Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Prožil ozbrojené napadení, trauma má dodnes. Vystudoval vysokou, teď pomáhá rodinám v nouzi

Prožil ozbrojené napadení, trauma má dodnes. Vystudoval vysokou, teď pomáhá rodinám v nouzi

Maroš Šandor pochází z Mostu, kde prožil celý život. Přestože se ve svém dětství ze strany sousedů nikdy nesetkal se šikanou nebo problémy, zažil v době vyrůstání kvůli svému romskému původu ozbrojené napadení. S jeho psychickými následky se potýká dosud. Maroš se vyučil zámečníkem, chvíli pracoval v továrně. Taková práce ho však nebavila. Rozhodl se proto svůj život změnit a postupně se dalším vzděláváním při práci vypracovat na asistenta pedagoga. Přes dvacet let pak působil na základní škole v Obrnicích. Dnes vede v Mostu azylový dům pro rodiny s dětmi v nouzi. To ho naplňuje. „Když se mi podaří někomu pomoci, hřeje mě to u srdce. Obdivuju a ctím ty, kteří se tomu postaví čelem a bojují se svým osudem,” říká.


Lukáš Houdek 4. 3. 2019

Stal se obětí brutálního domácího násilí. „Zůstal jsem s ní ze strachu, že mě zabije,” říká

Stal se obětí brutálního domácího násilí. „Zůstal jsem s ní ze strachu, že mě zabije,” říká

Jordan Worth, bývalá přítelkyně Brita Alexe Skeela, muže bila, bodala, způsobila mu popáleniny, odpírala mu jídlo a držela ho od jeho rodiny. Stala se první ženou ve Velké Británii odsouzenou za omezující a násilné chování. Alex nyní otevřeně mluví o své zkušenosti a volá po větším pochopení pro mužské oběti domácího násilí.


Nina Djukanovićová 26. 2. 2019

Na Slovensku ho měli za výrostka, v Anglii nyní nastoupil k policii. Rozhodl se sloužit zdarma

Na Slovensku ho měli za výrostka, v Anglii nyní nastoupil k policii. Rozhodl se sloužit zdarma

Ladislav Demeter, kterému jeho okolí říká Laco, pochází z romské rodiny z východního Slovenska. V jeho útlém věku rodina odešla za lepším životem i rovným zacházením do Velké Británie. Zatímco se ve škole na Slovensku setkával se šikanou a byl podle svých slov považován proto, že se bránil, za „grázla”, v Anglii našel vášeň k učení. Od malička touží po práci policisty a za svým cílem jde stůj co stůj. Prošel vyšším vzděláním a nyní se chystá na jednu z pěti univerzit, které ho přijaly ke studiu kriminologie. Sen si ale už částečně splnil. Ještě během studia se pustil do intenzivní roční policejní přípravy a před pár týdny se stal policistou. Ke sboru nastoupil jako zvláštní konstábl, který se vyzna-čuje tím, že má téměř identické pravomoci jako ostatní kolegové, pracuje ale zdarma a na menší úva-zek. Přestože se totiž Laco chce věnovat práci u policie naplno, je pro něj na prvním místě vzdělání. Aby se mohl posunout ještě dál. „Nechci promarnit svůj život, chci být aktivní a dělat celou škálu věcí,” zdůrazňuje.


Lukáš Houdek 18. 2. 2019

„Pasažéři neumí z osudových důvodů řídit svůj život,” říká režisérka filmu o dětech z ústavní péče

„Pasažéři neumí z osudových důvodů řídit svůj život,” říká režisérka filmu o dětech z ústavní péče

„Pasažér je někdo, kdo svůj život plně neřídí a oni bohužel, z různých osudových důvodů, nemají život pevně ve svých rukou,” říká Jana Boršková, režisérka filmu Pasažéři, který aktuálně můžete vidět v českých kinech. Dokument sleduje životy čtyř mužů, kteří se potkali v dětském domově v Letech. Režisérka s nimi navázala kontakt a sledovala jejich osudy v průběhu několika let po odchodu z domova. „Pokaždé, když Pasažéry vidím, ohromuje mě otevřeností lidí, které jsem natáčela. Jejich autenticita a ochota otevřít svůj příběh kameře. Chtěla jsem vyprávět příběh Pasažérů co nejopravdověji, abych dokázala v divácích vzbudit soucit, který jsem sama vůči svým hrdinům pociťovala. Soucit považuji za nejdůležitější hodnotu v součastném světě. Hlavně soucit s lidmi jiného etnika, jiného sociálního původu a jiné životní filozofie,” říká režisérka pro HFC.


Marie Škardová 28. 2. 2019

„Stojím mezi nimi a snažím se matku zachránit,” vzpomíná Jana. Trauma z dětství si nese celý život

„Stojím mezi nimi a snažím se matku zachránit,” vzpomíná Jana. Trauma z dětství si nese celý život

„V mojí rodině docházelo k domácímu násilí, vztah rodičů je velmi komplikovaný a rozhodně to není šťastné manželství,” začíná své vyprávění asi pětatřicetiletá Jana a upřesňuje, že byla v dětství svědkem jak psychického, tak fyzického násilí otce vůči matce. Matka je dle jejích slov izolována od okolního světa a je vystavena permanentnímu psychickému teroru. „Jedná se hlavně o soustavné ponižování, které občas vyvrcholilo ve fyzické napadení,” vybavuje si Jana. „Je jí dáváno najevo, že je podřadná – jako žena, jako člověk. Nesmí nikam chodit, musí vařit, prostě dělat muži služku,” vykresluje. „Mlácení. Jen tak spadne ze schodů. Přijedu domů a má modřiny. Údajně někde spadla.” Tyto zážitky na ni měly traumatický dopad. S jejich následky se potýká dodnes - jak ve vztahu k rodičům, tak v partnerském soužití. Právě dětem, které jsou doma svědky domácího násilí, pomáhá už tři roky pražské Centrum LOCIKA.


Lukáš Houdek 25. 2. 2019

Jak se žije na východním Slovensku. Čtyři příběhy, které boří stereotypy

Jak se žije na východním Slovensku. Čtyři příběhy, které boří stereotypy

Slovenská republika je našemu srdci ze všech evropských států nejblíže, přeci jenom jsme byli jeden stát a jeden národ, máme společnou historii a nemáme jazykovou bariéru. Východní Slovensko je domovem velkého počtu Romů. Značná část odešla za lepším životem do zahraničí, ale i tak zde mnoho Romů zůstává, a to i přesto, že tzv. východ patří mezi nejchudší kraje Slovenska.


Stanislava Ondová 15. 2. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.