitelka. Posílali ji do zvláštní, ona pak vystudovala vysokou

Čelila šikaně, bila ji i učitelka. Posílali ji do zvláštní, ona pak vystudovala vysokou

„Tvrdili, že jsem mentálně retardovaná, opožděná ve vývoji. Měla jsem to ve svém pedagogicko – psychologickém posudku,” vzpomíná Edita Stejskalová, která pochází z romské rodiny z Bohumína. První stupeň základní školy pro ni dodnes představuje zejména traumatické zážitky, nejen z důvodu šikany ze strany spolužáků, ale zejména třídní učitelky. „Bila mě před dětmi, urážela mě a podceňovala. Neměla jsem vůbec žádné sebevědomí,” vykresluje Edita. Měla pak špatné studijní výsledky, odmítala chodit do školy, bylo jí špatně. „Jednu facku si pamatuju tak silnou, že jsem na chvíli přestala vidět i slyšet. Případně mě vytáhla z lavice násilím, protože jsem se jí tak bála, že jsem nebyla schopná dojít k tabuli. Nemohla jsem vstát.” Na základní škole zůstala díky matce, která její přeřazení na zvláštní nechtěla připustit. Současně si ustavičně na počínání učitelky stěžovala. Bez výsledku. 


Lukáš Houdek 17. 9. 2018

Systém na odhalení šikany zachytil 2000 zpráv. Používá ho 1000 škol

Systém na odhalení šikany zachytil 2000 zpráv. Používá ho 1000 škol

Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. „Vím, že se chce zabít,” nebo „Mám o ni strach, hodně se pořezala,” jsou jen příklady ze stovek příběhů. Platforma vytvořená brněnskými teenagery funguje již na více než tisícovce škol po celé České republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika. Funguje jako online schránka důvěry na adrese www.nntb.cz. Nechává tak anonymně promluvit ohrožené děti, jejich spolužáky i rodiče. Po konci loňského školního roku se autoři platformy, která má záštitu MŠMT, rozhodli veškerá nahlášení analyzovat a ukázat, s jakými problémy se děti skrz službu Nenech to být svěřují.


HateFree Culture 18. 9. 2018

„Být Ukrajincem tu není lehké,” říká v Česku žijící Svitlana. Studuje ČVUT a doučuje děti

„Být Ukrajincem tu není lehké,” říká v Česku žijící Svitlana. Studuje ČVUT a doučuje děti

Dvaatřicetiletá Svitlana z Ukrajiny do Česka přišla před pěti lety za studii. A do Prahy se zamilovala. Dnes je doktorandkou a asistentkou na Fakultě biomedicínského inženýrství na ČVUT v Praze. Podle ní jsou Češi velmi slušní a ochotní. Na druhou stranu se potýká s předsudky kvůli svému přízvuku. „Být tady Ukrajincem je těžké. Každý na Ukrajince nadává. Moc je tu rádi nemají,” domnívá se. „Ale myslím, že to je všude,” doplňuje. Už nějakou dobu působí jako dobrovolnice Nové školy, kdy v knihovně doučuje děti. „Já v tom mám velkou výhodu, protože mluvím špatně česky, a tak to vysvětluju strašně jednoduše. Takže tomu děti rozumí trochu líp,” dává se do smíchu. Dle ní je to právě dobrovolnictví, které jí umožňuje navazovat cenné vztahy s místními. „Připadám si totiž trochu odstrčená.” Uvádí, že třetina dětí, které za ní do knihovny docházejí, pomoc se školou nepotřebuje. Chodí za ní kvůli nudě i potřebě popovídání si s dospělým člověkem, sdílení. A i to ji moc těší. „Je moc příjemné cítit, že si vás někdo váží,” uzavírá.


HateFree Culture 14. 9. 2018

Učitelka a matka nedoslýchavé dcery sama zčásti ohluchla. Oporou je jí škola i rodina

Učitelka a matka nedoslýchavé dcery sama zčásti ohluchla. Oporou je jí škola i rodina

Učitelka a maminka dvou dcer Sylva Přikrylová je žena dlouhodobě balancující mezi světem slyšících a neslyšících. Její mladší dcera Míša se potýká s problémy se sluchem, o který má podle prognóz lékařů přijít úplně, od malička, žije také s Aspergerovým syndromem. Míša, která je nyní těžce nedoslýchavá, nedávno odmaturovala a za pár dní zahájí studium na Karlově univerzitě v Praze. Před osmi lety se však s vážnými problémy se sluchem začala potýkat sama maminka Sylva, kdy přestala slyšet na jedno ucho, bojuje navíc s tinitem (šelestem v uchu), který se snaží přehlušit hlasitou hudbou nebo televizí. I přesto, že je v invalidním důchodu, naskočila krátce po implantaci naslouchadla zpět do školy. Tam se těší velké podpoře vedení i ostatních učitelů. Velkým překvapením ale byla reakce MŠMT na ředitelův dotaz, zda může učitelku se sluchovým hendikepem vyvázat z dozorů. Bylo mu podle jejích slov navrhnuto, aby s ní rozvázal pracovní poměr, pokud kvůli zdravotnímu stavu není schopna pracovní náplň vykonávat. To ředitel nepřipustil, Sylva však dozory dělá dál. Dnes jsou to právě práce, rodina i studium, co ji drží nad vodou. Přiznává, že se setkává s předsudky slyšících, které její život značně ovlivňují. Dodává však, že předsudky mají také samotní neslyšící a ne vždy slyšícím rozumí a je jim v jejich přítomnosti příjemně. Věří však, že cestou k porozumění je společné vzdělávání, možnosti pro setkávání se i osvěta.


Bára Schneiderová 6. 9. 2018

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.