Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Židem v dnešním Česku

 

juden raus big

copjakovaKateřina Čopjaková
Autor

Kateřina Čopjaková (*1985) - pracovala jako novinářka v týdeníku Respekt, pro zpravodajský server Romea.cz a v Hospodářských novinách. Dnes pracuje pro Člověka v tísni a píše pro Respekt a Kauzu 3.

2
března
2015

Západní Evropa zažívá nárůst antisemitismu, který od 2.světové války nepamatuje. Nelichotivý žebříček vede Francie díky událostem ze začátku letošního roku, kdy islamisté zavraždili 17 lidí v košer obchodu a redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, šest z obětí byli Židé. Jen o měsíc později následoval útok v Kodani, kdy mladý islamista zavraždil dva lidi včetně jednoho Žida stojícího v době smrti před synagogou. Jaká je situace v Česku a co s i o ní myslí zdejší Židé?

Poválečný antisemitismu se v západní Evropě pojil vždy s odkazy na nacismus. Dnešní postkomunistické státy si ještě prošly obdobím, kdy antisemitismu byl vlastní komunistické ideologii (na začátku 50. let minulého století bylo v monstrprocesu s Rudolfem Slánským ze 14 obviněných 11 označeno za Židy). Evropa měla za sebou sice krutou zkušenost holokaustu do hromadného zvolání „Nikdy více!“ ale dospívala ještě řadu let – v Německu přišlo s další generací v 60. letech, v postkomunistických zemích v podstatě až s demokratickými převraty o více než dvacet let později. Už tenkrát mimo jiné souvisela nenávist vůči Židům se vznikem státu Izrael, který byl tehdejší tuzemskou vládnoucí garniturou po vzoru sovětské politiky vyhlášen za dalšího imperialistického nepřítele. Dnes je situace jiná a k neonacistům, kteří v mnoha zemích z neaktuálního antisemitismu přesedlali na islamofobii, se přidali islamisté, lépe řečeno přebrali jejich štafetu.

Úspěšný vývozní artikl

V roce 2006 si odborníci na extremismus všimli, že protestů proti státu Izrael se účastní v Praze neonacisté po boku muslimů. Legitimní protest vůči izraelské politice v pásmu Gazy začal díky přítomnosti holých lebek získávat další souvislosti. Izrael se tak stal společným nepřítelem, který v mnoha případech překryl „starý dobrý“ evropský antisemitismu vyvezený do arabských zemí.

„Blízkovýchodní muslimský svět, který se po řadu staletí vyznačoval daleko větší tolerancí vůči menšinám než svět křesťanský, se ve 20. století bohužel nechal negativně ovlivnit různými evropskými ideologiemi a dřívější tolerance výrazně utrpěla,“ říká k tomu Marek Čejka, odborník na Blízký východ z Ústavu mezinárodních vztahů. V současnosti tak není neobvyklé, že některá arabská média používají podobné „zdroje“ odkazující ke konspirační teorii celosvětového židovského spiknutí jako euroamerické neonacistické webové stránky – např. pamflet „Protokoly sionských mudrců“. I když už v roce 1921 bylo novináři z amerického časopisu The Times prokázáno, že se jedná o podvržený soubor dokumentů (vznikl na objednávku ruské tajné policie za cara Mikuláše II.) pro obhajobu své protižidovské politiky jej použili němečtí nacisté ve 30. letech stejně jako palestinská islamistická politická strana Hamás o desítky let později.

„Je nutné míti na paměti, že ty nejhorší politické ideologie 20. století a jejich atributy, včetně rasového antisemitismu, vznikly v Evropě, nikoliv na Blízkém východě,“ upozorňuje dále Čejka.

Nenávist nahrazují otázky

V Česku podle odhadů Federace židovských obcí v současnosti žije asi 15 až 20 tisíc Židů a židů (konvertitů k judaismu), před 2. světovou válkou jich bylo 120 000. Deset českých a moravských židovských obcí registruje asi 3000 členů, další 2000 jsou pak zapsáni v jiných tuzemských židovských spolcích. Projevy antisemitismu v posledních letech podle oficiálních vládních zpráv jsou spíše utlumené oproti nenávistným náladám a demonstracím proti romské menšině či momentálně stoupající islamofobii. Ke v minulosti obvyklému ničení židovských hřbitovů a pomníků, kterého se dopouštěli neonacisté, už nedochází. Monumenty jsou dnes v nebezpečí spíše před zloději cenných kovů.

„Nosím běžně na ulici jarmulku či klobouk. Většinou mne však lidé poznávají, a pokud se občas setkávám i s ošklivými antisemitskými poznámkami, není to momentálně častější, než dříve. Mnohem častěji se však běžně setkávám se sympatiemi a někdy i otázkami, na něž se snažím odpovědět,“ říká k současnému stavu vrchní zemský rabín Karol Sidon.

Na Sidona se v posledních měsících neobrátil ani žádný jiný věřící s antisemitskou zkušeností a v rámci obce nebyla přijata nová bezpečnostní opatření. Podobně domácí situaci vidí i ředitel Lauderovy židovské školy v Praze Petr Karas. „V posledních měsících jsem se já, učitelé ani žáci nesetkali s žádnými projevy antisemitismu.“ Přesto pocit ohrožení Karas pociťuje odobně jako další představitelé židovské komunity. Souvisí především s faktem, že Česko není ostrovem v pustině, ale je součástí evropského celku, kde je situace zcela jiná.

Pokračování článku najdete zde.

Foto: Wikipedia

 

Čtěte dále

Jsme Česko

„Jsme Česko,” říká více než padesátka obyvatel České republiky rozličného původu, náboženského vyznání, orientace i sociálních skupin. A to ve společné kampani vládního projektu HateFree Culture a Multikulturního centra Praha. Činí tak u příležitosti 30. výročí demokracie v Česku a odkazují se ke státním symbolům, zejména pak k barvám české vlajky, tedy trikoloře. Stužka s trikolorou byla i jedním ze symbolů Sametové revoluce.


HateFree Culture 11. 11. 2019

Otevřená snídaně už v neděli 24. listopadu v Praze!

V neděli 24. listopadu od 9:30 proběhne v pražském Studiu Alta další Otevřená snídaně. Přijďte se seznámit, potkat staré přátele a začít den příjemným posezením nad čajem a kávou s lidmi nejrůznějšího původu i náboženského vyznání. Připravte své oblíbené jídlo a ochutnejte delikatesy ostatních.


HateFree Culture 11. 11. 2019

„Před lety jsem vás vozila autem, dnes vozíte vy mne.” Desítky seniorů napsaly dopis vnoučeti

Téměř šedesátka seniorů starších šedesáti let napříč Českem napsala svým vnoučatům. Cílem bylo zjistit, jaký vzkaz by senioři rádi předali nové generaci. Aktivita probíhala pod patronací seniorské organizace SenSen zastřešující 40 tisíc členů v seniorských klubech napříč ČR. Nejmladšímu ze seniorů bylo šedesát let, nejstaršímu šestadevadesát. Většinu z nich tvořily ženy a jen pět účastníků a účastnic nemělo vlastní rodinu a dopisy tak psali obecně mladé generaci. „Pracujeme se starými lidmi. A důvodem, proč jsme s dopisy začali, je z psychologického hlediska jejich potřeba udělat na konci života nějaké resumé. Esence jeho existence se pak objevuje v tom dopise,” uvedla iniciátorka projektu Urszula Tokarska z Polska.


 

Lukáš Houdek 6. 11. 2019

Vyměnila novinařinu za řešení problémů na Luníku IX. „Romská chudoba je stejná jako každá jiná.“

Jarmila Vaňová, novinářka, která vyměnila žurnalistiku a tvorbu televizního národnostního pořadu za terénní sociální práci na nechvalně známém slovenském sídlišti Luník IX, svého rozhodnutí zpětně nelituje. Sama říká, že nešlo nedělat sociální žurnalistiku, když se každodenně setkávala s lidmi, kteří se nacházeli v zoufalé situaci a sami nevěřili, že se dá v jejich životě cokoliv změnit.


Rena Horváthová 4. 11. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.