Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Dvojčata z Ruska se do Prahy přestěhovala za studii. Dnes pomáhají s integrací

Dvojčata z Ruska se do Prahy přestěhovala za studii. Dnes pomáhají s integrací

Dvojčata Polina a Vilena z Ruska toužily studovat v Evropě, více cestovat, procvičovat cizí jazyky a plnit si své sny. „Myslím, že v Evropě je pro mladé lidi více příležitostí,” říká Vilena. Polina v Praze studuje na restaurátorku na VŠCHT a Vilena chodí na VŠE. Nejvíce je překvapil rozdíl mezi Ruskem a celkově evropskou společností. Lidé jsou podle nich u nás velice uzavření. Navázat sociální vazby se jim tak povedlo až poté, kdy se naučily český jazyk. K tomu jim dopomohlo dobrovolničení, ve kterém se věnují pomoci s integrací cizinců.


HateFree Culture 18. 10. 2018

V Amsterdamu vznikl pop-up hotel s restaurací provozovaný uprchlíky. Pomáhá jim s novými začátky

V Amsterdamu vznikl pop-up hotel s restaurací provozovaný uprchlíky. Pomáhá jim s novými začátky

Získat po příchodu do nové země potřebné zkušenosti, pracovní trénink, jazykové dovednosti i velmi cenné sociální vazby. To jsou cíle unikátního projektu v nizozemské metropoli, kde vloni vznikl pop-up hotel s restaurací provozovaný uprchlíky ve spolupráci s místními sociálními pracovníky. Hotel s restaurací dočasně otevřel vloni, a to v poměrně nezvyklém místě - v bývalé věznici na jihu Amsterdamu. A provozovatelé právě na této skutečnosti postavili propagaci. „Nechte se pohodlně zamknout v Amsterdamu,” zní jeden ze sloganů. Hotel nesl název Movement Hotel. Pozornější čtenář si všimne minulého času - hotel totiž před pár týdny zavřel. Brzy dojde k demolici vězeňských věží, aby uvolnily cestu výstavbě nových bytů. Restaurace v bývalé vězeňské prádelně však zatím funguje dál a podobně jako i dříve hotel nemá problém s nedostatkem zákazníků. „Hosté hotel milovali, protože byl jiný,” vysvětluje pro UNHCR Wassim, syrský uprchlík, který v hotelu působil jako recepční. „Každý den znamená nové zkušenosti, nové lidi, nové příběhy,” dodává. A zkušenosti a nové vazby jsou právě to, co se snažili provozovatelé hotelu zaměstnancům z řad nově příchozích dopřát. A hostům umožnit příležitost se s lidmi, jejichž přítomnost je napříč Evropou hojně diskutovaná, setkat.


Lukáš Houdek 14. 10. 2018

Češky v pátek získají ve 40 podnicích slevu 22 %. Místa tak upozorní na platovou nerovnost

Češky v pátek získají ve 40 podnicích slevu 22 %. Místa tak upozorní na platovou nerovnost

Ženy v České republice se stále potýkají s nerovností v odměňování za svou práci. Ta se již několik let pohybuje nad hranicí 22 procent. To znamená, že žena v průměru za vykonanou práci vydělá o 22 procent méně než muž. To je způsobeno jak přímou diskriminací, kdy je žena za stejnou práci odměněna nižším platem, tak i segregací na trhu práce a stereotypy. V Česku například existuje nízký počet menších či flexibilních úvazků, stále se objevují předsudky ohledně domácnosti a péče o děti, případně ženy pracují v hůře placených sektorech trhu. Na to každoročně upozorňuje Den za rovné příjmy. „Tento rok chceme na příjmovou nerovnost upozornit v den, kdy ženy přestávají symbolicky vydělávat a po zbytek roku pracují zadarmo. Ten den nastane právě 12. října 2018.,” uvádí organizace Nesehnutí, která ve spolupráci s více jak 40 podniky nabízí v tento den ženám symbolickou slevu 22 procent na nejrůznější produkty.


Marie Škardová 10. 10. 2018

Zažil šikanu učitelů i útoky neonacistů. Dnes je úspěšným moderátorem

Zažil šikanu učitelů i útoky neonacistů. Dnes je úspěšným moderátorem

„Dělám si ze sebe srandu, že kdyby žil Hitler, byl bych první v plynu,” směje se Gerhard Hadi. „Jako Rom, žid a gay to myslím stačí,” vysvětluje. Pětatřicetiletý rodák z Košic se totiž narodil do židovsko-romské vzdělané rodiny. Vyrůstal v době, kdy v regionu vzkvétala neonacistická hnutí, a to se promítlo i do života jeho rodiny. Sám Gerhard byl jako školák opakovaně napaden neonacisty. Rodina proto ze strachu odjela do Německa, kde požádala o azyl. Stesk po domově a příbuzných ji však o pár let později přivedl zpět. Na základní škole na Slovensku pak pro svůj romský původ čelil šikaně. Ne však jen ze strany spolužáků, ale zejména učitelů. Nejhorší to podle něj bylo na němčině, kde učitelka směrem k němu při jedné hře opakovaně říkávala: Ich bin schmutzig (Jsem špinavý). „Nechápal jsem to. Chodil jsem domů s pláčem,” popisuje. 


Lukáš Houdek 14. 10. 2018

„Neposmívejte se nám,” apeluje 14letá nedoslýchavá dívka. Chce se stát psycholožkou

„Neposmívejte se nám,” apeluje 14letá nedoslýchavá dívka. Chce se stát psycholožkou

Čtrnáctiletá Anička Poláková se narodila jako nedoslýchavá. Lékařům se na to podařilo přijít až později a Anička dostala naslouchadlo, když jí byly čtyři roky. Do školy, kde si našla řadu kamarádů, se nemohla dočkat. Některé děti se jí ale kvůli jejímu hendikepu posmívaly. S posměšky a nepochopením se setkává i dnes. „Je to pro nás těžký a fakt se snažíme. Neposmívejte se nám, protože za to nemůžeme a můžeme být kvůli tomu hodně smutní,” říká. „Neslyšící se nemají za co stydět, protože jsme stejně chytří a šikovní jako ostatní,” dodává. Hodně se věnuje gymnastice a atletice, ráda by se věnovala cheerleadingu. V dospělosti by se ráda stala psycholožkou, která by pomáhala dětem s postižením.


Bára Schneiderová 10. 10. 2018

„Nejsem zvyklá se u dveří zouvat,” říká Mexičanka žijící v Praze. O víkendech zvelebuje český venkov

„Nejsem zvyklá se u dveří zouvat,” říká Mexičanka žijící v Praze. O víkendech zvelebuje český venkov

Sedmadvacetiletá Mariana Carrasco Berge pochází z Mexika, v Praze žije čtyři roky. V Česku dokončila magisterské studium a našla si zaměstnání jako překladatelka. Zůstala především proto, že se s Prahou identifikuje. „Myslím, že je jako já. Cítím se tady velmi dobře,” říká. I proto, že má dobré zkušenosti s Pražany. „Myslím, že lidé tu mají cizince rádi. Když se snažím mluvit česky, tak si toho opravdu cení,” usmívá se. Na městě se jí líbí, že se skládá z tlumených barev a panorama je tedy ladné, neobjevují se výrazné a rušivé barvy. Marianu při jejím příjezdu do Česka nejvíc překvapilo asi to, že se Češi při vstupu do bytu zouvají. „Nejsem zvyklá si sundávat boty, když přijdu do domu,” směje se. „Nebo na Vánoce tu máte ty kapry a jen tak je prodáváte na ulici. Miluju to, ale je to trochu divné, takže mě to trochu překvapilo,” přiznává. Současně se jí velmi líbí role, jakou mají v životě Čechů, které ona sama poznala, babičky. „Myslím, že babička je pro většinu Čechů velmi důležitá osoba a to je skvělé,” říká.


HateFree Culture 5. 10. 2018

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.