Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Skupina jednadvaceti dětí se v posledních měsících nenudila. Během čtyř lekcí parkouru se učily základy bezpečnosti, skoky, parakotouly, udržení se na zdi a také týmovému duchu. Při bubnování během měsíce nacvičily společně s lektory rytmickou skladbu. Street dance lekce přinesly možnost naučit se základním pohybům. Děti zaujal zejména break dance a hip hop. Na výtvarných workshopech pak malovaly abstraktní obrazy pomocí barevných tuší a pěny na holení, pracovaly s linorytem a vytvořily také obrovské puzzle, do nichž každé dítě vytvořilo svůj vlastní dílek. Nabídnout dětem možnost si vyzkoušet různorodé aktivity je jedním z cílů mezinárodního projektu LAB 31. V České republice jej realizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Dalším z cílů je podpora integrace. Proto projekt spojuje české děti s dětmi cizinců. Zapojeny jsou děti ve věku osmi až patnácti let z devíti zemí světa. „Nejvíce dětí pochází z Ukrajiny, dále také z Ruska, Angoly, Albánie, Číny, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Rumunska. České děti tvoří zhruba třetinu všech dětí. Všechny v současné době navštěvují základní školy,” upřesňuje pro HFC koordinátorka Pavla Merhautová. Zapojené děti si v průběhu pěti měsíců mohou vyzkoušet řadu aktivit a udělat si tak přehled o tom, co by je v budoucnosti mohlo bavit. „Tyto aktivity jsme zvolili záměrně tak, aby si každý vyzkoušel něco, co ho baví a cítil se v něčem úspěšný. Již jsme se společně věnovali parkouru, bubnování, street dance, výtvarným workshopům a aktuálně nám běží poslední měsíc, kdy se věnujeme divadlu,” popisuje Pavla Merhautová.


Marie Škardová 9. 5. 2019

„Nejde nám o zásoby na zimu, chceme se potkávat,” říkají senioři. Budují komunitní zahradu

„Nejde nám o zásoby na zimu, chceme se potkávat,” říkají senioři. Budují komunitní zahradu

Zkrášlit veřejný prostor hlavního města, umožnit seniorům obnovit v sobě často už potlačenou vášeň pro zahradničení a současně je přirozeně propojit s o generace mladším okolím. To je plán holešovické komunitní zahrady Botanicula, kterou už ve čtvrtek slavnostně otevře proseniorská organizace Elpida uprostřed sídliště v Holešovicích. Už během zkušebního provozu se ukázalo, že o ni mají zájem jak senioři, tak lidé z okolních domů. A pozvolna tak vznikají nové vztahy.


 

Lukáš Houdek 20. 5. 2019

„Neměla by míň papat? Neměla bys už mít dítě?” ptají se nadživotní kresby v ulicích Prahy

„Neměla by míň papat? Neměla bys už mít dítě?” ptají se nadživotní kresby v ulicích Prahy

Až do poloviny června bude v pražském veřejném prostoru k vidění výstava kreseb slovenské autorky Ivany Šátekové. Ta na několikametrových panelech Galerie Artwall na zdi pod Letenskými sady tematizuje situace, v nichž se ženy setkávají v různých obdobích svého života s kritikou nebo nepochopením, které autorka vnímá jako genderově podmíněné. „Hodnocení týkající se vzhledu, mateřství, správného chování či vyjadřování provázejí ženy od dětství až do stáří. Tyto komentáře mají často formu zdánlivě nevinných a dobře míněných otázek. Výstava je zaměřená na stereotypy o ženách a odkrývá skrytý sexismus a ageismus – tedy předsudky a diskriminaci na základě pohlaví a věku,” uvádí jedna z kurátorek výstavy Lenka Kukurová. „Otázky vypovídají o vžitých společenských představách o tom, jak by se měla chovat ,správná žena'. Mnohé z nich ale vycházejí z předsudků, které se opakováním posilují a utvrzují. Tyto předsudky pak vedou k diskriminaci,” dodává.


 

Lukáš Houdek 27. 5. 2019

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

Maďarská Židovka Judith Magyar Isaacson se narodila v roce 1925. V červenci roku 1944, když jí bylo devatenáct let, byla deportována do koncentračního tábora Osvětim a následně nucena k pracím v Hessisch Lichtenau. Ve své autobiografii popsala neustálý strach ze sexuálního násilí a také své pocity, když jí jednoho dne velitel koncentračního tábora Lichtenau řekl, aby ho následovala. „Dědí ženy vzpomínky na znásilnění?” pomyslela si při tom Judith. Vzpomněla si na mýtus o únosu Sabinek Římany a na další příběhy násilí na ženách. „Můj úděl není výjimečný, řekla jsem si. Zasáhlo mě starověké právo sexu a války.” Mýty a příběhy o válečném násilí na ženách připravují ženy na tuto možnost a ženy jsou tak vychovávány k tomu, aby sexuální násilí očekávaly a aby se mu případně nebránily.


Nina Djukanovićová 21. 5. 2019

„Setkával jsem se s ní ve většině kolektivů. Utíkal jsem,” říká Kovy. Je tváří kampaně proti šikaně

„Setkával jsem se s ní ve většině kolektivů. Utíkal jsem,” říká Kovy. Je tváří kampaně proti šikaně

Osmnáctiletý Štěpán Uhlík se na základní škole stal terčem zničující šikany. „Začali o mně roznášet různé drby. Na Messengeru si založili skupinu, do níž jsem se nemohl dostat nebo ji nahlásit. V ní si lidi vzájemně posílali různé upravené mé fotky a bavili se tím. Nemohl jsem s tím nic dělat,” vzpomínal před časem pro HFC Štěpán. Spolužáci si často o svačinách kolem něj sedali, a zatímco jedl svačinu, se mu smáli. „Nemohl jsem se v klidu najíst. Dávali mi do tašky různé věci jako vložky nebo kondomy, schovávali mi věci nebo školní batoh, který mi pak při hodině chyběl,” vyprávěl. „Když jsem byl na dovolené, zalili mi zámek na skříňce lepidlem. Musel jsem si ho pak od školníka nechat přestřihnout a koupit nový.” Neustálý stres ve škole se u něj začal projevovat myšlenkami na sebevraždu a také ve vztazích s nejbližšími. Vše se vyhrotilo při jednom konfliktu s rodinou, kdy si pořezal zápěstí a byl na měsíc hospitalizován v Bohnicích. Dnes je jeho terapií tanec. Studuje na taneční konzervatoři Duncan Centre, kde nalezl bezpečné útočiště. Na šikanu, se kterou se setkává řada dětí, upozorňuje osvětová kampaň populárního dětského televizního kanálu Cartoon Network nazvaná Buď kámoš, postav se šikaně.


Marie Škardová 16. 5. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.