Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Gadžo padej dozadu do fronty, Romové mají přednost!

 

pracak fronta big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům.

12
března
2015

Vláda schválila Strategii romské integrace na roky 2015 až 2020. Jejím cílem je zvrátit do roku 2020 negativní trendy ve vývoji situace Romů v ČR zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální. Některá média to vzala zkratkou a informovala o „přednosti Romů na Úřadech práce“. To si někteří mylně spojili s čekací dobou na ÚP a vznikl tak celkem úsměvný hoax.

Romové mají přednost ve frontě a gadžo čeká vzadu: „Co to tedy bude zřejmě znamenat v praxi? Ten, kdo bude poctivě celý život pracovat a odvádět státu daně, pak, když přijde o práci a stoupne si do fronty na „pracáku“, před sebe bude muset pustit Roma, který nikdy nepracoval?“

Sama upřímně netuším, jak konkrétně by takové opatření mohlo pomoci k vyšší míře zaměstnanosti Romů. Ve Strategii samozřejmě žádný návrh na přednost Romů ve frontě na pracáku nenajdete. Píše se tam totiž něco jiného.

Zaměstnanosti se věnuje část Strategie nazvaná „Zvýšení zaměstnanosti a ekonomických aktivit Romů“.

Specifické cíle jsou

  • Zajištění rovného a účinného přístupu k veřejným službám zaměstnanosti, k nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti a k individuálnímu poradenství, přizpůsobenému potřebám romských klientů;
  • podpora první pracovní zkušenosti, celoživotního učení a rozvoje dovedností;
  • podpora osob samostatně výdělečně činných a podnikání.

Jak to funguje reálně?

K dosažení vyšší míry zaměstnanosti slouží tzv. nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Například:

  • Poradenství, rekvalifikace potenciálních zaměstnanců, aktivní vyhledávání vhodných pracovních příležitostí;
  • programy dotovaných pracovních míst - veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa;
  • specifické projekty - např. právě probíhající projekt „Odborná praxe pro mladé do 30 let“ (který je určen všem lidem mladším 30 let, kteří mají méně než 2 roky pracovních zkušeností a jsou dlouhodobě evidováni na ÚP - tj. déle než 5 měsíců);
  • podpora zahájení podnikání – např. Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Komu je to určeno?

Definovanými cílovými skupinami jsou např. dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání (déle než 5 měsíců), uchazeči do 25 let věku včetně absolventů škol bez praxe, uchazeči pečující o dítě do 15 let věku, uchazeči starší 55 let věku, osoby se zdravotním postižením, ženy vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené, uchazeči, u kterých je důvodný předpoklad dlouhodobé evidence, uchazeči, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce, např. ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti.

Pozitivní diskriminace aneb Jak se žije nepřizpůsobivým

Pozitivní diskriminace existuje. A v současnosti aktivně probíhá. Netýká se však pouze Romů. Ve skutečnosti se v evidenci úřadů z důvodu ochrany osobních údajů neeviduje, zda je někdo Rom. Romové se do pozitivně diskriminovaných skupin dostanou tak jako ostatní – pečují o dítě do věku 15 let, jsou dlouhodobě v evidenci úřadu, jsou bez praxe, vrací se z mateřské dovolené atd.

Jsem svobodná matka a na Úřadu práce jsem byla evidována 3 roky. Sama jsem poznala, že i když máte vzdělání, praxi, velkou snahu i trpělivost, někdy to nestačí. Zaměstnání, ve kterém respektují, že mohu pracovat pouze ve všední dny v dopoledních hodinách (v době školky) a občas mám nemocné dítě, jsem nakonec získala díky známé, která ho pro mě v podstatě vyprosila. Na pracáku jsem se ale měla poměrně dobře. Absolvovala jsem zdarma několik kurzů a projektů s tématikou začlenění maminek zpět do pracovního procesu či vzdělávací tématikou – např. základy podnikání, základy práce na PC atd. Pracák mi také zaplatil rekvalifikaci v hodnotě přes 30 000 Kč. Chvíli jsem uvažovala i o možnosti podnikání a pracák mi nabídl možnost získat příspěvek ve výši až 80 000 Kč. Pozitivní diskriminace funguje skvěle.

Co je cílem?

Cílem je zapojit hůře zaměstnatelné do pracovního procesu. A vše je to placeno z vašich (našich) daní.

Jak se s tím vyrovnat?

Některé trápí představa, že chodí do práce, tvrdě pracují a ze své práce živí povaleče. Mohou tomu věřit nebo ne, ale právě oni patří k těm, které potkalo největší štěstí: jsou zdraví, mají zdravé děti, zvládli sehnat práci, mohou vydělávat peníze, nemusí se za sebe stydět. Mají vše, o čem mnoho lidí jen sní. Spousta lidí by všechny ty skvělé pozitivní diskriminace a výhody sociálních dávek s těmito šťastlivci vyměnila za prostou možnost pracovat. V naší společnosti je důležitá tzv. konkurenceschopnost, tedy schopnost uspět v „boji“ o pracovní místo ve vysoce konkurenčním prostředí. Někteří lidé jsou konkurenceschopní méně – mají nejrůznější omezení. Krom již jmenovaných svobodných matek jsou to lidé tělesně či mentálně postižení, lidé starší 55 let, maminky s dětmi, mladí lidé bez praxe. A také Romové či cizinci.

Nemá cenu před tím zavírat oči. Mnoho lidí řekne, že by Roma nezaměstnali, a pak se moc rozčilují, že Romové nepracují. Romové pracují, když je někdo zaměstná. Samozřejmě existují lidé, kteří pracovat nechtějí. Strategie se ale v bodě „Zvýšení zaměstnanosti“ zabývá především těmi, kteří se snaží najít práci, a řeší, jak jim pomoci. A pokud některé tak moc mrzí, že ze svých peněz pomáhají jiným lidem najít práci, nechť se zkusí zamyslet, jak jednoduše se mohou oni sami do jedné z těch pozitivně diskriminovaných skupin dostat (zůstanou sami na dítě, zestárnou, onemocní,…). Já bych výhody pozitivní diskriminace nepřála zažít nikomu.

Tl: dr jak to tedy je?

Část Strategie nazvaná „Zvýšení zaměstnanosti a ekonomických aktivit Romů“ hledá možnosti, jak zajistit vyšší míru zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Romů a dalších skupin obyvatel. Půjde hlavně o to, aby byli Romové na pracáku lépe informováni o možnostech, které mají, aby lépe fungovalo poradenství a o snahu více zapojit Romy do aktivit, které ÚP nabízí. Předbíhání ve frontě se nikdo obávat nemusíte.

Více informací v plném textu Strategie.

 

Foto: Lukáš Houdek

Čtěte dále

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

„Debaty by neměly probíhat o nás bez nás,“ říká šestnáctiletá autistka

„My autisté jsme úplně normální lidé s normálními potřebami. Ale ano, je pár věcí, které mě od většiny lidí trochu odlišují. Co se každodenního života týče, tak se můj Asperger projevuje hlavně něčím, čemu se říká speciální zájem. Speciální zájmy jsou zájmy, do kterých je člověk úplně zažraný a ví o nich téměř vše,“ popisuje šestnáctiletá Kateřina Doudová, která si říká Dodo. Mezi její speciální zájmy patří především kyborgismus, věnuje se také kresbě. „Přidruženou komplikací k mé citlivé autistické duši jsou však panické ataky a nadměrné, až chorobné přemýšlení o různých problematikách. 

Marie Škardová 26. 5. 2020

„Práci máme rádi. Lidé ji neoceňují, berou to jako samozřejmost,“ říká popelář

Roman Hájek je popelářem už 26 let. „Ani já, ani kolegové se nestydíme říkat, že jsme popeláři, my tu práci máme rádi,“ říká a dodává, že se ale zároveň nesetkává ani s oceněním své práce: „Lidi naši práci berou jako samozřejmost. Moc si neumí představit, jak by to vypadalo, kdyby se neodvážely odpadky.“ Podle Hájka to popeláři nejvíce schytávají od nervózních řidičů. „Někdy to jsou nervy i pro nás, samozřejmě. Hlavně když na nás auta troubí nebo i někdy řidiči vylezou ven a jsou sprostí: ,vypadněte už tady odtuď a tak,“ popisuje denní střety se spěchajícími řidiči. 

Jiří Pasz 21. 5. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.