Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Gadžo padej dozadu do fronty, Romové mají přednost!

 

pracak fronta big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům.

12
března
2015

Vláda schválila Strategii romské integrace na roky 2015 až 2020. Jejím cílem je zvrátit do roku 2020 negativní trendy ve vývoji situace Romů v ČR zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální. Některá média to vzala zkratkou a informovala o „přednosti Romů na Úřadech práce“. To si někteří mylně spojili s čekací dobou na ÚP a vznikl tak celkem úsměvný hoax.

Romové mají přednost ve frontě a gadžo čeká vzadu: „Co to tedy bude zřejmě znamenat v praxi? Ten, kdo bude poctivě celý život pracovat a odvádět státu daně, pak, když přijde o práci a stoupne si do fronty na „pracáku“, před sebe bude muset pustit Roma, který nikdy nepracoval?“

Sama upřímně netuším, jak konkrétně by takové opatření mohlo pomoci k vyšší míře zaměstnanosti Romů. Ve Strategii samozřejmě žádný návrh na přednost Romů ve frontě na pracáku nenajdete. Píše se tam totiž něco jiného.

Zaměstnanosti se věnuje část Strategie nazvaná „Zvýšení zaměstnanosti a ekonomických aktivit Romů“.

Specifické cíle jsou

  • Zajištění rovného a účinného přístupu k veřejným službám zaměstnanosti, k nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti a k individuálnímu poradenství, přizpůsobenému potřebám romských klientů;
  • podpora první pracovní zkušenosti, celoživotního učení a rozvoje dovedností;
  • podpora osob samostatně výdělečně činných a podnikání.

Jak to funguje reálně?

K dosažení vyšší míry zaměstnanosti slouží tzv. nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Například:

  • Poradenství, rekvalifikace potenciálních zaměstnanců, aktivní vyhledávání vhodných pracovních příležitostí;
  • programy dotovaných pracovních míst - veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa;
  • specifické projekty - např. právě probíhající projekt „Odborná praxe pro mladé do 30 let“ (který je určen všem lidem mladším 30 let, kteří mají méně než 2 roky pracovních zkušeností a jsou dlouhodobě evidováni na ÚP - tj. déle než 5 měsíců);
  • podpora zahájení podnikání – např. Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Komu je to určeno?

Definovanými cílovými skupinami jsou např. dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání (déle než 5 měsíců), uchazeči do 25 let věku včetně absolventů škol bez praxe, uchazeči pečující o dítě do 15 let věku, uchazeči starší 55 let věku, osoby se zdravotním postižením, ženy vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené, uchazeči, u kterých je důvodný předpoklad dlouhodobé evidence, uchazeči, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce, např. ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti.

Pozitivní diskriminace aneb Jak se žije nepřizpůsobivým

Pozitivní diskriminace existuje. A v současnosti aktivně probíhá. Netýká se však pouze Romů. Ve skutečnosti se v evidenci úřadů z důvodu ochrany osobních údajů neeviduje, zda je někdo Rom. Romové se do pozitivně diskriminovaných skupin dostanou tak jako ostatní – pečují o dítě do věku 15 let, jsou dlouhodobě v evidenci úřadu, jsou bez praxe, vrací se z mateřské dovolené atd.

Jsem svobodná matka a na Úřadu práce jsem byla evidována 3 roky. Sama jsem poznala, že i když máte vzdělání, praxi, velkou snahu i trpělivost, někdy to nestačí. Zaměstnání, ve kterém respektují, že mohu pracovat pouze ve všední dny v dopoledních hodinách (v době školky) a občas mám nemocné dítě, jsem nakonec získala díky známé, která ho pro mě v podstatě vyprosila. Na pracáku jsem se ale měla poměrně dobře. Absolvovala jsem zdarma několik kurzů a projektů s tématikou začlenění maminek zpět do pracovního procesu či vzdělávací tématikou – např. základy podnikání, základy práce na PC atd. Pracák mi také zaplatil rekvalifikaci v hodnotě přes 30 000 Kč. Chvíli jsem uvažovala i o možnosti podnikání a pracák mi nabídl možnost získat příspěvek ve výši až 80 000 Kč. Pozitivní diskriminace funguje skvěle.

Co je cílem?

Cílem je zapojit hůře zaměstnatelné do pracovního procesu. A vše je to placeno z vašich (našich) daní.

Jak se s tím vyrovnat?

Některé trápí představa, že chodí do práce, tvrdě pracují a ze své práce živí povaleče. Mohou tomu věřit nebo ne, ale právě oni patří k těm, které potkalo největší štěstí: jsou zdraví, mají zdravé děti, zvládli sehnat práci, mohou vydělávat peníze, nemusí se za sebe stydět. Mají vše, o čem mnoho lidí jen sní. Spousta lidí by všechny ty skvělé pozitivní diskriminace a výhody sociálních dávek s těmito šťastlivci vyměnila za prostou možnost pracovat. V naší společnosti je důležitá tzv. konkurenceschopnost, tedy schopnost uspět v „boji“ o pracovní místo ve vysoce konkurenčním prostředí. Někteří lidé jsou konkurenceschopní méně – mají nejrůznější omezení. Krom již jmenovaných svobodných matek jsou to lidé tělesně či mentálně postižení, lidé starší 55 let, maminky s dětmi, mladí lidé bez praxe. A také Romové či cizinci.

Nemá cenu před tím zavírat oči. Mnoho lidí řekne, že by Roma nezaměstnali, a pak se moc rozčilují, že Romové nepracují. Romové pracují, když je někdo zaměstná. Samozřejmě existují lidé, kteří pracovat nechtějí. Strategie se ale v bodě „Zvýšení zaměstnanosti“ zabývá především těmi, kteří se snaží najít práci, a řeší, jak jim pomoci. A pokud některé tak moc mrzí, že ze svých peněz pomáhají jiným lidem najít práci, nechť se zkusí zamyslet, jak jednoduše se mohou oni sami do jedné z těch pozitivně diskriminovaných skupin dostat (zůstanou sami na dítě, zestárnou, onemocní,…). Já bych výhody pozitivní diskriminace nepřála zažít nikomu.

Tl: dr jak to tedy je?

Část Strategie nazvaná „Zvýšení zaměstnanosti a ekonomických aktivit Romů“ hledá možnosti, jak zajistit vyšší míru zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Romů a dalších skupin obyvatel. Půjde hlavně o to, aby byli Romové na pracáku lépe informováni o možnostech, které mají, aby lépe fungovalo poradenství a o snahu více zapojit Romy do aktivit, které ÚP nabízí. Předbíhání ve frontě se nikdo obávat nemusíte.

Více informací v plném textu Strategie.

 

Foto: Lukáš Houdek

Čtěte dále

HOAX: Afričané se replikují jako vačice, napsal vyznamenaný botanik

V posledních měsících se šíří na českém internetu text zabývající se populační explozí v Africe a na Blízkém východě a stavící se proti programu Strany zelených a dalších ekologických stran, které dle autora „svůj boj za trvale udržitelný stav světa nemyslí vážně. Kdyby ano, museli by ho především cílit na ty, kteří se replikují jako vačice.” Text je připisován českému botanikovi a spisovateli Václavu Větvičkovi. Dnes 81letý Čech za celoživotní přínos v oblasti botaniky a popularizace vědy. V některých facebookových skupinách se text šíří i s jeho fotografií. Je ale známý český botanik opravdu autorem textu?


HateFree Culture 21. 2. 2019

Novinářka se infiltrovala mezi bojovníky proti islámu. „Chtějí nás zachránit, cítí se opomíjení,” říká

„Nové migrantofobní hnutí stojí na podpoře lidí, kteří se do té doby často o politiku nezajímali, nechodili ani moc k volbám. Tahle domněnka ohrožení je najednou zmobilizovala,” říká novinářka Petra Dvořáková, která se před rokem rozhodla pod falešnou identitou infiltrovat mezi antiislámské aktivisty a scénu zmapovat. Až na některé vůdčí osobnosti, které podle ní motivuje zejména osobní prospěch, svým postojům a konání věří. „Vzpomínám si na moment, kdy jsem byla na debatě Kláry Samkové. O slovo se přihlásila sympatická žena ve středním věku, která začala vyprávět o tom, jak její synovci a mladší příbuzní jsou sluníčkáři, kteří si o ní myslí, že je extremistka. A ona že přitom není žádná extremistka, že není skin. Ale až její dcera doroste a zeptá se jí, co udělala pro boj s islámem, chce mít čisté svědomí, chce moct říct, že něco udělala. A rozbrečela se u toho.” 

...

HFFest: Praha od čtvrtka pohostí přehlídku arabských filmů

V pražském kině Lucerna proběhne od 21. do 24. února přehlídka Arabské noci, která představí premiéry tří pozoruhodných filmů s blízkovýchodní tématikou: strhující, aktuálně na Oscara nominovaný libanonský Kafarnaum, egyptský Yomeddine a francouzské drama Bojovnice slunce. Hosty přehlídky budou tvůrci egyptského filmu Yomeddine – režisér A. B. Shawky a producentka Dina Emam. Všechny tři filmy Arabských nocí měly úspěšnou premiéru na festivalu v Cannes 2018, kde byly nominovány na Zlatou palmu a Kafarnaum si kromě vynikajících ohlasů odnesl i Cenu poroty. Kafarnaum byl také čerstvě nominován na Oscara v kategorii Zahraniční film. Festival se hlásí k označení HateFree Fest.


HateFree Culture 19. 2. 2019

„Deprese není výmysl nebo lenost, ale bolestná beznaděj. Nedá se z ní vyspat,” říká Kamil Fila

Úspěšný filmový kritik Kamil Fila ví, že život není jen peříčko, protože zažívá stavy deprese a mánie. Co přesně člověk prožívá, je ale podle něj velmi těžké sdělit okolí. „Nedá se to vysvětlit ničím. Dokud jsem to nezažil, vůbec jsem lidem s depresí nerozuměl, co by jim mělo být.“ Fila předpokládá, že větší porozumění mají lidé, kteří podobný stav sami zažili či mají někoho ve svém okolí. „Člověk, který to nezná, to bude nejspíš považovat za něco bizarního, co jde pochopit jen na povrchně rozumové úrovni, ale nedokáže se do toho empaticky ponořit. A ani bych to nikomu nepřál,“ přibližuje. Sám vyhledal pomoc díky dvěma faktorům – podpořila ho tehdejší partnerka a sám lidi s duševními obtížemi nestigmatizuje. Obtíže se u něj objevily pravděpodobně kombinací velkého pracovního vytížení a krachu vztahu. „Najednou se zasekla motivace jít dál. Přišlo mi, že už se to nik ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.