Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Internet je pro mnoho nevidomých stále nedostupný. Bariéry boří jednoduchý bezplatný program

Internet je pro mnoho nevidomých stále nedostupný. Bariéry boří jednoduchý bezplatný program

V České republice žije podle údajů Českého statistického úřadu přibližně 65 tisíc lidí s těžkým postižením zraku. Kompenzační pomůcky, které jim pomáhají například v přístupu k počítači či internetu, jsou však pro mnoho z nich stále nedostupné. „Tyto technologie jsou díky své malosériovosti drahé, ale bez nich je nevidomý odříznutý od počítače a od internetu, a tedy od všech služeb, které jsou na použití výpočetní techniky založeny,“ říká pro server Deník. Speciální ozvučený počítač přijde na sto tisíc korun. Stát na některé z pomůcek přispívá, v posledních letech ovšem částka na kompenzační pomůcky vyplacená Úřadem práce klesá. Státní příspěvek na nákup speciálního počítače tak za posledních 6 let získalo přibližně dva tisíce osob. Projekt jednoduše ovladatelného počítačového programu FriendlyVox tak pomáhá osobám se zrakovým handicapem zdarma už tři roky.


Marie Škardová 9. 5. 2019

Vyšívací babičky nacházejí uplatnění v brněnské designové dílně. „Jsem něco platná,” říká paní Ilona

Vyšívací babičky nacházejí uplatnění v brněnské designové dílně. „Jsem něco platná,” říká paní Ilona

Brněnská Zašívárna spojuje tradiční textilní metody s módními trendy. Zaměřuje se zejména na výšivku, kterou vyvádí nejrůznější moderní vzory. Před více než třemi lety pak její zakladatelky napadlo zapojit do aktivit podniku také seniorky, které by přijaly roli vyšívacích babiček. Jednak by si k důchodu přivydělaly, cítily by se užitečné a současně by netrávily dny samy. Babiček se Zašívárnou spolupracuje patnáct a její majitelky by nyní rády prostor rozšířily a vedle dílny by rády vytvořily komunitní prostor, kde by se mohly babičky se zájemci o výšivku přirozeně potkávat. Pomoci jim s tím nyní můžete na Hithitu. 


Lukáš Houdek 6. 5. 2019

Mladistvé trápí deprese i sebevražedné myšlenky. Dobrovolnice skrz Instagram nabízejí pochopení i pomoc

Mladistvé trápí deprese i sebevražedné myšlenky. Dobrovolnice skrz Instagram nabízejí pochopení i pomoc

„Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo skoro pět. Musela jsem jezdit k tátovi a měla šílený strach z jeho přítelkyně. Neměla nás ráda ani moji sestru, zažily jsme si obě šílené peklo, psychické týrání řekla bych,” napsala Alice* na instagramový profil iniciativy Jsme v tom spolu. Psychické problémy se po letech promítly i do jejího zdraví. „Šílené pálení močové trubice, jako když vám někdo drží na těle zapalovač. Jezdila jsem roky po doktorech, dělali různá vyšetření, byla jsem na operaci močové trubice. Doktoři už nevěděli, co se mnou, pořád jsem se vracela. Já už to chtěla vzdát, kolabovala jsem bolestí, nemohla chodit a ta bezmoc, když vám doktoři tvrdí, že vám nic není,” vypráví. Díky imunologovi se nakonec dostala na psychosomatickou kliniku. Tam její problémy diagnostikovali jako psychické. „Takže když to přijde, vím, že musím k terapeutce a nějak s tím bojovat. Vím, jak je těžké to v sobě nosit a dělat, že se nic neděje, protože lidé, kteří to neznají, nás mají za blázny. Je mi 21 let a snažím se s tím pracovat a já i moje terapeutka vidíme, že jsem na dobré cestě a jednou to zvládnu ovládat,” dodává Alice. S podobnými problémy se potýká řada dospívajících. Česká republika patří v počtu sebevražd nad průměr Evropské unie. Ročně si vezme život i 50 dětí a mladistvých a u mladých lidí mezi 15 a 29 lety je sebevražda druhou nejčastější příčinou smrti. Mladí lidé přitom často mají pocit, že jsou na svoji situaci sami a nemají se komu svěřit. To se snaží změnit Hedvika Dočekalová a Kateřina Coufalová, zakladatelky iniciativy Jsme v tom spolu.


Marie Škardová 2. 5. 2019

„Na život s nálepkou občana druhé kategorie se zvyká těžko,” říká romská studentka ekonomie

„Na život s nálepkou občana druhé kategorie se zvyká těžko,” říká romská studentka ekonomie

Čtyřiadvacetiletá Adriana Trejtnarová pochází z romské rodiny z Broumova. Studium pro ni vždy hrálo důležitou roli, přestože ona sama zatím není rozhodnutá, čemu by se profesně věnovala nejraději. Brzy ji čekají bakalářské zkoušky na České zemědělské univerzitě v Praze, kde studuje ekonomii. Má za sebou řadu prestižních stáží včetně kanadské ambasády nebo Evropského parlamentu. Přestože má dobře našlápnuto, setkává se čas od času s předsudky a pocitem méněcennosti kvůli svému původu. Přestože vůči různým narážkám na adresu Romů často aktivně vystupuje, není to vždy snadné. „Já si vždycky říkám, že mě přece nemůžou urazit, že vím, kdo jsem a jaká jsem. Ale když ti to pak někdo skutečně pleskne do očí, tak na to se nedá připravit ani zvyknout.”


Lukáš Houdek 8. 5. 2019

Pomáhají mazlíčkům lidí bez domova. Nyní získali ocenění

Pomáhají mazlíčkům lidí bez domova. Nyní získali ocenění

Fenka Čertice má degenerativní změny na páteři, trpí artrózou a srůsty a z toho důvodu ochrnula. „To je moje rodina. Nikoho jiného nemám, jenom jí,” říká pro TV Prima majitel Zdeněk. Přestože je Zdeněk bez domova, rozhodl se o fenčino zdraví bojovat. S péčí o nemocného psa mu nyní pomáhá organizace Psí život. Čertice tak dochází dvakrát týdně na intenzivní rehabilitace a její nohy se pomalu osvalují. Psí život jako jediná organizace v České republice pomáhá zvířatům, jejichž majitelé se dostali do tíživé životní situace, jsou bez domova, žijí ve vyloučených lokalitách nebo užívají návykové látky. Těmto zvířatům zpřístupňuje potřebnou péči. Za svůj přínos nyní byla nyní Českou asociací streetwork oceněna cenou ČASovaná bota.


Marie Škardová 3. 5. 2019

„Když cestuju, lidé mě považují za Čecha,” říká ghanský elektroinženýr. Vystudoval v Brně

„Když cestuju, lidé mě považují za Čecha,” říká ghanský elektroinženýr. Vystudoval v Brně

Nezveřejněno

Ernest Mensah pochází z dobře situované rodiny respektovaného vědce. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy matka v jeho raném dětství zemřela a po několika letech ji následoval i otec. Ernest už na střední škole značně vynikal. Když pak nastoupil roční národní službu, kterou musí absolventi pro zemi ve svých oborech odvést, dozvěděl se o možnosti pokračovat ve studiu v cizině. „Když přišel dopis o tom, že jsem stipendium dostal, bylo to upřímně poprvé v životě, kdy jsem o Československu slyšel,” směje se Ernest. Do Prahy odletěl na podzim 1989. Revoluci tak prožil v Jihlavě, kde nastoupil na téměř roční jazykový a vyrovnávací kurz. Už tam si velmi oblíbil Čechy.


Lukáš Houdek 25. 4. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.