Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Židem v dnešním Česku

 

juden raus big

copjakovaKateřina Čopjaková
Autor

Kateřina Čopjaková (*1985) - pracovala jako novinářka v týdeníku Respekt, pro zpravodajský server Romea.cz a v Hospodářských novinách. Dnes pracuje pro Člověka v tísni a píše pro Respekt a Kauzu 3.

2
března
2015

Západní Evropa zažívá nárůst antisemitismu, který od 2.světové války nepamatuje. Nelichotivý žebříček vede Francie díky událostem ze začátku letošního roku, kdy islamisté zavraždili 17 lidí v košer obchodu a redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, šest z obětí byli Židé. Jen o měsíc později následoval útok v Kodani, kdy mladý islamista zavraždil dva lidi včetně jednoho Žida stojícího v době smrti před synagogou. Jaká je situace v Česku a co s i o ní myslí zdejší Židé?

Poválečný antisemitismu se v západní Evropě pojil vždy s odkazy na nacismus. Dnešní postkomunistické státy si ještě prošly obdobím, kdy antisemitismu byl vlastní komunistické ideologii (na začátku 50. let minulého století bylo v monstrprocesu s Rudolfem Slánským ze 14 obviněných 11 označeno za Židy). Evropa měla za sebou sice krutou zkušenost holokaustu do hromadného zvolání „Nikdy více!“ ale dospívala ještě řadu let – v Německu přišlo s další generací v 60. letech, v postkomunistických zemích v podstatě až s demokratickými převraty o více než dvacet let později. Už tenkrát mimo jiné souvisela nenávist vůči Židům se vznikem státu Izrael, který byl tehdejší tuzemskou vládnoucí garniturou po vzoru sovětské politiky vyhlášen za dalšího imperialistického nepřítele. Dnes je situace jiná a k neonacistům, kteří v mnoha zemích z neaktuálního antisemitismu přesedlali na islamofobii, se přidali islamisté, lépe řečeno přebrali jejich štafetu.

Úspěšný vývozní artikl

V roce 2006 si odborníci na extremismus všimli, že protestů proti státu Izrael se účastní v Praze neonacisté po boku muslimů. Legitimní protest vůči izraelské politice v pásmu Gazy začal díky přítomnosti holých lebek získávat další souvislosti. Izrael se tak stal společným nepřítelem, který v mnoha případech překryl „starý dobrý“ evropský antisemitismu vyvezený do arabských zemí.

„Blízkovýchodní muslimský svět, který se po řadu staletí vyznačoval daleko větší tolerancí vůči menšinám než svět křesťanský, se ve 20. století bohužel nechal negativně ovlivnit různými evropskými ideologiemi a dřívější tolerance výrazně utrpěla,“ říká k tomu Marek Čejka, odborník na Blízký východ z Ústavu mezinárodních vztahů. V současnosti tak není neobvyklé, že některá arabská média používají podobné „zdroje“ odkazující ke konspirační teorii celosvětového židovského spiknutí jako euroamerické neonacistické webové stránky – např. pamflet „Protokoly sionských mudrců“. I když už v roce 1921 bylo novináři z amerického časopisu The Times prokázáno, že se jedná o podvržený soubor dokumentů (vznikl na objednávku ruské tajné policie za cara Mikuláše II.) pro obhajobu své protižidovské politiky jej použili němečtí nacisté ve 30. letech stejně jako palestinská islamistická politická strana Hamás o desítky let později.

„Je nutné míti na paměti, že ty nejhorší politické ideologie 20. století a jejich atributy, včetně rasového antisemitismu, vznikly v Evropě, nikoliv na Blízkém východě,“ upozorňuje dále Čejka.

Nenávist nahrazují otázky

V Česku podle odhadů Federace židovských obcí v současnosti žije asi 15 až 20 tisíc Židů a židů (konvertitů k judaismu), před 2. světovou válkou jich bylo 120 000. Deset českých a moravských židovských obcí registruje asi 3000 členů, další 2000 jsou pak zapsáni v jiných tuzemských židovských spolcích. Projevy antisemitismu v posledních letech podle oficiálních vládních zpráv jsou spíše utlumené oproti nenávistným náladám a demonstracím proti romské menšině či momentálně stoupající islamofobii. Ke v minulosti obvyklému ničení židovských hřbitovů a pomníků, kterého se dopouštěli neonacisté, už nedochází. Monumenty jsou dnes v nebezpečí spíše před zloději cenných kovů.

„Nosím běžně na ulici jarmulku či klobouk. Většinou mne však lidé poznávají, a pokud se občas setkávám i s ošklivými antisemitskými poznámkami, není to momentálně častější, než dříve. Mnohem častěji se však běžně setkávám se sympatiemi a někdy i otázkami, na něž se snažím odpovědět,“ říká k současnému stavu vrchní zemský rabín Karol Sidon.

Na Sidona se v posledních měsících neobrátil ani žádný jiný věřící s antisemitskou zkušeností a v rámci obce nebyla přijata nová bezpečnostní opatření. Podobně domácí situaci vidí i ředitel Lauderovy židovské školy v Praze Petr Karas. „V posledních měsících jsem se já, učitelé ani žáci nesetkali s žádnými projevy antisemitismu.“ Přesto pocit ohrožení Karas pociťuje odobně jako další představitelé židovské komunity. Souvisí především s faktem, že Česko není ostrovem v pustině, ale je součástí evropského celku, kde je situace zcela jiná.

Pokračování článku najdete zde.

Foto: Wikipedia

 

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.